Kolem Záporožské elektrárny se shromažďují vojáci, varuje šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii

„Soustředíme se na ochranu elektrárny,“ prohlásil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po své středeční návštěvě v Záporožské jaderné elektrárně. Zařízení je od loňského března v moci ruských jednotek, které okolí elektrárny obsadily. Podle Grossiho přetrvávají obavy z možné jaderné havárie: v okolí elektrárny podle něj přibylo ruských i ukrajinských vojáků, kteří se připravují na očekávanou jarní ukrajinskou protiofenzivu.

Generální ředitel MAAE navštívil okupované zařízení podruhé. Uvedl, že pracuje na koncepci ochrany Záporožské jaderné elektrárny, nikoliv území kolem ní.

Na vytvoření bezpečnostní zóny kolem atomové elektrárny se podle agentury AFP zaměřila předchozí jednání, která dopadla bezvýsledně.

„Zpočátku jsme se soustředili na možnost vytvoření určité zóny kolem elektrárny. Nyní se koncepce vyvíjí, soustředíme se na samotnou ochranu a na věci, kterým je třeba se vyhnout,“ dodal Grossi.

V úterý šéf MAAE sdělil agentuře AP, že by dohoda, která má ochránit Záporožskou jadernou elektrárnu před havárií, mohla být blízko. Upozornil však, že v oblasti zesílily boje, což zvyšuje bezpečnostní riziko v elektrárně.

Méně optimistický ohledně možné dohody je naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Dnes to necítím,“ oponoval. Prezident navíc odmítá jakýkoliv návrh, který by legitimizoval ruskou kontrolu nad elektrárnou.

Ruští vojáci se Záporožské jaderné elektrárny, největšího zařízení svého druhu v Evropě, zmocnili v březnu loňského roku. Objekt se následně stal opakovaně terčem ostřelování, z čehož se navzájem obviňovaly ruská a ukrajinská armáda.

Šéf MAAE Rafael Grossi s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským
Zdroj: Reuters

Na situaci v elektrárně bude dohlížet mezinárodní delegace

S Grossim navštívila elektrárnu delegace celkem jedenácti lidí a dalších tří osob, které jsou součástí plánované rotace inspektorů. Renat Karčaa, poradce šéfa ruské společnosti Rosenergoatom uvedl, že v elektrárně budou následující dva měsíce působit tři experti ze Slovenska, Francie a Japonska.

Své stálé pozorovatele má MAAE v zařízení od loňského září, kdy jej Grossi navštívil poprvé. Už tehdy panovaly sílící obavy z možné jaderné havárie.

V elektrárně je nyní šest reaktorů odstaveno. Elektřinu, která je zapotřebí, aby se zabránilo jejich roztavení, zajišťuje pouze jedno zbývající elektrické vedení. Podle agentury AP museli pracovníci elektrárny v průběhu války celkem šestkrát dočasně využít nouzové dieselové agregátory, aby zajistili napájení základních chladicích systémů.

Grossi se už v pondělí setkal se Zelenským ve městě Záporoží, které ovládá Ukrajina, asi 50 kilometrů severovýchodně od elektrárny. Ukrajinskému prezidentovi sdělil, že se situace v elektrárně nijak nelepší, protože okolní boje nadále hrozí katastrofou.

V okolí elektrárny zněly výbuchy

„Rusko a Ukrajina v poslední době posilují své vojenské jednotky na jihu Ukrajiny. Jsou náznaky, že se boje mohou brzy stupňovat,“ uvedl Grossi po návštěvě elektrárny.

Jen několik hodin před jeho příjezdem otřásla nedalekým okupovaným městem Melitopol série výbuchů. Někteří ukrajinští představitelé uvedli, že město je pravděpodobným cílem protiofenzivy Kyjeva, který chce území získat zpět.

Ostřelování jaderné elektrárny v Záporoží nemá podle Grossiho v civilní historii jaderné energetiky obdoby. „Mohlo by to vést ke katastrofální jaderné havárii,“ doplnil šéf MAAE.

„Myslím, že není žádným tajemstvím, že v regionu dochází k výraznému nárůstu počtu vojáků a že se otevřeně mluví o ofenzivě a protiofenzivě,“ uvedl v týdnu Grossi pro The New York Times. „Nárůst počtu vojáků je zcela zřejmý na obou stranách,“ dodal s tím, že je patrné i navýšení kusů vojenské techniky v okolí. Týmy MAAE podle něj zaznamenaly více vojenských aktivit, včetně „pravidelných a permanentních“ detonací.

Ukrajinci se podle médií připravují na protiofenzivu

Ukrajinští vojenští představitelé se v týdnu zmínili o možné jarní protiofenzivě, ohledně jejího směru nebo termínu začátku se ale nevyjádřili. Podle médií je jednou z možných cest útok právě na Melitopol. V minulosti už Ukrajinci některá obsazená města získali zpět, ke konci roku dobyli Charkov a Cherson.

Melitopol je okupován ruskými jednotkami, v poslední době čelí raketovým útokům z ukrajinských bojových linií. Ty jsou přitom vzdáleny desítky kilometrů od města. Ukrajinský poslanec Mykyta Poturajev ve středu uvedl, že útoky v Melitopolu jsou „součástí přípravné operace před protiofenzivou“.

Město leží asi 130 kilometrů jižně od Záporožské jaderné elektrárny. Pokud by se boje o město se sto padesáti tisíci obyvateli přesunuly směrem k elektrárně, hrozilo by podle analytiků významné nebezpečí.

Média ovšem spekulují i tom, zda nejsou takové proklamace součástí vojenské taktiky Ukrajinců. Ti v loňském roce třeba avizovali záměr útočit na Cherson, ve skutečnosti protiofenziva směřovala na okolí Charkova. Z Chersonu vytlačili Ukrajinci ruské jednotky o několik měsíců později.

Ruské rakety létaly vzdušným prostorem elektráren, říká Zelenského poradce

„Zhruba 50 až 60 procent elektrárenských objektů bude potřebovat rekonstrukci. K ostřelování samotných jaderných elektráren nedocházelo, ale ruské rakety letěly skrze jejich vzdušný prostor,“ popsal pro ČT energetickou situaci na Ukrajině poradce prezidenta Zelenského Jurij Bojko. Záporožská jaderná elektrárna podle něj už osm měsíců nemá výkon.

„Situace v jaderných elektrárnách pod kontrolou Ukrajiny je stabilní. Spotřeba je snížena, ale podařilo se docílit rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny, odpojení je jen v Žytomyrské oblasti,“ komentoval.

Podle Bojka by ale i tato omezení měla být v nejbližších dnech zrušena. K obnovení exportu ukrajinské elektřiny by prý mohlo dojít po dokončení všech oprav energetické infrastruktury.  

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko se zdrželo v hlasování o rezoluci VS OSN o právním závazku v ochraně klimatu

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 9 mminutami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netnjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 2 hhodinami

Prezident Pavel zahájí bezpečnostní konferenci Globsec

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájí prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Do Česka by na ní měl tento týden přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 2 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Syn zakladatele značky Mango čelí podezření z vraždy svého otce

Katalánská policie bude syna zakladatele módní značky Mango vyšetřovat na svobodě. Rozhodl o tom soud poté, co Jonathan Andic složil kauci ve výši jednoho milionu eur. Policie ho podezírá z vraždy svého otce. Isak Andic před rokem a půl zemřel po pádu z útesu.
před 7 hhodinami

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy

Spojené státy obvinily bývalého lídra Kuby Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy při sestřelení dvou letounů kubánským vojenským letadlem v únoru 1996. Úřadující ministr spravedlnosti USA Todd Blanche to řekl na čtvrteční akci v Miami připomínající oběti incidentu. Kuba americká obvinění odmítla a označila je za politickou hru a překrucování událostí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoManévrů na Slovensku se zúčastní prapor z Tábora

Nové plány NATO na obranu východního křídla – jak v krizi aktivovat záložní jednotky a odstrašit protivníka – má prověřit cvičení. Součástí jsou rychlé přesuny napříč Evropou. Manévrů na Slovensku pod španělským velením se zúčastní skoro tři tisíce vojáků ze sedmi zemí. Česká armáda tam vyslala prapor z Tábora. Kolony doprovází vojenská policie, přesto řidiči pandurů musí dávat pozor, aby stihli včas zabrzdit. Aliance posílila jednotky podél celého východního křídla. Té na Slovensku velí Španělé, Česko tam má s pandury aktuálně druhý nejsilnější kontingent.
před 8 hhodinami
Načítání...