Běloruský soud poslal opozičníka Babaryku na čtrnáct let do vězení. Vykonstruovaná obvinění, reagují obhájci

Běloruský soud poslal na čtrnáct let do vězení předního opozičního představitele Viktara Babaryku, uznal ho vinným z korupce, informovaly agentury Reuters a AFP. Babarykův právní tým před vynesením rozsudku uvedl, že obvinění jsou vykonstruovaná s cílem zmařit jeho politické ambice. Verdikt vynesl nejvyšší soud, což Babarykovi brání podat odvolání, upozornila agentura AFP. Babaryka vinu odmítá.

Nejvyšší soud Babaryku uznal vinným z přijímání úplatku ve zvlášť velkém rozsahu a z praní špinavých peněz, napsala ruská tisková agentura Interfax. Soudce opozičníka poslal do věznice s přísným režimem, udělil mu pokutu a zakázal mu na pět let vykonávat veřejné funkce.

Prokuratura pro politika žádala patnáct let odnětí svobody, což je podle agentury AFP nejvyšší možný trest pro daná obvinění v Bělorusku.

Babaryka vinu nikdy nepřiznal. „Nemůžu přiznat vinu za zločiny, které jsem nespáchal,“ pronesl Babaryka ještě před vynesením rozsudku.

Babarykovi zástupci se chtějí obrátit i na OSN

Verdikt vynesl nejvyšší soud, což Babarykovi brání podat odvolání. Jeho obhájci podle listu Kommersant uvedli, že budou hledat způsoby, jak rozhodnutí soudu napadnout. „Budeme usilovat o zrušení rozsudku všemi dostupnými právními prostředky,“ prohlásil jeho zástupce Dzmitryj Lajeuski, který se chce také obrátit na Výbor OSN pro lidská práva.

„Je to šílený trest pro muže, jenž se rozhodl vstoupit do politiky a stát se jedním z lídrů, kteří probudí zemi z dlouhého spánku,“ reagovala z exilu na rozsudek další přední běloruská opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská. „Režim dělá vše pro to, aby zabil jakoukoli myšlenku, která byť jen vzdáleně připomíná víru a naději.“

Verdikt odsoudilo rovněž americké velvyslanectví v Minsku, které ho označilo za „krutý podvod“. „Ukazuje, že Lukašenkův režim se nezastaví před ničím, aby se udržel u moci,“ uvedla diplomacie USA.

Vážný Lukašenkův soupeř

Sedmapadesátiletý Babaryka byl před loňskými volbami považován za jednoho z nejvážnějších konkurentů autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Bezpečnostní složky však bývalého šéfa peněžního ústavu Belgasprombanka zatkly a volební komise ho z voleb vyloučila.

Podle oficiálních výsledků loňského klání o prezidentský úřad zvítězil opět Lukašenko, jenž východoevropské zemi vládne tvrdou rukou od roku 1994. Opozice a také některé země však považují oznámený výsledek za zmanipulovaný a Bělorusko zažilo obrovskou vlnu protestů. Policie proti nim tvrdě zasáhla a desetitisíce lidí zatkla. Ochránci lidských práv hovoří o hromadném zatýkání, zastrašování a mučení protestujících.

Evropská unie na Lukašenka a jeho spolupracovníky uvalila sankce. Běloruský prezident, kterého podporuje Moskva, však odmítl obvinění z falšování voleb a nehodlá ani odstoupit.

Zvláštní zpravodajka OSN Anais Marinová v pondělí vyzvala Minsk, aby okamžitě propustil na 530 lidí, které lidskoprávní organizace považují za politické vězně. Bezpečnostní složky podle ní za uplynulý rok svévolně zadržely více než pětatřicet tisíc lidí a desítky tisíc Bělorusů ze strachu před pronásledováním režimu utekly do zahraničí.

Další opoziční představitelé jsou zadrženi či v zahraničí

Policie před volbami zatkla také řadu klíčových opozičních představitelů. Poté, co úřady znemožnily kandidovat Babarykovi, spojila se jeho spolupracovnice Maryja Kalesnikavová se Svjatlanou Cichanouskou, Veranikou Capkalovou a postavily se do čela opozice.

Kalesnikavová je nyní ve vězení, Capkalová a Cichanouská utekly do zahraničí. V cele zůstává také manžel Cichanouské, jehož policie loni zatkla poté, co oznámil kandidaturu na prezidenta. Cichanouskou přívrženci opozice pokládají za skutečnou vítězku voleb.

Evropská unie se minulý měsíc dohodla na rozšíření sankcí proti běloruskému režimu. Učinila tak poté, co běloruské úřady donutily k přistání v Minsku letadlo na trase z Atén do Vilniusu a zatkly opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyni, kteří byli na palubě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 56 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 2 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...