Ukrajina letos stíhačky F-16 nedostane, tvrdí Kyjev. Ruská převaha ve vzduchu brzdí protiofenzivu

Ukrajina nebude mít letos na podzim ani v zimě k dispozici stíhací letouny F-16 ze západních zemí. Uvedl to mluvčí ukrajinského letectva. Kyjev s partnery jedná už řadu měsíců, zatím ale nezačal ani výcvik pilotů. Ten přitom zabere alespoň půl roku. Podle médií je překážkou k dodání strojů i nutný jazykový kurz, který zabere řadu měsíců ještě před začátkem samotného školení. Šéf NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina nejspíš získá moderní stíhací letouny od zemí Aliance, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. Rusko má podle expertů nyní na nebi jasnou převahu.

„Bohužel je již nyní zřejmé, že během letošního podzimu a zimy nebudeme schopni bránit Ukrajinu letouny F-16,“ uvedl ve středu večer mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat, jehož citoval ruskojazyčný web BBC. „Do tohoto letounu jsme vkládali velké naděje. Že se stane součástí protivzdušné obrany a bude nás schopen ochránit před raketovým a dronovým terorismem,“ řekl Ihnat.

Stoltenberg později v reakci konstatoval, že dodávky zbraní bojující Ukrajině mohou pomoci při stávající ukrajinské ofenzivě a „je naprosto možné“, že mezi těmito dodávkami budou i moderní stíhací letouny.

Podle mluvčího ukrajinského letectva se výcvik ukrajinských pilotů a personálu pohnul kupředu. Výcvik Ukrajinců na letounech americké výroby zatím nezačal, Kyjevu jej ale nabízí Dánsko a Rumunsko za podpory dalších zemí včetně Spojených států.

Povinný jazykový kurz

Podle zjištění deníku The Washington Post (WP) byl začátek výcviku už několikrát odložen a nyní se počítá s tím, že první skupina šesti Ukrajinců jej dokončí nejdříve příští léto.

Podle médií je faktorem pro opakované odsuny také jazyková bariéra. WP uvádí, že i piloti, kteří hovoří plynně anglicky, budou muset absolvovat čtyřměsíční jazykový kurz v Británii, aby se naučili terminologii potřebnou k ovládání letounů. 

Výuku budou mít společně s pozemním personálem, který na tom může být s angličtinou hůř než piloti. Výcvik celých posádek dohromady požadovalo podle ukrajinských činitelů Dánsko. Tamní ministerstvo obrany se k záležitosti odmítlo vyjádřit, píše WP.

Bojový výcvik, který bude trvat přibližně šest měsíců, se kvůli tomu odsouvá na leden 2024, uvádějí ukrajinští představitelé. Druhá skupina, čítající rovněž okolo šesti pilotů, by měla zahájit výcvik půl roku po té první, tedy přibližně na konci příštího roku.

„Označil bych to za průtahy,“ řekl jeden z nejmenovaných ukrajinských představitelů. Spolu s ostatními se shoduje, že nechce být vůči evropským a americkým spojencům kritický, protože se obává, že by vypadal nevděčně, píše WP.

Konec nadějí na okamžitou posilu

Kyjev podle WP ve svých opakovaných žádostech doufal, že stíhačky budou představovat okamžitou posilu pro ukrajinské letectvo. Spojené státy ale mají odlišnou vizi: stíhačky F-16 jsou podle nich základním kamenem pro přeměnu Ukrajiny na dobře vyzbrojenou regionální mocnost, která bude moci Rusku čelit i do budoucna.

„Stroje F-16 se týkají našeho dlouhodobého závazku vůči Ukrajině a představují kapacitu, která nebude relevantní pro současnou protiofenzivu,“ uvedl tiskový mluvčí Pentagonu Patrick Ryder s odkazem na současné snahy ukrajinské armády o průlom na východní a jižní frontě.

Jedním z hlavních faktorů, který brání ukrajinské protiofenzivě, je v současnosti přitom právě ruská letecká převaha, řekl ČT zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín. „Ukrajina bude mít před sebou velmi těžkou válečnou zimu, která bude možná ještě horší než ta, kterou jsme tady prožili letos,“ komentoval odklad dodávek F-16.

Část ukrajinských letadel pochází ještě z dob Sovětského svazu. „Velmi často se mluví o letounech MIG 29, které dostali Ukrajinci mimochodem i ze Slovenska a z Polska. To jsou letadla generačně velmi stará a samozřejmě nemůžou soupeřit s modernějšími letadly, která mají Rusové,“ upozornil bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý.

Rusové navíc mají převahu i co do počtu letounů, doplnil Šedivý. „Myslím, že to je špatná zpráva. Ukrajinci měli už dávno dostat kvalitní nadzvuková víceúčelová letadla, která budou schopná vybojovat alespoň rovnovážný stav ve vzdušném prostoru a zároveň podporovat pozemní vojska,“ míní armádní generál ve výslužbě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 5 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 6 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 9 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 13 hhodinami
Načítání...