Putin nařídil převést Záporožskou elektrárnu do ruského vlastnictví. O její vedení se hlásí Ukrajinci

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě převést do ruského vlastnictví Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou Rusové okupují od počátku března. Dekret ruského prezidenta byl zveřejněn v den, kdy šéf ukrajinské státní společnosti Enerhoatom Petro Kotin prohlásil, že přebírá vedení Záporožské jaderné elektrárny.

„Nařizuji vládě Ruské federace zajistit přijetí jaderných zařízení Záporožské jaderné elektrárny a dalšího jmění nezbytného pro její činnost do federálního vlastnictví,“ praví se v dekretu.

Putin podle ruské státní agentury TASS také nařídil vládě vytvořit státní podnik zajišťující bezpečnost této největší jaderné elektrárny v Evropě. Vláda má také rozhodnout o podrobnostech fungování elektrárny do roku 2028 a Putin stanovil status organizace, která elektrárnu provozuje.

Kdo reálně povede elektrárnu?

Šéf ukrajinské státní společnosti Enerhoatom Petro Kotin ve středu prohlásil, že přebírá vedení Záporožské jaderné elektrárny, kterou od března okupují ruské invazní jednotky. Dosavadního generálního ředitele zařízení Ihora Murašova podle ukrajinských úřadů zadržela v pátek na několik dní ruská hlídka a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý sdělila, že se do své původní práce už nevrátí.

„Správa elektrárny byla převedena do Kyjeva počínaje okamžikem, kdy okupanti unesli generálního ředitele Záporožské jaderné elektrárny Ihora Murašova,“ uvedl Kotin podle agentury Ukrinform. Veškerá rozhodnutí týkající se provozu největší evropské atomové elektrárny se podle něj budou napříště přijímat v centrále Enerhoatomu.

Šéf atomové agentury vyrazí do Kyjeva a Moskvy

MAAE v pondělí uvedla, že Murašov byl propuštěn, aniž upřesnila, kdo ředitele zadržoval. V úterý organizace oznámila, že je s rodinou na území kontrolovaném Ukrajinou a do své původní práce se už nevrátí. Šéf MAAE Rafael Grossi mezitím oznámil, že v nejbližších dnech odjede k jednáním do Kyjeva a poté se vydá do Moskvy.

Záporožskou jadernou elektrárnu obsadily na začátku března ruské invazní síly, ale stále ji obsluhuje ukrajinský personál. Kyjev a Moskva se už dříve vzájemně obvinily z ostřelování a poškození zařízení, což vyvolalo obavy z možné jaderné havárie.

Agentura Reuters k poslednímu vyjádření šéfa Enerhoatomu poznamenala, že ho učinil navzdory středečnímu prohlášení Ruska, které uvedlo, že hodlá od nynějška na provoz elektrárny dohlížet. „Záporožská jaderná elektrárna se nyní nachází na území Ruské federace, a proto by měla být provozována pod dohledem našich příslušných úřadů,“ uvedl podle ruské agentury RIA Novosti náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 29 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...