Většina lidí v Rusku je naprosto pasivních, nevěří, že to mohou ovlivnit, ale teď, když se to začíná dotýkat přímo jich a jejich rodiny, tak začínají být nepokojní, řekl v pořadu Události, komentáře historik Alexej Kelin v souvislosti s částečnou mobilizací, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Kelin zmínil, že však nelze srovnávat protivládní protesty v Evropě a v Rusku.
Lidé v Rusku začínají být kvůli mobilizaci neklidní, říká historik Kelin
„Dá se čekat, že na frontu půjde z každé rodiny někdo,“ podotkl Kelin a dodal, že v případě protestů se lidé v Rusku už mnohokrát zklamali. „Vycházeli do ulic a se vším Vladimir Putin předem počítal. Bohužel, takzvaný demokratický Západ mu dal hodně peněz a hodně času. Minimálně dvacet let na to, aby si vybudoval tenhle zrůdný totalitární aparát,“ dodal historik s tím, že evropské věznice navíc podle Kelina vypadají oproti tomu, co je v Rusku, jako rekreační zařízení.
Putin navíc disponuje Rosgvardiou, národní gardou, která slouží jako jeho osobní armáda. „To jsou strašné síly. Putin se připravoval třeba i na vojenský puč, takže tam má čtyři sta až pět set tisíc lidí, kteří by byli schopni to prostě převálcovat,“ podotkl a zmínil, že ruský prezident vychází celý život z kriminálního prostředí, byl důstojníkem KGB a počítá se všemi eventualitami. „Je na to dokonale připravený,“ dodal.
Kelin zmínil, že Rusko je více než kontinent a je složité cokoliv odhadnout. „Je tak roztříštěné, že dělat exaktní odhady je velice riskantní, a i když dojde k výměně Putina, tak pořád mu Západ dal dvacet let času a miliardy na to, aby vybudoval šíleně zkorumpovaný systém,“ dodal s tím, že i v případě demokratických voleb by v zemi zůstal státní aparát. „Ten je vydíratelný, všichni o sobě hodně vědí,“ podotkl.
Demokratická opozice je roztříštěná
Historik zmínil i ruskou demokratickou opozici v exilu, s níž je to podle něj také složité. „Jsou tam uskupení, která se nemohou dohodnout. Mají různé protichůdné názory a mají problém konstruktivně diskutovat,“ uvedl a dodal, že nyní se to již daří sjednotit, protože mají společného nepřítele a roztříštěnost přestává být tak markantní.
Kelin v této souvislosti zmínil demonstraci pražského ruského protivojenského výboru, který má v Praze proběhnout 25. září s názvem ‚Pomůžeme Ukrajině zvítězit‘. „Současně tyto akce probíhají po všech zemích Evropy a například i v Austrálii. Konečně opozice v exilu pochopila, že už je zle a že musí překonat drobné názorové rozdíly,“ dodal Kelin.