Evropa pohrozila Teheránu obnovením sankcí kvůli jadernému programu

Paříž, Berlín a Londýn pohrozily Íránu obnovením přísných sankcí, pokud do konce léta nedojde ke konkrétnímu pokroku ohledně uzavření nové dohody o íránském jaderném programu, uvedly agentury s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Šlo o první takový telefonát od doby, co Izrael a USA udeřily na íránské jaderné provozy.

Francouzské ministerstvo zahraničí informovalo, že šéfové diplomacie Británie, Francie a Německa a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v telefonickém rozhovoru naléhali na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího, aby okamžitě obnovil jednání s cílem dosáhnout pevné, ověřitelné a udržitelné dohody o íránském jaderném programu.

Šlo o první telefonát evropských ministrů zahraničí s íránským protějškem od doby, co Izrael a Spojené státy v polovině června podnikly letecké útoky na íránská jaderná zařízení, napsala agentura Reuters.

Íránský ministr zahraničí Arakčí uvedl, že k obnovení sankcí nejsou „morální, legální základy“. Evropské země Arakčí vyzval, aby „jednaly odpovědně a nechaly stranou politiky výhrůžek a nátlaku“.

Lhůta pro dosažení dohody končí v srpnu

Reuters připomněl, že Británie, Francie a Německo, spolu s Ruskem a Čínou, zůstávají stranami dohody z roku 2015, která zrušila sankce proti Teheránu výměnou za omezení íránského jaderného programu. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která dohodu formálně zpečetila, vyprší letos 18. října. Podle jejích podmínek by sankce mohly být znovu zavedeny, přibližně během třiceti dnů.

Evropané koordinují postup se Spojenými státy. Telefonát s íránským ministrem zahraničí o jaderném programu následoval po setkání evropských ministrů s jejich americkým protějškem Markem Rubiem na začátku tohoto týdne. Podle zprávy amerického zpravodajského webu Axios se Rubio a Evropané dohodli, že jako lhůtu pro dosažení jaderné dohody s Íránem stanoví konec srpna, napsala agentura DPA.

Jeruzalém zahájil válku proti Íránu 13. června a útočil na cíle po celé zemi, včetně jaderných zařízení. USA krátce poté do konfliktu zasáhly a bombardovaly tři nejdůležitější jaderná zařízení. Dříve Teherán a Washington o íránském jaderném programu jednaly přibližně dva měsíce. Cílem bylo omezit jaderný program a zabránit Íránu ve vývoji jaderných zbraní, připomněla DPA.

Po leteckých útocích opustili inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Írán. Teherán sice naznačil, že je otevřený diplomacii, ale nic nenaznačuje, že by se bezprostředně chystalo obnovení jaderných rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem. Diplomaté tvrdí, že i kdyby se jednání obnovila, dosáhnout komplexní dohody do konce srpna se zdá nereálné, zejména bez inspektorů MAAE coby agentury OSN na místě, kteří by posoudili aktuální stav íránského jaderného programu, dodala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 2 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 4 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 4 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...