Policie v Minsku tvrdě zasáhla proti demonstrantům. Zadržela také desítky novinářů

V Bělorusku v neděli desítky tisíc lidí opět protestovaly proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka. Protesty provázelo policejní násilí, již na začátku demonstrace v hlavním městě Minsku bezpečnostní síly odtahovaly pokojné občany do připravených minibusů, napsala agentura DPA. Uvedla rovněž, že podle pozorovatelů byly střety mezi policií a demonstranty nejostřejší za několik týdnů. Lukašenko v sobotu jednal ve vězení s některými představiteli opozice.

Fotografie a videa v internetových fórech ukazují například zraněné demonstranty, kteří s obvazy kolem hlavy sedí v ulicích. Organizace na ochranu lidských práv Vjasna odpoledne hovořila o zhruba 150 zatčených. Podle běloruského svazu novinářů bylo mezi zadrženými také kolem dvou desítek zástupců médií.

Protesty začaly po prezidentských volbách 9. srpna, v nichž nesměli kandidovat nejvýraznější opoziční politici a na které nedohlíželi pozorovatelé OBSE. Komise prohlásila jejich vítězem Lukašenka, ovšem opozice, Evropská unie ani Česko výsledek neuznávají, protože ho považují za zfalšovaný.

Na neděli proto opozice znovu vyzvala k „pochodu hrdosti“. „Ukážeme, že neúnavně usilujeme o svobodu, pokrok a změnu,“ uvedla.

Policie hromadně zatýkala novináře

Policie podle serveru Tut.by již před demonstrací v hlavním městě hromadně zatýkala novináře, které pod záminkou kontroly dokladů odvážela na policejní úřadovny. Mezi zadrženými se ocitla nejen reportérka samotného serveru Tut.by a lidé z dalších nezávislých médií, ale také zpravodaj a fotografka ruské státní agentury TASS a dokonce fotoreportéři běloruské státní agentury Belta. TASS později informoval, že jeho zpravodajové byli během neděle zadrženi už dvakrát.

Média hlásila rovněž tvrdé potyčky a desítky zatčených demonstrantů z okolí památníku Hrdinů. „Lidé stáli a nerozutekli se. Nakonec je policisté začali bít obušky, zasahovali opravdu brutálně,“ napsal server Onliner.by.

3 minuty
Události: Policie v Minsku tvrdě zasáhla proti demonstrantům
Zdroj: ČT24

Proti demonstrantům podle Tut.by zasahovali i zamaskovaní lidé s obušky a v civilním oblečení. „Zatčena byla padesátka lidí,“ napsala agentura Interfax s odvoláním na očité svědky, podle kterých se někteří demonstranti stavěli na odpor. Policisté tvrdě zasahovali a několik raněných muselo být ošetřeno. 

Nezávislá média hlásila od nedělního rána průjezdy kolon s obrněnou technikou Minskem, jakož i rozmísťování jednotek policejních těžkooděnců v centru metropole. Mobilní operátoři na žádost úřadů snížili rychlost mobilního internetu a varovali před výpadky spojení. TASS připomněl, že se tak děje v posledních týdnech každou neděli, kdy opozice pořádá protestní akce.

Nedělní protesty mají obvykle největší účast. Už v sobotu běloruským hlavním městem pochodovaly stovky žen, které protestovaly proti politickým represím a žádaly nové volby. Několik účastnic protestu bylo zadrženo, uvedla agentura AP.

Lukašenko navštívil ve vězení některé opoziční představitele

Lukašenko v sobotu navštívil ve vězení některé opoziční představitele. Podle opozičního portálu Nexta s nimi diskutoval o změnách ústavy, informovala agentura DPA. 

Rozhovory s představiteli opozice, včetně Viktara Babaryky, se údajně konaly ve vyšetřovacím vězení běloruské tajné služby KGB a trvaly čtyři a půl hodiny. Babaryka chtěl s Lukašenkem soupeřit v prezidentských volbách, ale skončil ve vězení ještě dříve, než naplno začal předvolební boj, píše DPA.

Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která se voleb účastnila místo svého zavřeného muže a podle opozice je vyhrála, po čemž musela pod tlakem úřadů opustit Bělorusko, označila Lukašenkovo setkání s vězněnými politiky za výsledek demonstrací, a vyzvala k pokračujícímu tlaku na nové volby. „Lukašenko tímto setkáním uznal existenci politických vězňů, které dříve zavrhoval jako kriminálníky,“ prohlásila.

Bývalý ministr kultury a velvyslanec ve Francii Pavel Latuška, který se stal členem opoziční Koordinační rady a který byl přinucen opustit Bělorusko, uvedl, že setkání odráží slabost dlouholetého vládce země. „Lukašenko byl nucen zasednout k jednacímu stolu s lidmi, které uvěznil,“ řekl. Zároveň vyzval k propuštění všech politických vězňů.

Pozorovatelé označují Lukašenkovu návštěvu věznice za součást snahy o utišení protestů nabídkou vágně popsaných reforem, jako je například jeho návrh na přijetí nové ústavy, po němž připouští konání nových voleb, ovšem opět organizovaných režimem. „Po dvou měsících protestů a tvrdých represích se Lukašenko snaží situaci mírnit,“ uvedl běloruský politolog Valerij Karbalevič.

„Diskuse o nové ústavě je pokusem vlády imitovat dialog. Umožnilo by to Lukašenkovi utopit protesty v rozhovorech, snížit napětí a prosazovat svou agendu doma i v zahraničí,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Tři lidé zahynuli a nejméně šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
05:59Aktualizovánopřed 6 mminutami

Policie v LA hromadně zatýká kvůli porušování zákazu vycházení

Losangeleská policie oznámila hromadné zatýkání protestujících, kteří porušují zákaz nočního vycházení. Ten začal platit v noci na středu (SELČ) po pěti dnech protestů, původně namířených proti imigračním raziím administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Cílem zákazu je zastavit rabování a vandalismus. Na situaci dohlíží Národní garda. Kalifornský guvernér Gavin Newsom prezidentovi vyčetl, že zneužívá své pravomoci, a prohlásil, že demokracie čelí útoku. Národní garda má být nasazena i v Texasu, kam se protesty rozšířily.
06:20Aktualizovánopřed 9 mminutami

Turkmenistánu se daří zavírat Bránu do pekla

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.
před 37 mminutami

Izraelské údery u centra pomoci v Gaze zabily desítky lidí, píše Reuters

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily desítky lidí, většinu poblíž jednoho z center pomoci Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), uvedla s odvoláním na místní zdravotníky agentura Reuters. Obětí je podle ní nejméně 35 a další desítky lidí byly zraněny. Izrael se k informaci zatím nevyjádřil.
před 41 mminutami

Cenzus kast v Indii budí vášně. Po sto letech může přepsat mapy

Indická vláda chce poprvé od roku 1931 zahrnout kasty do sčítání lidu. Nečekané rozhodnutí může vést k překreslení geograficko-sociální mapy země a k prohloubení propasti ve společnosti, míní indolog Zdeněk Štipl. Opozice volá po navýšení stropu u kvót pro znevýhodněné kasty.
před 4 hhodinami

V Los Angeles pokračovaly protesty. Policie použila gumové projektily

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila. Protesty se také rozšířily do dalších kalifornských měst, jako je San Francisco a Santa Ana, ale také do Dallasu a Austinu v Texasu, Louiseville v Kentucky nebo New Yorku. Policie při střetech s demonstranty některé z nich zatýkala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Počet obětí útoku ve Štýrském Hradci stoupl na deset

V rakouském Štýrském Hradci (Graz) zemřel jeden ze zraněných po střelbě ve škole. Šlo o těžce raněnou ženu, počet obětí tak stoupl na deset, uvedla fakultní nemocnice. Policie dříve oznámila, že jedenadvacetiletý útočník po střelbě zabil i sebe. Ministr vnitra Gerhard Karner dříve informoval, že zraněno bylo nejméně dvanáct lidí, někteří z nich vážně. Rakousko uctí památku obětí třídenním státním smutkem, který podle kancléře Christiana Stockera začne ve středu ráno.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA mají pochyby o vzniku palestinského státu, řekl velvyslanec

Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu. Agentuře Bloomberg to v rozhovoru řekl americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Zároveň se přiklonil k myšlence, aby palestinský stát vznikl na území některé muslimské země, nikoliv na okupovaném Západním břehu Jordánu, pro který Huckabee použil izraelskou vládou preferovaný biblický název Judea a Samaří.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...