Diplomacie strana 2 z 5

Výzkum pěti umělých inteligencí (AI) tří různých společností ukázal, že při simulovaných konfliktech rychle eskalují situaci, neumí ustupovat a vybírají si vojenská řešení jako ta nejjednodušší a nejúčinnější. Podle vědců je to znepokojivé a varují tak před využíváním AI v této oblasti.

Po celé Ukrajině kromě Zakarpatské oblasti byl v noci na středu vyhlášen letecký poplach, Rusko na zemi podniklo velký útok raketami i drony. Nejméně čtyři civilisté zemřeli v Kyjevě, jednoho mrtvého hlásí Mykolajiv. Zraněných jsou desítky. Škody jsou rovněž v Charkově či Lvovské oblasti, výbuchy se ozývaly i v dalších regionech. Rusko na Ukrajinu vyslalo přes šedesát raket a dronů. Jedna z ruských raket mířila k polské hranici, na poslední chvíli ale změnila směr. Rusko tvrdí, že zasáhlo vojenskoprůmyslové podniky.

Po triumfu v bleskové válce o Náhorní Karabach se v Ázerbájdžánu konají předčasné prezidentské volby. Podle expertů je výsledek jasnější než kdy dřív, protože vládci Ilhamu Alijevovi po dobytí separatistického regionu vzrostla popularita. V kavkazské zemi nyní sílí protizápadní rétorika, která ji žene do náruče Ruska. Baku má silného spojence i v Turecku a v Izraeli, jejichž zbraňové dodávky mu pomohly k vítězství nad arménskými separatisty. Přes sílící represe vůči kritikům režimu prohlubuje spolupráci s Alijevem rovněž Evropa, která potřebuje ázerbájdžánské dodávky ropy a plynu, aby se vymanila ze závislosti na Rusku. Volby, v nichž Alijev nemá reálného protikandidáta, mohou podle některých expertů vést i k odchodu země z Rady Evropy, jež porušování lidských práv v zemi kritizuje.

Vyjednavači se podle listu The New York Times (NYT) blíží k dohodě, která by vedla k dvouměsíčnímu přerušení války v Pásmu Gazy výměnou za propuštění více než sta rukojmí, která stále zadržují palestinští teroristé. Dohoda, která by podle deníku výrazně změnila situaci v celé oblasti, by mohla být finalizována v příštích dvou týdnech.

Desítky lidí demonstrovaly před Českou národní budovou v New Yorku, kde sídlí mimo jiné tuzemský konzulát nebo České centrum. Protestovali proti tomu, že se uvnitř konala akce konzervativní organizace Moms for Liberty, která prosazuje mimo jiné zákaz knih o sexuálních menšinách ve školách. Podle protestujících je rasistická a homofobní. Demonstrace se zúčastnil starosta Manhattanu i tamní senátoři. Prostory pronajala konzervativcům jedna z krajanských organizací. Česká diplomacie uvedla, že s konáním akce nesouhlasí.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) očekává, že letošní rok bude v mezinárodních vztazích stejně turbulentní, jako byly dva roky předcházející. Řekl to v Interview ČT24. Varoval před takzvanou únavou z ruské války proti Ukrajině, neboť jde podle něj ve skutečnosti o únavu z hrozícího nebezpečí, kterému bychom mohli podlehnout. V souvislosti s nepodloženým obviněním ze strany Moskvy, že Ukrajinci zabili v ruském Bělgorodu civilisty pomocí raketometů české výroby, Lipavský konstatoval, že čím horší věci Moskva páchá, tím víc špíny hází na ostatní.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli účastnil přísahy nového argentinského prezidenta Javiera Mileie. Šlo o první oficiální cestu ukrajinské hlavy státu do Latinské Ameriky. Podle analytiků se tak Kyjev snaží získat na svou stranu země „globálního Jihu“, které dosud odmítaly zaujmout k rusko-ukrajinské válce jasné stanovisko.

Nová generální ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková chce skrze centra prezentovat Česko jako zemi mimořádného kulturního dědictví, která ale žije v současnosti a je aktivním členem mezinárodního společenství. Řekla to na páteční tiskové konferenci poté, co ji ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvedl do funkce. Další rozšíření sítě Českých center se nyní neplánuje, je potřeba se soustředit na spuštění plnohodnotného provozu nově vzniklých center v Bělehradě a Tchaj-peji, řekl šéf diplomacie.

Diplomat Michael Žantovský v Událostech, komentářích uvedl, že zesnulý Henry Kissinger „úplně změnil povahu studené války“, nešlo však o prý o revolucionáře, který by chtěl měnit status quo – naopak spíš zastával národní, tedy americké zájmy. Kissinger, jenž zemřel ve čtvrtek ve věku sto let, stál u řady rozhodnutí týkajících se konfliktů na celé planetě. Šlo asi o nejvlivnější osobnost americké poválečné zahraniční politiky.

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu sto let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír zemřel ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates. Kondolence přicházejí z celého světa, ve Spojených státech vyvolal odchod bývalého ministra zahraničí smíšené reakce.

Ve věku sta let zemřel Henry Kissinger, odešla tak jedna z nejvlivnějších osobností dvacátého století. Diplomat a teoretik mezinárodních vztahů působil od konce šedesátých let jako bezpečnostní poradce dvou amerických prezidentů. Zastával také post ministra zahraničí. Zasloužil se o zmírnění napětí ve vztazích se Sovětským svazem i Čínou. „Americký Machiavelli“ si svým pragmatismem získal nejen mnoho obdivovatelů, ale také kritiků. Podle nich mimo jiné neváhal v zájmu dosažení svých cílů podporovat i diktátorské režimy.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyzvala spojence, aby nad Ukrajinou vytvořili „zimní štít“ a ochránili ji tak před ruskými útoky. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba uvedl, že Evropská unie zatím Ukrajině dodala jen 300 tisíc kusů dělostřelecké munice ze slíbeného milionu do března příštího roku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že Evropa musí pracovat na užší spolupráci zbrojního průmyslu, aby dokázala Ukrajině více pomoci.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Prezidenti Joe Biden a Si-Ťin Pching řešili na americko-čínském summitu i neobvyklé téma – pandy. Podle Pekingu se Spojené státy s populárními medvědy nemusejí loučit, ačkoliv to zprvu vypadalo, že Čína žádné smlouvy o pronájmu těchto zvířat Washingtonu neprodlouží.

Téměř po roce spolu usedli u jednoho stolu lídři dvou největších světových ekonomik. Americký prezident Joe Biden uvedl, že doufá, že schůzka s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem přinese obnovení „normální“ komunikace mezi oběma stranami. Na úvod setkání Biden řekl, že soupeření USA a Číny nesmí přerůst v konflikt, dosavadní jednání označil za upřímná. Si poznamenal, že se světová ekonomika vzpamatovává pomalu, zatěžuje ji podle něj protekcionismus.

Spojené státy a Čína mají za sebou další rok turbulentních vztahů. Rivalita mocností pokračuje v bezpečnostní i hospodářské sféře, vzájemný obchod přesto kvete. Peking ale popudilo omezení vývozu technologií do této asijské země, Washington pak kromě porušování lidských práv znepokojují čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu a v Jihočínském moři. Velmoci se neshodnou ani v otázce války na Ukrajině, kde Peking odmítá odsoudit ruskou agresi a pomáhá Moskvě obcházet sankce. Obě země ale podle expertů doufají, že se napjaté vztahy podaří i díky schůzce prezidentů Joea Bidena a Si Ťin-pchinga postupně stabilizovat.

Izraelský ministr obrany Joav Galant v pondělí prohlásil, že Hamás ztratil kontrolu nad Pásmem Gazy. Podle Galanta není teroristické hnutí schopné zastavit postup izraelských sil, které se posouvají ve všech směrech. Problematická je situace v tamních nemocnicích. Podle Mezinárodní zdravotnické organizace už drtivá většina zdravotnických zařízení na severu oblasti nefunguje. Jeruzalém tvrdí, že nadále ponechává otevřené cesty pro evakuaci civilistů. Ve válečné situaci není možné tvrzení jednotlivých stran ověřit. Americký prezident Joe Biden uvedl, že největší nemocnici v Pásmu Gazy je potřeba chránit.

Ve věku 85 let zemřel Karel Schwarzenberg. Poslední dny byl hospitalizován ve Vídni. Mnoho let patřil k nejvýraznějším osobnostem české politické scény, mimo jiné byl ministrem zahraničí, předsedou TOP 09 a senátorem.

Éra čínské pandí diplomacie se Spojenými státy končí. Trojice šelem z washingtonské zoo se přestěhovala zpět do Číny. O měsíc dříve, než se očekávalo, a jen pár dnů před setkáním prezidentů obou zemí. Skončila desetiletá nájemní smlouva s čínskou vládou, která byla už jednou prodloužená. Spojené státy a Čína spolupracují na chovu a ochraně ohroženého druhu od 70. let.

Rozkolísání mezinárodního řádu je patrné téměř všude, probouzejí se zamrzlé konflikty například na Kavkaze, znepokojující jsou i vojenské převraty v Africe. V projevu na konferenci Diplomacie a bezpečnost v Černínském paláci to prohlásil prezident Petr Pavel. Hlava státu považuje také za zásadní pokračovat v podpoře Ukrajiny ve všech oblastech. Případný úspěch Ruska by byl naším společným neúspěchem, uvedl. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že oživlý ruský imperialismus míří daleko na západ od Ukrajiny.

Katar dokázal přesvědčit Hamás, aby propustil první čtyři rukojmí, za což si vysloužil chválu od Izraele i Západu. Země Perského zálivu se dlouhodobě snaží budovat pověst nepostradatelného prostředníka v regionu. Podle expertů jde o bezpečnostní strategii, kdy ukazuje svou hodnotu jak spojencům v USA, tak i svým větším sousedům. Po útoku Hamásu na Izrael však čelí zvýšené kritice, protože hostí sídlo Hamásu a dalších teroristických skupin. Dauhá se hájí tím, že udržet dialog se všemi hráči je klíčové a hodlá pokračovat v tom, co považuje za správné. Problematickým se stalo i vysílání katarské al-Džazíry, kvůli údajné předpojatosti ji nyní Izrael zvažuje v zemi zakázat.

Australský premiér Anthony Albanese se v Pekingu sešel s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Během návštěvy zdůraznil význam pevných vztahů mezi oběma zeměmi a uvedl, že o sporných otázkách je důležité jednat, píše agentura Reuters. Albanese je po sedmi letech prvním předsedou australské vlády, který Čínu navštívil. Vztahy obou zemí narušil covid, omezování čínské firmy Huawei i australská kritika zacházení s lidskými právy v asijské zemi.

Situace na frontové linii se dostala do patu, uvedl velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj. Vojáci jsou podle něj v podobné pozici jako během první světové války. Proti tomu se ohradil prezident Ukrajiny Volodyrym Zelenskyj a nesouhlas přišel i z Moskvy. Sporu ve vedení Ukrajiny o situaci na bojišti si všimli i západní spojenci, mezi kterými vyvolal nervozitu.

Ruské ministerstvo zahraničí si tento týden předvolalo zástupce české ambasády v Moskvě Jana Ondřejku, aby protestovalo proti postoji Prahy k nedávnému útoku na ukrajinskou obec Hroza. Na svém webu to napsala ruská diplomacie. Černínský palác schůzku potvrdil.