KGB strana 2 z 3

Historik a bývalý člen rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin s odkazem na svého přítele (a také historika) Andreje Zubova řekl, že změna v Rusku by mohla nastat už v řádu týdnů, protože část ruských boháčů a oligarchů není spokojená s kroky prezidenta Vladimira Putina. Řekl to v Otázkách Václava Moravce (OVM).

Polské úřady získaly podle listu The New York Times (NYT) důležité svědectví ohledně vynuceného přistání letadla Ryanairu v Minsku letos v květnu. Poskytl ho běloruský dispečer, který stroj s opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem na palubě k přistání přiměl. Dispečer později utekl do Polska a tamním vyšetřovatelům vypověděl, že celou operaci řídil důstojník běloruské tajné služby KGB, uvedl list NYT na svém webu. Běloruské úřady odmítly tvrzení amerického deníku jako dezinformaci.

Poté, co se loni v srpnu nechal Alexandr Lukašenko pošesté vyhlásit vítězem prezidentských voleb, čelil celé měsíce nebývale silným protestům. Demonstrace ale nakonec potlačil a zároveň zvýšil tlak na nevládní organizace a média za pomoci stovek domovních prohlídek a zatýkání novinářů i nepohodlných aktivistů. Ty sdružuje mimo jiné organizace Vjasna, jejíž předsedkyně Natalja Sacunkevičová musela odejít do exilu.

Rusko je odpovědné za smrt svého zběhlého agenta Alexandra Litviněnka v jeho londýnském exilu v roce 2006. Uvedl to ve verdiktu Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Bývalý agent ruské tajné služby FSB a kritik prezidenta Vladimira Putina byl otráven vzácným radioaktivním izotopem polonia 210. Moskva považuje závěry soudu za neopodstatněné. Britové mezitím začali stíhat třetího Rusa, kterého podezírají z pokusu o zabití dalšího zběhlého agenta Sergeje Skripala. Moskva obvinění odmítla.

Soud v Minsku podle očekávání vynesl dlouholeté tresty odnětí svobody nad dvěma čelnými představiteli běloruské opozice. Maryja Kalesnikavová by měla ve vězení strávit jedenáct let a Maksim Znak deset. Podle opozičního listu Naša Niva byli shledáni vinnými ve třech bodech obžaloby. Obhájci označili rozsudek za nezákonný a hodlají se odvolat. EU verdikt označila za zjevné ignorování lidských práv v Bělorusku a vyzvala k propuštění všech politických vězňů.

Že se Sovětský svaz pomalu ale jistě rozpadal, začínalo být v roce 1991 jasné čím dál víc. Jednu z posledních ran mu však zasadila přesně před třiceti lety skupinka pučistů. Třídenní incident je známý spíše jako zákulisní politická hra, jejíž dramatický děj však probíhal také v ulicích Moskvy.

Zemřel známý sovětský disident a obránce lidských práv Sergej Kovaljov, který byl kritický i k ruskému režimu po rozpadu Sovětského svazu. Bylo mu 91 let. Od roku 1993 byl deset let poslancem a počátkem 90. let předsedal komisi pro lidská práva tehdejšího ruského prezidenta Borise Jelcina a působil také jako lidskoprávní zmocněnec parlamentu, funkci ale musel opustit kvůli své kritice ruského vpádu do Čečenska. Výhrady vznášel i k současné vládní garnituře prezidenta Vladimira Putina.

Období před loňskými prezidentskými volbami v Bělorusku bylo možná nejzajímavější za celou třicetiletou historii země. Vyzvat dlouholetého vládce Alexandra Lukašenka chtělo 55 osobností včetně řady známých tváří. Režim nakonec k volbám pustil jen pět politiků, a to za podmínek, které české ministerstvo zahraničí i řada dalších zemí označily za nesvobodné a nedemokratické. Následné protesty i všechny opoziční síly tvrdě potlačil. Osud kandidátů rok po volbách 9. srpna shrnul web německé stanice Deutsche Welle.

Běloruské úřady oznámily, že zablokovaly webové stránky zpravodajského portálu Naša Niva. Jde o jedno z hlavních a nejstarších médií v zemi, které informovalo o demonstracích proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi a které je důležitým zdrojem informací pro příznivce opozice. Bezpečnostní složky zároveň zadržely několik novinářů tohoto i dalších médií v zemi. Dění označila za zatím poslední v řadě zákroků vůči běloruské opozici a nezávislým médiím v postsovětské zemi.

Vědci z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zpracovávají ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) písemné a obrazové dokumenty politických represí československých občanů v bývalém Sovětském svazu. Vzniká digitální archiv dokumentů NKVD/KGB k československé historii, v němž bude možné vyhledávat díky softwaru kybernetiků, uvedla mluvčí ZČU Šárka Stará. Hotový má být do konce příštího roku.

Před 45 lety dostal v normalizačním Československu rozsudek smrti v nepřítomnosti uprchlý agent Státní bezpečnosti Josef Frolík. Před americkým Senátem podrobně popsal, jak vypadaly praktiky StB v zahraničí. Západním rozvědkám prozradil přinejmenším desítky jmen příslušníků komunistického bezpečnostního aparátu.

Zadržovaný běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič se ve čtvrtek objevil ve státní televizi, kde se v rozhovoru v slzách doznal k organizování protivládních protestů a řekl, že respektuje vůdce Alexandra Lukašenka. Pratasevičova rodina a opozice jsou přesvědčeny, že rozhovor byl veden pod nátlakem. Také české ministerstvo zahraničí označilo vystoupení za vynucené a zjevně zmanipulované.

Odkloněný let do běloruského Minsku znovu připoutal pozornost k režimu Alexandra Lukašenka. Cílem bylo zatknout běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče. On a jeho přítelkyně byli zadrženi a jsou ve vězení. Proti Lukašenkovi protestoval Pratasevič už v patnácti letech a už tehdy chtěl být novinář, vzpomínají jeho rodiče a věří, že se situace v Bělorusku změní k lepšímu.

Ruská tajná služba FSB oznámila, že zatkla dva Bělorusy, kteří údajně plánovali svržení běloruské vlády a atentát na běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, informuje agentura Reuters. Lukašenko ze zapojení do tohoto plánu obvinil americké tajné služby.

Americký prezident Joe Biden, německá kancléřka Angela Merkelová, britský premiér Boris Johnson i ruský prezident Vladimir Putin a řada dalších významných státníků a osobností blahopřáli někdejšímu prvnímu a poslednímu sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi k jeho 90. narozeninám. Mezi gratulanty je také český prezident Miloš Zeman.

Bělorusové si připomínají půl roku od začátku protestů proti režimu Alexandra Lukašenka. Impulsem byly srpnové volby, které už pošesté potvrdily Lukašenka ve funkci, mnozí lidé v zemi ale o jejich výsledku pochybují a neuznal je ani demokratický svět. Bělorusové vydrželi demonstrovat dodnes, stovky odpůrců režimu ale skončily ve vězení, další museli utéct ze země. S některými z nich natáčeli spolupracovníci ČT Tereza Engelová a Tomáš Vlach.

V brzkých ranních hodinách 13. ledna 1991 sovětské jednotky podporované tanky obsadily rozhlas a televizi v litevském Vilniusu. Zabily 13 civilistů, samy ztratily jednoho muže. Pokus moskevského vedení o udržení nadvlády nad Pobaltím měl opačný efekt: ještě více znepřátelil tamní obyvatele, kteří si už konec ruské okupace a obnovu státnosti nenechali vzít.

Ve věku 98 let zemřel George Blake, někdejší britský špion, který předával informace Sovětskému svazu. Odhalen byl v roce 1961 a odsouzen ke 42 letům v londýnské věznici, podařilo se mu však uprchnout do Ruska, kde strávil zbytek života. Informovaly o tom ruské tiskové agentury.

Ve věku 89 let zemřel britský spisovatel a jeden z nejznámějších tvůrců špionážních románů John le Carré. Spisovatelův literární agent uvedl, že le Carré podlehl v sobotu večer krátké nemoci.

V Bělorusku v neděli desítky tisíc lidí opět protestovaly proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka. Protesty provázelo policejní násilí, již na začátku demonstrace v hlavním městě Minsku bezpečnostní síly odtahovaly pokojné občany do připravených minibusů, napsala agentura DPA. Uvedla rovněž, že podle pozorovatelů byly střety mezi policií a demonstranty nejostřejší za několik týdnů. Lukašenko v sobotu jednal ve vězení s některými představiteli opozice.

Čelná představitelka běloruské opozice Maryja Kalesnikavová byla od svého pondělního zadržení vystavená výhrůžkám smrtí. Podle zpravodajského portálu Tut.by to po úterní návštěvě své mandantky ve vazební věznici řekla advokátka Ljudmila Kazaková. Kalesnikavová v této souvislosti podala trestní oznámení. Se zástupcem opoziční koordinační rady Pavlem Latuškem jednal český ministr zahraničí Tomáš Petříček a ujistil ho o podpoře občanských aktivit v Bělorusku.

Ani po pěti týdnech demonstrace v Bělorusku neustaly. Více než sto tisíc lidí se v neděli shromáždilo na náměstí Nezávislosti v Minsku, aby požadovali konec diktátorského prezidenta Alexandra Lukašenka. Podle běloruské vlády zatkla policie přes šest stovek lidí. Server tut.by s odkazem na očité svědky napsal, že neznámí lidé zadrželi v minském centru členku vedení opoziční Koordinační rady Maryji Kalesnikavovou. Další člen rady Pavel Latuško, který je nyní v Polsku, řekl, že ho k opuštění země donutila tajná služba KGB. Znepokojení nad vývojem v Bělorusku dala najevo diplomacie Evropské unie i Německo. Litevský ministr zahraničí varuje, že by se oslabený Lukašenko mohl vzdát nezávislosti Běloruska na Rusku.

Totalita chce obsáhnout všechny, nepřipouští outsidery. Současné debatě o normalizaci chybí kontext, míní historik a filozof Daniel Kroupa. Problém normalizace podle něj nebyl, že lidé nemohli cestovat, ale že se báli všudypřítomného sledování. Sovětský svaz potom nemohl dopustit, aby v jeho sféře vlivu vznikla svobodná země. „Nemůžeme debatovat o legitimizaci,“ říká k srpnu 1968 signatář Charty 77 a vyzývá k pomoci Bělorusku: „Lidé musí vědět, že na ně svět nezapomněl, musí mít naději, že když poteče do bot, tak mají kam utéct,“ říká v Interview ČT24.

Ukrajinská generální prokuratura oficiálně požádala Bělorusko o vydání 28 údajných ruských žoldnéřů, včetně devíti ukrajinských občanů, zadržených u Minsku v předvečer prezidentských voleb. Oznámila to ve středu ukrajinská televize 112. Prokuratura podle ní zmíněné žoldnéře podezírá z členství v teroristické organizaci, tedy z toho, že se na východě Ukrajiny aktivně zúčastnili po boku proruských separatistů bojů proti vojskům ukrajinské vlády.