Ukrajina je blíž k získání stíhaček F-16. Spojené státy povolily jejich přesun z Dánska a Nizozemska

3 minuty
Ukrajina se dočká amerických stíhaček F-16
Zdroj: ČT24

Nizozemsko a Dánsko budou moci Ukrajině poskytnout stíhačky F-16. Obě země získaly povolení od Spojených států, jejichž souhlas je k takovému kroku nutný. Kyjev by měl letadla získat, jakmile jeho piloti dokončí výcvik, který začal tento měsíc. První piloty bojeschopné na nových strojích by Ukrajina mohla mít k dispozici začátkem příštího roku.

Současné letky ukrajinské armády se pravděpodobně v příštích měsících rozšíří i o stíhačky F16. „Do tohoto letounu jsme vkládali velké naděje. Že se stane součástí protivzdušné obrany a bude nás schopen ochránit před raketovým a dronovým terorismem,“ prohlásil mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat.

Jako první by je Kyjevu mělo dodat Nizozemsko a Dánsko. Povolení k transferu přislíbil americký ministr zahraničí Anthony Blinken. Schválení takových žádostí podléhá smlouvám. „Spojené státy plně podporují darování letounů F-16 Ukrajině, stejně tak i výcvik ukrajinských pilotů kvalifikovanými instruktory na tento typ letadel,“ uvedl šéf americké diplomacie.

Rozhodnutí USA potvrdili i ministři zahraničí obou zemí. „Vítáme rozhodnutí Washingtonu, které dláždí cestu k poslání stíhaček F-16 Ukrajině,“ napsal na sociální síti X (dříve Twitter) nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra a dodal, že nyní se bude o celé záležitosti dále jednat s evropskými partnery.

„Mohu potvrdit, že jsme s ministrem obrany napsali našim kolegům v USA o našich variantách. A právě jsme dostali přátelský dopis od amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který nám dává určité možnosti, jak postupovat,“ řekl dánskému rozhlasu ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen.

Američtí představitelé soukromě vyjádřili názor, že proudové stíhačky F-16 by Ukrajině v její současné protiofenzivě příliš nepomohly a vzhledem k ruským systémům protivzdušné obrany a nejednoznačné vzdušné situaci nad Ukrajinou nezmění poměr sil ani poté, co nakonec na Ukrajinu dorazí, napsala agentura Reuters.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina nejspíš získá moderní stíhací letouny od zemí NATO, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. Dodávky zbraní bojující Ukrajině mohou pomoci při stávající ukrajinské ofenzivě a „je naprosto možné“, že mezi těmito dodávkami budou i moderní stíhací letouny, prohlásil šéf aliance.

Expert: Kyjev asi nedostane povolení cílit na území Ruska

Podle Daniela Koštovala z Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu je nejzásadnější, že Spojené státy „po minimálně půlročním váhání nakonec dospěly k politickému rozhodnutí, že schválí poskytnutí letounů“. Za rozhodnutím je podle něj lepší porozumění západních států tomu, „s čím máme tu čest ve smyslu Ruska a prezidenta Putina“.

Alianční země si také nejdříve musely ujasnit, jaké všechny technické kroky k poskytnutí letounů bude třeba učinit, uvedl bezpečnostní analytik. Spojenci Kyjeva ale také ztrácí strach „udělat cokoliv, aby to na ruské straně nevyvolalo přehnanou reakci“. „Je tam pochopení, že pokud se toto nestane a letouny, například F-16, nebudou poskytnuty, tak Ukrajina nakonec nebude schopná ubránit své území a získat zpět okupovaná území,“ dodal Koštoval.

9 minut
Daniel Koštoval hovořil o nových stíhačkách pro Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Reakci Ruska na poskytnutí letounů lze podle něj předpokládat jen obtížně. „Pro ruskou stranu je to velmi citlivá záležitost. Pokud Ukrajinci pro letouny F-16 seženou dostatečné množství munice a vycvičí posádky, budou moci zasahovat cíle v hlubokém týlu ruských okupačních jednotek. Včetně ruského území. To je velká nepříjemnost, protože ukrajinská armáda v tuto chvíli, až na určité výjimky, které jsme viděli v poslední době (…), toho začíná být schopna,“ upozornil Koštoval.

Bezpečnostní analytik však upozornil, že bude na úsudku NATO, zda dají Ukrajině povolení zasahovat i legitimní cíle na území Ruské federace. „Já se obávám, že v prvním kroku to tak úplně nebude a Ukrajinci budou moci používat letadla pouze na ukrajinském území. Což z mého pohledu je velmi nedostatečné“ dodal.

Washington posílá další vojenský balíček

Spojené státy oznámily, že poskytnou Ukrajině další zbrojní pomoc v odhadované hodnotě 200 milionů dolarů (4,4 miliardy korun). Balíček podle Blinkena zahrnuje munici pro protivzdušnou obranu, dělostřelecké systémy či prostředky určené k likvidaci min.

„Rusko každý den zabíjí ukrajinské civilisty a ničí civilní infrastrukturu, přičemž ničením ukrajinských civilních přístavů a obilné infrastruktury zároveň používá hlad jako zbraň a přispívá ke globální potravinové nejistotě,“ upozornil Blinken. Doplnil, že Spojené státy a jejich spojenci budou stát při Ukrajině, jak dlouho to bude zapotřebí. „Rusko tuto válku začalo a může ji kdykoli ukončit tím, že stáhne své síly z Ukrajiny a zastaví své brutální útoky,“ konstatoval ministr zahraničí.

Ukrajinský vzdušný prostor by mohly v následujících měsících střežit i nové vrtulníky z Česka. Ve čtvrtek to naznačila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Armáda postupně přebírá americké helikoptéry Venom a Viper, které nahradí bitevníky Mi-24 sovětské výroby. „Určitě pro tyto vrtulníky využití najdeme. A to je všechno, co k tomu řeknu, protože dodávky na Ukrajinu zásadně nekomentuji,“ podotkla Černochová. 

Vzdušná nadvláda je podle expertů jedním z předpokladů úspěšné ukrajinské protiofenzivy, kterou brzdí kromě hustých minových polí právě i skutečnost, že Moskva má v současnosti velkou převahu na nebi.

I přes dílčí úspěchy se Kyjevu dosud nepodařil větší průlom na frontě a Rusko nadále okupuje téměř pětinu ukrajinského území, včetně poloostrova Krym a částí Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 5 mminutami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 47 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 3 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami
Načítání...