Od kariéry v KGB až do čela Kremlu. Od Putinovy první prezidentské inaugurace uplynulo 20 let

Uplynulo dvacet let od ceremonie, kdy Vladimir Putin plnohodnotně usedl do křesla ruského prezidenta. Stalo se tak 7. května roku 2000 poté, co zvítězil ve volbách. Již čtyři měsíce předtím post zastával jako úřadující prezident. Do této role ho vybral jeho předchůdce Boris Jelcin.

Putin vládl dvě čtyřletá období. V roce 2008 se s ohledem na ústavu nemohl ucházet o třetí mandát v řadě. Odehrála se proto výměna. Funkci hlavu státu na jedno období zastával loajální Dmitrij Medvěděv, zatímco Putin vedl vládu.

Politici v této době změnili ústavu a prodloužili prezidentské období na šest let. V roce 2012 se tak Putin mohl do funkce vrátit s vidinou dvanáctiletého vládnutí.

Parlamentní a prezidentské volby let 2011 a 2012, v nichž Kremlem kontrolovaná strana Jednotné Rusko ovládla většinu v Dumě a Putin se vrátil na post hlavy státu, vyvolaly velmi silnou kritiku opozice, která poukazovala na masivní falšování. Zemí otřásaly největší protesty od 90. let, které režim tvrdě potlačil.

Prodloužení Putinova mandátu

Současný mandát Putinovi vyprší v roce 2024. V zemi se již vedou debaty o tom, co bude s nyní sedmašedesátiletým prezidentem dál.

V dubnu se mělo konat všelidové hlasování o ústavních změnách, které již schválily obě komory parlamentu i ústavní soud. Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, který umožňuje Putinovi i po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024 znovu kandidovat na prezidenta na ještě dvě šestiletá období. 

Hlasování bylo zatím kvůli koronavirové krizi odloženo. V případě schválení ústavních změn by ale Putin mohl být prezidentem až do roku 2036, kdy mu bude 83 let a bude mít za sebou 36 let u mocenského kormidla.  

Z KGB odešel pracovat na univerzitu

Putin se narodil 7. října 1952 v Petrohradě. Jeho otec bojoval na frontě u námořnictva a matka byla dělnicí v továrně. Měl dva bratry, kteří zahynuli ještě před jeho narozením během blokády Leningradu.

V roce 1991 opustil sovětskou tajnou službu KGB, do které vstoupil hned po studiích práv v roce 1975. V ní měl prý pověst zastánce tvrdé linie. Kolegy z tajných služeb se obklopuje v politice.

Po dráze špiona v Německu se stal asistentem prorektora Leningradské státní univerzity. Na počátku 90. let se jeho někdejší profesor Anatolij Sobčak stal primátorem Petrohradu a Putina jmenoval svým zástupcem. 

V červnu 1996 se Putin objevil v blízkosti tehdejšího prezidenta Jelcina jako zástupce šéfa správy kremelského majetku. O rok později v březnu byl jmenován zástupcem šéfa prezidentské kanceláře a v červnu 1998 nastoupil do čela nástupkyně KGB –⁠ Federální bezpečnostní služby (FSB).

Putin je známým a zaníceným judistou, rád se také ukazuje na lyžích a buduje si image sportovce. S manželkou Ljudmilou se seznámil v roce 1980 během jejích studií v Leningradě.

Ruský prezident má také dvě dcery Mášu a Káťu a je již dvojnásobným dědečkem. V roce 2013 se Putinovo manželství oficiálně rozpadlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové na východě Ukrajiny zasáhli nákupní středisko, zemřelo pět lidí

Rusko ve čtvrtek odpoledne při dronovém útoku zasáhlo nákupní centrum ve východoukrajinském Pavlohradu. Podle poslední bilance zahynulo pět lidí a dalších 67 utrpělo zranění, napsal na telegramu šéf správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža, který původně po útoku informoval o třech zabitých a 34 zraněných. Mezi zraněnými jsou i děti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ve Švýcarsku havaroval autobus, podle policie zemřelo několik lidí

Při čtvrteční nehodě autobusu na východě Švýcarska zemřelo několik lidí. Bez bližších podrobností to na síti X oznámila policie kantonu Graubünden, kde se nehoda stala. Podle portálu Blick cestu autobusu organizovala nizozemská společnost. To následně potvrdila i policie, podle které tvoří Nizozemci většinu cestujících, možná všechny. Nizozemská asociace cestovních kanceláří ANVR hovoří výhradně o Nizozemcích. Zveřejněné fotografie ukazují autokar mimo silnici převrácený na bok.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael tvrdí, že zničil podzemní infrastruktury Hizballáhu v horském hřebeni

Izrael dokončil demolici podzemní infrastruktury teroristického hnutí Hizballáh ve strategickém horském hřebeni Alí Táhir na jihu Libanonu. Ve společném prohlášení to podle agentury AFP uvedli izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Jisra'el Kac. Podle zpravodajů agentury zazněly v oblasti mohutné výbuchy a následné tlakové vlny byly zaznamenány až ve zhruba 40 kilometrů vzdáleném pobřežním městě Sajdá. Výbuch podle americké geologické služby (USGS) způsobil otřes o síle 4,1 stupně.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud USA opět zablokoval pokus o zavedení nové volební mapy v Missouri

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek opět zamítl pokus o zavedení nové volební mapy ve státě Missouri, která by ve volbách do Kongresu mohla zvýhodnit republikány a o niž se zasazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí zřejmě otvírá cestu pro použití původní volební mapy státu v listopadových volbách, píše agentura AP.
před 5 hhodinami

V Rudém moři přituhuje. Hútíové obsadili strategický přístav

Íránem podporovaní hútíové porazili jemenské vládní síly a obsadili strategický přístav Muchá v Rudém moři. Píší to agentury AFP a Reuters s odkazem na své místní zdroje. Dobytí přístavu poskytne islamistům silnější pozici k útokům na lodě v oblasti klíčové obchodní trasy procházející průlivem Báb al-Mandab.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPolsko dál posiluje obranu. Do nové techniky investuje i kvůli hrozbě z Ruska

Varšava pokračuje v rozsáhlém posilování své obrany a modernizaci armády. Novou vojenskou techniku představilo také na mezinárodním veletrhu obranného průmyslu v Kielcích, kde firmy uzavřely další kontrakty včetně těch s českými podniky. Varšava vydává na obranu téměř pět procent HDP a investice zdůvodňuje především rostoucí hrozbou ze strany Ruska.
před 7 hhodinami

Země V4 podle Fica odmítají škrty v kohezní a zemědělské politice EU

Země visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) odmítají škrty v kohezní a zemědělské politice v příštím rozpočtu EU. Plyne to z vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) po jednání předsedů vlád zemí V4 s irským kolegou Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá Radě EU. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) unijní rozpočet nesmí poškozovat země, které mají silnou průmyslovou základnu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na milánském letišti hořelo v letadle směřujícím do Prahy, nikdo nebyl zraněn

Na milánském letišti Malpensa ve čtvrtek odpoledne vypukl požár v letadle společnosti EasyJet, které směřovalo do Prahy a právě rolovalo po letištní dráze. Na palubě bylo 146 cestujících, kteří byli evakuováni pomocí nouzových skluzavek. Nikdo nebyl vážně zraněn, informuje agentura ANSA.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.