Od kariéry v KGB až do čela Kremlu. Od Putinovy první prezidentské inaugurace uplynulo 20 let

Uplynulo dvacet let od ceremonie, kdy Vladimir Putin plnohodnotně usedl do křesla ruského prezidenta. Stalo se tak 7. května roku 2000 poté, co zvítězil ve volbách. Již čtyři měsíce předtím post zastával jako úřadující prezident. Do této role ho vybral jeho předchůdce Boris Jelcin.

Putin vládl dvě čtyřletá období. V roce 2008 se s ohledem na ústavu nemohl ucházet o třetí mandát v řadě. Odehrála se proto výměna. Funkci hlavu státu na jedno období zastával loajální Dmitrij Medvěděv, zatímco Putin vedl vládu.

Politici v této době změnili ústavu a prodloužili prezidentské období na šest let. V roce 2012 se tak Putin mohl do funkce vrátit s vidinou dvanáctiletého vládnutí.

Parlamentní a prezidentské volby let 2011 a 2012, v nichž Kremlem kontrolovaná strana Jednotné Rusko ovládla většinu v Dumě a Putin se vrátil na post hlavy státu, vyvolaly velmi silnou kritiku opozice, která poukazovala na masivní falšování. Zemí otřásaly největší protesty od 90. let, které režim tvrdě potlačil.

Prodloužení Putinova mandátu

Současný mandát Putinovi vyprší v roce 2024. V zemi se již vedou debaty o tom, co bude s nyní sedmašedesátiletým prezidentem dál.

V dubnu se mělo konat všelidové hlasování o ústavních změnách, které již schválily obě komory parlamentu i ústavní soud. Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, který umožňuje Putinovi i po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024 znovu kandidovat na prezidenta na ještě dvě šestiletá období. 

Hlasování bylo zatím kvůli koronavirové krizi odloženo. V případě schválení ústavních změn by ale Putin mohl být prezidentem až do roku 2036, kdy mu bude 83 let a bude mít za sebou 36 let u mocenského kormidla.  

Z KGB odešel pracovat na univerzitu

Putin se narodil 7. října 1952 v Petrohradě. Jeho otec bojoval na frontě u námořnictva a matka byla dělnicí v továrně. Měl dva bratry, kteří zahynuli ještě před jeho narozením během blokády Leningradu.

V roce 1991 opustil sovětskou tajnou službu KGB, do které vstoupil hned po studiích práv v roce 1975. V ní měl prý pověst zastánce tvrdé linie. Kolegy z tajných služeb se obklopuje v politice.

Po dráze špiona v Německu se stal asistentem prorektora Leningradské státní univerzity. Na počátku 90. let se jeho někdejší profesor Anatolij Sobčak stal primátorem Petrohradu a Putina jmenoval svým zástupcem. 

V červnu 1996 se Putin objevil v blízkosti tehdejšího prezidenta Jelcina jako zástupce šéfa správy kremelského majetku. O rok později v březnu byl jmenován zástupcem šéfa prezidentské kanceláře a v červnu 1998 nastoupil do čela nástupkyně KGB –⁠ Federální bezpečnostní služby (FSB).

Putin je známým a zaníceným judistou, rád se také ukazuje na lyžích a buduje si image sportovce. S manželkou Ljudmilou se seznámil v roce 1980 během jejích studií v Leningradě.

Ruský prezident má také dvě dcery Mášu a Káťu a je již dvojnásobným dědečkem. V roce 2013 se Putinovo manželství oficiálně rozpadlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbána podle průzkumů poráží opoziční strana Magyara

S blížícími se parlamentními volbami v Maďarsku je zřejmé, že se utkají dva hlavní soupeři. Premiér Viktor Orbán po šestnácti letech usiluje o páté vítězství v řadě. Proti němu stojí strana Tisza Pétera Magyara, která tentokrát sjednotila dosud roztříštěnou opozici. Podle průzkumů má náskok několika procent.
před 18 mminutami

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 35 mminutami

Portugalci zvolí ve druhém kole voleb příštího prezidenta

Portugalci v nedělním druhém kole prezidentských voleb vyberou příští hlavu státu. O post se ucházejí středolevicový politik António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Analytici očekávají triumf Segura, nicméně podle agentury AFP bude výsledek krajně pravicového politika „pozorně sledován“. Volební místnosti se otevírají v 9:00 SEČ, zavřou ve 20:00.
před 1 hhodinou

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 10 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 10 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 11 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 15 hhodinami
Načítání...