Evropa pohrozila Teheránu obnovením sankcí kvůli jadernému programu

Paříž, Berlín a Londýn pohrozily Íránu obnovením přísných sankcí, pokud do konce léta nedojde ke konkrétnímu pokroku ohledně uzavření nové dohody o íránském jaderném programu, uvedly agentury s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Šlo o první takový telefonát od doby, co Izrael a USA udeřily na íránské jaderné provozy.

Francouzské ministerstvo zahraničí informovalo, že šéfové diplomacie Británie, Francie a Německa a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v telefonickém rozhovoru naléhali na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího, aby okamžitě obnovil jednání s cílem dosáhnout pevné, ověřitelné a udržitelné dohody o íránském jaderném programu.

Šlo o první telefonát evropských ministrů zahraničí s íránským protějškem od doby, co Izrael a Spojené státy v polovině června podnikly letecké útoky na íránská jaderná zařízení, napsala agentura Reuters.

Íránský ministr zahraničí Arakčí uvedl, že k obnovení sankcí nejsou „morální, legální základy“. Evropské země Arakčí vyzval, aby „jednaly odpovědně a nechaly stranou politiky výhrůžek a nátlaku“.

Lhůta pro dosažení dohody končí v srpnu

Reuters připomněl, že Británie, Francie a Německo, spolu s Ruskem a Čínou, zůstávají stranami dohody z roku 2015, která zrušila sankce proti Teheránu výměnou za omezení íránského jaderného programu. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která dohodu formálně zpečetila, vyprší letos 18. října. Podle jejích podmínek by sankce mohly být znovu zavedeny, přibližně během třiceti dnů.

Evropané koordinují postup se Spojenými státy. Telefonát s íránským ministrem zahraničí o jaderném programu následoval po setkání evropských ministrů s jejich americkým protějškem Markem Rubiem na začátku tohoto týdne. Podle zprávy amerického zpravodajského webu Axios se Rubio a Evropané dohodli, že jako lhůtu pro dosažení jaderné dohody s Íránem stanoví konec srpna, napsala agentura DPA.

Jeruzalém zahájil válku proti Íránu 13. června a útočil na cíle po celé zemi, včetně jaderných zařízení. USA krátce poté do konfliktu zasáhly a bombardovaly tři nejdůležitější jaderná zařízení. Dříve Teherán a Washington o íránském jaderném programu jednaly přibližně dva měsíce. Cílem bylo omezit jaderný program a zabránit Íránu ve vývoji jaderných zbraní, připomněla DPA.

Po leteckých útocích opustili inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Írán. Teherán sice naznačil, že je otevřený diplomacii, ale nic nenaznačuje, že by se bezprostředně chystalo obnovení jaderných rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem. Diplomaté tvrdí, že i kdyby se jednání obnovila, dosáhnout komplexní dohody do konce srpna se zdá nereálné, zejména bez inspektorů MAAE coby agentury OSN na místě, kteří by posoudili aktuální stav íránského jaderného programu, dodala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 15 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...