Ukrajina je blíž k získání stíhaček F-16. Spojené státy povolily jejich přesun z Dánska a Nizozemska

3 minuty
Ukrajina se dočká amerických stíhaček F-16
Zdroj: ČT24

Nizozemsko a Dánsko budou moci Ukrajině poskytnout stíhačky F-16. Obě země získaly povolení od Spojených států, jejichž souhlas je k takovému kroku nutný. Kyjev by měl letadla získat, jakmile jeho piloti dokončí výcvik, který začal tento měsíc. První piloty bojeschopné na nových strojích by Ukrajina mohla mít k dispozici začátkem příštího roku.

Současné letky ukrajinské armády se pravděpodobně v příštích měsících rozšíří i o stíhačky F16. „Do tohoto letounu jsme vkládali velké naděje. Že se stane součástí protivzdušné obrany a bude nás schopen ochránit před raketovým a dronovým terorismem,“ prohlásil mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat.

Jako první by je Kyjevu mělo dodat Nizozemsko a Dánsko. Povolení k transferu přislíbil americký ministr zahraničí Anthony Blinken. Schválení takových žádostí podléhá smlouvám. „Spojené státy plně podporují darování letounů F-16 Ukrajině, stejně tak i výcvik ukrajinských pilotů kvalifikovanými instruktory na tento typ letadel,“ uvedl šéf americké diplomacie.

Rozhodnutí USA potvrdili i ministři zahraničí obou zemí. „Vítáme rozhodnutí Washingtonu, které dláždí cestu k poslání stíhaček F-16 Ukrajině,“ napsal na sociální síti X (dříve Twitter) nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra a dodal, že nyní se bude o celé záležitosti dále jednat s evropskými partnery.

„Mohu potvrdit, že jsme s ministrem obrany napsali našim kolegům v USA o našich variantách. A právě jsme dostali přátelský dopis od amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který nám dává určité možnosti, jak postupovat,“ řekl dánskému rozhlasu ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen.

Američtí představitelé soukromě vyjádřili názor, že proudové stíhačky F-16 by Ukrajině v její současné protiofenzivě příliš nepomohly a vzhledem k ruským systémům protivzdušné obrany a nejednoznačné vzdušné situaci nad Ukrajinou nezmění poměr sil ani poté, co nakonec na Ukrajinu dorazí, napsala agentura Reuters.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina nejspíš získá moderní stíhací letouny od zemí NATO, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. Dodávky zbraní bojující Ukrajině mohou pomoci při stávající ukrajinské ofenzivě a „je naprosto možné“, že mezi těmito dodávkami budou i moderní stíhací letouny, prohlásil šéf aliance.

Expert: Kyjev asi nedostane povolení cílit na území Ruska

Podle Daniela Koštovala z Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu je nejzásadnější, že Spojené státy „po minimálně půlročním váhání nakonec dospěly k politickému rozhodnutí, že schválí poskytnutí letounů“. Za rozhodnutím je podle něj lepší porozumění západních států tomu, „s čím máme tu čest ve smyslu Ruska a prezidenta Putina“.

Alianční země si také nejdříve musely ujasnit, jaké všechny technické kroky k poskytnutí letounů bude třeba učinit, uvedl bezpečnostní analytik. Spojenci Kyjeva ale také ztrácí strach „udělat cokoliv, aby to na ruské straně nevyvolalo přehnanou reakci“. „Je tam pochopení, že pokud se toto nestane a letouny, například F-16, nebudou poskytnuty, tak Ukrajina nakonec nebude schopná ubránit své území a získat zpět okupovaná území,“ dodal Koštoval.

9 minut
Daniel Koštoval hovořil o nových stíhačkách pro Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Reakci Ruska na poskytnutí letounů lze podle něj předpokládat jen obtížně. „Pro ruskou stranu je to velmi citlivá záležitost. Pokud Ukrajinci pro letouny F-16 seženou dostatečné množství munice a vycvičí posádky, budou moci zasahovat cíle v hlubokém týlu ruských okupačních jednotek. Včetně ruského území. To je velká nepříjemnost, protože ukrajinská armáda v tuto chvíli, až na určité výjimky, které jsme viděli v poslední době (…), toho začíná být schopna,“ upozornil Koštoval.

Bezpečnostní analytik však upozornil, že bude na úsudku NATO, zda dají Ukrajině povolení zasahovat i legitimní cíle na území Ruské federace. „Já se obávám, že v prvním kroku to tak úplně nebude a Ukrajinci budou moci používat letadla pouze na ukrajinském území. Což z mého pohledu je velmi nedostatečné“ dodal.

Washington posílá další vojenský balíček

Spojené státy oznámily, že poskytnou Ukrajině další zbrojní pomoc v odhadované hodnotě 200 milionů dolarů (4,4 miliardy korun). Balíček podle Blinkena zahrnuje munici pro protivzdušnou obranu, dělostřelecké systémy či prostředky určené k likvidaci min.

„Rusko každý den zabíjí ukrajinské civilisty a ničí civilní infrastrukturu, přičemž ničením ukrajinských civilních přístavů a obilné infrastruktury zároveň používá hlad jako zbraň a přispívá ke globální potravinové nejistotě,“ upozornil Blinken. Doplnil, že Spojené státy a jejich spojenci budou stát při Ukrajině, jak dlouho to bude zapotřebí. „Rusko tuto válku začalo a může ji kdykoli ukončit tím, že stáhne své síly z Ukrajiny a zastaví své brutální útoky,“ konstatoval ministr zahraničí.

Ukrajinský vzdušný prostor by mohly v následujících měsících střežit i nové vrtulníky z Česka. Ve čtvrtek to naznačila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Armáda postupně přebírá americké helikoptéry Venom a Viper, které nahradí bitevníky Mi-24 sovětské výroby. „Určitě pro tyto vrtulníky využití najdeme. A to je všechno, co k tomu řeknu, protože dodávky na Ukrajinu zásadně nekomentuji,“ podotkla Černochová. 

Vzdušná nadvláda je podle expertů jedním z předpokladů úspěšné ukrajinské protiofenzivy, kterou brzdí kromě hustých minových polí právě i skutečnost, že Moskva má v současnosti velkou převahu na nebi.

I přes dílčí úspěchy se Kyjevu dosud nepodařil větší průlom na frontě a Rusko nadále okupuje téměř pětinu ukrajinského území, včetně poloostrova Krym a částí Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestech v Íránu zemřely dle režimu dva tisíce lidí. Svědci mluví i o střelbě do davů

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 15 mminutami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 58 mminutami

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 1 hhodinou

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 4 hhodinami
Načítání...