Největší ostuda v dějinách amerického prezidentství, říká o summitu v Helsinkách novinář Kirchick

Nahrávám video

Summit ve finských Helsinkách, kde se setkali americký a ruský prezident, byl největší ostudou v dějinách amerického prezidentství. Alespoň tak vidí pondělní ostře sledovanou událost americký spisovatel, novinář a komentátor píšící do předních amerických novin James Kirchick. Autor knihy s názvem „Konec Evropy, diktátoři, demagogové a Doba temna před námi“ byl hostem pořadu Události, komentáře.

Co si myslíte o tom, co se stalo v Helsinkách? Nemůžeme popřít, že je koneckonců vhodné, když se čelní představitelé takhle sejdou…

Byla to ostuda. Neumím si představit větší ostudu v dějinách amerického prezidentství.

Proč myslíte?

Vidět amerického prezidenta vedle ruského diktátora, který spáchal první územní anexi v Evropě od druhé světové války… Odůvodnění, jaké (Vladimir Putin) použil u Krymu, bylo úplně stejné, jaké se použilo pro Sudety. Válčí na východní Ukrajině. Zasáhl do našich politických procesů v roce 2016. A to, že se vedle něj postaví americký prezident a řekne, že neví, kdo říká pravdu, jestli Vladimir Putin, nebo jeho vlastní zpravodajci, to byl neuvěřitelný moment.

Zní to překvapivě, říká to hrozně dlouho, ale když se takhle chová pár dní poté, co s našimi spojenci v NATO zacházel skutečně velmi hrubě, velmi nezdvořile, a pak to zakončí takovýmto setkáním s ruským prezidentem – opravdu jsem se styděl za to, že jsem Američan.

Jeho obhájci ale říkají, že je to jenom vyjednávací taktika; že chce přesvědčit své evropské spojence, že musí začít platit víc. Proč si myslíte, že se prezident Trump prezidentu Putinovi nepostavil v celém tématu vměšování do voleb? Proč to neudělal, když stál hned vedle něj? Jaký je hlavní důvod?

Myslím, že Donald Trump je narcis. Nedokáže si přiznat, že někdo jiný nese jakoukoliv zodpovědnost, že kdokoliv jiný hrál roli v tom, že on vyhrál volby. Kdokoliv jiný než on sám. To vůbec nechce uznat. Nechce přiznat, že nějaká zahraniční mocnost, dokonce nepřítel Spojených států, zasáhl v jeho prospěch, aby porazil Hillary Clintonovou.

Potřebuje, aby ho všichni obdivovali. Je skvělý, je úžasný. Odmítá přiznat, že by to mohl být někdo jiný. To si myslím. Samozřejmě jsou i další teorie. Že možná má nějaké finanční dohody s Rusy. Nějaká konspirace, nevíme, probíhá tam vyšetřování. Je to možné. Já nevím. Pokud se mě ptáte, proč si to myslím já, tak je to proto, že je takový narcis. Nechce uznat, že by mu někdo mohl pomoct.

A co když chce s Ruskem jenom vyjednávat a vyřešit problémy světa?

Ale právě Rusko je ten problém. Jenže on potřebuje Rusko pro Severní Koreu, potřebuje Rusko i pro další problémy. Jistě, Rusko ovšem víc problémů způsobuje. Známe ho. Rusko způsobí problém a pak řekne: ‚Teď se to musí vyřešit.‘ Napadne Ukrajinu a říká: ‚Teď je na Ukrajině válka, musíte s námi mluvit, abychom tenhle problém vyřešili.‘

Tohle dělají. Dělají to v Sýrii, kde bojují už několik let. Vždyť to ve střední Evropě znáte, Rusko způsobuje problémy. Bylo by dobré, kdyby to americký prezident věděl taky, místo toho, aby zacházel s našimi nepřáteli jako s našimi spojenci a naopak.

Mě nepřekvapuje, že to říkáte, protože jste to napsal ve své knížce. V ní také říkáte, že největší hrozbou pro Evropu je Rusko a migrační vlny. Proč zrovna tato kombinace?

Myslím, že Rusko je tvrdá bezpečnostní hrozba z důvodů, které už jsem uvedl. Mají obrovskou armádu a když se podíváte do Pobaltí, má velké obavy.

Ale pořád je to jenom deset nebo dvacet procent toho, co utrácejí na obranu Spojené státy.

Na obranu, ano. My utrácíme, jak Donald Trump pořád říká, 3,5 procenta a chceme, aby naši spojenci utráceli víc. Ale co mně vadí na tom, že se pořád mluví o penězích v kontextu NATO, je to, že Donald Trump nechápe, v čem je skutečná hodnota NATO. A že NATO je aliance založená na hodnotách a že NATO pro Spojené státy bylo obrovsky úspěšné.

Na tomto kontinentu byl po sedmdesát let bezprecedentní mír a prosperita. To je v celé historii Evropy nevídané a je to díky NATO, měl by ho přestat napadat. NATO je skvělé pro Ameriku. Má pro Ameriku úžasnou hodnotu bez ohledu na to, kolik to stojí.

Neusnuli jsme tady na vavřínech?

Ano, samozřejmě, měli byste platit víc, to je jasné, ale každý prezident už od doby Eisenhowera říká, že by Evropané měli platit víc.

Jenom to každý říká trošku jinak.

Ano, byli trošku zdvořilejší, trošku přátelštější, ale myslím, že Donald Trump tohle nechápe. Zkomplikuje život evropským politikům, když je takhle napadá na veřejnosti, protože každý politik má přece své voliče, kterým se musí zodpovídat. A tady vám protestují lidé, že nesnášejí Donalda Trumpa.

Pak je velmi těžké, aby pak kancléřka Merkelová nebo Emmanuel Macron nebo kdokoliv jiný v Evropě – protože Donald Trump je nepopulární všude – vyšli za veřejností a řekli, „no, dobře, musíme utrácet víc za svoji obranu“. Protože je to spojeno s osobou Donalda Trumpa.

Když mluvíte ve své knížce o době temna, je doba temna nevyhnutelná?

Ale ne, nic z toho, co vidíme, není nevyhnutelné. Když se podíváte na to, co se děje ve světě, mám pocit, že zapomínáme vlastní minulost. Co se v téhle zemi stalo v roce 1939, je úplně totéž, co na Ukrajině. A lidé to nechápou. Jazyk, jakým se tady mluví, je úplně stejný. Podívejte se na evropský antisemitismus, už je tady zase, vrací se, to není nic nového. Ten tu byl už mnoho století předtím.

A v čem je rozdíl mezi Evropou a Spojenými státy z hlediska, jak píšete, diktátorů a demagogů?

Myslím, že Evropa je mnohem ohroženější. Americká demokracie je velmi silná, máme nejstarší ústavní demokracii na světě a vidíte to i u prezidenta Trumpa. Proti tomu, co dělá, se vždycky postaví nějaký odpor, média, soudy, různé instituce, veřejnost, občanská společnost, jeho vlastní strana se mu někdy postaví. Čili, o budoucnost amerického demokratického projektu nemám zas tak velké obavy. Mnohem víc mě trápí situace tady v Evropě. Nejsem si jistý, že to vydrží.

Myslíte si, že ty kořeny jsou tady příliš mělké?

V některých částech Evropy ano. Podívejte se na Maďarsko. Má premiéra, který chce vytvořit neliberální demokracii, sám to říká a posledních několik let se o to snaží. Podívejte se na novou italskou vládu, kde máte krajní pravici a krajní levici a najednou spolupracují. Anebo tady (v Česku). Vždyť se podívejte, máte teď komunisty. Ne, že by byli úplně zpátky u moci, ale tolerují vládu. To je ostuda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní ministři budou jednat o situaci v Ceutě v úterý

Ministři vnitra EU budou v úterý prostřednictvím videokonference jednat o migrační krizi kolem španělského města Ceuta, které leží na africkém pobřeží a do něhož se ve čtvrtek nelegálně dostalo na 50 tisíc migrantů z Maroka. Skoro všichni už z města v pátek odešli, zůstává tam několik tisíc příchozích. Termín jednání unijních ministrů oznámilo v sobotu dle agentury AFP Irsko, které tento půlrok předsedá Radě EU.
14:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Itálie zavedla dočasné kontroly pro mimoevropské příchozí ze Španělska

Itálie pro Španělsko dočasně uzavřela schengenský prostor, oznámil v pátek večer italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Podle italského ministerstva vnitra se opatření nijak nedotkne Španělů a dalších Evropanů. Kontroly na letištích a v přístavech na hranicích se Španělskem se budou týkat občanů mimoevropských zemí přicházejících ze Španělska, upřesnil resort. Opatření platí po dobu jednoho měsíce od soboty. Situace ve španělské Ceutě se podle zpráv uklidnila, dle starosty města Juana Jésuse Vivase ale ještě není v normálu.
08:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Oblast u Neapole zasáhlo zemětřesení, zraněných jsou desítky

Téměř tři desítky zraněných si vyžádalo zemětřesení o síle 4,7 magnituda, které v pátek večer zasáhlo oblast u Neapole v jižní Itálii. Pět lidí muselo být hospitalizováno. Kvůli otřesům, které poškodily několik domů, musely úřady evakuovat asi 300 lidí, informovaly v sobotu dle agentury AFP místní úřady. Podle televize Sky TG24 šlo o nejsilnější zemětřesení v této oblasti za posledních čtyřicet let.
před 2 hhodinami

Ruský útok na Kyjev zabil nejméně devět lidí a třicet dalších zranil

Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v noci na sobotu zabil nejméně devět lidí a dalších třicet zranil, oznámily záchranné složky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Moskva vyslala na Kyjev celkem 27 balistických raket, z nichž se však protivzdušné obraně kvůli nedostatku střel do protivzdušných systémů podařilo zneškodnit pouze jednu. Ukrajinci udeřili na ruské vojenské cíle, sankcionovanou nákladní loď či rafinerie.
02:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Požár v Gironde ve Francii je po víc než týdnu pod kontrolou

Jih Evropy během vlny veder a sucha dál sužují požáry. Stále hoří ve francouzském departementu Gironde, situaci se tam však v sobotu podařilo dostat po více než týdnu pod kontrolu. Další požár zuří v departementu Var, je stále aktivní a od pátečního odpoledne spálil 1250 hektarů. Hasiči dle médií druhým dnem zasahují také u Korintského zálivu v řeckém letovisku Porto Germeno. Z oblasti se v noci na sobotu několik lidí evakuovalo za použití lodě.
13:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

FIFA ustoupila od prodeje podílu z MS investorům. UEFA: Ztratili jste důvěru

Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) upustila od plánů prodat podíl na světových šampionátech soukromým investorům poté, co se tento záměr setkal s rozsáhlou kritikou. Oznámil to šéf FIFA Gianni Infantino. Evropská fotbalová unie (UEFA) následně rozhodnutí uvítala, zároveň ale v sobotním prohlášení uvedla, že současné vedení světového fotbalu ztratilo důvěru nejen UEFA, ale i mnoha dalších členů fotbalové rodiny.
02:34Aktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Izrael chystají tvrdý úder na Írán, uvádí americké zdroje

Spojené státy a Izrael plánují jednu z dosud nejtvrdších bombardovacích kampaní proti Íránu. Cílem má být tamní energetická infrastruktura, jak podle zpravodajského webu CBS News uvedlo několik amerických zdrojů. Informaci také v noci na sobotu potvrdil server CNN s odvoláním na dva americké představitele obeznámené s těmito plány. Údery by se mohly odehrát v průběhu celého víkendu.
před 18 hhodinami

Do Maroka se vrátili téměř všichni migranti z Ceuty, tvrdí španělská vláda

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo španělské ministerstvo vnitra. Podle deníku El País je potvrzeno, že v pátek k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.