Soud v Minsku podle očekávání vynesl dlouholeté tresty odnětí svobody nad dvěma čelnými představiteli běloruské opozice. Maryja Kalesnikavová by měla ve vězení strávit jedenáct let a Maksim Znak deset. Podle opozičního listu Naša Niva byli shledáni vinnými ve třech bodech obžaloby. Obhájci označili rozsudek za nezákonný a hodlají se odvolat. EU verdikt označila za zjevné ignorování lidských práv v Bělorusku a vyzvala k propuštění všech politických vězňů.
Opozičníci Kalesnikavová a Znak dostali v Minsku dlouhé tresty vězení, podle obhájců je verdikt nezákonný
Události: Vysoké tresty vězení pro běloruské opozičníky (zdroj: ČT24)
Soud oznámil, že dvojice je vinna ze skutků uvedených ve třech článcích trestního zákoníku: spiknutí s cílem převzít moc, vyzývání k akci zaměřené na poškození národní bezpečnosti a vytvoření nebo vedení extremistické skupiny, informovala na svém webu Naša Niva. Za uvedená provinění lze v Bělorusku uložit trest odnětí svobody až na dvanáct let, což prokurátor také soudu navrhl.
Advokát Jauhen Pylčanka podle agentury TASS sdělil, že obhájci považují rozsudek za nezákonný a neopodstatněný, protože není založený na důkazech. „Během procesu nebyla potvrzena ani jejich vina, ani spáchání zločinů, které jim byly připisovány,“ řekl právník. „Obhajoba se proti tomuto rozsudku přirozeně odvolá. Odvolání bude podáno do deseti dnů.“
Soud s oběma opozičníky začal 4. srpna a konal se s vyloučením veřejnosti. Přístupné bylo až pondělní vynesení verdiktu.
Kalesnikavová v předvečer procesu označila obžalobu za absurdní. „Úřady se bojí veřejného procesu, ve kterém by každý uviděl, že sám režim představuje hlavní nebezpečí a hrozbu Bělorusům, Bělorusku a národní bezpečnosti,“ uvedla podle nezávislé ruské televize Dožď. „Nevěřte, nebojte se, neproste a smějte se – to jsou mé zásady, když s nimi (úřady) mluvím.“
EU: Do očí bijící ignorování lidských práv
Odsouzení Kalesnikavové a Znaka vyvolalo kritické reakce v zahraničí. Evropská unie rozsudek označila za „do očí bijící ignorování“ lidských práv v Bělorusku. V prohlášení zveřejněném mluvčím šéfa unijní diplomacie Josepa Borella zároveň EU znovu vyzvala „k okamžitému propuštění všech politických vězňů“, včetně Kalesnikavové a Znaka. Podle EU je v Bělorusku za mřížemi více než 650 politických vězňů.
Podobně nesouhlasně reagovala na rozsudek německá vláda. Mluvčí ministerstva zahraničí řekla, že kabinet kancléřky Angely Merkelové odmítá „toto neodůvodněné odsouzení a zneužití soudního systému k politickému pronásledování v Bělorusku“. „Samozřejmě budeme pokračovat v tlaku na režim a aktivně podporovat občanskou společnost.“
Podle britského ministra zahraničí Dominica Raaba se ukazuje, že běloruské úřady pokračují v útoku na obhájce demokracie a svobody. „Uvěznění politických odpůrců jen prohloubí u Lukašenkova režimu status vyvrhele,“ konstatoval Raab.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken rozsudky kritizoval jako hanebné a politicky motivované. „Tyto verdikty jsou dalším důkazem, že režim naprosto pohrdá lidskými právy a základními svobodami lidí v Bělorusku,“ uvedl podle agentury Reuters.
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) na Twitteru napsal, že Česko vyzývá běloruský režim, aby propustil všechny politické vězně a zahájil skutečný dialog s opozicí.
Cichanouská: Propustíme je dříve než za jedenáct let
„Maryja a Maksim jsou hrdinové Bělorusů. Režim chce, abychom je viděli zdrcené a vyčerpané. Ale podívejte se – usmívají se a tančí,“ napsala na Twitteru Cichanouská po vynesení rozsudku. „Oni vědí, že je propustíme mnohem dříve než za těch jedenáct let. Délky jejich uvěznění by nás neměly děsit, tohle by Maksim a Maryja nechtěli,“ dodala Cichanouská.
Běloruská televize vysílala záběry ukazující odsouzenou dvojici stojící v prosklené kleci. Kalesnikavová se přitom usmívala do kamer a rukama, na nichž měla pouta, ukázala typické gesto ve tvaru srdce.
„Režim Maryju nenávidí za její statečnost. Vládnoucí klika se mstí i Maksimovi, který profesionálně a oddaně odhalil diktátorskou povahu režimu a chránil nevinné lidi,“ poznamenal poradce Cichanouské Franak Viačorka.
Disident: Byl bych pro vojenskou intervenci
Běloruský disident žijící v Česku Vladislav Jandjuk si netroufá odhadovat, jestli dva odsouzení opozičníci stráví ve vězení skutečně deset, respektive jedenáct let. Vysvětluje, že nevidí rozumnou cestu, jak se dostat z krize, přičemž Lukašenkův režim má prostředky udržet se u moci. „Může se udržet dlouho, z našeho pohledu velmi dlouho,“ konstatuje.
„Teď režim existuje pouze za cenu širokých a velmi tvrdých represí vůči každému, kdo se odváží k projevu,“ komentuje disident. Připouští, že sám by podporoval otevřenou vojenskou intervenci v Bělorusku a odstranění tamního režimu, problémem podle něj je, že vojsko do země nikdo nepošle.
„Jediné, co nám zbývá, je volání k mezinárodnímu společenství a žádání o větší a větší tlak,“ podotýká Jandjuk a doplňuje, že síla musí vzejít z Bělorusů samotných, jelikož jsou to právě lidé žijící v této zemi, kteří jsou odpovědní za svou budoucnost.
Ze štábu prezidentského kandidáta do čela opozice
Kalesnikavová i Znak původně pracovali ve volebním štábu Viktara Babaryky, kterému úřady nedovolily kandidovat ve volbách hlavy státu proti autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi. V čele opozice pak stanuly Kalesnikavová spolu s Veronikou Capkalovou a Svjatlanou Cichanouskou – partnerkami dalších opozičních politiků, kterým režim kandidaturu znemožnil. Cichanouská nakonec za opozici kandidovala ve volbách loni 9. srpna.
Jejich vítězem vyhlásil režim Lukašenka, podle opozice ale hlasování doprovázely podvody a skutečnou vítězkou je Cichanouská. Oficiální výsledek neuznala Evropská unie ani Spojené státy. Proti oficiálnímu vyhlášení Lukašenka vítězem vypukly rozsáhlé demonstrace, které režim postupně tvrdě potlačil.
Opozice vytvořila v polovině loňského srpna Koordinační radu s cílem zprostředkovat klidné předání moci. Členy jejího vedení, mezi něž patřili i Kalesnikavová a Znak, Lukašenkův režim pozavíral, nebo vypudil ze země.
Kalesnikavovou bezpečnost zadržela loni 7. září. Několik hodin o ní nebyly žádné zprávy, než se ukázalo, že ji úřady chtěly stejně jako předtím Cichanouskou a Capkalovou přimět k odjezdu ze země. Kalesnikavová to ale agentům běloruské tajné služby KGB znemožnila, když roztrhala svůj pas. Od té doby byla téměř celou dobu ve vazbě. Znak byl zadržen 9. září.
Vězněním svých odpůrců se snaží režim v zemi umlčet veškerý nesouhlas, například Babaryka byl letos v červenci odsouzen ke čtrnáctiletému trestu vězení.