Ruský parlament schválil návrh změny ústavy, která umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi kandidovat i v příštích volbách hlavy státu. Úpravu základního zákona dopoledne nejprve přijala dolní komora, Státní duma, o několik hodin později ji pak schválila i horní komora, Rada federace. Souhlasit s ní ještě musí subjekty Ruské federace a poté občané v referendu.
Změny ruské ústavy přijaly obě komory parlamentu, Putin je blíž dalšímu mandátu
4 minuty
Horizont ČT24: Další mandát pro Putina?
Agentura Reuters poznamenala, že ústavní změny mohou umožnit Putinovi, pokud mu to zdraví a voliči dovolí, zůstat v nejvyšším úřadu další dvě šestiletá období až do roku 2036, kdy mu bude 83 let a bude mít za sebou 36 let u kormidla moci. Tím by překonal i komunistického diktátora Josifa Stalina, ale ještě by se nevyrovnal carovi Petru Velikému, který vládl 43 let.
Novelu, jejíž obrysy Putin překvapivě navrhl v lednu, ráno v závěrečném, třetím čtení ve 450členné dumě podpořilo 383 poslanců, nikdo nehlasoval proti. Pouze 43 zákonodárců komunistické strany se zdrželo, všechny ostatní poslanecké skupiny byly pro novinky.
Odpoledne ve 170členné Radě federace přidalo souhlas 160 senátorů. Jen jeden byl proti a tři se zdrželi hlasování.
Změna dává Putinovi šanci na další dvě období v čele země
Změny přijaté ve formě ústavního zákona mimo jiné rozšiřují pravomoci parlamentu a zavádějí některá omezení pro nejvyšší funkcionáře. Počítají také s nejvýše dvěma prezidentskými mandáty jedné osoby. Nicméně na základě schváleného dodatku, navrženého první kosmonautkou světa Valentinou Těreškovovou, se stávající prezident smí po vstupu změn v platnost o úřad hlavy státu znovu ucházet, až mu v roce 2024 vyprší stávající mandát.
V textu se uvádí, že omezení počtu prezidentských období nemá bránit osobě zastávající funkci prezidenta v okamžiku vstupu tohoto návrhu v platnost účastnit se jako kandidát prezidentských voleb bez ohledu na počet mandátů, které daná osoba dosud zastávala.
Ruská ústava až dosud zakazovala zastávat více než dvě funkční období v čele státu za sebou. Putin proto po prvních dvou obdobích přešel na jaře 2008 z Kremlu do čela vlády, zatímco v prezidentské funkci jej na čtyři roky vystřídal Dmitrij Medvěděv. Do Kremlu se Putin vrátil na jaře 2012, přičemž mezitím novela ústavy prodloužila prezidentský mandát ze čtyř na šest let.
Odpůrci režimu se bouří
Dodatky Putinem navržené v lednu mají posílit pravomoci parlamentu při vytváření nové vlády nebo například zakázat vysokým státním činitelům dvojí občanství či trvalý pobyt v cizině. Kromě toho se v základním zákonu objeví zmínka o Bohu, o sňatcích jako svazku muže a ženy či o státotvorné roli ruského národa a jazyka.
Rozhodnutí prezidenta upravit ústavu se setkala s odmítavou reakcí jeho odpůrců. „Tento tupý režim bude vládnout ještě 16 let? Z toho se lze zbláznit,“ napsal například na Twitteru někdejší nejbohatší Rus a pak Putinův nejznámější vězeň Michail Chodorkovskij.
Podle opozičního předáka Alexeje Navalného je zřejmé, že Putin chce být doživotním prezidentem, ač se navenek tváří, že něco takového je mu cizí.
Opoziční politici chtějí 21. března uspořádat v Moskvě velké protestní shromáždění proti „přepisování ústavy“.
Podle agentury TASS budou nyní úpravu schvalovat zákonodárné sbory administrativních subjektů Ruské federace. Pakliže jich alespoň dvě třetiny vysloví souhlas, předloží Putin podle svého slibu změny základního zákona k posouzení ústavnímu soudu. V případě pozitivního stanoviska této vrcholné justiční instance se 22. dubna uskuteční celostátní referendum, v němž definitivní verdikt vynesou ruští občané.
