Diplomacie strana 4 z 5

Úřady prověřují činnost Ruského domu v Praze. Provozuje ho státní agentura se sídlem v Moskvě zapsaná na evropském sankčním seznamu. Centrum momentálně funguje jen omezeně, ještě loni ale nechalo přeložit do češtiny brožury s protiukrajinskou tématikou.

Berlín vyzval Rusko, aby uzavřelo čtyři ze svých pěti generálních konzulátů v Německu. Informovalo o tom ve středu německé ministerstvo zahraničí. Reaguje tak na krok Moskvy, která omezila počet pracovníků německé ambasády a dalších německých úřadů a institucí v Rusku. Ruská diplomacie následně ve své reakci německé rozhodnutí o uzavření konzulátů označila za nepřátelský krok a provokaci.

Ostřílený politik a diplomat Henry Kissinger, jeden z nejvlivnějších zastánců reálpolitiky na světě, v sobotu 27. května slaví sté narozeniny. Slavný republikán s německými kořeny dokázal uvolnit napětí mezi Sovětským svazem a USA v době studené války a jeho kyvadlová diplomacie sblížila Peking s Washingtonem. Poradce pěti amerických prezidentů a nositel Nobelovy ceny za mír má ale i své kritiky, kteří upozorňují na to, že se v zájmu dosažení svých cílů nebál paktovat s diktátory. Rozruch vzbudily také Kissingerovy poznámky týkající se ruské agrese na Ukrajině.

Čína si předvolala japonského velvyslance, aby vyjádřila protest kvůli „humbuku kolem otázek souvisejících s Čínou“ na víkendovém summitu skupiny zemí G7, uvedla v pondělí agentura Reuters. Skupina vyspělých ekonomik na summitu v japonské Hirošimě schválila k Číně kritické prohlášení, které se mimo jiné zaměřilo na stav lidských práv v této zemi nebo čínské ambice v Jihočínském moři.

Slovenský šéf diplomacie Miroslav Wlachovský má pochopení pro krok české vlády, která ve středu zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. Při páteční schůzce s českým šéfem diplomacie Janem Lipavským (Piráti) se o situaci zajímal a chce zjistit, jak je to v případě nemovitostí na slovenském území.

Za vydírání na státní úrovni označila ve čtvrtek mluvčí ruského ministerstva zahraničí požadavek českých úřadů, aby Rusko platilo i zpětně nájem za pozemky u svých diplomatických objektů v Česku. Porušuje to Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích z roku 1961, uvedla zároveň Marija Zacharovová na oficiálních stránkách ruské diplomacie. Podle mluvčí Moskva podnikne „obranná opatření“ a využije i „zákonné mechanismy“. Česká diplomacie naopak upozornila na to, že ona objekty v Rusku bez zvláštní právní úpravy nevlastní.

Vláda na svém středečním jednání zrušila devět usnesení z dob socialistického Československa, která dosud umožňovala ruské diplomacii bezplatně užívat pozemky v Česku. Ministerstvo zahraničí zrušení usnesení navrhlo proto, že Rusko podle něj nepoužívá pozemky k diplomatickým účelům. Rusko za pozemky bude muset dál platit nájemné. Kabinet také pověřil Digitální informační agenturu vytvořením aplikace eDoklady. Ta bude od příštího roku elektronickou alternativou občanského průkazu.

Turecký vůdce Recep Tayyip Erdogan, který je podle analytiků favoritem druhého kola prezidentských voleb, dokázal za dvacet let v nejvyšších funkcích udělat ze své země strategického regionálního hráče s výrazným vlivem na světovou politiku. Ankara se pod jeho vedením snaží dohodnout se všemi mocnostmi a zároveň z toho něco získat pro sebe. Západní diplomaté popisují jednání s ním jako velmi náročná.

Kanada vyhostila čínského diplomata kvůli údajnému zastrašování kanadského opozičního poslance Michaela Chonga, který dlouhodobě kritizuje přístup čínských úřadů k etnické menšině Ujgurů. Čína v reakci na to oznámila vyhoštění vedoucí kanadského konzulátu v Šanghaji. Peking nevyloučil další odvetná opatření.

Polské úřady zabavily školu ruského velvyslanectví ve Varšavě, podle polského ministerstva zahraničí budova patří polskému státu, informovala agentura Reuters. Ruská diplomacie krok polských úřadů označila za flagrantní porušení mezinárodní úmluvy o diplomatických vztazích a uvedla, že to nezůstane bez tvrdé reakce. Ruská státní gentura TASS napsala, že polské úřady daly personálu školy čas do 19:00 moskevského času (18:00 SELČ), aby budovu školy opustil.

Švédsko vyhostí pět ruských diplomatů, oznámil tamní ministr zahraničí Tobias Billström veřejnoprávní televizi SVT. Pracovníci ruské ambasády podle něj vykonávali činnosti neslučitelné s jejich diplomatickým statusem.

Rusko vyhostí přes 20 německých diplomatů, uvedla agentura RIA Novosti s odvoláním na mluvčí ruské diplomacie Mariju Zacharovovou. Agentura dodala, že Berlín podle jejích informací předtím označil za nežádoucí osoby přes 20 ruských diplomatických pracovníků. O vyhoštění Rusů z Německa informovala předtím také agentura TASS, aniž by upřesnila jejich počet. Německé ministerstvo zahraničí mezitím podle agentury Reuters uvedlo, že je s Moskvou už několik týdnů kvůli personálnímu obsazení zahraničních zastoupení v zemi v kontaktu, blíže věc nekomentovalo.

Moskva se snaží udržet alespoň nějaké mezinárodní partnery, pokusit se s nimi navázat ekonomickou spolupráci a zároveň legitimizovat invazi na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie v posledních dnech vyrazil přesvědčovat Latinskou Ameriku. Brazilský prezident Lula da Silva už dal najevo, že za konflikt mohou obě strany a Západ jej umocňuje dodávkami zbraní. Kyjev jeho slova pobouřila. Lavrov poté zamířil do autoritářských států v regionu, po Venezuele ho čeká návštěva Kuby či Nikaraguy.

Súdánské polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) uvedly, že převzaly kontrolu nad prezidentským palácem. Tvrdí také, že se zmocnily mezinárodního letiště v hlavním městě Chartúmu a také dalších dvou letišť. Armáda označuje informace polovojenských jednotek za lživé, dodává AFP. Podle Reuters jde zřejmě o pokus o převrat. Střety si vyžádaly nejméně 25 mrtvých. České velvyslanectví v Káhiře nemá informace, že by události zasáhly i české občany.

Nejvyšší čínský diplomat Wang I řekl, že doufá a věří, že Německo podpoří „mírové sjednocení Číny s Tchaj-wanem.“ Během setkání s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou dodal, že Čína před lety podpořila znovusjednocení Německa. Informuje o tom agentura Reuters.

Norsko vyhostí patnáct ruských diplomatů, kteří podle něj ve skutečnosti pracovali pro rozvědku. Ministryně zahraničí Anniken Huitfeldtová sdělila, že norská vláda chce chránit bezpečnost země a omezit působení ruských tajných služeb na svém území. Ruské ministerstvo zahraničí už upozornilo, že na vyhoštění diplomatů bude reagovat.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová se v pondělí v Tchaj-peji setkala s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Ta podle agentury Reuters ocenila, že Pekarová Adamová na Tchaj-wan přicestovala navzdory „velkému tlaku“. Poukázala tak na kritiku návštěvy ze strany Číny, která Tchaj-wan považuje za své území. Pekarová Adamová uvedla, že nikdo nemůže Českou republiku a Tchaj-wan odradit od toho, aby ctily svobodu, demokracii a ochranu lidských práv.

Je důležité, aby se propojoval demokratický svět, řekl poslanec a člen sněmovního zahraničního výboru Hayato Okamura (KDU-ČSL) k cestě předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) na Tchaj-wan. V Interview ČT24 podotkl, že návštěva má i obranných charakter, protože cesty se účastní i ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Okamura také v pořadu zmínil, že Čínu a Rusko spojuje pragmatismus, ale Moskva je nyní v úzkých, proto přijme od Pekingu jakoukoliv podporu.

Bývalý náčelník generálního štábu Aleš Opata se stane velvyslancem v Litvě. Informoval o tom ve čtvrtek portál Aktuálně.cz, kterému to potvrdil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Opata podle něj už obdržel takzvaný agrément. V čele ambasády vystřídá Víta Korselta, který ve Vilniusu působí od roku 2018.

Silný odpor Západu vůči Rusku vyvolala loňská invaze na Ukrajinu, s agresorem přerušil značnou část obchodních styků a uvalil na něj ekonomické sankce. Negativní dopad však konflikt neměl na vztah mezi Ruskem a Čínou. Autoritáře stojící v čele obou zemí, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga, totiž pojí přátelství. Ačkoliv se Peking snaží svou pozici prezentovat jako neutrální, podle odborníků nadále straní Kremlu. Čína tak sleduje své zájmy, pád Putina a jeho režimu by totiž pro Peking byl nejméně příznivým výsledkem války na Ukrajině.

Lídři Srbska a Kosova dosáhli částečné dohody na tom, jak naplnit ujednání o normalizaci vztahů. Po jednání ve městě Ohrid v Severní Makedonii, kde se za zprostředkování Evropské unie uskutečnilo další kolo obtížných rokování, to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že se podařilo najít cestu, jak dohodu o normalizaci vztahů implementovat.

Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Plán zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí masivního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev plán odmítl, protože by podle něj válku pouze „zmrazil“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podotkl, že některé body plánu dávají smysl, s jinými nesouhlasí. Moskva plán podporuje, ale zdůrazňuje, že Kyjev má přijmout „novou územní realitu“.

Vláda vyhodnocuje bezpečnostní rizika. Jedním ze scénářů bylo i to, že by se Ukrajina nedokázala ruské agresi bránit, řekl v rozhovoru se zpravodajem ČT ve Spojených státech Bohumilem Vostalem ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ten přiletěl do New Yorku na zasedání OSN. Šéf české diplomacie také zdůraznil nutnost podpory válkou sužované země.

Druhý ruský vpád na Ukrajinu před rokem zpřeházel geopolitický řád. Krvavá invaze odradila i tradiční spojence Kremlu jako bývalé země Sovětského svazu, ale také Indii a Čínu, které se snaží raději mlčet, hrát na obě strany a získat levně ruskou ropu. Šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi tak zůstali po velké invazi věrni hlavně diktátoři. Naopak tradičně rozhádaný Západ se dokázal rychle semknout a zavést bezprecedentní sankce vůči ruským okupantům. Nebývalé odhodlání a solidaritu pak ukázalo východoevropské křídlo, jehož hlas je nyní v Evropské unii slyšet nejvíc.