Diplomacie strana 4 z 5

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu sto let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír zemřel ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates. Kondolence přicházejí z celého světa, ve Spojených státech vyvolal odchod bývalého ministra zahraničí smíšené reakce.

Ve věku sta let zemřel Henry Kissinger, odešla tak jedna z nejvlivnějších osobností dvacátého století. Diplomat a teoretik mezinárodních vztahů působil od konce šedesátých let jako bezpečnostní poradce dvou amerických prezidentů. Zastával také post ministra zahraničí. Zasloužil se o zmírnění napětí ve vztazích se Sovětským svazem i Čínou. „Americký Machiavelli“ si svým pragmatismem získal nejen mnoho obdivovatelů, ale také kritiků. Podle nich mimo jiné neváhal v zájmu dosažení svých cílů podporovat i diktátorské režimy.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyzvala spojence, aby nad Ukrajinou vytvořili „zimní štít“ a ochránili ji tak před ruskými útoky. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba uvedl, že Evropská unie zatím Ukrajině dodala jen 300 tisíc kusů dělostřelecké munice ze slíbeného milionu do března příštího roku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že Evropa musí pracovat na užší spolupráci zbrojního průmyslu, aby dokázala Ukrajině více pomoci.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Prezidenti Joe Biden a Si-Ťin Pching řešili na americko-čínském summitu i neobvyklé téma – pandy. Podle Pekingu se Spojené státy s populárními medvědy nemusejí loučit, ačkoliv to zprvu vypadalo, že Čína žádné smlouvy o pronájmu těchto zvířat Washingtonu neprodlouží.

Téměř po roce spolu usedli u jednoho stolu lídři dvou největších světových ekonomik. Americký prezident Joe Biden uvedl, že doufá, že schůzka s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem přinese obnovení „normální“ komunikace mezi oběma stranami. Na úvod setkání Biden řekl, že soupeření USA a Číny nesmí přerůst v konflikt, dosavadní jednání označil za upřímná. Si poznamenal, že se světová ekonomika vzpamatovává pomalu, zatěžuje ji podle něj protekcionismus.

Spojené státy a Čína mají za sebou další rok turbulentních vztahů. Rivalita mocností pokračuje v bezpečnostní i hospodářské sféře, vzájemný obchod přesto kvete. Peking ale popudilo omezení vývozu technologií do této asijské země, Washington pak kromě porušování lidských práv znepokojují čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu a v Jihočínském moři. Velmoci se neshodnou ani v otázce války na Ukrajině, kde Peking odmítá odsoudit ruskou agresi a pomáhá Moskvě obcházet sankce. Obě země ale podle expertů doufají, že se napjaté vztahy podaří i díky schůzce prezidentů Joea Bidena a Si Ťin-pchinga postupně stabilizovat.

Izraelský ministr obrany Joav Galant v pondělí prohlásil, že Hamás ztratil kontrolu nad Pásmem Gazy. Podle Galanta není teroristické hnutí schopné zastavit postup izraelských sil, které se posouvají ve všech směrech. Problematická je situace v tamních nemocnicích. Podle Mezinárodní zdravotnické organizace už drtivá většina zdravotnických zařízení na severu oblasti nefunguje. Jeruzalém tvrdí, že nadále ponechává otevřené cesty pro evakuaci civilistů. Ve válečné situaci není možné tvrzení jednotlivých stran ověřit. Americký prezident Joe Biden uvedl, že největší nemocnici v Pásmu Gazy je potřeba chránit.

Ve věku 85 let zemřel Karel Schwarzenberg. Poslední dny byl hospitalizován ve Vídni. Mnoho let patřil k nejvýraznějším osobnostem české politické scény, mimo jiné byl ministrem zahraničí, předsedou TOP 09 a senátorem.

Éra čínské pandí diplomacie se Spojenými státy končí. Trojice šelem z washingtonské zoo se přestěhovala zpět do Číny. O měsíc dříve, než se očekávalo, a jen pár dnů před setkáním prezidentů obou zemí. Skončila desetiletá nájemní smlouva s čínskou vládou, která byla už jednou prodloužená. Spojené státy a Čína spolupracují na chovu a ochraně ohroženého druhu od 70. let.

Rozkolísání mezinárodního řádu je patrné téměř všude, probouzejí se zamrzlé konflikty například na Kavkaze, znepokojující jsou i vojenské převraty v Africe. V projevu na konferenci Diplomacie a bezpečnost v Černínském paláci to prohlásil prezident Petr Pavel. Hlava státu považuje také za zásadní pokračovat v podpoře Ukrajiny ve všech oblastech. Případný úspěch Ruska by byl naším společným neúspěchem, uvedl. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že oživlý ruský imperialismus míří daleko na západ od Ukrajiny.

Katar dokázal přesvědčit Hamás, aby propustil první čtyři rukojmí, za což si vysloužil chválu od Izraele i Západu. Země Perského zálivu se dlouhodobě snaží budovat pověst nepostradatelného prostředníka v regionu. Podle expertů jde o bezpečnostní strategii, kdy ukazuje svou hodnotu jak spojencům v USA, tak i svým větším sousedům. Po útoku Hamásu na Izrael však čelí zvýšené kritice, protože hostí sídlo Hamásu a dalších teroristických skupin. Dauhá se hájí tím, že udržet dialog se všemi hráči je klíčové a hodlá pokračovat v tom, co považuje za správné. Problematickým se stalo i vysílání katarské al-Džazíry, kvůli údajné předpojatosti ji nyní Izrael zvažuje v zemi zakázat.

Australský premiér Anthony Albanese se v Pekingu sešel s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Během návštěvy zdůraznil význam pevných vztahů mezi oběma zeměmi a uvedl, že o sporných otázkách je důležité jednat, píše agentura Reuters. Albanese je po sedmi letech prvním předsedou australské vlády, který Čínu navštívil. Vztahy obou zemí narušil covid, omezování čínské firmy Huawei i australská kritika zacházení s lidskými právy v asijské zemi.

Situace na frontové linii se dostala do patu, uvedl velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj. Vojáci jsou podle něj v podobné pozici jako během první světové války. Proti tomu se ohradil prezident Ukrajiny Volodyrym Zelenskyj a nesouhlas přišel i z Moskvy. Sporu ve vedení Ukrajiny o situaci na bojišti si všimli i západní spojenci, mezi kterými vyvolal nervozitu.

Ruské ministerstvo zahraničí si tento týden předvolalo zástupce české ambasády v Moskvě Jana Ondřejku, aby protestovalo proti postoji Prahy k nedávnému útoku na ukrajinskou obec Hroza. Na svém webu to napsala ruská diplomacie. Černínský palác schůzku potvrdil.

Většina států Evropské unie podpořila další spolupráci s palestinskými úřady, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell po mimořádném neformálním jednání ministrů zahraničí EU. Izraelský ani palestinský ministr zahraničí, které Borrell rovněž pozval, se schůzky nezúčastnili.

Premiér Petr Fiala (ODS) přivítal v úterý ráno ve Strakově akademii předsedu uzbecké vlády Abdullu Aripova. Po jednáních, v nichž se probírala hospodářská spolupráce a kterých se účastnil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS), oba premiéři odjeli do Brna na Mezinárodní strojírenský veletrh. Ve středu Fiala s Aripovem zahájí v Praze Česko-uzbecké podnikatelské fórum.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

Jednání unijních ministrů zahraničí v Kyjevě ukázalo, že odhodlání Evropské unie stát při Ukrajině je pevné. Zároveň jde o vzkaz Rusku, že EU se nenechá zastrašit ruskými raketami a drony. Po jednání to v ukrajinské metropoli uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Oznámil rovněž, že navrhne pro Ukrajinu další finance z Evropského mírového nástroje (EPF).

Kanadští diplomaté se stali v Indii terčem výhrůžek na sociálních sítích, a kanadský zastupitelský úřad se proto rozhodl, že dočasně „upraví“ počet svých zaměstnanců v zemi. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na indická média. Mezi Indií a Kanadou panuje napětí kvůli pondělnímu prohlášení kanadského premiéra Justina Trudeaua, podle nějž za červnovou vraždou předáka sikhské komunity na kanadské půdě může být indická vláda.

Představitelé Náhorního Karabachu se vzdali Ázerbájdžánu a těžké boje utichly. Přistoupili na jeho požadavky, tedy stažení všech případných vojenských sil Arménie z oblasti, rozpuštění a odzbrojení karabašských vojenských a dalších jednotek a jednání o podobě faktického začlenění Karabachu do Ázerbájdžánu. Dohodu zprostředkovali ruští vojenští představitelé na místě, kteří také mají dohlížet na odzbrojení. Několik z nich podle ruského ministerstva obrany zahynulo, když se jejich auto ocitlo pod palbou z ručních zbraní. Incident se vyšetřuje.

Mezi Kanadou a Indií vypukla diplomatická roztržka kvůli červnové vraždě vůdce sikhské komunity na kanadské půdě. Ottawa tvrdí, že za činem může být indická vláda, ta to označila za „absurdní a zaujaté“. Na vypovězení indického diplomata z Kanady zareagovalo Dillí recipročním krokem a zároveň vyzvalo Ottawu, aby podnikla rázné právní kroky vůči protiindickým silám působícím z jejího území.

Místopředseda výboru sněmovny pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09) si myslí, že Česko nemá důvod, proč mít v Rusku velvyslance. Mělo by si podle Koláře přestat namlouvat, že významně přispěje k dialogu s Moskvou. Za velkou chybu považuje, že Česko umožnilo ponechat ruského velvyslance v Praze. Členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) ale namítá, že s pouhým českým chargé d'affaires se v Moskvě nikdo bavit nebude. Česko by v takovém případě poškozovalo své vlastní zájmy.

„Jedinou naší obranou před ruským imperialismem je aktivní podpora Ukrajiny a jejího přijetí do NATO a do Evropské unie (EU), protože platí, že Rusko si na silnější nedovoluje,“ prohlásil po jednání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Kuleba je na návštěvě Česka, před setkáním s Lipavským promluvil před českými velvyslanci. Kuleba v pondělí do Prahy prý přivezl souhlas ukrajinské vlády týkající se jmenováním nového českého velvyslance v Kyjevě. Podle Deníku N jím bude Radek Pech. Zatím není jasné, kdo bude naopak Ukrajinu zastupovat v Praze, výběr je dle Kuleby v konečné fázi.