Ukrajina je blíž k získání stíhaček F-16. Spojené státy povolily jejich přesun z Dánska a Nizozemska

Nahrávám video

Nizozemsko a Dánsko budou moci Ukrajině poskytnout stíhačky F-16. Obě země získaly povolení od Spojených států, jejichž souhlas je k takovému kroku nutný. Kyjev by měl letadla získat, jakmile jeho piloti dokončí výcvik, který začal tento měsíc. První piloty bojeschopné na nových strojích by Ukrajina mohla mít k dispozici začátkem příštího roku.

Současné letky ukrajinské armády se pravděpodobně v příštích měsících rozšíří i o stíhačky F16. „Do tohoto letounu jsme vkládali velké naděje. Že se stane součástí protivzdušné obrany a bude nás schopen ochránit před raketovým a dronovým terorismem,“ prohlásil mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat.

Jako první by je Kyjevu mělo dodat Nizozemsko a Dánsko. Povolení k transferu přislíbil americký ministr zahraničí Anthony Blinken. Schválení takových žádostí podléhá smlouvám. „Spojené státy plně podporují darování letounů F-16 Ukrajině, stejně tak i výcvik ukrajinských pilotů kvalifikovanými instruktory na tento typ letadel,“ uvedl šéf americké diplomacie.

Rozhodnutí USA potvrdili i ministři zahraničí obou zemí. „Vítáme rozhodnutí Washingtonu, které dláždí cestu k poslání stíhaček F-16 Ukrajině,“ napsal na sociální síti X (dříve Twitter) nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra a dodal, že nyní se bude o celé záležitosti dále jednat s evropskými partnery.

„Mohu potvrdit, že jsme s ministrem obrany napsali našim kolegům v USA o našich variantách. A právě jsme dostali přátelský dopis od amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který nám dává určité možnosti, jak postupovat,“ řekl dánskému rozhlasu ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen.

Američtí představitelé soukromě vyjádřili názor, že proudové stíhačky F-16 by Ukrajině v její současné protiofenzivě příliš nepomohly a vzhledem k ruským systémům protivzdušné obrany a nejednoznačné vzdušné situaci nad Ukrajinou nezmění poměr sil ani poté, co nakonec na Ukrajinu dorazí, napsala agentura Reuters.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina nejspíš získá moderní stíhací letouny od zemí NATO, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. Dodávky zbraní bojující Ukrajině mohou pomoci při stávající ukrajinské ofenzivě a „je naprosto možné“, že mezi těmito dodávkami budou i moderní stíhací letouny, prohlásil šéf aliance.

Expert: Kyjev asi nedostane povolení cílit na území Ruska

Podle Daniela Koštovala z Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu je nejzásadnější, že Spojené státy „po minimálně půlročním váhání nakonec dospěly k politickému rozhodnutí, že schválí poskytnutí letounů“. Za rozhodnutím je podle něj lepší porozumění západních států tomu, „s čím máme tu čest ve smyslu Ruska a prezidenta Putina“.

Alianční země si také nejdříve musely ujasnit, jaké všechny technické kroky k poskytnutí letounů bude třeba učinit, uvedl bezpečnostní analytik. Spojenci Kyjeva ale také ztrácí strach „udělat cokoliv, aby to na ruské straně nevyvolalo přehnanou reakci“. „Je tam pochopení, že pokud se toto nestane a letouny, například F-16, nebudou poskytnuty, tak Ukrajina nakonec nebude schopná ubránit své území a získat zpět okupovaná území,“ dodal Koštoval.

Nahrávám video

Reakci Ruska na poskytnutí letounů lze podle něj předpokládat jen obtížně. „Pro ruskou stranu je to velmi citlivá záležitost. Pokud Ukrajinci pro letouny F-16 seženou dostatečné množství munice a vycvičí posádky, budou moci zasahovat cíle v hlubokém týlu ruských okupačních jednotek. Včetně ruského území. To je velká nepříjemnost, protože ukrajinská armáda v tuto chvíli, až na určité výjimky, které jsme viděli v poslední době (…), toho začíná být schopna,“ upozornil Koštoval.

Bezpečnostní analytik však upozornil, že bude na úsudku NATO, zda dají Ukrajině povolení zasahovat i legitimní cíle na území Ruské federace. „Já se obávám, že v prvním kroku to tak úplně nebude a Ukrajinci budou moci používat letadla pouze na ukrajinském území. Což z mého pohledu je velmi nedostatečné“ dodal.

Washington posílá další vojenský balíček

Spojené státy oznámily, že poskytnou Ukrajině další zbrojní pomoc v odhadované hodnotě 200 milionů dolarů (4,4 miliardy korun). Balíček podle Blinkena zahrnuje munici pro protivzdušnou obranu, dělostřelecké systémy či prostředky určené k likvidaci min.

„Rusko každý den zabíjí ukrajinské civilisty a ničí civilní infrastrukturu, přičemž ničením ukrajinských civilních přístavů a obilné infrastruktury zároveň používá hlad jako zbraň a přispívá ke globální potravinové nejistotě,“ upozornil Blinken. Doplnil, že Spojené státy a jejich spojenci budou stát při Ukrajině, jak dlouho to bude zapotřebí. „Rusko tuto válku začalo a může ji kdykoli ukončit tím, že stáhne své síly z Ukrajiny a zastaví své brutální útoky,“ konstatoval ministr zahraničí.

Ukrajinský vzdušný prostor by mohly v následujících měsících střežit i nové vrtulníky z Česka. Ve čtvrtek to naznačila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Armáda postupně přebírá americké helikoptéry Venom a Viper, které nahradí bitevníky Mi-24 sovětské výroby. „Určitě pro tyto vrtulníky využití najdeme. A to je všechno, co k tomu řeknu, protože dodávky na Ukrajinu zásadně nekomentuji,“ podotkla Černochová. 

Vzdušná nadvláda je podle expertů jedním z předpokladů úspěšné ukrajinské protiofenzivy, kterou brzdí kromě hustých minových polí právě i skutečnost, že Moskva má v současnosti velkou převahu na nebi.

I přes dílčí úspěchy se Kyjevu dosud nepodařil větší průlom na frontě a Rusko nadále okupuje téměř pětinu ukrajinského území, včetně poloostrova Krym a částí Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WHO: Epidemie eboly v Kongu a Ugandě je ohrožení zdraví mezinárodního významu

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli označila epidemii eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Cílem je podle agentur Reuters a DPA uvést sousední země do zvýšené pohotovosti a mobilizovat podporu mezinárodního společenství. Šíření nákazy způsobené virem Bundibugyo podle organizace nesplňuje kritéria pro vyhlášení pandemické pohotovosti.
04:35Aktualizovánopřed 38 mminutami

Kanadskému pasažérovi výletní lodi vyšel pozitivní test na hantavirus

Jednomu kanadskému pasažérovi výletní lodi MV Hondius vyšel pozitivní test na hantavirus, uvedly úřady. Podle serveru BBC bylo na plavidle spojovaném s několika případy nákazy tímto virem celkem šest Kanaďanů. Agentura Reuters uvedla, že nakažená osoba během převozu do izolace nepřišla do kontaktu s veřejností.
před 5 hhodinami

V italské Modeně najel řidič do skupiny lidí, několik jich zranil

V italském městě Modena v sobotu odpoledne najel řidič autem do skupinky lidí a pak se snažil utéct. Osm lidí zranil, z toho čtyři vážně. Řidič, který byl po činu zatčen, je Ital marockého původu a trpí psychickými problémy, kvůli nimž se léčil na psychiatrii, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Desítky tisíc lidí se sešly na dvou protichůdných protestech v Londýně

Desítky tisíc lidí se v sobotu v Londýně zúčastnily dvou demonstrací, při nichž se policie obávala střetů dvou protichůdných táborů. Policie ale obě manifestace oddělila, akce se tedy obešly bez větších incidentů. Na bezpečnost dohlíželo více než čtyři tisíce policistů. Podle londýnské policie šlo o jednu z jejích nejvýznamnějších operací za poslední roky, napsal server BBC.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoHistorik Snyder se v Lucerně zamýšlel nad demokracií a autoritářstvím

Americký historik Timothy Snyder v rámci festivalu Svět knihy hovořil v pražské Lucerně. Zamýšlel se nad vztahem mezi Evropou, Amerikou a Ukrajinou a reflektoval současné dění z perspektivy křehké rovnováhy mezi demokracií a autoritářstvím.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Uhynulá velryba u dánského ostrova je Timmy, potvrdily úřady

Uhynulá velryba, kterou vyplavilo moře u dánského ostrova Anholt, je keporkak přezdívaný Timmy. Předtím několikrát uvázl na mělčině Baltského moře u německého pobřeží. Na těle kytovce se našlo sledovací zařízení, které na něj bylo předtím připevněno. Podle agentury DPA o tom informovaly ministerstvo životního prostředí severoněmecké spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko a dánský úřad pro životní prostředí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 16 hhodinami

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...