Bělorusko označilo dvaatřicet Rusů za žoldnéře a zadrželo je. Údajně chtěli destabilizovat zemi před volbami

Bělorusko v noci na středu zadrželo u Minsku skupinku Rusů, kterou tamní úřady podezřívají z toho, že přijeli destabilizovat zemi před prezidentskými volbami, které se uskuteční 9. srpna. Oznámila to  státní agentura Belta. Ta zveřejnila i jmenný seznam zadržených příslušníků „bojůvky“, podle ní členů takzvané Wagnerovy soukromé vojenské společnosti. Ta se těší pověsti, že je blízká Kremlu, připomněla agentura AFP.

Zadržení podle Belty následovalo poté, co úřady obdržely informaci o příjezdu skupiny více než dvou stovek žoldnéřů do Běloruska kvůli destabilizaci situace během volební kampaně.

Skupina 32 Rusů se nejprve ubytovala v jednom z minských hotelů, pak se přestěhovali do penzionu u hlavního města. Tam prý na sebe upozornila „pro Rusy netypickým chováním“: muži nepožívali lihoviny, drželi se stranou a snažili se nepoutat pozornost, všichni také byli oblečeni podobně, „ve vojenském stylu“, uvedla Belta.

Běloruský prezident Alexander Lukašenko navštěvuje policii
Zdroj: ČTK/ITAR-TASS/Nikolai Petro/Nikolai Petro

Ve skupinkách zkoumali terén v okolí penzionu. V noci na středu je zadrželo komando běloruské tajné policie KGB za podpory speciální policejní jednotky. Další člověk byl odhalen a zadržen na jihu země, vylíčila Belta s tím, že zadržené nyní prověřují vyšetřovatelé.

Žoldnéři z Wagnerovy skupiny podle dostupných informací bojovali na východě Ukrajiny, v Sýrii, Libyi a Středoafrické republice. Skupina je podle západních médií napojena na ruského miliardáře Jevgenije Prigožina blízkého Kremlu, který je od letošního března na sankčním seznamu USA.

Ruské velvyslanectví v Minsku podle agentury TASS požádalo běloruské úřady o informaci o zadržených ruských občanech.

Neidentifikovatelné síly se snaží ovlivnit volby, tvrdí Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko minulý měsíc obvinil neidentifikované síly v Rusku a Polsku ze zasahování do prezidentských voleb, ve kterých usiluje už o šestý mandát hlavy státu za sebou.

Při setkání se zahraničními diplomaty si autoritářský prezident postěžoval, že „loutkáři“ v Rusku a Polsku stojí za těmi, kteří se v kampani před nadcházejícími volbami postavili proti němu. Dodal, že „hanebné“ falešné zprávy o něm a jeho rodině se šíří jako součást kampaně, jejímž cílem je ovlivnění voleb. Kreml obvinění odmítl.

I když je Bělorusko Rusku z bývalých sovětských republik nejbližší, mezi vedeními obou zemí bývá patrné napětí. Lukašenko mimo jiné v roce 2014 nepodpořil ruskou anexi ukrajinského Krymu a opakovaně dává najevo, že nepřipustí pohlcení své země Ruskem. Minsk zatím odolal integračnímu úsilí ze strany Moskvy, ale Kreml zvýšil tlak hrozbou zdražení ropy a zemního plynu, na jejichž dodávkách z Ruska je Bělorusko závislé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bezpečnostní riziko, říká ruská FSB o Telegramu. Záminka k zákazu, míní síť

Ruská vnitřní tajná služba FSB označila sociální síť Telegram za bezpečnostní riziko. Ruská armáda podle ní jejím užíváním ohrožuje životy vojáků na ukrajinské frontě. S odkazem na sdělení FSB o tom v sobotu informuje agentura DPA. Telegram v Rusku používají miliony lidí, je považován za důležitý zdroj volného přístupu k informacím. Podle DPA tak nyní zpravodajská služba přiživuje spekulace o ukončení této služby v zemi.
před 31 mminutami

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
11:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina útočila v hloubi ruského území. Zřejmě zasáhla výrobnu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných po údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl v sobotu ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin. Podle agentury TASS se ukrajinské drony pokusily útočit také na podniky v Almeťjevsku v Tatarstánu.
09:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP.
před 3 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 5 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 5 hhodinami

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.
03:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...