Od kariéry v KGB až do čela Kremlu. Od Putinovy první prezidentské inaugurace uplynulo 20 let

Uplynulo dvacet let od ceremonie, kdy Vladimir Putin plnohodnotně usedl do křesla ruského prezidenta. Stalo se tak 7. května roku 2000 poté, co zvítězil ve volbách. Již čtyři měsíce předtím post zastával jako úřadující prezident. Do této role ho vybral jeho předchůdce Boris Jelcin.

Putin vládl dvě čtyřletá období. V roce 2008 se s ohledem na ústavu nemohl ucházet o třetí mandát v řadě. Odehrála se proto výměna. Funkci hlavu státu na jedno období zastával loajální Dmitrij Medvěděv, zatímco Putin vedl vládu.

Politici v této době změnili ústavu a prodloužili prezidentské období na šest let. V roce 2012 se tak Putin mohl do funkce vrátit s vidinou dvanáctiletého vládnutí.

Parlamentní a prezidentské volby let 2011 a 2012, v nichž Kremlem kontrolovaná strana Jednotné Rusko ovládla většinu v Dumě a Putin se vrátil na post hlavy státu, vyvolaly velmi silnou kritiku opozice, která poukazovala na masivní falšování. Zemí otřásaly největší protesty od 90. let, které režim tvrdě potlačil.

Prodloužení Putinova mandátu

Současný mandát Putinovi vyprší v roce 2024. V zemi se již vedou debaty o tom, co bude s nyní sedmašedesátiletým prezidentem dál.

V dubnu se mělo konat všelidové hlasování o ústavních změnách, které již schválily obě komory parlamentu i ústavní soud. Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, který umožňuje Putinovi i po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024 znovu kandidovat na prezidenta na ještě dvě šestiletá období. 

Hlasování bylo zatím kvůli koronavirové krizi odloženo. V případě schválení ústavních změn by ale Putin mohl být prezidentem až do roku 2036, kdy mu bude 83 let a bude mít za sebou 36 let u mocenského kormidla.  

Z KGB odešel pracovat na univerzitu

Putin se narodil 7. října 1952 v Petrohradě. Jeho otec bojoval na frontě u námořnictva a matka byla dělnicí v továrně. Měl dva bratry, kteří zahynuli ještě před jeho narozením během blokády Leningradu.

V roce 1991 opustil sovětskou tajnou službu KGB, do které vstoupil hned po studiích práv v roce 1975. V ní měl prý pověst zastánce tvrdé linie. Kolegy z tajných služeb se obklopuje v politice.

Po dráze špiona v Německu se stal asistentem prorektora Leningradské státní univerzity. Na počátku 90. let se jeho někdejší profesor Anatolij Sobčak stal primátorem Petrohradu a Putina jmenoval svým zástupcem. 

V červnu 1996 se Putin objevil v blízkosti tehdejšího prezidenta Jelcina jako zástupce šéfa správy kremelského majetku. O rok později v březnu byl jmenován zástupcem šéfa prezidentské kanceláře a v červnu 1998 nastoupil do čela nástupkyně KGB –⁠ Federální bezpečnostní služby (FSB).

Putin je známým a zaníceným judistou, rád se také ukazuje na lyžích a buduje si image sportovce. S manželkou Ljudmilou se seznámil v roce 1980 během jejích studií v Leningradě.

Ruský prezident má také dvě dcery Mášu a Káťu a je již dvojnásobným dědečkem. V roce 2013 se Putinovo manželství oficiálně rozpadlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína oznámila konec vojenských manévrů u Tchaj-wanu

Čína oznámila, že úspěšně dokončila své vojenské manévry kolem Tchaj-wanu, píše agentura AFP. Čína do okolí Tchaj-wanu v rámci svého cvičení v posledních 24 hodinách vyslala 77 vojenských letounů a 25 plavidel námořnictva a pobřežní stráže. Čínský prezident Si Ťin-pching později v novoročním projevu prohlásil, že sjednocení Číny nelze zastavit.
08:00Aktualizovánopřed 5 mminutami

Finsko zadrželo plavidlo podezřelé z poškození podmořského kabelu

Úřady zadržely a prohledaly loď podezřelou z poškození podmořského kabelu ve Finském zálivu, oznámil ve středu finský prezident Alexander Stubb. Dodal, že jeho země je připravena na veškeré bezpečnostní výzvy a bude na ně náležitě reagovat. Podle policie byl poškozen spoj telekomunikační společnosti mezi Helsinkami a estonským Tallinem.
12:35Aktualizovánopřed 26 mminutami

Svět začal slavit příchod roku 2026, první do něj vstoupilo Kiribati

Ve světě začaly oslavy příchodu nového roku. Jako první do něj v 11:00 SEČ vstoupil tichomořský ostrovní stát Kiribati, o patnáct minut později jej následovaly Chathamské ostrovy v jihozápadní části Tichého oceánu. Ve 12:00 SEČ začal slavit Nový Zéland s ostrovními státy Samoa a Tonga. Později se přidá Austrálie, Japonsko nebo Jižní Korea.
12:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlaky opět jezdí tunelem pod Lamanšským průlivem v obou směrech

Železniční doprava v tunelu pod Lamanšským průlivem byla obnovena v obou směrech, oznámila na svém webu železniční společnost Eurostar. Výpadek proudu v tunelu zastavil v úterý na několik hodin vlakové spoje mezi Londýnem a evropskou pevninou. Společnost Getlink, která je provozovatelem tunelu, podle agentury AFP uvedla, že se problém s elektřinou podařilo v noci vyřešit.
před 3 hhodinami

Rusko při útoku na Oděskou oblast zranilo šest lidí včetně dětí

Ruské vzdušné útoky na Oděskou oblast zranily šest lidí včetně tří dětí, přičemž část Oděsy zůstala bez elektřiny, tepla a vody. S odvoláním na místní činitele to napsal server Ukrajinska pravda, podle něhož Rusové útočili na civilní a energetickou infrastrukturu. Ukrajinské letectvo oznámilo zneškodnění 101 z celkových 127 dronů, které Rusové na zemi v noci vyslali, dalších dvacet bezpilotních letounů podle něj zasáhlo jedenáct míst.
před 3 hhodinami

Thajsko propustilo osmnáct kambodžských vojáků zadržovaných od července

Thajsko ve středu propustilo osmnáct kambodžských vojáků, které zadržovalo od letošního července, informovaly podle agentury Reuters kambodžské úřady. Po sérii přeshraničních bojů panuje mezi oběma zeměmi od uplynulé soboty nový klid zbraní.
před 7 hhodinami

Malajsie přitvrdila, v detenci zemřely stovky migrantů

Malajsie čelí náporu migrantů. Řada z nich pochází z Myanmaru, kde před pěti lety převzala moc vojenská junta. Kuala Lumpur letos zahájil „rok vymáhání práva“, včetně vlny zatýkání. V detenci končí podle aktivistů ale i lidé se statusem uprchlíka. Od roku 2020 zemřelo ve vazbě na tři sta migrantů, vyplývá podle listu The New York Times (NYT) z vládních údajů poskytnutých parlamentu.
před 7 hhodinami

USA podle prezidenta Kolumbie bombardovaly továrnu ve Venezuele

Kolumbijský prezident Gustavo Petro v noci na středu SEČ na síti X uvedl, že Spojené státy ve venezuelském přístavním městě Maracaibo bombardovaly továrnu sloužící zřejmě k produkci kokainu. Agentura AFP poznamenala, že z Petrova sdělení není jasné, zda jde o stejné místo amerického dronového úderu ve Venezuele, o kterém bez upřesnění v posledních dnech hovořil prezident USA Donald Trump.
03:57Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...