Ukrajina je blíž k získání stíhaček F-16. Spojené státy povolily jejich přesun z Dánska a Nizozemska

3 minuty
Ukrajina se dočká amerických stíhaček F-16
Zdroj: ČT24

Nizozemsko a Dánsko budou moci Ukrajině poskytnout stíhačky F-16. Obě země získaly povolení od Spojených států, jejichž souhlas je k takovému kroku nutný. Kyjev by měl letadla získat, jakmile jeho piloti dokončí výcvik, který začal tento měsíc. První piloty bojeschopné na nových strojích by Ukrajina mohla mít k dispozici začátkem příštího roku.

Současné letky ukrajinské armády se pravděpodobně v příštích měsících rozšíří i o stíhačky F16. „Do tohoto letounu jsme vkládali velké naděje. Že se stane součástí protivzdušné obrany a bude nás schopen ochránit před raketovým a dronovým terorismem,“ prohlásil mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat.

Jako první by je Kyjevu mělo dodat Nizozemsko a Dánsko. Povolení k transferu přislíbil americký ministr zahraničí Anthony Blinken. Schválení takových žádostí podléhá smlouvám. „Spojené státy plně podporují darování letounů F-16 Ukrajině, stejně tak i výcvik ukrajinských pilotů kvalifikovanými instruktory na tento typ letadel,“ uvedl šéf americké diplomacie.

Rozhodnutí USA potvrdili i ministři zahraničí obou zemí. „Vítáme rozhodnutí Washingtonu, které dláždí cestu k poslání stíhaček F-16 Ukrajině,“ napsal na sociální síti X (dříve Twitter) nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra a dodal, že nyní se bude o celé záležitosti dále jednat s evropskými partnery.

„Mohu potvrdit, že jsme s ministrem obrany napsali našim kolegům v USA o našich variantách. A právě jsme dostali přátelský dopis od amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který nám dává určité možnosti, jak postupovat,“ řekl dánskému rozhlasu ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen.

Američtí představitelé soukromě vyjádřili názor, že proudové stíhačky F-16 by Ukrajině v její současné protiofenzivě příliš nepomohly a vzhledem k ruským systémům protivzdušné obrany a nejednoznačné vzdušné situaci nad Ukrajinou nezmění poměr sil ani poté, co nakonec na Ukrajinu dorazí, napsala agentura Reuters.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina nejspíš získá moderní stíhací letouny od zemí NATO, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. Dodávky zbraní bojující Ukrajině mohou pomoci při stávající ukrajinské ofenzivě a „je naprosto možné“, že mezi těmito dodávkami budou i moderní stíhací letouny, prohlásil šéf aliance.

Expert: Kyjev asi nedostane povolení cílit na území Ruska

Podle Daniela Koštovala z Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu je nejzásadnější, že Spojené státy „po minimálně půlročním váhání nakonec dospěly k politickému rozhodnutí, že schválí poskytnutí letounů“. Za rozhodnutím je podle něj lepší porozumění západních států tomu, „s čím máme tu čest ve smyslu Ruska a prezidenta Putina“.

Alianční země si také nejdříve musely ujasnit, jaké všechny technické kroky k poskytnutí letounů bude třeba učinit, uvedl bezpečnostní analytik. Spojenci Kyjeva ale také ztrácí strach „udělat cokoliv, aby to na ruské straně nevyvolalo přehnanou reakci“. „Je tam pochopení, že pokud se toto nestane a letouny, například F-16, nebudou poskytnuty, tak Ukrajina nakonec nebude schopná ubránit své území a získat zpět okupovaná území,“ dodal Koštoval.

9 minut
Daniel Koštoval hovořil o nových stíhačkách pro Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Reakci Ruska na poskytnutí letounů lze podle něj předpokládat jen obtížně. „Pro ruskou stranu je to velmi citlivá záležitost. Pokud Ukrajinci pro letouny F-16 seženou dostatečné množství munice a vycvičí posádky, budou moci zasahovat cíle v hlubokém týlu ruských okupačních jednotek. Včetně ruského území. To je velká nepříjemnost, protože ukrajinská armáda v tuto chvíli, až na určité výjimky, které jsme viděli v poslední době (…), toho začíná být schopna,“ upozornil Koštoval.

Bezpečnostní analytik však upozornil, že bude na úsudku NATO, zda dají Ukrajině povolení zasahovat i legitimní cíle na území Ruské federace. „Já se obávám, že v prvním kroku to tak úplně nebude a Ukrajinci budou moci používat letadla pouze na ukrajinském území. Což z mého pohledu je velmi nedostatečné“ dodal.

Washington posílá další vojenský balíček

Spojené státy oznámily, že poskytnou Ukrajině další zbrojní pomoc v odhadované hodnotě 200 milionů dolarů (4,4 miliardy korun). Balíček podle Blinkena zahrnuje munici pro protivzdušnou obranu, dělostřelecké systémy či prostředky určené k likvidaci min.

„Rusko každý den zabíjí ukrajinské civilisty a ničí civilní infrastrukturu, přičemž ničením ukrajinských civilních přístavů a obilné infrastruktury zároveň používá hlad jako zbraň a přispívá ke globální potravinové nejistotě,“ upozornil Blinken. Doplnil, že Spojené státy a jejich spojenci budou stát při Ukrajině, jak dlouho to bude zapotřebí. „Rusko tuto válku začalo a může ji kdykoli ukončit tím, že stáhne své síly z Ukrajiny a zastaví své brutální útoky,“ konstatoval ministr zahraničí.

Ukrajinský vzdušný prostor by mohly v následujících měsících střežit i nové vrtulníky z Česka. Ve čtvrtek to naznačila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Armáda postupně přebírá americké helikoptéry Venom a Viper, které nahradí bitevníky Mi-24 sovětské výroby. „Určitě pro tyto vrtulníky využití najdeme. A to je všechno, co k tomu řeknu, protože dodávky na Ukrajinu zásadně nekomentuji,“ podotkla Černochová. 

Vzdušná nadvláda je podle expertů jedním z předpokladů úspěšné ukrajinské protiofenzivy, kterou brzdí kromě hustých minových polí právě i skutečnost, že Moskva má v současnosti velkou převahu na nebi.

I přes dílčí úspěchy se Kyjevu dosud nepodařil větší průlom na frontě a Rusko nadále okupuje téměř pětinu ukrajinského území, včetně poloostrova Krym a částí Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth oznámil zahájení operace proti narkoteroristům

Americký ministr obrany Pete Hegseth ve čtvrtek oznámil zahájení vojenské operace Southern Spear (Jižní kopí), která je podle něj zaměřená proti narkoteroristům na západní polokouli. Hegseth to oznámil na sociální síti X s tím, že operaci nařídil americký prezident Donald Trump.
před 3 hhodinami

Odstartovala raketa New Glenn s dvěma satelity určenými pro výzkum Marsu

Ze základny na Mysu Canaveral na Floridě ve čtvrtek odstartovala raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose. Do vesmíru vynese dva satelity, které se mají podílet na výzkumu Marsu v rámci mise EscaPADE. Start byl původně plánován na středu, ale byl zrušen kvůli sluneční bouři, napsala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

BBC se omluvila Trumpovi za úpravu jeho projevu, čelí ale novému obvinění

Britská veřejnoprávní stanice BBC oznámila, že prošetřuje nové obvinění ohledně úpravy projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa v jednom ze svých pořadů. Jde o druhé podobné obvinění poté, co v neděli kvůli kauze sestříhaného projevu Trumpa z roku 2021 rezignovali generální ředitel BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová. BBC se Trumpovi za způsob editace omluvila, odmítla ale požadavek na finanční náhradu.
před 4 hhodinami

V Ázerbájdžánu odsoudili francouzského podnikatele k 12 letům vězení, píše AFP

Ázerbájdžánský soud ve čtvrtek poslal francouzského podnikatele Anasse Derraze na dvanáct let do vězení za přijetí úplatku od ruského oligarchy v případu, do kterého je zapleten i Alexandre Benalla, někdejší blízký spolupracovník francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Uvedla to agentura AFP.
před 5 hhodinami

„Ztráta je obrovská.“ Francie si připomněla deset let od teroru

Francie si ve čtvrtek připomněla deset let od teroristických útoků v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže, při nichž ozbrojenci zabili 130 lidí. Na řadě míst metropole se konaly pietní akce, výstavy i koncerty. Hlavní státní ceremonie se účastnil prezident Emmanuel Macron, který přes den navštívil všechna místa útoků, k nimž se přihlásila organizace Islámský stát (IS).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lidé platili, aby mohli přijet do Sarajeva střílet civilisty, říká novinář

Zločiny války v bývalé Jugoslávii jsou opět v centru pozornosti. Milánské státní zastupitelství začalo po třiceti letech prošetřovat už déle známé obvinění, že italští občané, ale nejen oni, údajně jezdili v devadesátých letech během války v bývalé Jugoslávii do Sarajeva na takzvané sniperské safari. „Platili za to, aby mohli přijet na hory obklopující Sarajevo a beztrestně střílet na jeho obyvatele,“ říká investigativní novinář Ezio Gavazzeni.
před 6 hhodinami

Europoslanci podpořili snížení emisí o 90 procent do roku 2040

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Židovští osadníci zapálili na Západním břehu mešitu, uvedli místní

Židovští osadníci v noci na čtvrtek při dalším útoku na palestinské obce na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu zapálili mešitu. Uvedli to tamní obyvatelé. Ve středu přitom násilnosti osadníků odsoudili i izraelský prezident Jicchak Herzog či náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir. Reagovali na úterní útok na dvě palestinské vesnice, při nichž se osadníci střetli i s izraelskými vojáky. Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila zabití dvou Palestinců, kteří podle ní chystali na Západním břehu Jordánu útoky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...