Základna vrtulníkového letectva u Náměště nad Oslavou dostala ze Spojených států první víceúčelový vrtulník UH-1Y Venom. V součtu tak už má čtyři nové americké vrtulníky, jimiž česká armáda nahradí ruskou techniku. Nákladní letoun ve čtvrtek brzo ráno na základnu přepravil i třetí bitevník AH-1Z Viper. Obměna strojů podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nespočívá pouze v technologickém pokroku, ale v tom, že se Česko zbavuje rizikové závislosti na východních zdrojích.
Do Česka dorazily další americké vrtulníky, vyřazené ruské stroje zřejmě dostane Ukrajina
Nákladní letoun C-17 Globemaster přistál na základně okolo 5:30, několik hodin před oficiálním předáním prvních nových vrtulníků do užívání české armády. Stroje nejsou okamžitě připraveny k provozu, nejdříve se musejí poskládat. Děje se to přímo v Náměšti, zprovoznění jednoho kusu trvá jeden den.
Slavnostní nástup začal ve čtvrtek ve čtvrt na dvě odpoledne za účasti ministryně obrany Černochové, náčelníka generálního štábu Karla Řehky a dalších hostů. Nad letištěm při zahájení přelétla trojice vojenských helikoptér. Následovala dynamická ukázka vrtulníku Viper. Vzlétl stroj, který Spojené státy doručily v červenci.
Představen byl i simulátor pro školení personálu na vrtulníky Viper. Toto zařízení základna převzala letos v březnu, instaloval ho podnik LOM Praha.
Všechny objednané vrtulníky Venom a Viper by česká armáda měla obdržet do konce příštího roku, řekla v Náměšti nad Oslavou Černochová.
Mi-24 zamíří na Ukrajinu, naznačila Černochová
Podle Černochové výměna vrtulníků není jen o technologickém pokroku, ale zejména o bezpečnosti a obranyschopnosti Česka. „Ta do budoucna nemůže být materiálně závislá na rizikových zdrojích z Východu,“ uvedla ministryně. Klíčové je podle ní to, aby vojáci drželi krok se spojeneckými armádami v Severoatlantické alianci (NATO). Za důležité má také to, že státní podnik LOM Praha bude schopný servisu a oprav vrtulníků.
„Jak ukazuje nejenom současný konflikt na Ukrajině, soběstačnost v oblasti oprav armádní techniky je pro každý stát životně důležitá a bez ní se neobejdeme,“ poznamenala Černochová. Poděkovala všem, kdo se na pořízení vrtulníků podíleli, včetně exministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO).
Ruské vrtulníky Mi-24V/35 podle ministryně odvedly skvělou službu, přestože sloužily déle, než se očekávalo. „I když se s nimi dnes symbolicky rozloučíme, jejich příběh určitě nekončí. (…) Určitě pro tyto vrtulníky využití najdeme. To je vše, co k tomu řeknu, protože dodávky na Ukrajinu zásadně nekomentuji,“ prohlásila ministryně obrany.
„Nevyřazujeme všechny Mi, v tuto chvíli vyřazujeme Mi-24. Ale řada Mi má stejné komponenty, takže i vzhledem k tomu, že ruské náhradní díly jsou na sankčních seznamech, potřebujeme i některé komponenty, abychom udržovali letuschopné vrtulníky, které ještě armáda bude mít k užívání. Ale nejedná se o bitevníky,“ dodala Černochová.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka konstatoval, že NATO, západní společenství i Česko reaguje na stále agresivnější a méně předvídatelné chování Ruska. Armáda podle něj musí klást důraz na bojeschopnost a vysokou míru připravenosti. Česko se podle Řehky potřebuje daleko rychleji než dříve zbavovat závislosti na technice sovětské provenience.
Přesnější munice, delší dostřel, lepší obrana
Česko z USA kupuje vrtulníky systému H-1. Celkem pořizuje osm víceúčelových strojů UH-1Y Venom a čtyři bitevníky AH-1Z Viper, vyrábí je firma Bell. Ve výzbroji nahradí ruské Mi-24V/35. Kromě dvanácti nových vrtulníků armáda ze Spojených států získá zdarma i osm modernizovaných strojů jako ocenění za pomoc Ukrajině, uvedlo již dříve ministerstvo obrany.
Česká armáda bude mít celkem dvacet amerických strojů, deset typu Venom a stejný počet typu Viper. „Tyto vrtulníky chceme primárně používat pro podporu pozemních sil, později i speciálních sil. Jsou určeny pro přímou palebnou podporu. Pokud se bavíme o vrtulníku Venom, který je víceúčelový, má víceméně také palebné schopnosti, takže se dá využívat pro širší škálu úkolů,“ přiblížil brigádní generál Rudolf Straka, velitel 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou.
Podle analytiků právě tento typ vrtulníků, které česká armáda obdržela, zásadně zvyšuje palebnou sílu letectva. „Je to určitě ve zbraňovém vybavení a systémech, kterými je tento vrtulník vybaven. Oproti vrtulníku Mi-24 disponuje tento vrtulník přesnější municí s možností odpalu z delší vzdálenosti, tyto vrtulníky také disponují lepší vlastní ochranou,“ dodal Straka.
Viper je určen pro přímou podporu pozemních jednotek, vyzbrojený je kanonem, řízenými raketami i neřízenými střelami proti tankům i vzdušným cílům. Víceúčelový Venom může působit spolu s Viperem či samostatně. Oba vrtulníky stojí na společném základě.
Nákup dvanácti vrtulníků v celkové ceně 14,6 miliardy korun bez DPH (zhruba 17,6 miliardy s DPH) schválilo ministerstvo obrany v listopadu 2019. Dohodu podepsal tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Veřejnost si bude moci vrtulníky prohlédnout v polovině září na Dnech NATO v Ostravě. „Derniérou bude vystoupení i českého bitevního vrtulníku Mi-24, který se představí společně s jeho nástupcem americké výroby, vrtulníkem AH-1 Viper,“ nastínil předseda pořádající organizace Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík.
Jednání o nákupu F-35 je ve finále
Ministryně obrany ve čtvrtek také okomentovala chystaný nákup amerických stíhacích letounů F-35. „Jsme v nějakém finále. Někdy v řádech týdnů bychom to měli představovat vládě a předsedům politických stran v parlamentu,“ přiblížila.
Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej letounů páté generace české armádě v červnu. Maximální možnou částkou pro případný desetiletý kontrakt je 5,62 miliardy dolarů (asi 124 miliard korun). Částka je pro schválenou smlouvu nepřekročitelná, proto v ní standardně bývá zahrnuta i dostatečná rezerva, sdělil dříve mluvčí vlády Václav Smolka. Ministerstvo obrany s USA jedná o pořízení 24 těchto strojů.
Zahájit jednání s americkou vládou o případném nákupu doporučila armádní analýza, podle které požadavky kladené na české letectvo po roce 2040 mohou splnit pouze stroje páté generace, které by vystřídaly nyní využívané švédské gripeny. Jejich jediným dostupným zástupcem je v současnosti právě F-35 amerického výrobce Lockheed Martin, který by se společnostmi Boeing a Raytheon byl hlavním signatářem potenciálního kontraktu.
Velitel Vzdušných sil Armády ČR Petr Čepelka v pořadu Události, komentáře uvedl, že pokud půjde vše podle plánu politiků, tak zhruba v roce 2027 budeme mít připraveny první piloty, kteří by o dva roky později zamířili na přeškolení do USA. Čepelka předpokládá, že první letouny F-35 by pak mohly být v Česku v roce 2031 i s vycvičenými posádkami. Zmínil, že do výcviku pilotů se promítnou také zkušenosti z konfliktu na Ukrajině, ale konkrétnější být nechtěl.
Zmínil rovněž, že v rámci modernizace armády se počítá s pořízením mobilních lokátorů, středních transportních letounů i malých dopravních letounů. K současné zásilce nových vrtulníků uvedl, že podle něj není Viper příliš vzdálen od vrtulníku AH-64 Apache. Pořízené vrtulníky budou také využitelné pro integrovaný záchranný systém, například při událostech typu mohutného požáru v Českém Švýcarsku během loňského roku.
Těžká brigáda pro NATO
Česko má mít také k dispozici pro spojence v NATO těžkou brigádu, a to už v roce 2026. Kvůli zpožďujícímu se tendru na bojová vozidla pěchoty ale bude mít v této době k dispozici maximálně první kusy, nikoliv všechny.
Velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský podotkl, že Severoatlantická aliance na těžkou brigádu čeká už poměrně dlouho. „Nám se vrcholná ambice nezměnila, pořád se na ni čeká. Akorát se asi očekává, že třeba těžká brigáda bude nejen plně vybavená, ale bude i schopná pokračovat v bojové činnosti třeba déle než původně deklarovaného půl roku,“ řekl ve čtvrteční Devadesátce.