Evropa pohrozila Teheránu obnovením sankcí kvůli jadernému programu

Paříž, Berlín a Londýn pohrozily Íránu obnovením přísných sankcí, pokud do konce léta nedojde ke konkrétnímu pokroku ohledně uzavření nové dohody o íránském jaderném programu, uvedly agentury s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Šlo o první takový telefonát od doby, co Izrael a USA udeřily na íránské jaderné provozy.

Francouzské ministerstvo zahraničí informovalo, že šéfové diplomacie Británie, Francie a Německa a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v telefonickém rozhovoru naléhali na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího, aby okamžitě obnovil jednání s cílem dosáhnout pevné, ověřitelné a udržitelné dohody o íránském jaderném programu.

Šlo o první telefonát evropských ministrů zahraničí s íránským protějškem od doby, co Izrael a Spojené státy v polovině června podnikly letecké útoky na íránská jaderná zařízení, napsala agentura Reuters.

Íránský ministr zahraničí Arakčí uvedl, že k obnovení sankcí nejsou „morální, legální základy“. Evropské země Arakčí vyzval, aby „jednaly odpovědně a nechaly stranou politiky výhrůžek a nátlaku“.

Lhůta pro dosažení dohody končí v srpnu

Reuters připomněl, že Británie, Francie a Německo, spolu s Ruskem a Čínou, zůstávají stranami dohody z roku 2015, která zrušila sankce proti Teheránu výměnou za omezení íránského jaderného programu. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která dohodu formálně zpečetila, vyprší letos 18. října. Podle jejích podmínek by sankce mohly být znovu zavedeny, přibližně během třiceti dnů.

Evropané koordinují postup se Spojenými státy. Telefonát s íránským ministrem zahraničí o jaderném programu následoval po setkání evropských ministrů s jejich americkým protějškem Markem Rubiem na začátku tohoto týdne. Podle zprávy amerického zpravodajského webu Axios se Rubio a Evropané dohodli, že jako lhůtu pro dosažení jaderné dohody s Íránem stanoví konec srpna, napsala agentura DPA.

Jeruzalém zahájil válku proti Íránu 13. června a útočil na cíle po celé zemi, včetně jaderných zařízení. USA krátce poté do konfliktu zasáhly a bombardovaly tři nejdůležitější jaderná zařízení. Dříve Teherán a Washington o íránském jaderném programu jednaly přibližně dva měsíce. Cílem bylo omezit jaderný program a zabránit Íránu ve vývoji jaderných zbraní, připomněla DPA.

Po leteckých útocích opustili inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Írán. Teherán sice naznačil, že je otevřený diplomacii, ale nic nenaznačuje, že by se bezprostředně chystalo obnovení jaderných rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem. Diplomaté tvrdí, že i kdyby se jednání obnovila, dosáhnout komplexní dohody do konce srpna se zdá nereálné, zejména bez inspektorů MAAE coby agentury OSN na místě, kteří by posoudili aktuální stav íránského jaderného programu, dodala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Věci spojené s herečkou Bardotovou se v aukci prodaly za téměř milion eur

Za téměř milion eur (skoro 25 milionů korun) se v pondělí v aukci prodalo 285 osobních věcí a suvenýrů spojených s francouzskou herečkou Brigitte Bardotovou, která zemřela loni 28. prosince ve věku 91 let. Podle agentury AFP se cena vyšplhala na téměř dvacetinásobek odhadované částky. Kupce našel každý z nabízených předmětů, napsala agentura DPA.
před 1 hhodinou

Východní Japonsko minul silný tajfun, sesuvy půdy si vyžádaly nejméně dva mrtvé

Silný tajfun Dujuan se v pondělí přiblížil k tichomořskému pobřeží Japonska a minul metropolitní oblast Tokia. Východní část ostrovního státu ohrožuje přívalový déšť, silný vítr a zvýšené riziko povodní a sesuvů půdy. Ty si podle úřadů už vyžádaly nejméně dva lidské životy, řada dalších lidí se pohřešuje. Informovaly o tom agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na japonské meteorology a úřady.
před 2 hhodinami

Členské země EU nestvrdily avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU podle diplomatů nestvrdily dříve avizovanou dohodu velvyslanců na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Podle původních informací se členské země shodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy tentokrát o tři roky, původně se sankce prodlužovaly vždy jen o šest měsíců. Mělo jít o kompromisní dohodu, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Velká americká média kvůli sporu o akreditace nebudou pokrývat Trumpovy aktivity

Stanice CNN a MSNOW a server Politico podávají žalobu proti administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co jim prezident nechal odebrat akreditace do Bílého domu, což zdůvodnil tím, že tato média podle něj o činnosti vlády a prezidenta informují neobjektivně a lživě. Média uvádějí, že omezení je v rozporu s prvním dodatkem americké ústavy, který má mimo jiné garantovat svobodu tisku. Hlavní televizní stanice zároveň oznámily, že ze solidarity se CNN nebudou pokrývat Trumpovy aktivity.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Paramount se dohodl na urovnání žaloby bránící koupi Warner Bros. Discovery

Americký mediální gigant Paramount Skydance se dohodl s Kalifornií a dalšími státy USA o urovnání žaloby, jejímž cílem bylo zablokovat jeho dohodu o převzetí konkurenta Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Oznámil to kalifornský generální prokurátor Rob Bonta. Urovnání žaloby je podle agentur klíčovým krokem k dokončení transakce, která by zásadně změnila tvář Hollywoodu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Slovenští politici se vymezují vůči Ficově zpochybňování článku pět NATO

Slovenská politická scéna se vymezuje vůči výrokům tamního premiéra Roberta Fica (Smer) o závazcích vůči NATO, v nichž zpochybnil vojenskou pomoc partnerům v případě napadení. Před podobným postojem varovala slovenská hlava státu Peter Pellegrini i předseda tamního parlamentu Richard Raši (Hlas). Kritické vzkazy si Fico vyměnil i s českým prezidentem Petrem Pavlem.
před 5 hhodinami

VideoHlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů. V gulagu bylo i dvacet Čechoslováků. Kromě náročných podmínek se vězni museli vypořádat s hladem, nemocemi a podle nálezů archeologů pravděpodobně i násilím dozorců. Aby ale výzkumníci zjistili jména vězňů a vězeňkyň, musely by jim je poskytnout ruské archivy. „V dnešním Rusku si to neumím představit. Tam zavřeli muzeum gulagu, vyhnali ze země memoriál, označili ho za extremistickou organizaci a evidentně režim dělá vše pro to, aby téma gulagu a sovětských represí vymazal z veřejného prostoru,“ poznamenal Štěpán Černoušek z organizace Gulag.cz. Aktuálně jsou archeologové teprve na začátku výzkumu. Pokračovat budou příští rok v červnu, kdy by chtěli i s českými a kazašskými studenty odkrýt větší část areálu.
před 5 hhodinami

Ruské „volby“ dle očekávání ovládla strana podporující Putina

V Rusku skončily „volby“ do Státní dumy, dolní komory parlamentu. Dle očekávání je ovládla strana Jednotné Rusko, která podporuje současného vládce Vladimira Putina. Dosavadní výsledky zveřejněné ruskou volební komisí ukazují, že Jednotné Rusko má dominovat s bezmála 58 procenty. Ruské „volby“ nejsou svobodné a férové, odehrály se bez reálné opozice. Některé strany připuštěné k volbám jsou sice formálně opoziční, ale loajální Kremlu.
20. 9. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.