Od kariéry v KGB až do čela Kremlu. Od Putinovy první prezidentské inaugurace uplynulo 20 let

Uplynulo dvacet let od ceremonie, kdy Vladimir Putin plnohodnotně usedl do křesla ruského prezidenta. Stalo se tak 7. května roku 2000 poté, co zvítězil ve volbách. Již čtyři měsíce předtím post zastával jako úřadující prezident. Do této role ho vybral jeho předchůdce Boris Jelcin.

Putin vládl dvě čtyřletá období. V roce 2008 se s ohledem na ústavu nemohl ucházet o třetí mandát v řadě. Odehrála se proto výměna. Funkci hlavu státu na jedno období zastával loajální Dmitrij Medvěděv, zatímco Putin vedl vládu.

Politici v této době změnili ústavu a prodloužili prezidentské období na šest let. V roce 2012 se tak Putin mohl do funkce vrátit s vidinou dvanáctiletého vládnutí.

Parlamentní a prezidentské volby let 2011 a 2012, v nichž Kremlem kontrolovaná strana Jednotné Rusko ovládla většinu v Dumě a Putin se vrátil na post hlavy státu, vyvolaly velmi silnou kritiku opozice, která poukazovala na masivní falšování. Zemí otřásaly největší protesty od 90. let, které režim tvrdě potlačil.

Prodloužení Putinova mandátu

Současný mandát Putinovi vyprší v roce 2024. V zemi se již vedou debaty o tom, co bude s nyní sedmašedesátiletým prezidentem dál.

V dubnu se mělo konat všelidové hlasování o ústavních změnách, které již schválily obě komory parlamentu i ústavní soud. Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, který umožňuje Putinovi i po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024 znovu kandidovat na prezidenta na ještě dvě šestiletá období. 

Hlasování bylo zatím kvůli koronavirové krizi odloženo. V případě schválení ústavních změn by ale Putin mohl být prezidentem až do roku 2036, kdy mu bude 83 let a bude mít za sebou 36 let u mocenského kormidla.  

Z KGB odešel pracovat na univerzitu

Putin se narodil 7. října 1952 v Petrohradě. Jeho otec bojoval na frontě u námořnictva a matka byla dělnicí v továrně. Měl dva bratry, kteří zahynuli ještě před jeho narozením během blokády Leningradu.

V roce 1991 opustil sovětskou tajnou službu KGB, do které vstoupil hned po studiích práv v roce 1975. V ní měl prý pověst zastánce tvrdé linie. Kolegy z tajných služeb se obklopuje v politice.

Po dráze špiona v Německu se stal asistentem prorektora Leningradské státní univerzity. Na počátku 90. let se jeho někdejší profesor Anatolij Sobčak stal primátorem Petrohradu a Putina jmenoval svým zástupcem. 

V červnu 1996 se Putin objevil v blízkosti tehdejšího prezidenta Jelcina jako zástupce šéfa správy kremelského majetku. O rok později v březnu byl jmenován zástupcem šéfa prezidentské kanceláře a v červnu 1998 nastoupil do čela nástupkyně KGB –⁠ Federální bezpečnostní služby (FSB).

Putin je známým a zaníceným judistou, rád se také ukazuje na lyžích a buduje si image sportovce. S manželkou Ljudmilou se seznámil v roce 1980 během jejích studií v Leningradě.

Ruský prezident má také dvě dcery Mášu a Káťu a je již dvojnásobným dědečkem. V roce 2013 se Putinovo manželství oficiálně rozpadlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 6 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 12 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 13 hhodinami
Načítání...