KGB strana 3 z 3

Uplynulo dvacet let od ceremonie, kdy Vladimir Putin plnohodnotně usedl do křesla ruského prezidenta. Stalo se tak 7. května roku 2000 poté, co zvítězil ve volbách. Již čtyři měsíce předtím post zastával jako úřadující prezident. Do této role ho vybral jeho předchůdce Boris Jelcin.

Jak velké škody během svého pobytu v Olomouci způsobila sovětská armáda? A proč ještě neodešly speciální jednotky z Horních Pasek u Aše, když se o nich proslýchá, že by mohlo jít o tajnou službu KGB? Další dílek historie odsunu sovětských vojsk z Československa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Vysokoškolák Jan Palach, který se v lednu 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci Československa, nebyl prvním obyvatelem východního bloku, kdo tuto mezní formu protitotalitního odporu zvolil. Podle historika z Ústavu pro studium totalitních režimů Petra Blažka došlo od šedesátých let ve východním bloku k více než padesáti podobným případům – a naposledy ještě v roce 1989. Téma sledoval Karel Vrána pro pořad Reportéři ČT.

Srovnat současné ruské dezinformace s těmi historickými se rozhodli autoři nového projektu Platformy evropské paměti a svědomí. Historikové a badatelé prostřednictvím několika článků přibližují způsoby a témata, která využívala sovětská propaganda. Jejími aktivními tvůrci přitom byli i důstojníci československé Státní bezpečnosti (StB), kteří byli prodlouženou rukou Kremlu. Stáli například za dezinformační kampaní, která Spojené státy vinila ze záměrného šíření viru HIV.

30. výročí 17. listopadu víří spolu s oslavami i téma samotné společenské změny. Sametová revoluce byla před 30 lety bránou, kterou Československo vstoupilo do demokratického světa. Přesto se najdou lidé, kteří její význam podceňují nebo dokonce zkreslují a pomocí řetězových e-mailů, sociálních sítí či dezinformačních webů šíří bludy o revoluci a o jejích tvářích, o Chartě 77, nebo o životě v totalitě. Tématu se věnovaly redaktorky pořadu 168 hodin Kristina Ciroková a Jana Gerleová.

Britská rozvědka MI6 a kontrarozvědka MI5 fungují už 110 let. Za jejich největší úspěch se považuje rozklíčování nacistických šifer pomocí stroje Enigma. O vývoji jejich práce hovořil spolupracovník České televize v Londýně Ivan Kytka.

Nový seriál Černobyl z produkce americké HBO se stal rychle fenoménem. I díky němu míří třicet tři let po nejhorší jaderné nehodě v historii na místo opět davy turistů. Seriál s nelibostí sleduje také Rusko, které plánuje vlastní počin. V hlavní roli se však objeví agent KGB, který se snaží rozkrýt operaci americké CIA.

Britský labouristický poslanec Geoffrey Robinson špehoval pro Československo. Tvrdí to podle listu Mail on Sunday zpravodajské dokumenty československé Státní bezpečnosti (StB). Osmdesátiletý Robinson takovéto obvinění odmítá. Existenci dokumentů však potvrdila ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková.

Rusko podle historika Yuriho Felshtinského, který v 70. letech emigroval z Ruska do USA, vyměnilo tradiční způsoby války za nastolování strategického chaosu. Ten podle něho stojí za invazemi do Gruzie a na Ukrajinu, ale i za ovlivňováním výsledků voleb v Evropě a ve Spojených státech. „Ruské přísloví říká, že si vážíme jenom toho, koho se bojíme. A Putin je přesvědčen, že Západ ho bude ctít jenom tehdy, pokud se ho bude bát,“ popisoval bývalý spolupracovník Alexandra Litviněnka v Horizontu ČT.

Rusko je podle datového analytika Františka Vrábela hlavním šiřitelem dezinformací v prostředí sociálních sítí. V poslední době se ale přidává také Čína. Rusové se podle něj snaží zejména relativizovat pravdu. „Neexistuje nic jako pravda. Když došlo k otravě novičokem Skripalových, tak Rusko vytvořilo více než sto verzí toho, co se stalo. Na člověka to působí tak, že nakonec nevěří vůbec ničemu,“ popisoval expert v Interview ČT24, které moderoval Daniel Takáč.

Přesně před 40 lety, 2. dubna 1979, došlo v tehdejším Sovětském svazu k takzvanému sverdlovskému incidentu přezdívanému také biologický Černobyl. Z vojenské laboratoře, kde se vyvíjely biologické zbraně, uniklo do okolí několik kilogramů antraxových spór. Roky pak sovětské úřady tvrdily, že propuknutí epidemie antraxu v oblasti bylo způsobeno nakaženým masem, které lidé snědli. Kolik lidí v důsledku nehody zemřelo, se přesně neví. Oficiálně se mluví o 66 mrtvých.

Ruská tajná služba FSB podle tamních agentur oznámila, že zadržela v Moskvě amerického občana, kterého podezírá ze špionáže. Podezřelého zatkla už v pátek. Za výzvědnou činnost mu hrozí deset až dvacet let za mřížemi.

Dokumenty bývalé sovětské tajné policie KGB zveřejněné v pátek v Lotyšsku tvrdí, že k agentům a tajným spolupracovníkům obávaného bezpečnostního orgánu komunistického Sovětského svazu patřil mimo jiné bývalý lotyšský premiér, současný předseda nejvyššího soudu a také již zemřelý kardinál. Informovala o tom agentura AFP s připomínkou, že Lotyšsko na rozdíl od jiných postsovětských zemí dokázalo po opětovném získání nezávislosti v roce 1991 zabránit zničení archivů republikové pobočky KGB.