Ukrajina očekává v zimě nové ruské útoky na energetiku. Přes dvě třetiny zařízení stihla opravit

Blíží se zima, topná sezona a Ukrajina plánuje, jak se vypořádá s očekávanými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu. Podle expertů by ofenziva na elektrárny a distribuční soustavu neměla být větší než loni, kdy ukrajinské škody dosáhly necelých devíti miliard dolarů. Společnosti tak trápí spíše finační problémy.

Ukrajinští vládní představitelé tuší, že je čeká opět náročná zima. Rusko se v následujících měsících bude pravděpodobně držet své loňské útočné strategie. „Hrozba raketových útoků, zejména na objekty energetické infrastruktury, přetrvává. Teroristický stát samozřejmě tuto praxi neopustí,“ prohlásil mluvčí ukrajinské obranné rozvědky Andrij Jusov.

Prezident Volodymyr Zelenskyj téma ochrany energetické infrastruktury probíral na nedávné schůzi štábu vrchního velitele. Hlavní zpravodajské ředitelství ukrajinského ministerstva obrany (HUR) totiž ve zprávě z července potvrdilo, že ruská rozvědka právě studuje stav ukrajinské energetiky. 

Přes 1200 raketových a dronových útoků

Loni Rusové brali ostřelování energetických zařízení za jeden z důležitých bodů své válečné kampaně a první z několika rozsáhlých akcí naplánovaly na 10. října. Jusov připomněl, že v posledních měsících roku 2022 ruské raketové palby čítaly až 120 střel. Celkově ukrajinská energetika čelila deseti vlnám útoků. Ze zhruba 1200 raket a dronů podle serveru Zn.ua pak zasáhlo energetická zařízení 270 z nich, zbytek ukrajinské obranné síly sestřelily.

Národní energetická společnost Ukrenergo uvedla, že útoky poškodily 43 procent její hlavní sítě. Celkově se škody vyčíslily na více než 8,8 miliardy dolarů. Následující zima může být o něco klidnější.

Rusko má údajně omezené prostředky na výrobu nových raket. Pod zpráv HUR konstruuje měsíčně pouze desítky řízených střel Kalibr a o něco menší počet balistických střel Iskander.

Šéf Ukrenerga: Jsme připravení

Po loňské zimě energetické společnosti zahájily velkou akci oprav a údržby. Ukrajinská vláda uvedla, že bylo opraveno 62 procent bloků tepelných elektráren, které byly v plánu (tedy 24 z 39 bloků – pozn. red.), spolu s 68 procenty vodních elektráren (32 ze 47) a 80 procenty přenosových elektrických vedení. 

Opravy provádí především národní společnost Ukrenergo a také největší soukromá energetická společnost v zemi DTEK. Pracují na vybudování ochranných struktur nad rozvody energie, které by blokovaly útoky dronů. Ale názory na efektivitu improvizovaných „klecí“ jsou rozporuplné.

„Musíme být připraveni na nejhorší scénář, který zahrnuje opakované raketové a dronové útoky. Jsme si ovšem naprosto jistí, že naše hlavní síť bude během topné sezony připravena fungovat bez omezení,“ uvedl šéf Ukrenerga Volodymyr Kudrytskij pro Kyiv Independent. Další podrobnosti o stavu oprav nechtěl záměrně zveřejnit, aby nepředal případně informace ruské straně. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal však dříve uvedl, že Ukrenergo provedlo 80 procent stěžejních oprav.

Celkově chce mít Ukrajina podle serveru AtlanticCouncil.org připraveno 68 procent energetického sektoru do konce září, přičemž na začátku srpna se ještě tento údaj pohyboval na 51 procentech.

Dluhy energetických společností

Nejsou to ovšem jen ruské útoky, které mohou trápit ukrajinskou energetiku. Společnosti se potýkají, pochopitelně i v důsledku válečných škod, s finačními problémy. Chybí jim peníze na dokončení oprav.

Státní podniky patří k těm s nejvyššími dluhy. Státní Ukrenergo dluží 50 miliard ukrajinských hřiven. Tento dluh zahrnuje nezaplacené pohledávky výrobcům energie z obnovitelných zdrojů, kteří obdrželi dosud pouze polovinu částky. Další státní podnik Energoatom, který provozuje všechny ukrajinské jaderné elektrárny, dluží 25 miliard hřiven státu, který dotuje ceny elektřiny domácnostem. Společnost Centrenergo pak kvůli dluhům skončila u soudu.

Dalším tématem jsou dodávky plynu. Očekává se, že Ukrajina bude v zimě potřebovat 14 miliard kubíků zemního plynu. V současné době má ale stát na skladě přibližně 11 miliard kubíků. Nedostatek je částečně způsoben tím, že tepelné elektrárny spalovaly během letní sezony zemní plyn místo uhlí kvůli nižším nákladům.

Nákup plynu a elektřiny

Server Wilson Center předložil pozitivnější zprávu, že státní firma UkrGasVydobuvannya (dceřiná společnost Naftogazu – pozn. red.), hlásí zvýšenou produkci plynu s nejvyšší denní produkcí od poloviny roku 2020. Ukrajina je navíc schopná nakupovat plyn na úvěr od svých spojenců.

Právě import loni pomohl Ukrajincům ustát zimu. Stát navíc letos rozšířil objem povoleného dovozu elektřiny na 1200 megawattů. Ukrajina disponuje nižšími zásobami oproti zimě 2022/2023 a jsou tu dva hlavní faktory, zda bude potřebovat pomoc ze zahraničí – jak chladná bude zima a jak efektivní budou ruské útoky. 

V loňských zimních měsících se Rusku nepodařilo úplně vyřadit energetickou infrastrukturu, i když ofenziva způsobila časté výpadky. Takzvaný plný „blackout“ přes uvedené problémy experti neočekávají ani letos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé napříč USA protestovali proti Trumpovi. Ten uspořádal vojenskou přehlídku

V řadě amerických měst lidé protestovali proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Sešli se před konáním vojenské přehlídky, kterou šéf Bílého domu pořádal na své narozeniny k 250. výročí vzniku amerického pozemního vojska. V Atlantě počet účastníků přesáhl kapacitu shromáždění, v Minneapolis akci kvůli útoku na tamní politiky pořadatelé zrušili. Úřady v texaském Austinu ještě před zahájením protestů ve městě evakuovaly budovu tamní vlády kvůli hrozbě namířené proti zákonodárcům.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

Noční íránské útoky zabily nejméně osm Izraelců

Nejméně čtyři mrtvé si vyžádal zásah íránské rakety ve městě Bat Jam v centrální části Izraele, kde pohřešují desítky lidí. Předchozí bilance činila tři oběti, pak ale záchranáři v troskách objevili tělo osmileté dívky. Počet obětí íránského útoku na město Tamra na severu země mezitím stoupl ze tří na čtyři, všechny jsou to ženy z jedné rodiny, uvedla izraelská média. Zranění při íránských útocích podle záchranářů utrpěly dvě stovky lidí, dodal portál.
před 12 mminutami

Projekt čínské ambasády v Londýně budí obavy z obřího špionážního centra

V Londýně se rozhořel spor o stavbu nové čínské ambasády. Budova má být největším velvyslanectvím na světě, zabírat bude celý blok. Podle kritiků chce Peking v britské metropoli pod rouškou nové ambasády postavit špionážní centrálu, která bude bezpečnostním rizikem nejen pro Spojené království.
před 36 mminutami

Írán znovu útočí na Izrael

Írán zahájil nový raketový útok na Izrael, oznámila íránská státní televize. Izraelská armáda údery vzápětí potvrdila. Na více místech se v židovském státě rozezněly výstražné sirény, aby se lidé schovali do krytů. Po chvíli armáda stupeň pohotovosti zmírnila a lidé mohli kryty opustit, uvedla agentura AFP. Íránský útok na severoizraelské město Tamra si vyžádal tři oběti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael pokračuje v útocích na Írán

Údery mezi Izraelem a Íránem pokračují. Írán v sobotu časně ráno vypustil novou vlnu raket směrem k židovskému státu, další vlna následovala o několik hodin později. Protivzdušná obrana byla znovu aktivována i v Teheránu, informují agentury a místní média. Íránská média pak kolem poledne psala o dalších úderech na základny a města na severu a severozápadě země. Obě strany hlásí oběti. Izraelské útoky pokračují i večer, řekl mluvčí armády židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina severokorejských vojáků chce jít do války

Severní Korea je pro Rusko důležitým zdrojem raket, munice a vojáků pro válku na Ukrajině. Loni Pchjongjang předal Moskvě nejméně sto balistických raket a poskytl přes 11 tisíc vojáků, kteří se zapojili do bojů v Kurské oblasti. O jejich motivaci a výcviku mluvila zpravodajka ČT Barbora Šámalová se severokorejskými vojáky, kteří dezertovali do Jižní Koreje.
před 8 hhodinami

V Minnesotě útočník zastřelil političku a jejího manžela

V americkém státě Minnesota pachatel zastřelil místní političku Melissu Hortmanovou a jejího manžela. Další místní politik státní senátor John Hoffman s manželkou Yvette byli postřeleni, informují americká média. Guvernér Minnesoty Tim Walz řekl, že šlo o politicky motivovaný zločin. Napadení politici jsou z Demokratické strany, pachatel je na útěku, uvedla agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet mrtvých po nehodě letadla v Indii vzrostl na nejméně 279

Počet mrtvých po čtvrteční nehodě letadla v Indii se zvýšil na 279, informují média. Na palubě letadla společnosti Air India bylo 242 lidí, z nichž jeden přežil. Několik dalších lidí ale zemřelo i na zemi po pádu stroje. Nehoda se stala v Ahmadábádu, její příčiny se vyšetřují. Podle indického ministerstva pro letectví vyslal kapitán stroje nouzový signál ani ne minutu před pádem. Havárie patří mezi nejsmrtelnější letecké nehody v Indii.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...