Rusko se stává nejslabší z mocností, Čína se dívá, popisuje geopolitický aspekt války Romancov

Rusko nemá vojenskou sílu na to, aby na Ukrajině dosáhlo vytyčených cílů. Toho si všímá Čína, Indie, ale i Turecko nebo Írán, věří politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Rusko se čím dál výrazněji stává nejslabší ze světových mocností,“ dodává s tím, že Moskva tratí třeba na tom, že surovinové bohatství nyní musí udávat se značnou slevou.

Válka na Ukrajině podle Romancova ukazuje, že Moskva si silou není schopna vynutit to, co si předsevzala. To považuje za zásadní a pozitivní zjištění. Podotýká, že analytici na Západě, v Indii nebo Číně vidí, že Rusko si ve vojenské oblasti, která se jevila jako výkladní skříň federace, nevede o nic lépe než v modernizaci a dalších aspektech, v nichž země za vlády Vladimira Putina zaostává.

Současná situace, v níž se Rusko ocitlo, těší Peking i Nové Dillí, míní Romancov. Do obou zemí Moskva dodává suroviny, které nemůže udat na evropském trhu, jenže za výrazně horších ekonomických podmínek, protože musí prodávat s výraznou slevou. „Rusko se čím dál výrazněji stává nejslabší ze světových mocností,“ rekapituluje politický geograf.

10 minut
Politický geograf Romancov o stavu války na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Nebylo by ovšem podle něj správné tvrdit, že Rusko je na kolenou, jeho slabost je relativní. Roli nehraje pouze jaderný arzenál Ruské federace, ale i konvenční zbraně, v nichž má Moskva stále potenciál a jimiž ničí obrovské části ukrajinského území a vraždí civilisty.

Přesto i pragmatičtí ruští spojenci jako Írán a Turecko vidí, že pozice Ruska upadá, je přesvědčen Romancov.

Právě Turecko pod vedením Recepa Tayyipa Erdogana balancuje mezi Západem a Moskvou. Erdogan se snaží pronikat každou skulinou ve velmocenské hře, aby posílil vlastní postavení, popisuje turkolog Tomáš Laně. Turecký prezident například v úterý prohlásil, že podle mezinárodního práva by se měl Ruskem anektovaný Krym vrátit Ukrajině.

„Vůči Ukrajině, najmě vůči Krymu, má Turecko velmi silné historické vazby. Krym byl dobyt Ruskem teprve v roce 1783, čili zdaleka není pravda, že by to bylo historické ruské území. Naopak je to území, kde se vystřídalo mnoho různých etnik a kultur,“ vysvětluje bývalý velvyslanec v Ankaře s tím, že nejdéle se na poloostrově usídlili krymští Tataři a utvořili vazalský stát Osmanské říše. Proto v současném Turecku existuje jejich značná diaspora.

Západ nemůže vnutit vlastní pohled celému světu

K mezinárodní reakci na ruskou agresi Romancov říká, že světové společenství funguje jako vždy v minulosti. „Zpětným pohledem se necháváme unášet tím, že když vypukla druhá světová válka, celý svět se nějakým způsobem choval. Není to pravda, stejně jako to nebyla pravda v době studené války,“ upozorňuje.

Západ je proti Rusku sjednocený, ale zbytek světa sleduje vlastní zájmy, dodává. Význam západní civilizace pak podle Romancova relativně upadá, jak nabírá na síle Čína. „Svět se vyvíjí podle celé řady trajektorií a dnes žádný jeden aktér není schopný zbytku světa vnutit trajektorii svou,“ doplňuje.

„Od roku 2014 existuje skupina zemí, která je dnes o něco málo větší, než byla v roce 2014, a která jednoznačně říká Rusku a jeho chování ne. To je ten takzvaný kolektivní Západ, který je oproti roku 2014 širší o Japonsko, Jižní Koreu a Austrálii,“ shrnuje politický geograf. Zbytek světa, zejména pak Čína a Indie, podle něj Rusko přímo nepodporuje, ale zároveň ho nijak silně nekritizuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 2 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 3 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 4 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 7 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 11 hhodinami
Načítání...