Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
Přesná částka 770 662 159 korun vybraná za rok 2025 je součtem všech sbírek, které organizovalo třináct oslovených organizací: Dárek pro Putina, Člověk v tísni, Post Bellum, Team 4 Ukraine, sbírky prostřednictví platformy Donio, Adra, Charita ČR, Koridor UA, Prague Maidan, Lékaři bez hranic, Český červený kříž, Diakonie ČCE a Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. Pro srovnání: za rok 2024 vybraly stejné organizace přibližně o 93 milionů korun méně.
„Loňský rok byl absolutní rekord v historii našeho nadačního fondu. I v případě, že nezapočteme mimořádný dar ve výši sto milionů korun, který jsme získali od podnikatele Iva Lukačoviče, je zřejmé, že optikou našich sbírek podpora Ukrajiny rozhodně neklesá,“ říká zástupce iniciativy Dárek pro Putina Martin Ondráček.
Samotná iniciativa od začátku války přispěla více než miliardovou částkou. V loňském roce se jí podařilo Ukrajině dodat například vrtulník Black Hawk, pět letadel Alto NG, která budou sloužit pro výcvik budoucích pilotů ukrajinských F-15, pět houfnic D-30 nebo pět set kusů dronů vybavených municí. „Celkem jsme dokončili jednadvacet různě velkých sbírek. Den před Štědrým dnem se pak podařilo dokončit společnou slovensko-českou sbírku na nákup padesáti evakuačních sanitek pro ukrajinské obránce,“ dodává Ondráček.
Pomáhají nejen peníze, ale i oblečení nebo sanitky
Podobně úspěšný rok má za sebou i organizace Člověk v tísni. „V roce 2025 jsme do sbírky SOS Ukrajina získali přes 204 milionů korun. Přispělo více než třicet tisíc dárců,“ říká Ladislav Bruštík z Člověka v tísni.
Řada organizací přijímá i materiální pomoc, která v celkové částce započtena není. Například sbírka Paměti národa kromě celkově vybrané částky 58,5 milionu korun v roce 2025, obdržela i nefinanční dary v hodnotě sedmnácti milionů korun.
„I během minulého roku jsme pokračovali v zásobování polních nemocnic a frontových paramediků, které dlouhodobě podporujeme. Přijali jsme řadu nefinanční pomoci v podobě zimního oblečení, starých aut pro sanitky, zdravotní materiál, termoizolační folie nebo vyřazené sanitky od Libereckého kraje,“ vyjmenovává fundraiserka projektu z organizace Post Bellum Pavla Jirošová.
Útlum jednorázových sbírek
Data zároveň ukazují výrazné rozdíly mezi jednotlivými sbírkami. Zatímco projekty zaměřené na konkrétní cíle a transparentní pomoc hlásí meziroční nárůst, část tradičních humanitárních organizací zaznamenala pokles darů, mimo jiné kvůli menšímu počtu jednorázových sbírek.
„V loňském roce jsme se soustředili na konkrétní pomoc v terénu. Měli jsme méně jednorázových strategických projektů, ale výrazně se zvýšila kontinuita a šíře spektra dodávek. V meziročním srovnání jsme měli měsíčně dvakrát až třikrát více výjezdů,“ zmiňuje předseda spolku Team 4 Ukraine Jan Heřmánek.
Dárce zřejmě motivovaly ukrajinské úspěchy
„Nejsilnější byl pochopitelně březen roku 2022, tehdy jsme měli na naší platformě Donio 165 sbírek na podporu Ukrajiny. V roce 2025 byl počet asi poloviční, což interpretujeme, že s postupem času už nevznikají sbírky nové a spíše se prodlužuje existence těch dříve spuštěných,“ říká vedoucí fundrasingu platformy Donio Honza Dolínek.
Většina oslovených organizací se shoduje, že počet dárců byl nejvyšší po začátku války v roce 2022. Podle Dolínka ale bylo možné pozorovat výkyvy, kdy ochota dárců přispívat vzrostla v reakci na určité události během války. „Silný nárůst nových dárců jsme zaznamenali například 23. a 24. září 2023, což přičítáme události 22. září, kdy Ukrajina podnikla střelami Storm Shadow úspěšný útok na velitelství ruského Černomořského loďstva v sevastopolském přístavu na okupovaném Krymu,“ říká Dolínek.
