Slovenský vzdušný prostor pomohou střežit i Maďaři

Maďarsko se nově připojí k zajištění ochrany slovenského vzdušného prostoru. Ministři obrany zemí Visegrádské skupiny (V4) podepsali deklaraci na pondělní schůzce ve Vysokých Tatrách. Bratislava po loňské invazi Ruska na Ukrajině předčasně ukončila provoz svých stíhaček sovětské konstrukce MiG-29. S Českem a Polskem se dříve dohodla na zajištění ochrany nebe do doby, než Slovensko převezme objednané americké stíhačky F-16.

Česko na schůzce ve Vysokých Tatrách zastupoval náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec, který zdůraznil, že Praha hodlá pokračovat v podpoře bránící se Ukrajiny. „Chceme vysílat silný signál jakémukoliv agresorovi, že toto nemůže nikomu projít,“ řekl Blažkovec.

Slovensko po loňské invazi Ruska na Ukrajině předčasně ukončilo provoz svých stíhaček sovětské konstrukce MiG-29. Vyřazené migy se předchozí vláda rozhodla předat Ukrajině. 

Přechodná výpomoc

V létě se pak Slovensko dohodlo s Českem a Polskem na tom, že mu obě tyto země pomohou se zajištěním ochrany nebe do doby, než Bratislava převezme objednané americké stíhačky F-16. První stroje by mělo Slovensko v rámci zpožděných dodávek dostat v příštím roce.

Nově se k ochraně slovenského nebe připojí Maďarsko. „Děkuji všem zemím za jejich podporu. Ukazuje to, že dobří sousedé jsou nápomocní,“ uvedl slovenský ministr obrany Martin Sklenár.

„Dopad války je samozřejmě nejvíce patrný na východním křídle, které se přímo dotýká většiny našich zemí. Proto je tak důležité udržovat neustálou profesionální koordinaci mezi členskými státy V4,“ prohlásil maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky.

Maďarsko vojenské dodávky odmítá

Vyjádření zúčastněných politiků ale potvrdilo, že Maďarsko na rozdíl od zbylých zemí z uskupení V4 nadále odmítá vojenskou pomoc Kyjevu a nepovoluje ani dalším zemím, aby zbraně na Ukrajinu převážely přes maďarské území.

„Mír je to nejdůležitější, čeho je třeba dosáhnout. Nejlépe ho dosáhneme tím, že nebudeme dodávat na Ukrajinu zbraně, ale humanitární pomoc,“ poznamenal Szalay-Bobrovniczky s tím, že postoj Budapešti se nezměnil ani po zničení hráze obří ukrajinské Kachovské přehrady, z čehož Kyjev nařkl Moskvu.

Budapešť obviňuje Kyjev z utiskování maďarské menšiny na Ukrajině a snaží se kvůli tomu blokovat snahy o sbližování Kyjeva s NATO nebo Evropskou unií. Zároveň vláda konzervativního maďarského premiéra Viktora Orbána jako jediná v EU udržuje navzdory ruské invazi na Ukrajinu zejména obchodní kontakty s Moskvou. Budapešť také kritizuje sankce, které sedmadvacítka na Rusko uvalila kvůli vpádu do sousední země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
před 15 mminutami

Akciové burzy druhým dnem zažívají jízdu z kopce

Evropské akciové burzy zažívaly i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Dalším poklesem zahájily páteční obchodování rovněž americké akciové indexy. Situaci vyostřila též páteční razantní odpověď Číny.
16:57Aktualizovánopřed 51 mminutami

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně čtrnáct lidí, z toho šest dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
07:43Aktualizovánopřed 56 mminutami

Putin bude muset brzy říci, zda to s mírem myslí vážně, prohlásil Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nad posledním nacistickým transportem z Bratislavy už létali Sověti

V pátek 4. dubna uplynulo osmdesát let od osvobození Bratislavy, k němuž došlo v rámci první etapy bratislavsko-brněnské operace, během níž sovětské a rumunské jednotky osvobozovaly jihozápad slovenského území od nacistů. Boje o Bratislavu, které se Němci nechtěli snadno vzdát, začaly 2. dubna 1945.
16:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský ústavní soud odvolal prezidenta Jun Sok-jola

Jihokorejský ústavní soud odvolal z funkce prezidenta Jun Sok-jola, kterého parlament v prosinci zbavil pravomocí kvůli vyhlášení stanného práva, informují tiskové agentury. Zatímco prezidentův právník označil rozhodnutí za zpolitizované, opozice po rozsudku hovoří o velkém vítězství lidu. Sám Jun se národu omluvil a vyjádřil mu poděkování za podporu. V zemi se nyní do dvou měsíců uskuteční nové prezidentské volby.
05:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Strach je nakažlivý.“ Harrisová a Obama se opřeli do Trumpa

Exprezident USA Barack Obama a bývalá viceprezidentka Kamala Harrisová z Demokratické strany nebývale otevřeně kritizovali nedávné kroky vlády Donalda Trumpa. Podle Harrisové návrat republikána do Bílého domu vyvolal „velký pocit strachu“. Obamovi se nelíbí mimo jiné kroky v oblasti imigrace, cel či zastrašování zpravodajských médií, uvedla stanice CNN.
před 2 hhodinami

Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.
před 3 hhodinami
Načítání...