Evropa pohrozila Teheránu obnovením sankcí kvůli jadernému programu

Paříž, Berlín a Londýn pohrozily Íránu obnovením přísných sankcí, pokud do konce léta nedojde ke konkrétnímu pokroku ohledně uzavření nové dohody o íránském jaderném programu, uvedly agentury s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Šlo o první takový telefonát od doby, co Izrael a USA udeřily na íránské jaderné provozy.

Francouzské ministerstvo zahraničí informovalo, že šéfové diplomacie Británie, Francie a Německa a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v telefonickém rozhovoru naléhali na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího, aby okamžitě obnovil jednání s cílem dosáhnout pevné, ověřitelné a udržitelné dohody o íránském jaderném programu.

Šlo o první telefonát evropských ministrů zahraničí s íránským protějškem od doby, co Izrael a Spojené státy v polovině června podnikly letecké útoky na íránská jaderná zařízení, napsala agentura Reuters.

Íránský ministr zahraničí Arakčí uvedl, že k obnovení sankcí nejsou „morální, legální základy“. Evropské země Arakčí vyzval, aby „jednaly odpovědně a nechaly stranou politiky výhrůžek a nátlaku“.

Lhůta pro dosažení dohody končí v srpnu

Reuters připomněl, že Británie, Francie a Německo, spolu s Ruskem a Čínou, zůstávají stranami dohody z roku 2015, která zrušila sankce proti Teheránu výměnou za omezení íránského jaderného programu. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která dohodu formálně zpečetila, vyprší letos 18. října. Podle jejích podmínek by sankce mohly být znovu zavedeny, přibližně během třiceti dnů.

Evropané koordinují postup se Spojenými státy. Telefonát s íránským ministrem zahraničí o jaderném programu následoval po setkání evropských ministrů s jejich americkým protějškem Markem Rubiem na začátku tohoto týdne. Podle zprávy amerického zpravodajského webu Axios se Rubio a Evropané dohodli, že jako lhůtu pro dosažení jaderné dohody s Íránem stanoví konec srpna, napsala agentura DPA.

Jeruzalém zahájil válku proti Íránu 13. června a útočil na cíle po celé zemi, včetně jaderných zařízení. USA krátce poté do konfliktu zasáhly a bombardovaly tři nejdůležitější jaderná zařízení. Dříve Teherán a Washington o íránském jaderném programu jednaly přibližně dva měsíce. Cílem bylo omezit jaderný program a zabránit Íránu ve vývoji jaderných zbraní, připomněla DPA.

Po leteckých útocích opustili inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Írán. Teherán sice naznačil, že je otevřený diplomacii, ale nic nenaznačuje, že by se bezprostředně chystalo obnovení jaderných rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem. Diplomaté tvrdí, že i kdyby se jednání obnovila, dosáhnout komplexní dohody do konce srpna se zdá nereálné, zejména bez inspektorů MAAE coby agentury OSN na místě, kteří by posoudili aktuální stav íránského jaderného programu, dodala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 1 hhodinou

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 2 hhodinami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 3 hhodinami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 3 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 6 hhodinami

Evropský pohled