Slovensko prochází politickou krizí kvůli nákupu ruské vakcíny. V koalici se mluví o rekonstrukci vlády

Čtyřčlenná slovenská vládní koalice téměř na den přesně rok po volbách čelí dosud nejvážnější krizi. Vztahy vyostřila zhoršující se situace v souvislosti se šířením koronaviru a okolnosti nákupu ruské vakcíny Sputnik V. První zásilku z celkově dvou milionů objednaných dávek dopravilo v pondělí letadlo slovenské armády do Košic. Premiér Igor Matovič na kritiku za ruskou vakcínu reagoval pokusem o žert, což vyvolalo diplomatický skandál.

Šéf menší koaliční strany Svoboda a solidarita (SaS) a vicepremiér Richard Sulík ve středu vyzval k rekonstrukci vlády, předčasné volby ale odmítl. Podle SaS je hlavním problémem neudržitelný styl vládnutí premiéra Igora Matoviče (Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti).

„Nastal čas, abychom mluvili o rekonstrukci vlády. Jen stěží můžeme takto dále fungovat. Boj s pandemií evidentně nezvládáme. Čelíme i tomu, že předseda vlády poštval proti sobě prakticky všechny – média, prezidentku, koaliční partnery, různá sdružení a samozřejmě i širokou veřejnost. Nemůžeme už před tím zavírat oči,“ řekl Sulík. Detaily k případné rekonstrukci kabinetu Sulík neuvedl, podle něj by se debata měla týkat nejen všech ministrů, ale i premiéra Igora Matoviče.

Možnou rekonstrukci kabinetu zmínila i šéfka nejmenší vládní strany Za lidi Veronika Remišová.

Sulík i Remišová o koaliční krizi jednali ve středu odpoledne s prezidentkou Zuzanou Čaputovou. „Hovořili jsme i o možné rekonstrukci vlády. O tom, co musíme udělat my, vláda, abychom navrátili důvěru občanů ve stát,“ řekla Remišová.

„Přestaňme se chovat jako děti na pískovišti“

SaS a strana Za lidi, bez jejichž podpory by vláda přišla ve sněmovně o většinu, už dříve neuspěly s požadavkem na výměnu ministra zdravotnictví Marka Krajčího z Matovičova hnutí. SaS i Za lidi také kritizovaly, že premiér se dříve v tomto týdnu osobně zúčastnil dovozu ruské vakcíny Sputnik V na letišti v Košicích. Předtím strana Za lidi zablokovala na jednání vlády návrh usnesení k nákupu zmíněné vakcíny z důvodu, že Sputnik V nebyl registrován unijní lékovou agenturou EMA. 

Předseda čtvrté vládní strany Sme rodina a šéf sněmovny Boris Kollár mezitím vybídl koaliční partnery k urovnání sporů. „Přestaňte se chovat jako malé děti na pískovišti, tato vládní koalice vznikla proto, abychom naplnili změnu, kterou lidé požadovali,“ řekl. I strana Kollára po středeční večerní schůzce špiček koalice podpořila debatu o rekonstrukci vlády.

Nahrávám video

„Je jisté, že nákup Sputniku a snaha premiéra a ministra zdravotnictví prosadit Sputnik na Slovensku vyhrotily dlouhodobé spory v koalici, které se týkají především toho, jak přistupují k řešení pandemie,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Komunikace nefunguje

O dodávce Sputniku V prý nevěděla ani prezidentka. Mezi úřadem vlády a prezidentským palácem jsou dlouhodobě chladné vztahy, vysvětlil Obrovský. Čaputová se už dříve vyjádřila v tom smyslu, že na Slovensku je možné použít jakoukoliv vakcínu schválenou Evropskou lékovou agenturou (EMA). O její souhlas ruský výrobce zatím nepožádal.

I ona kritizuje způsob, jakým byly dovezeny ruské vakcíny. Nelíbilo se jí, stejně jako ministru zahraničních věcí Ivanu Korčokovi, že po příletu letadla, o kterém se nevědělo a které dovezlo vakcínu z Moskvy do Košic, uspořádal premiér a ministr zdravotnictví brífink přímo na letištní ploše a vítali vakcínu. To podle prezidentky nebylo adekvátní.

Matovič koaliční krizi ve svém středečním příspěvku na sociální síti blíže nekomentoval, podle něj na prvním místě jsou zdraví a životy lidí. Premiér v té souvislosti vyzývá ke konci „politikaření.“ Již dříve prezentoval průzkum, kterým své rozhodnutí obhajuje. Podle něj vakcína ruského původu v nabídce přispěje k rozšíření okruhu lidí, kteří se budou chtít nechat naočkovat, o 300 tisíc.

Očkování Sputnikem by podle představ premiéra mohlo začít do dvou týdnů. Slovenský státní ústav na kontrolu léčiv ale uvedl, že nemá dost odborných kapacit na posouzení bezpečnosti vakcíny. Rusové navíc nezaslali odpovídající dokumentaci.

Použití Sputniku ale umožnil výjimkou ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Výjimku vydal v pondělí a napsal do ní, že odpovědnost za podání Sputniku a za případné nežádoucí účinky má převzít ošetřující lékař. Šéf lékařských odborů to označil za alibismus. Vláda také počítá s tím, že všichni lidé, kteří dostanou Sputnik, budou muset podepsat souhlas s tím, že přijímají neregistrovanou vakcínu.

Matovič o ruské vakcíně vtipkoval, to vyvolalo nevoli na Ukrajině

Matovič se ve středu večer pokusil kritiku zlehčit žertem. V Rádiu Expres na otázku, co slíbil Rusku za dodání Sputniku, odtušil, že Zakarpatskou Ukrajinu. Premiérův výrok vyvolal nevoli mezi slovenskými politiky a rovněž diplomatický skandál na Ukrajině.

Zakarpatská Ukrajina patřila jako Podkarpatská Rus k prvorepublikovému Československu, ale po druhé světové válce byla postoupena Sovětskému svazu a dnes je součástí Ukrajiny.

Slovenský premiér se sice snažil vzápětí ujistit, že jeho slova byla pouhým žertem a že Rusům nic nesliboval, ale ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba už dotčeně reagoval. „Ať ji (ruskou vakcínu) vymění za několik slovenských regionů,“ napsal na Twitteru a vyjádřil politování nad tím, že Matovič svým vyjádřením kazí velmi přátelské vztahy Bratislavy a Kyjeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 14 mminutami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
před 55 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 4 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 7 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 8 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 9 hhodinami
Načítání...