Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.

„Ruské síly v noci z 10. na 11. května vypustily 108 kusů bezpilotních letounů Šáhed (drony íránské výroby). Ukrajinské jednotky protivzdušné obrany sestřelily šedesát dronů, zatímco dalších 41 zmizelo z radarů,“ uvedla ukrajinská armáda. Bezpilotní stroje byly sestřeleny na východě, severu, jihu a ve středu napadené země, pouze Sumská oblast byla zasažena, píše Ukrajinska pravda s odkazem na ukrajinské letectvo.

V neděli ráno bezpilotní letouny zaútočily i na oblast kolem ukrajinské metropole a způsobily blíže nespecifikované škody ve dvou okresech. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko nad ránem uvedl, že nad městem pracuje protivzdušný obranný systém a tamní obyvatele vyzval, aby zůstali v krytech. List Kyiv Independent napsal, že bylo zasaženo několik domů a sedmdesátiletý muž utrpěl akutní stresovou reakci.

Po odražení útoků během třídenního víkendového příměří vyhlášeného Ruskem měli někteří ukrajinští vojáci bojující poblíž frontové linie pro svého prezidenta Volodymyra Zelenského podle agentury Reuters radu: nemluvte s Moskvou, dokud se ruská vojska nestáhnou.

Jednostranný klid zbraní vyhlásila Moskva od 8. do 10. května v rámci oslav osmdesátého výročí konce druhé světové války. Rusko ale vlastní příměří hned v úvodu podle Ukrajiny porušilo, když vypustilo naváděné bomby na město Sumy.

O porušení příměří ze strany Ukrajiny mluví i ruské ministerstvo obrany. „Dohromady bylo zaznamenáno 14 043 případů porušení příměří ze strany ukrajinských sil,“ cituje ministerstvo agentura Interfax. Informace nelze nezávisle ověřit. S koncem klidu zbraní také podle Interfaxu Moskva pokračuje se svou speciální vojenskou operací, což je v Rusku oficiální termín pro invazi na Ukrajinu.

Vladimir Putin v noci na neděli zároveň navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou. Šéf Kremlu tak učinil poté, co Kyjev a velké evropské země v sobotu po jednání takzvané koalice ochotných nabídly Rusům třicetidenní bezpodmínečné příměří, jež by na bojišti platilo od pondělí. Pokud jej Moskva nepřijme, budou Evropa a USA koordinovat nové protiruské sankce.

Nahrávám video
Speciál ČT24 k přímým rozhovorům mezi Ruskem a Ukrajinou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 51 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 1 hhodinou

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 2 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 3 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 4 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...