Běloruské úřady zablokovaly zpravodajský web Naša Niva, jenž informoval o protestech

Běloruské úřady oznámily, že zablokovaly webové stránky zpravodajského portálu Naša Niva. Jde o jedno z hlavních a nejstarších médií v zemi, které informovalo o demonstracích proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi a které je důležitým zdrojem informací pro příznivce opozice. Bezpečnostní složky zároveň zadržely několik novinářů tohoto i dalších médií v zemi. Dění označila za zatím poslední v řadě zákroků vůči běloruské opozici a nezávislým médiím v postsovětské zemi.

Ministerstvo informací uvedlo, že internetové stránky zablokovalo na žádost generální prokuratury, která zpravodajský portál viní z šíření nelegálních informací „ve jménu organizací, které nejsou registrované v Bělorusku“. Konkrétnější úřad nebyl.

Běloruská asociace novinářů zároveň informovala, že bezpečnostní složky prohledaly redakční mistnosti a odvezly k výslechu šéfredaktora a několik členů redakce. Běloruský vyšetřovací výbor později oznámil, že se šéfredaktorovi udělalo nevolno a policisté mu zavolali sanitku, později však výslech pokračoval.

Agenti tajné služby KGB prohledali také redakce dvou regionálních médií a zadrželi několik novinářů, kteří pracují pro jiná nezávislá média v Bělorusku, uvedla agentura AP.

Zástupce šéfredaktora novin Naša Niva Arcjom Harbacevič dění přirovnal k zásahu proti dalšímu významnému nezávislému běloruskému zpravodajskému serveru Tut.by, který úřady zablokovaly v květnu, přičemž i tehdy zadržely novináře. „Je to zákrok proti redakci v duchu nejhorší sovětské tradice,“ reagoval Harbacevič.

Naša niva zveřejňovala videa ukazující policejní brutalitu

Noviny Naša Niva byly založeny v roce 1906 a podle agentury AP jejich webové stránky sledovalo přes sto tisíc lidí. Oba portály – Naša Niva a Tut.by – rozsáhle informovaly o obrovských protestech, které v Bělorusku vypukly po loňských prezidentských volbách, v nichž podle oficiálních výsledků zvítězil opět Lukašenko, jenž východoevropské zemi vládne tvrdou rukou od roku 1994. Opozice a také některé země včetně Evropské unie považují oznámený výsledek za zmanipulovaný.

Policie proti demonstracím tvrdě zasáhla a desetitisíce lidí zatkla. Ochránci lidských práv hovoří o hromadném zatýkání, zastrašování a mučení protestujících. Vůdci opozice skončili buď ve vězení, nebo ze země uprchli do exilu. Naša Niva během protestů zveřejňovala videa, která ukazovala policejní brutalitu při zatýkání demonstrantů.

Evropská unie na Lukašenka a jeho spolupracovníky uvalila v reakci sankce. Nedávno se dohodla na rozšíření postihů proti běloruskému režimu – učinila tak poté, co běloruské úřady v květnu donutily přistát v Minsku letadlo na trase z Atén do Vilniusu a zatkly opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyni, kteří byli na palubě.

Lukašenko, kterého podporuje Moskva, obvinění z falšování voleb odmítá a nehodlá odstoupit. Západ podle AP obvinil z toho, že se Bělorusko snaží „připravit o suverenitu a prosadit vnější vládu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 7 mminutami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 3 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 3 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
00:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 4 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
07:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Americká ekonomika klesla. Firmy v očekávání cel masivně dovážely

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu klesl o 0,3 procenta. Zaznamenal tak první pokles za tři roky. Na vině je příval dováženého zboží, které si firmy objednaly ve snaze předejít vyšším nákladům v souvislosti s očekávaným zavedením vysokých celních poplatků. Ve svém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Loni ve čtvrtém kvartálu ekonomika vykázala růst o 2,4 procenta.
před 7 hhodinami
Načítání...