Běloruský soud poslal opozičníka Babaryku na čtrnáct let do vězení. Vykonstruovaná obvinění, reagují obhájci

Běloruský soud poslal na čtrnáct let do vězení předního opozičního představitele Viktara Babaryku, uznal ho vinným z korupce, informovaly agentury Reuters a AFP. Babarykův právní tým před vynesením rozsudku uvedl, že obvinění jsou vykonstruovaná s cílem zmařit jeho politické ambice. Verdikt vynesl nejvyšší soud, což Babarykovi brání podat odvolání, upozornila agentura AFP. Babaryka vinu odmítá.

Nejvyšší soud Babaryku uznal vinným z přijímání úplatku ve zvlášť velkém rozsahu a z praní špinavých peněz, napsala ruská tisková agentura Interfax. Soudce opozičníka poslal do věznice s přísným režimem, udělil mu pokutu a zakázal mu na pět let vykonávat veřejné funkce.

Prokuratura pro politika žádala patnáct let odnětí svobody, což je podle agentury AFP nejvyšší možný trest pro daná obvinění v Bělorusku.

Babaryka vinu nikdy nepřiznal. „Nemůžu přiznat vinu za zločiny, které jsem nespáchal,“ pronesl Babaryka ještě před vynesením rozsudku.

Babarykovi zástupci se chtějí obrátit i na OSN

Verdikt vynesl nejvyšší soud, což Babarykovi brání podat odvolání. Jeho obhájci podle listu Kommersant uvedli, že budou hledat způsoby, jak rozhodnutí soudu napadnout. „Budeme usilovat o zrušení rozsudku všemi dostupnými právními prostředky,“ prohlásil jeho zástupce Dzmitryj Lajeuski, který se chce také obrátit na Výbor OSN pro lidská práva.

„Je to šílený trest pro muže, jenž se rozhodl vstoupit do politiky a stát se jedním z lídrů, kteří probudí zemi z dlouhého spánku,“ reagovala z exilu na rozsudek další přední běloruská opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská. „Režim dělá vše pro to, aby zabil jakoukoli myšlenku, která byť jen vzdáleně připomíná víru a naději.“

Verdikt odsoudilo rovněž americké velvyslanectví v Minsku, které ho označilo za „krutý podvod“. „Ukazuje, že Lukašenkův režim se nezastaví před ničím, aby se udržel u moci,“ uvedla diplomacie USA.

Vážný Lukašenkův soupeř

Sedmapadesátiletý Babaryka byl před loňskými volbami považován za jednoho z nejvážnějších konkurentů autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Bezpečnostní složky však bývalého šéfa peněžního ústavu Belgasprombanka zatkly a volební komise ho z voleb vyloučila.

Podle oficiálních výsledků loňského klání o prezidentský úřad zvítězil opět Lukašenko, jenž východoevropské zemi vládne tvrdou rukou od roku 1994. Opozice a také některé země však považují oznámený výsledek za zmanipulovaný a Bělorusko zažilo obrovskou vlnu protestů. Policie proti nim tvrdě zasáhla a desetitisíce lidí zatkla. Ochránci lidských práv hovoří o hromadném zatýkání, zastrašování a mučení protestujících.

Evropská unie na Lukašenka a jeho spolupracovníky uvalila sankce. Běloruský prezident, kterého podporuje Moskva, však odmítl obvinění z falšování voleb a nehodlá ani odstoupit.

Zvláštní zpravodajka OSN Anais Marinová v pondělí vyzvala Minsk, aby okamžitě propustil na 530 lidí, které lidskoprávní organizace považují za politické vězně. Bezpečnostní složky podle ní za uplynulý rok svévolně zadržely více než pětatřicet tisíc lidí a desítky tisíc Bělorusů ze strachu před pronásledováním režimu utekly do zahraničí.

Další opoziční představitelé jsou zadrženi či v zahraničí

Policie před volbami zatkla také řadu klíčových opozičních představitelů. Poté, co úřady znemožnily kandidovat Babarykovi, spojila se jeho spolupracovnice Maryja Kalesnikavová se Svjatlanou Cichanouskou, Veranikou Capkalovou a postavily se do čela opozice.

Kalesnikavová je nyní ve vězení, Capkalová a Cichanouská utekly do zahraničí. V cele zůstává také manžel Cichanouské, jehož policie loni zatkla poté, co oznámil kandidaturu na prezidenta. Cichanouskou přívrženci opozice pokládají za skutečnou vítězku voleb.

Evropská unie se minulý měsíc dohodla na rozšíření sankcí proti běloruskému režimu. Učinila tak poté, co běloruské úřady donutily k přistání v Minsku letadlo na trase z Atén do Vilniusu a zatkly opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyni, kteří byli na palubě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 27 mminutami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 38 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 4 hhodinami
Načítání...