Ukrajina nebude mít letos na podzim ani v zimě k dispozici stíhací letouny F-16 ze západních zemí. Uvedl to mluvčí ukrajinského letectva. Kyjev s partnery jedná už řadu měsíců, zatím ale nezačal ani výcvik pilotů. Ten přitom zabere alespoň půl roku. Podle médií je překážkou k dodání strojů i nutný jazykový kurz, který zabere řadu měsíců ještě před začátkem samotného školení. Šéf NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina nejspíš získá moderní stíhací letouny od zemí Aliance, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. Rusko má podle expertů nyní na nebi jasnou převahu.
„Bohužel je již nyní zřejmé, že během letošního podzimu a zimy nebudeme schopni bránit Ukrajinu letouny F-16,“ uvedl ve středu večer mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat, jehož citoval ruskojazyčný web BBC. „Do tohoto letounu jsme vkládali velké naděje. Že se stane součástí protivzdušné obrany a bude nás schopen ochránit před raketovým a dronovým terorismem,“ řekl Ihnat.
Stoltenberg později v reakci konstatoval, že dodávky zbraní bojující Ukrajině mohou pomoci při stávající ukrajinské ofenzivě a „je naprosto možné“, že mezi těmito dodávkami budou i moderní stíhací letouny.
Podle mluvčího ukrajinského letectva se výcvik ukrajinských pilotů a personálu pohnul kupředu. Výcvik Ukrajinců na letounech americké výroby zatím nezačal, Kyjevu jej ale nabízí Dánsko a Rumunsko za podpory dalších zemí včetně Spojených států.
Povinný jazykový kurz
Podle zjištění deníku The Washington Post (WP) byl začátek výcviku už několikrát odložen a nyní se počítá s tím, že první skupina šesti Ukrajinců jej dokončí nejdříve příští léto.
Podle médií je faktorem pro opakované odsuny také jazyková bariéra. WP uvádí, že i piloti, kteří hovoří plynně anglicky, budou muset absolvovat čtyřměsíční jazykový kurz v Británii, aby se naučili terminologii potřebnou k ovládání letounů.
Výuku budou mít společně s pozemním personálem, který na tom může být s angličtinou hůř než piloti. Výcvik celých posádek dohromady požadovalo podle ukrajinských činitelů Dánsko. Tamní ministerstvo obrany se k záležitosti odmítlo vyjádřit, píše WP.
Bojový výcvik, který bude trvat přibližně šest měsíců, se kvůli tomu odsouvá na leden 2024, uvádějí ukrajinští představitelé. Druhá skupina, čítající rovněž okolo šesti pilotů, by měla zahájit výcvik půl roku po té první, tedy přibližně na konci příštího roku.
„Označil bych to za průtahy,“ řekl jeden z nejmenovaných ukrajinských představitelů. Spolu s ostatními se shoduje, že nechce být vůči evropským a americkým spojencům kritický, protože se obává, že by vypadal nevděčně, píše WP.
Konec nadějí na okamžitou posilu
Kyjev podle WP ve svých opakovaných žádostech doufal, že stíhačky budou představovat okamžitou posilu pro ukrajinské letectvo. Spojené státy ale mají odlišnou vizi: stíhačky F-16 jsou podle nich základním kamenem pro přeměnu Ukrajiny na dobře vyzbrojenou regionální mocnost, která bude moci Rusku čelit i do budoucna.
„Stroje F-16 se týkají našeho dlouhodobého závazku vůči Ukrajině a představují kapacitu, která nebude relevantní pro současnou protiofenzivu,“ uvedl tiskový mluvčí Pentagonu Patrick Ryder s odkazem na současné snahy ukrajinské armády o průlom na východní a jižní frontě.
Jedním z hlavních faktorů, který brání ukrajinské protiofenzivě, je v současnosti přitom právě ruská letecká převaha, řekl ČT zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín. „Ukrajina bude mít před sebou velmi těžkou válečnou zimu, která bude možná ještě horší než ta, kterou jsme tady prožili letos,“ komentoval odklad dodávek F-16.
Část ukrajinských letadel pochází ještě z dob Sovětského svazu. „Velmi často se mluví o letounech MIG 29, které dostali Ukrajinci mimochodem i ze Slovenska a z Polska. To jsou letadla generačně velmi stará a samozřejmě nemůžou soupeřit s modernějšími letadly, která mají Rusové,“ upozornil bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý.
Rusové navíc mají převahu i co do počtu letounů, doplnil Šedivý. „Myslím, že to je špatná zpráva. Ukrajinci měli už dávno dostat kvalitní nadzvuková víceúčelová letadla, která budou schopná vybojovat alespoň rovnovážný stav ve vzdušném prostoru a zároveň podporovat pozemní vojska,“ míní armádní generál ve výslužbě.
