Běloruský soud poslal opozičníka Babaryku na čtrnáct let do vězení. Vykonstruovaná obvinění, reagují obhájci

Běloruský soud poslal na čtrnáct let do vězení předního opozičního představitele Viktara Babaryku, uznal ho vinným z korupce, informovaly agentury Reuters a AFP. Babarykův právní tým před vynesením rozsudku uvedl, že obvinění jsou vykonstruovaná s cílem zmařit jeho politické ambice. Verdikt vynesl nejvyšší soud, což Babarykovi brání podat odvolání, upozornila agentura AFP. Babaryka vinu odmítá.

Nejvyšší soud Babaryku uznal vinným z přijímání úplatku ve zvlášť velkém rozsahu a z praní špinavých peněz, napsala ruská tisková agentura Interfax. Soudce opozičníka poslal do věznice s přísným režimem, udělil mu pokutu a zakázal mu na pět let vykonávat veřejné funkce.

Prokuratura pro politika žádala patnáct let odnětí svobody, což je podle agentury AFP nejvyšší možný trest pro daná obvinění v Bělorusku.

Babaryka vinu nikdy nepřiznal. „Nemůžu přiznat vinu za zločiny, které jsem nespáchal,“ pronesl Babaryka ještě před vynesením rozsudku.

Babarykovi zástupci se chtějí obrátit i na OSN

Verdikt vynesl nejvyšší soud, což Babarykovi brání podat odvolání. Jeho obhájci podle listu Kommersant uvedli, že budou hledat způsoby, jak rozhodnutí soudu napadnout. „Budeme usilovat o zrušení rozsudku všemi dostupnými právními prostředky,“ prohlásil jeho zástupce Dzmitryj Lajeuski, který se chce také obrátit na Výbor OSN pro lidská práva.

„Je to šílený trest pro muže, jenž se rozhodl vstoupit do politiky a stát se jedním z lídrů, kteří probudí zemi z dlouhého spánku,“ reagovala z exilu na rozsudek další přední běloruská opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská. „Režim dělá vše pro to, aby zabil jakoukoli myšlenku, která byť jen vzdáleně připomíná víru a naději.“

Verdikt odsoudilo rovněž americké velvyslanectví v Minsku, které ho označilo za „krutý podvod“. „Ukazuje, že Lukašenkův režim se nezastaví před ničím, aby se udržel u moci,“ uvedla diplomacie USA.

Vážný Lukašenkův soupeř

Sedmapadesátiletý Babaryka byl před loňskými volbami považován za jednoho z nejvážnějších konkurentů autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Bezpečnostní složky však bývalého šéfa peněžního ústavu Belgasprombanka zatkly a volební komise ho z voleb vyloučila.

Podle oficiálních výsledků loňského klání o prezidentský úřad zvítězil opět Lukašenko, jenž východoevropské zemi vládne tvrdou rukou od roku 1994. Opozice a také některé země však považují oznámený výsledek za zmanipulovaný a Bělorusko zažilo obrovskou vlnu protestů. Policie proti nim tvrdě zasáhla a desetitisíce lidí zatkla. Ochránci lidských práv hovoří o hromadném zatýkání, zastrašování a mučení protestujících.

Evropská unie na Lukašenka a jeho spolupracovníky uvalila sankce. Běloruský prezident, kterého podporuje Moskva, však odmítl obvinění z falšování voleb a nehodlá ani odstoupit.

Zvláštní zpravodajka OSN Anais Marinová v pondělí vyzvala Minsk, aby okamžitě propustil na 530 lidí, které lidskoprávní organizace považují za politické vězně. Bezpečnostní složky podle ní za uplynulý rok svévolně zadržely více než pětatřicet tisíc lidí a desítky tisíc Bělorusů ze strachu před pronásledováním režimu utekly do zahraničí.

Další opoziční představitelé jsou zadrženi či v zahraničí

Policie před volbami zatkla také řadu klíčových opozičních představitelů. Poté, co úřady znemožnily kandidovat Babarykovi, spojila se jeho spolupracovnice Maryja Kalesnikavová se Svjatlanou Cichanouskou, Veranikou Capkalovou a postavily se do čela opozice.

Kalesnikavová je nyní ve vězení, Capkalová a Cichanouská utekly do zahraničí. V cele zůstává také manžel Cichanouské, jehož policie loni zatkla poté, co oznámil kandidaturu na prezidenta. Cichanouskou přívrženci opozice pokládají za skutečnou vítězku voleb.

Evropská unie se minulý měsíc dohodla na rozšíření sankcí proti běloruskému režimu. Učinila tak poté, co běloruské úřady donutily k přistání v Minsku letadlo na trase z Atén do Vilniusu a zatkly opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyni, kteří byli na palubě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 2 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
05:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 3 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
09:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 9 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 13 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...