Středoevropské národy by se měly semknout, aby zachovaly své křesťanské kořeny v době, kdy západní Evropa experimentuje s homosexuálními rodinami, přistěhovalectvím a ateismem. Prohlásil to maďarský premiér Viktor Orbán při odhalení památníku připomínajícího následky Trianonské smlouvy. Ta před sto lety zmenšila Uhry do hranic dnešního Maďarska.
„Západní Evropa se vzdala křesťanské Evropy a namísto toho experimentuje s bezbožným vesmírem, duhovými rodinami, migrací a otevřenými společnostmi,“ řekl premiér podle agentury Reuters. Ta také Orbána charakterizovala jako nacionalistu, držícího se u moci více než deset let. Nově odhalený památník premiér označil za výzvu středoevropským zemím, aby posilovaly své spojenectví a semkly se kolem „polské vlajkové lodi“.
V Polsku, které je hlavním maďarským spojencem ve střední Evropě, se vládnoucí strana Právo a spravedlnost od nástupu k moci v roce 2015 drží konzervativní a sociální politiky a klíčovým prvkem své volební strategie učinila odpor k „ideologii LGBT“, tedy k prosazování práv sexuálních menšin, poznamenala agentura Reuters.
Připomněla, že v samém Maďarsku podle ochránců lidských práv roste nepřátelství vůči sexuálním menšinám od roku 2018, tedy od Orbánova třetího vítězství v parlamentních volbách v řadě. Sám Orbán nicméně málokdy kritizuje hnutí na obranu LGBT či homosexuální manželství, na rozdíl od svého dlouholetého spojence v čele parlamentu, který přirovnal adopci dětí homosexuálními páry k pedofilii.
Naposled minulý týden v Budapešti strhli z dvou veřejných budov duhové vlajky, symboly LGBT. Americké velvyslanectví v reakci varovalo, že neonacismus by neměl být tolerován.
Stesk po Uhrách
„Trianonský“ památník národní soudržnosti stojí nedaleko parlamentu v Budapešti. Tvoří ho sto metrů dlouhá a čtyři metry široká rampa, která vede pod zem, nese názvy více než dvanácti tisíc měst a vesnic, které ležely před první světovou válkou na území Uherského království.
Měl být odhalen již 4. června, na 100. výročí Trianonské smlouvy, kterou mnozí Maďaři dodnes pokládají za největší historickou křivdu země. Kvůli pandemii covidu-19 ale pomník zhruba za pět miliard forintů (387 milionů Kč) nestihli včas dokončit, a tak jej Orbán otevřel až na čtvrteční státní svátek. Památník se zařadil po bok více než čtyř set větších či menších pomníků, které již v Maďarsku „trianonskou tragédii“ připomínají.
Trianonská smlouva v roce 1920 stanovila nové hranice země. Ve srovnání se zaniklým Uherskem mělo přitom nové Maďarsko jen asi třetinovou rozlohu. Československo, jehož hranice Maďarsko podpisem mírové smlouvy uznalo, získalo z někdejších Uher Podkarpatskou Rus a Slovensko.
Orbán ve své politice s velkouherskými resentimenty, jež se se smlouvou pojí, konstantně pracuje. Zajistil například občanství a volební právo příslušníkům maďarských menšin v zahraničí, jejichž hlasy mu pak pomohly získat silnou většinu v parlamentních volbách.
