TÉMA

Emmanuel Macron strana 4 z 5

Alžírsko zadrželo kritického literáta. Mohl by být „rukojmím“ v napětí s Francií

V polovině listopadu byl v Alžírsku zatčen spisovatel Boualem Sansal. Francouzsky píšící Alžířan je hlasitým kritikem náboženského fundamentalismu a autoritářství a je znám jako bojovník za svobodu projevu. Na vysvětlení situace a spisovatelovo propuštění apeluje řada literátů i francouzský prezident Emmanuel Macron.
27. 11. 2024|

Evropští lídři i Čína vítají příměří mezi Izraelem a Hizballáhem

Evropští lídři, Čína i země regionu vítají příměří mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které ve středu vstoupilo v platnost. Někteří, například francouzský prezident Emmanuel Macron, vyjádřili také naději, že toto příměří otevře cestu k dohodě o klidu zbraní i v Pásmu Gazy. Německý kancléř Olaf Scholz vyzval k dodržování podmínek, ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila příměří za „paprsek“ naděje pro celý region.
27. 11. 2024|

Příměří mezi Izraelem a Hizballáhem začne podle Bidena platit ve středu ráno

Izraelský bezpečnostní kabinet v úterý večer schválil dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož izraelská armáda rázně odpoví na jakékoli porušení chystaného klidu zbraní ze strany Hizballáhu. Dohoda podle amerického prezidenta Joea Bidena začne platit ve středu ve 4:00 místního času (3:00 SEČ).
26. 11. 2024Aktualizováno26. 11. 2024|

Izrael a Hizballáh zřejmě uzavřou příměří

Izrael a libanonské militantní hnutí Hizballáh jsou blízko dohodě o příměří, podle některých zdrojů se už dohodly. Izraelský bezpečnostní kabinet se má sejít v úterý odpoledne, aby dohodu schválil, tvrdí izraelská i světová média. Deník Ha'arec s odvoláním na arabský deník Aš-Šark al-Avsat napsal, že šedesátidenní příměří v Libanonu vyhlásí v úterý prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Hizballáh a Izrael jednají nepřímo, místo Hizballáhu vede jednání o americkém návrhu předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí.
25. 11. 2024Aktualizováno25. 11. 2024|

Evropa si připomněla Den veteránů

Evropské země si připomněly Den válečných veteránů – svátek, jenž slouží jako připomínka příměří, které 11. listopadu 1918 ukončilo první světovou válku. Velké vzpomínkové akce proběhly tradičně v centru Paříže. Symbolicky se na nich setkali francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.
11. 11. 2024|

Při násilnostech v Amsterdamu bylo zraněno třicet Izraelců. Velvyslanec při OSN mluví o pogromu

Až třicet Izraelců utrpělo zranění při potyčkách fotbalových fanoušků v Amsterdamu po čtvrtečním utkání Maccabi Tel Aviv s Ajaxem. Pět z nich bylo hospitalizováno, policie během noci zadržela 62 lidí. Násilí tvrdě odsoudili nizozemský premiér Dick Schoof i šéf nejsilnější strany Geert Wilders. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po „děsivém incidentu“ požaduje zákrok nizozemských úřadů proti útočníkům. Do Amsterdamu se urychleně vydá šéf izraelské diplomacie Gideon Saar.
8. 11. 2024Aktualizováno8. 11. 2024|

Evropa slibuje Trumpovi spojenectví, Putin jednání

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.
6. 11. 2024Aktualizováno6. 11. 2024|

Moldavští socialisté po výhře Sanduové mluví o zradě

Volební komise v Moldavsku potvrdila výsledky prezidentského hlasování. Vítězkou voleb je současná prozápadní hlava státu Maia Sanduová. Ve druhém kole porazila kandidáta Alexandra Stoianogla. Jeho proruští opoziční socialisté následně zpochybnili legitimitu prezidentky. K vítězství političce už gratulovalo vedení EU, francouzský prezident Emmanuel Macron či ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. Během hlasování se šířily zprávy o podvodech a zastrašování.
4. 11. 2024Aktualizováno4. 11. 2024|

Bejrút získá stamiliony eur, Izrael zabil vojáky v Sýrii i Libanonu

Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že poskytne Bejrútu sto milionů eur na humanitární pomoc. Válka podle něj musí skončit. Zároveň doufá, že čtvrteční pařížská konference na podporu Libanonu umožní rozšíření tamní armády o tisíce vojáků a zajistí peníze pro milion uprchlíků. Dalších 96 milionů eur zemi věnuje Berlín. Izraelské útoky vyřadily podle libanonského premiéra Nadžíba Míkátího z provozu třináct nemocnic. Bejrút dál podporuje návrh na 21denní příměří z pera USA a Francie. Jeruzalém mezitím při dalších úderech zabil tři vojáky na jihu Libanonu a jednoho v Sýrii.
24. 10. 2024Aktualizováno24. 10. 2024|

Výcvik vojáků KLDR v Rusku oživil debaty o vyslání evropských sil na Ukrajinu

Jihokorejská rozvědka oznámila, že Severní Korea vyslala do Ruska už celkem tři tisíce vojáků na podporu okupačních sil ve válce proti Ukrajině a snaží se izolovat rodiny vybraných vojáků, aby zabránila šíření informací, píše agentura Reuters. Německo si kvůli situaci předvolalo severokorejského diplomata a vedení NATO mluví o eskalaci konfliktu. Zprávy o možném vyslání severokorejských jednotek na Ukrajinu navíc oživily diskuse o případném zapojení evropských vojáků na straně Kyjeva, píše Politico.
23. 10. 2024Aktualizováno23. 10. 2024|

Biden, Scholz, Macron a Starmer se shodli na podpoře Ukrajiny

Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. V prohlášení před jednáním s americkým prezidentem Joem Bidenem to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že se ruský vůdce Vladimir Putin ve svých válečných plánech přepočítal, a slíbil, že NATO bude chránit každý centimetr území svých členů. Biden poděkoval Německu za jeho podporu Ukrajiny a vyzval Berlín, aby se nadále snažil dodržet cíl NATO a investovat do obrany nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Biden a Scholz po společném rozhovoru jednali také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem.
18. 10. 2024Aktualizováno18. 10. 2024|

Čína se snaží „rozjet“ ekonomiku, samosprávám došly peníze na silnice i platy

Hrubý domácí produkt Číny vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 4,6 procenta, což je nejpomalejší tempo od začátku loňského roku. Výzvou pro čínské vedení je pokračující deflace, slabá domácí spotřeba a krize trhu s nemovitostmi, který tvořil skoro čtvrtinu hospodářského růstu. Miliony čerstvých absolventů vysokých škol nemohou najít práci. Místním samosprávám došly peníze na stavbu silnic a platy státních zaměstnanců, informuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
18. 10. 2024|

Lídři EU a arabských zemí vyzvali k ukončení konfliktu na Ukrajině a k příměří v Gaze

Cílem středečního summitu Evropské unie a zemí Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) bylo prohloubení vzájemných vztahů. Diskutovaly se společné geopolitické výzvy a hospodářská spolupráce. Jednání se za Česko účastnil premiér Petr Fiala (ODS). Společné prohlášení zemí EU a GCC hovoří o užší spolupráci a vyzývá k mírovému řešení konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě. Jednání se zúčastnil i saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, který byl ještě před pár lety na Západě personou non grata kvůli vraždě saúdskoarabského novináře a disidenta Džamála Chášakdžího. Tu podle americké rozvědky princ přímo schválil.
16. 10. 2024Aktualizováno16. 10. 2024|

Macron chce vrátit Emily do Paříže, kritici by jí zas rádi sebrali croissant

Před čtyřmi lety odjela americká marketérka Emily, hrdinka seriálu Emily in Paris, do Paříže. Diváci si její romantizující pohled na Francii oblíbili natolik, že ve francouzském hlavním městě vydržela čtyři řady. V dalším pokračování se ale částečně přestěhuje do Říma, nad čímž vyjádřil znepokojení i prezident Emmanuel Macron. Kritiky seriálu by zase potěšilo, kdyby si Emily – ať už pojede kamkoliv – nedovezla už žádné další klišé o evropských romantických metropolích.
15. 10. 2024|

Zelenskyj odmítl, že by v Evropě jednal o příměří s Ruskem, píše AFP

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek odmítl, že by s evropskými partnery jednal o příměří Ukrajiny s Ruskem. V Paříži žádal o podporu před začátkem zimy, píše agentura AFP. Nový generální tajemník NATO Mark Rutte krátce předtím po jednání se Zelenským v Londýně potvrdil, že povolení použití dalekonosných zbraní poskytnutých Kyjevu k úderům hluboko v ruském týlu je na jednotlivých spojencích. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters hovořil o vojenských potřebách své země v příštích měsících pro boj proti ruskému agresorovi i s britským premiérem Keirem Starmerem.
10. 10. 2024Aktualizováno10. 10. 2024|

Francie dodá Ukrajině stíhačky Mirage 2000 příští rok

Dodávka francouzských stíhaček Mirage 2000 na Ukrajinu byla naplánována na první čtvrtletí příštího roku. Uvedl to francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu v rozhovoru pro list Sud-Ouest. „Mirage 2000 budou moci na Ukrajině létat v prvním čtvrtletí roku 2025,“ informoval. Poskytnutí stíhaček přislíbil prezident Emmanuel Macron již v červnu tohoto roku.
8. 10. 2024|

Nová francouzská vláda chystá opatření vůči nelegální migraci

Francouzská vláda chce zastavit nebo alespoň výrazně omezit nelegální migraci. Chystá proto řadu opatření, včetně zavedení kontrol na hranicích s Itálií. Počínání vlády pozorně sleduje krajně pravicové Národní sdružení, pro něhož jde o hlavní politické téma. Prezident Emmanuel Macron zatím varuje před zneužíváním citlivého tématu.
6. 10. 2024|

Izrael provedl další údery v Bejrútu i v Pásmu Gazy

Izraelská armáda potvrdila, že v noci na neděli provedla řadu útoků v oblasti libanonského hlavního města Bejrút. Údajně se zaměřila na skladiště zbraní a další infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Nálety patřily k dosud nejintenzivnějším. Z Libanonu se ještě v sobotu slovenským speciálem repatriovalo devět Čechů a tři jejich rodinní příslušníci. Izraelské síly během neděle provedly také údery v Pásmu Gazy na cíle spojené s teroristickým hnutím Hamás.
6. 10. 2024Aktualizováno6. 10. 2024|

Nedokážeme uspokojivě řešit imigrační politiku, řekl francouzský premiér

Na obří deficit francouzského rozpočtu a na „kolosální“ zadlužení země upozornil v úterý ve svém vystoupení před francouzskými zákonodárci nový premiér Michel Barnier. Zlepšení financí je proto jednou z klíčových priorit jeho menšinové vlády, společně s investicemi do jaderné energetiky či obnovením diskuse s odbory o reformě francouzského penzijního systému. Mluvil také o imigrační politice, prý selhává. Vláda nemá v parlamentu většinu, krajní pravice ale zatím kabinetu nechce vyjádřit nedůvěru, čímž mu umožní vládnout.
1. 10. 2024Aktualizováno1. 10. 2024|

Francouzská vláda je kompletní, její budoucnost je však nejasná

Francouzský prezidentský palác v sobotu, více než dva měsíce po parlamentních volbách, představil novou středopravou vládu. Svoji dosavadní funkci si z klíčových ministrů udržel jen ministr obrany Sébastien Lecornu, který v uplynulých letech dohlížel na modernizaci francouzské armády i organizaci vojenské pomoci Ruskem napadené Ukrajině.
21. 9. 2024|

Ruští emigranti zapouštějí kořeny v Srbsku. Bělehrad stále lavíruje

Pokračující agrese Moskvy na Ukrajině vnesla do ruské společnosti postupem času další problém – z vlasti odchází mnoho Rusů. Ať už proto, že s invazí nesouhlasí, nebo proto, že nechtěli narukovat do armády. Velká komunita těchto nových migrantů tak vznikla v Srbsku. Desítky tisíc lidí si balkánský stát vybraly mimo jiné kvůli silným historickým a kulturním vazbám.
12. 9. 2024|

Francouzi demonstrovali proti novému premiérovi

Tisíce lidí po celé Francii v sobotu demonstrovaly proti jmenování pravicového politika Michela Barniera premiérem. Průvody se podle francouzských médií sešly v Paříži, Nantes, Rennes nebo Nice. Menší či větší protestní akce byly ohlášeny ve 150 městech a obcích. K demonstracím proti francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi ještě před Barnierovým jmenováním vyzvala levice, která sice vyhrála volby, ale nedostala šanci sestavit vládu.
7. 9. 2024Aktualizováno7. 9. 2024|

Macron dva měsíce po volbách jmenoval premiérem exministra Barniera

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek jmenoval premiérem bývalého ministra zahraničí a někdejšího brexitového vyjednavače Evropské unie Michela Barniera, informovala stanice BFM TV či agentura Reuters. Francie čekala na novou vládu dva měsíce, od předčasných parlamentních voleb. O Barnierovi z pravicové strany Republikáni jako možném kandidátovi se začalo spekulovat až tento týden. Barnier při přebírání úřadu prohlásil, že je připraven spolupracovat se všemi stranami a že země potřebuje jednotu.
5. 9. 2024Aktualizováno5. 9. 2024|

„Durov je snadnější kořist než Musk,“ říká analytik

Francouzská justice zahájila stíhání podnikatele ruského původu Pavla Durova. Zakladatel sociálních sítí je obviněný z podílu na pašování drog, zneužívání dětí nebo praní špinavých peněz. Jeho Telegram proti těmto zločinům údajně nebojuje. Mnozí lidé však upozorňují, že v pozadí celé kauzy se hraje zejména o svobodu slova na sociálních sítích – jak na Telegramu, tak na síti X či Facebooku a Instagramu.
29. 8. 2024Aktualizováno29. 8. 2024|
Načítání...