Od kariéry v KGB až do čela Kremlu. Od Putinovy první prezidentské inaugurace uplynulo 20 let

Uplynulo dvacet let od ceremonie, kdy Vladimir Putin plnohodnotně usedl do křesla ruského prezidenta. Stalo se tak 7. května roku 2000 poté, co zvítězil ve volbách. Již čtyři měsíce předtím post zastával jako úřadující prezident. Do této role ho vybral jeho předchůdce Boris Jelcin.

Putin vládl dvě čtyřletá období. V roce 2008 se s ohledem na ústavu nemohl ucházet o třetí mandát v řadě. Odehrála se proto výměna. Funkci hlavu státu na jedno období zastával loajální Dmitrij Medvěděv, zatímco Putin vedl vládu.

Politici v této době změnili ústavu a prodloužili prezidentské období na šest let. V roce 2012 se tak Putin mohl do funkce vrátit s vidinou dvanáctiletého vládnutí.

Parlamentní a prezidentské volby let 2011 a 2012, v nichž Kremlem kontrolovaná strana Jednotné Rusko ovládla většinu v Dumě a Putin se vrátil na post hlavy státu, vyvolaly velmi silnou kritiku opozice, která poukazovala na masivní falšování. Zemí otřásaly největší protesty od 90. let, které režim tvrdě potlačil.

Prodloužení Putinova mandátu

Současný mandát Putinovi vyprší v roce 2024. V zemi se již vedou debaty o tom, co bude s nyní sedmašedesátiletým prezidentem dál.

V dubnu se mělo konat všelidové hlasování o ústavních změnách, které již schválily obě komory parlamentu i ústavní soud. Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, který umožňuje Putinovi i po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024 znovu kandidovat na prezidenta na ještě dvě šestiletá období. 

Hlasování bylo zatím kvůli koronavirové krizi odloženo. V případě schválení ústavních změn by ale Putin mohl být prezidentem až do roku 2036, kdy mu bude 83 let a bude mít za sebou 36 let u mocenského kormidla.  

Z KGB odešel pracovat na univerzitu

Putin se narodil 7. října 1952 v Petrohradě. Jeho otec bojoval na frontě u námořnictva a matka byla dělnicí v továrně. Měl dva bratry, kteří zahynuli ještě před jeho narozením během blokády Leningradu.

V roce 1991 opustil sovětskou tajnou službu KGB, do které vstoupil hned po studiích práv v roce 1975. V ní měl prý pověst zastánce tvrdé linie. Kolegy z tajných služeb se obklopuje v politice.

Po dráze špiona v Německu se stal asistentem prorektora Leningradské státní univerzity. Na počátku 90. let se jeho někdejší profesor Anatolij Sobčak stal primátorem Petrohradu a Putina jmenoval svým zástupcem. 

V červnu 1996 se Putin objevil v blízkosti tehdejšího prezidenta Jelcina jako zástupce šéfa správy kremelského majetku. O rok později v březnu byl jmenován zástupcem šéfa prezidentské kanceláře a v červnu 1998 nastoupil do čela nástupkyně KGB –⁠ Federální bezpečnostní služby (FSB).

Putin je známým a zaníceným judistou, rád se také ukazuje na lyžích a buduje si image sportovce. S manželkou Ljudmilou se seznámil v roce 1980 během jejích studií v Leningradě.

Ruský prezident má také dvě dcery Mášu a Káťu a je již dvojnásobným dědečkem. V roce 2013 se Putinovo manželství oficiálně rozpadlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský vůdce je „novodobý Hitler“, už nesmí existovat, řekl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ve čtvrtek prohlásil, že íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí „nemůže nadále existovat“. Slova pronesl poté, co byla nemocnice Soroka v jižním Izraeli zasažena při íránském raketovém útoku, informuje agentura AFP.
13:15AktualizovánoPrávě teď

Írán zasáhl izraelskou nemocnici. Jeruzalém cílil na jaderná zařízení

Írán vyslal na Izrael salvu balistických raket, které zasáhly nejméně čtyři místa včetně nemocnice ve městě Beerševa na jihu země. Zranění podle izraelské zdravotnické služby utrpěly desítky lidí. Jeruzalém podle íránské státní televize zasáhl reaktory v Aráku a Khondabu. Izraelská armáda uvedla, že cílila na reaktor v Aráku, jaderné zařízení v Natanzu a vojenské cíle. Vysocí představitelé USA se podle agentury Bloomberg připravují na možný americký úder proti Íránu v příštích dnech. Situace se ale stále vyvíjí a může se změnit, dodává.
05:47Aktualizovánopřed 44 mminutami

Palestinci hlásí další mrtvé po izraelském útoku na čekající na humanitární pomoc

Izraelské síly ve čtvrtek v Pásmu Gazy podle palestinské civilní obrany zabily 18 lidí, z toho 15 čekajících na humanitární pomoc v centrální části pásma, píše AFP s odvoláním na palestinské zdroje. Ve frontách na jídlo za poslední dny zabil Izrael podle Palestinců již stovky lidí. Humanitární situace v Pásmu Gazy je kritická, více než polovina obyvatel trpí katastrofálním nedostatkem potravin, uvádí mezinárodní organizace Global Network Against Food Crises.
před 1 hhodinou

Argentina odhalila organizace ruských špionů

Argentinská vláda odhalila dvě skupiny ruských špionů, kteří v zemi prováděli podezřelé aktivity v zájmu Moskvy a vytvářeli falešné informace. Podle agentury AFP to ve středu uvedl prezidentův mluvčí Manuel Adorni.
10:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost SpaceX, která raketu vlastní, informovala o anomálii, která nastala při testu. Podle ní se zaměstnanci firmy při výbuchu nezranili a důvody k obavám nemají ani obyvatelé v okolí, informují média.
před 3 hhodinami

Putin vidí možné setkání s Trumpem jako „velmi přínosné“

Ruský vládce Vladimir Putin považuje možné setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem za velmi přínosné, musí být ale dobře připraveno. Podle agentury Reuters to prohlásil v rozhovoru s novináři na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě. Rovněž prohlásil, že zbrojení Severoatlantické aliance nevnímá Ruská federace jako hrozbu, neboť si sama dokáže zajistit bezpečnost.
před 5 hhodinami

Tchaj-wan vyvíjí nové drony pro případ čínské invaze

Tchaj-wan uzavřel partnerství s americko-německou firmou Auterion, která dodává bojový software pro ukrajinské drony. Ostrov se pro případ čínské invaze stále víc inspiruje vynalézavostí napadené evropské země. Do výzbroje zavádí hlavně bezpilotní systémy, které by dokázaly ničit mnohem větší a dražší protivníkovy zbraně.
před 8 hhodinami

Teherán chce vyjednávat, tvrdí Trump. Íránští diplomaté to popřeli

Americký prezident Donald Trump je stále více nakloněn přímému zapojení USA do izraelských úderů na Írán, informovala po jednání týmu pro národní bezpečnost média s odvoláním na své zdroje. Izrael a Írán v noci na středu pokračovaly ve vzájemných vzdušných, a v případě Izraele i kybernetických, úderech. Trump později prohlásil, že Íránci chtějí vyjednávat a navrhli, že za tímto účelem přijedou do Bílého domu. Íránská diplomatická mise při OSN následně toto tvrzení popřela. „Žádný íránský činitel nikdy nežádal o to, aby se mohl plazit před branami Bílého domu,“ vzkázala mise.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...