Diplomacie strana 4 z 5

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.

V Londýně se rozhořel spor o stavbu nové čínské ambasády. Budova má být největším velvyslanectvím na světě, zabírat bude celý blok. Podle kritiků chce Peking v britské metropoli pod rouškou nové ambasády postavit špionážní centrálu, která bude bezpečnostním rizikem nejen pro Spojené království.

Padesátiletý Čech, který nastoupil do ruské armády a nyní žádá pomoc od českých úřadů, je pravomocně odsouzeným pachatelem trestné činnosti. Na muže je vydaný příkaz k dodání do vězení. Na síti X o tom informovala policie. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi více než tři roky. Že česká diplomacie řeší případ muže, který před časem odcestoval do Ruska, kde nastoupil do armády, informovala mluvčí ministerstva zahraničí letos v květnu.

Půl roku od pádu režimu Bašára Asada je Sýrie stabilnější a svobodnější zemí, výzvou pro islamistickou vládu ale zůstává sektářské násilí a nastartování ekonomiky, jelikož drtivá většina lidí čelí bídě. Dočasný prezident Ahmad Šará už přesvědčil Západ, aby zrušil nejtvrdší sankce. Strategické vztahy udržuje i s Moskvou, modernizaci klíčového přístavu Tartús, kde mají Rusové základnu, nicméně přenechal Emirátům.

Peking je ochoten urychlit schvalování licencí pro vývoz kovů vzácných zemin do Evropské unie, oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Restrikce na vývoz těchto kovů narušily dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu i v dalších odvětvích po celém světě.

Úplně se ekonomicky odříznout od Číny kvůli bezpečnostním rizikům spojeným s technologiemi není možné. V Událostech, komentářích se na tom shodli bývalý europoslanec Jan Zahradil se členkou sněmovního zahraničního výboru Helenou Langšádlovou (TOP 09). Podle ní je třeba brát Peking jako hrozbu. Zahradil by naopak uvítal, kdyby Česko vůči Pekingu zaujalo méně konfrontační postoj. Pořad moderoval Martin Řezníček.

Nový jihokorejský prezident I Če-mjong složil prezidentskou přísahu. Ve svém projevu mimo jiné řekl, že bude usilovat o mír pomocí dialogu s totalitní Severní Koreou a chce posílit vztahy se Spojenými státy americkými a Japonskem.

Ministerstvo zdravotnictví počítá na odškodné za nezákonné sterilizace s dalšími dvěma sty miliony korun. Přidělení financí schválila vláda ve středu. Dosud bylo vyplaceno přes 210 milionů, nárok úřad potvrdil u devíti stovek podaných žádostí. Poslanci souhlasili s prodloužením lhůty pro jejich podávání o další dva roky, původně měla lhůta vypršet loni. Kabinet na středečním zasedání rovněž schválil dohodu o přeshraniční spolupráci záchranné služby se Slovenskem či novou koncepci zahraniční politiky.

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.

Česká diplomacie řeší případ Čecha, který odcestoval do Ruska, kde nastoupil do armády, a nyní se dožaduje pomoci českých úřadů. Ministerstvo zahraničí zopakovalo důrazné varování před cestami do Ruska a vyzvalo české občany k opuštění země. V daném případě bude postupovat v souladu s českými zákony a Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích. Ruské vojenské agresi se více než tři roky brání Ukrajina.

Americký prezident Donald Trump v rámci své první zahraniční cesty od lednového nástupu do úřadu navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Šéf Bílého domu počítá s uzavřením klíčových obchodních dohod, bohaté státy Perského zálivu pak se slibem bezpečnostní garance. Trump bude s arabskými lídry nejspíš řešit i jaderný Írán a válku v Gaze. Zastávku v Izraeli nechystá.

Nový německý kancléř Friedrich Merz po schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Dodal, že brzy plánuje i cestu do Kyjeva. Večer se má Merz přesunout do Varšavy na setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem.

Alžírská vláda schválila zákon o všeobecné mobilizaci, který vyvolal mezi obyvateli i v regionu obavy z možné přípravy africké země na válku. Legislativa počítá s tím, že by kontrolu nad institucemi, ekonomikou i civilním životem převzala armáda, píše server The New Arab. V poslední době vzrostlo napětí mezi Alžírskem a sousedním Marokem a Mali, ale také Francií.

Administrativa Donalda Trumpa už připouští, že rusko-ukrajinská válka nemusí mít rychlý konec. V posledních dnech dali američtí činitelé několikrát najevo, že Washingtonu dochází s Ruskem trpělivost. V Senátu USA má šanci projít nový republikánský návrh, který počítá se cly ve výši 500 procent na dovoz ze zemí, jež kupují ruskou ropu.

Napětí mezi Dillí a Islámábádem po útoku na turisty v Kašmíru sílí. Regionální rivalové spolu vedli dříve několik válek, teď ovšem oba vlastní desítky atomových hlavic. Podle indologa Jiřího Krejčíka ale nejspíš zůstane jen u diplomatické roztržky. V případě války by se Pákistán ocitl v obtížné pozici, jelikož indická armáda má takřka dvojnásobek vojáků a výrazně víc tanků i další techniky.

Jihoafrická republika považuje za jedinou cestu k míru diplomacii. Při setkání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským v JAR to uvedl tamní prezident Cyril Ramaphosa. Zelenskyj, který vyzval k zesílenému tlaku na Moskvu, část programu zrušil kvůli masivnímu ruskému útoku na jeho zemi. Pretorie naoko zastává neutrální postoj v rusko-ukrajinské válce, současně ale prohlubuje vztahy s Moskvou a obdivuje šéfa Kremlu Vladimira Putina, říká afrikanista Otakar Hulec.

Čína se snaží posílit svůj vliv a obchodní vazby na Blízkém východě. Strategickou zemí je Sýrie, Peking proto už navázal kontakty s novou islamistickou vládou v Damašku. Čínské investice však brzdí mezinárodní sankce i přítomnost tisíců Ujgurů. Asijská mocnost se obává, že bojovníci z Turkestánské islámské strany v Sýrii (TIP) přenesou džihád zpět do Číny.

Americký prezident Donald Trump podle deníku New York Times zablokoval izraelský plán vojenského úderu na íránská jaderná zařízení. List se odvolává na zdroje přímo z americké administrativy s tím, že si USA uvědomují důsledky možné války s Teheránem, a proto se nyní snaží íránské jaderné ambice zbrzdit diplomatickou cestou. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že by bylo dobré, pokud bude diplomatický postup podobný jako v Libyi. Tento scénář však předpokládá demontáž jaderných zařízení, a to Írán odmítá.

Jihoafrické hospodářství už několik let stagnuje a situace si žádá systémové reformy. Nová vláda národní jednoty je však na pokraji kolapsu kvůli svárům ohledně rozpočtu, zákonu o vyvlastnění půdy či zahraniční politiky. Na JAR navíc citelně doléhá zmrazení americké pomoci. Urovnat vztahy s prezidentem Donaldem Trumpem se pokusí nový jihoafrický zvláštní vyslanec v USA.

V nejmladší zemi světa hrozí druhá občanská válka. Opozice po zatčení viceprezidenta Rieka Machara mluví o porušení křehké mírové dohody z roku 2018 o sdílení moci. Experti vyzývají mezinárodní společenství, aby zabránilo vyhrocení situace ve státě sužovaném etnickým pnutím. Do země už dorazili mediátoři Africké unie, kteří se snaží mírovou smlouvu zachránit.

Končící německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se má nově přesunout do New Yorku, kam ji sousední země nominovala do role předsedkyně Valného shromáždění OSN. Její zvolení se považuje za formalitu. Tři a půl roku ve funkci šéfky německé diplomacie hodnotí jako „vysokorychlostní roky“ provázené agresí Moskvy vůči Ukrajině, válkou na Blízkém východě a konfrontací s Ruskem, které kritizovala mnohem důrazněji než její předchůdci.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila desítky výzkumných grantů pro Princetonskou univerzitu, která se tak podle agentury AP stala další z prestižních vzdělávacích institucí, jejichž peníze z federálních zdrojů jsou kvůli „nátlakové kampani“ ohroženy.

V Rijádu po více než dvanácti hodinách skončilo jednání delegací Ruska a USA o možnostech zastavení bojů na Ukrajině, napsaly v pondělí před 21. hodinou ruské tiskové agentury TASS a RIA Novosti. Podle nich bude v úterý zveřejněno společné prohlášení k výsledkům rozhovorů. Podle dřívějších informací agentur se očekávala diskuse o zastavení bojů v Černém moři. Zástupci USA jednají v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu.

„Příměří zatím nebylo dohodnuto ani v omezené podobě,“ upozornil v Událostech, komentářích po telefonátu mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) s tím, že Rusko dosud neslevilo z jediného svého požadavku. Předseda opozičního SPD Tomio Okamura by si přál, aby „jednání pokračovala a zintenzivnila se“.