Ukrajina je blíž k získání stíhaček F-16. Spojené státy povolily jejich přesun z Dánska a Nizozemska

Nahrávám video
Ukrajina se dočká amerických stíhaček F-16
Zdroj: ČT24

Nizozemsko a Dánsko budou moci Ukrajině poskytnout stíhačky F-16. Obě země získaly povolení od Spojených států, jejichž souhlas je k takovému kroku nutný. Kyjev by měl letadla získat, jakmile jeho piloti dokončí výcvik, který začal tento měsíc. První piloty bojeschopné na nových strojích by Ukrajina mohla mít k dispozici začátkem příštího roku.

Současné letky ukrajinské armády se pravděpodobně v příštích měsících rozšíří i o stíhačky F16. „Do tohoto letounu jsme vkládali velké naděje. Že se stane součástí protivzdušné obrany a bude nás schopen ochránit před raketovým a dronovým terorismem,“ prohlásil mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat.

Jako první by je Kyjevu mělo dodat Nizozemsko a Dánsko. Povolení k transferu přislíbil americký ministr zahraničí Anthony Blinken. Schválení takových žádostí podléhá smlouvám. „Spojené státy plně podporují darování letounů F-16 Ukrajině, stejně tak i výcvik ukrajinských pilotů kvalifikovanými instruktory na tento typ letadel,“ uvedl šéf americké diplomacie.

Rozhodnutí USA potvrdili i ministři zahraničí obou zemí. „Vítáme rozhodnutí Washingtonu, které dláždí cestu k poslání stíhaček F-16 Ukrajině,“ napsal na sociální síti X (dříve Twitter) nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra a dodal, že nyní se bude o celé záležitosti dále jednat s evropskými partnery.

„Mohu potvrdit, že jsme s ministrem obrany napsali našim kolegům v USA o našich variantách. A právě jsme dostali přátelský dopis od amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který nám dává určité možnosti, jak postupovat,“ řekl dánskému rozhlasu ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen.

Američtí představitelé soukromě vyjádřili názor, že proudové stíhačky F-16 by Ukrajině v její současné protiofenzivě příliš nepomohly a vzhledem k ruským systémům protivzdušné obrany a nejednoznačné vzdušné situaci nad Ukrajinou nezmění poměr sil ani poté, co nakonec na Ukrajinu dorazí, napsala agentura Reuters.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina nejspíš získá moderní stíhací letouny od zemí NATO, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. Dodávky zbraní bojující Ukrajině mohou pomoci při stávající ukrajinské ofenzivě a „je naprosto možné“, že mezi těmito dodávkami budou i moderní stíhací letouny, prohlásil šéf aliance.

Expert: Kyjev asi nedostane povolení cílit na území Ruska

Podle Daniela Koštovala z Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu je nejzásadnější, že Spojené státy „po minimálně půlročním váhání nakonec dospěly k politickému rozhodnutí, že schválí poskytnutí letounů“. Za rozhodnutím je podle něj lepší porozumění západních států tomu, „s čím máme tu čest ve smyslu Ruska a prezidenta Putina“.

Alianční země si také nejdříve musely ujasnit, jaké všechny technické kroky k poskytnutí letounů bude třeba učinit, uvedl bezpečnostní analytik. Spojenci Kyjeva ale také ztrácí strach „udělat cokoliv, aby to na ruské straně nevyvolalo přehnanou reakci“. „Je tam pochopení, že pokud se toto nestane a letouny, například F-16, nebudou poskytnuty, tak Ukrajina nakonec nebude schopná ubránit své území a získat zpět okupovaná území,“ dodal Koštoval.

Nahrávám video
Daniel Koštoval hovořil o nových stíhačkách pro Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Reakci Ruska na poskytnutí letounů lze podle něj předpokládat jen obtížně. „Pro ruskou stranu je to velmi citlivá záležitost. Pokud Ukrajinci pro letouny F-16 seženou dostatečné množství munice a vycvičí posádky, budou moci zasahovat cíle v hlubokém týlu ruských okupačních jednotek. Včetně ruského území. To je velká nepříjemnost, protože ukrajinská armáda v tuto chvíli, až na určité výjimky, které jsme viděli v poslední době (…), toho začíná být schopna,“ upozornil Koštoval.

Bezpečnostní analytik však upozornil, že bude na úsudku NATO, zda dají Ukrajině povolení zasahovat i legitimní cíle na území Ruské federace. „Já se obávám, že v prvním kroku to tak úplně nebude a Ukrajinci budou moci používat letadla pouze na ukrajinském území. Což z mého pohledu je velmi nedostatečné“ dodal.

Washington posílá další vojenský balíček

Spojené státy oznámily, že poskytnou Ukrajině další zbrojní pomoc v odhadované hodnotě 200 milionů dolarů (4,4 miliardy korun). Balíček podle Blinkena zahrnuje munici pro protivzdušnou obranu, dělostřelecké systémy či prostředky určené k likvidaci min.

„Rusko každý den zabíjí ukrajinské civilisty a ničí civilní infrastrukturu, přičemž ničením ukrajinských civilních přístavů a obilné infrastruktury zároveň používá hlad jako zbraň a přispívá ke globální potravinové nejistotě,“ upozornil Blinken. Doplnil, že Spojené státy a jejich spojenci budou stát při Ukrajině, jak dlouho to bude zapotřebí. „Rusko tuto válku začalo a může ji kdykoli ukončit tím, že stáhne své síly z Ukrajiny a zastaví své brutální útoky,“ konstatoval ministr zahraničí.

Ukrajinský vzdušný prostor by mohly v následujících měsících střežit i nové vrtulníky z Česka. Ve čtvrtek to naznačila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Armáda postupně přebírá americké helikoptéry Venom a Viper, které nahradí bitevníky Mi-24 sovětské výroby. „Určitě pro tyto vrtulníky využití najdeme. A to je všechno, co k tomu řeknu, protože dodávky na Ukrajinu zásadně nekomentuji,“ podotkla Černochová. 

Vzdušná nadvláda je podle expertů jedním z předpokladů úspěšné ukrajinské protiofenzivy, kterou brzdí kromě hustých minových polí právě i skutečnost, že Moskva má v současnosti velkou převahu na nebi.

I přes dílčí úspěchy se Kyjevu dosud nepodařil větší průlom na frontě a Rusko nadále okupuje téměř pětinu ukrajinského území, včetně poloostrova Krym a částí Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 1 hhodinou

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 2 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 3 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 4 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...