Ukrajina pracuje na energetické soběstačnosti. Největší potenciál mají naleziště plynu na západě

3 minuty
Události: Ukrajina hledá zdroje energie
Zdroj: ČT24

Ukrajina se snaží udělat vše pro to, aby si zajistila co největší energetickou soběstačnost. Usiluje o decentralizaci systému a zdrojů, sází na obnovitelné zdroje a podporuje těžbu plynu z nových ložisek. Ta by měla mít potenciál pokrýt poptávku celé střední Evropy.

Země navzdory trvající ruské invazi pokračuje v hledání nových nalezišť plynu. Za posledních devět měsíců války Ukrajinci po celé zemi provedli šedesát sedm vrtů. Podniky jsou připraveny exportovat zemní plyn do zahraničí včetně Evropy, současná legislativa to ale kvůli válce zakazuje. Zemím Evropy tak nabízí alespoň zásobníky plynu.

„Každý kilowatt, každý kubický metr plynu, litr nafty je teď nezbytný. Je to všechno důležité a vláda vychází zájemcům vstříc. V podstatě říká: Chceš vrtat, pusť se do toho!“ prohlásil ředitel jedné z těžebních společností Roman Kazickij.

Poslední seismické průzkumy na západní Ukrajině naznačují, že by se pod zemí mohla nalézat bohatá ložiska s miliardami kubíků této suroviny, která by s přehledem pokryla poptávku nejen střední Evropy. K exportu by se mohly využít sovětské plynovody, což by snížilo náklady.

Další zdroje

Ukrajina kvůli nákladnosti těžby dříve nevěnovala velkou pozornost ani svým nalezištím ropy. To se ale začalo měnit už krátce před začátkem války s Ruskem.

Obnovená ruská invaze také donutila zemi zamýšlet se nad novými lokálními zdroji energie, jako jsou větrné elektrárny. Nové turbíny již začínají posílat do ukrajinské elektrické sítě první kilowatty.

„Decentralizace energetického systému a hlavně energetických zdrojů by přispěla nejen k energetické nezávislosti a bezpečnosti celé energetické soustavy, ale také by snížila energetické ztráty,“ uvedl zástupce výkonného ředitele pro rozvoj ve společnosti Eco Optima Jurij Fedak.

Rusko opět začíná útočit drony či raketami na kritickou infrastrukturu Ukrajiny, jako jsou například rozvodové sítě. „Uvědomujeme si, že s blížící se zimou se ruští teroristé budou snažit napáchat více škod. Budeme nepříteli odpovídat,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek po posledním ruském vzdušném útoku na západě a jihu země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 30 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...