Emmanuel Macron strana 4 z 5

V mnoha zemích Evropy se naskýtají v poslední době podobné pohledy na nespokojené farmáře jedoucí v kolonách traktorů do velkých měst, kde protestují proti podmínkám v zemědělství. Takto se ve čtvrtek shromáždili u Evropského parlamentu v Bruselu, ale přidávají vrásky na čele i představitelům ve Francii, Portugalsku, Polsku, Rumunsku nebo Lotyšsku. Stížnosti farmářů přitom znějí velmi podobně: náklady a daně, extrémní počasí, levný dovoz nebo byrokracie. Francouzský prezident Emmanuel Macron jim dal ve čtvrtek za pravdu: evropský zemědělský sektor podle něj potřebuje hluboce změnit svá pravidla. Tématu se budou věnovat i páteční Události, komentáře s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL), europoslancem Martinem Hlaváčkem (ANO) a agrárním analytikem Petrem Havlem.

Francouzská Ústavní rada, která v zemi zastává funkci nejvyššího soudu, rozhodla, že některé části nového imigračního zákona jsou v rozporu s ústavou a musí být zrušeny. Parlament zákon schválil už v prosinci, prezident Emmanuel Macron jej ale ihned nepodepsal. Vláda si totiž nebyla jistá, zda text v několika bodech není v rozporu s ústavou, a dala jej k posouzení právě Ústavní radě. Ta rozhodla o zrušení hned 32 článků z celkem 86.

Západ po zklamání z nepříliš úspěšné ukrajinské protiofenzivy opět řeší, jak nejlépe vojensky podpořit Kyjev. V čele iniciativy stanula Francie, která slíbila zaplatit výrobu dalších dvanácti samohybných houfnic Caesar a měsíčně posílat Ukrajině tisíce granátů a padesát přesně naváděných střel vzduch-země A2SM. V rámci nové bezpečnostní smlouvy by měl Kyjev obdržet od Francie i čtyřicet raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb. Paříž navíc slibuje, že v tomto roce vycvičí až devět tisíc ukrajinských vojáků.

Ve svém programovém prohlášení po jmenování nové vlády slíbil francouzský premiér Gabriel Attal jednotné školní uniformy, podporu porodnosti, nižší daně, boj proti radikálnímu islamismu i třeba větší pořádek ve francouzských městech. Odvaha, aktivní přístup a efektivita, řekl Macron o nové vládě.

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval premiérem dosavadního ministra školství Gabriela Attala a pověřil ho sestavením vlády. Informaci médií potvrdil Elysejský palác. Čtyřiatřicetiletý Attal působil v minulosti mimo jiné i jako mluvčí vlády. V čele kabinetu nahradí Élisabeth Borneovovu, která v pondělí rezignovala. Svému nástupci již v pařížském paláci Matignon moc formálně předala.

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová v pondělí rezignovala na funkci. Prezident Emmanuel Macron, který o chystaných změnách v kabinetu hovořil už koncem loňského roku, její demisi přijal, informují tiskové agentury. Borneová povede kabinet v demisi až do jmenování nového předsedy vlády. Podle agentury AFP se jako o možném budoucím premiérovi nejčastěji hovoří o 34letém ministru školství Gabrielu Attalovi.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek s francouzskou premiérkou Élisabeth Borneovou hovořil o tendru na dostavbu jaderných reaktorů nebo o migrační problematice. Pavel to uvedl po jednání s předsedkyní vlády v Paříži před budovou Národního shromáždění, kde se setkal s jeho předsedkyní Yaël Braunovou-Pivetovou. Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle Pavla chystá příští rok navštívit Česko.

Praha se s Paříží shoduje nejen v otázkách ruské invaze na Ukrajině a situace na Blízkém východě, ale i ohledně rozšiřování Evropské unie, prohlásil český prezident Petr Pavel po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Vzájemné vztahy jsou podle něj na vysoké úrovni. Na programu jednání byla i spolupráce v oblastech energetiky, kultury nebo vědy.

Francouzský parlament schválil nový imigrační zákon. Legislativa zpřísní určitá pravidla, omezí třeba sociální dávky cizincům. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž normu definitivně schválilo Národní shromáždění i Senát. Přísnější pravidla vyvolala znepokojení mezi některými levicověji smýšlejícími zákonodárci, tamní vláda musela navíc hledat podporu u pravicových stran, i za cenu ústupků. Francouzská média spekulují, že někteří ministři hodlají podat demisi, podotýká Reuters.

Summit zemí Evropské unie se kvůli maďarskému vetu neshodl na další finanční podpoře pro Ukrajinu. Evropská komise chce do příští mimořádné vrcholné schůzky připravit řešení, které dalšímu krachu jednání zabrání. V pátek to po dvoudenním setkání lídrů unijních zemí prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela se summit sejde brzy po začátku nového roku.

Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii. Otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi, přitom ještě ráno odmítal maďarský premiér Viktor Orbán. Ten podle médií odešel při rozhodování o Ukrajině z jednacího sálu.

Je to dobrá zpráva pro celý svět, komentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová středeční dohodu o odklonu od fosilních paliv na závěr klimatické konference COP28 v Dubaji. Jedná se o konec fosilní éry, řekl eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra. Výsledek komentovali i český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a další čeští i světoví politici. Na společném cíli se shodli zástupci téměř 200 zemí světa, připomněl předseda konference Sultán Džábir.

Dolní komora francouzského parlamentu v pondělí v poměrně těsném hlasování nečekaně odmítla vládní návrh zákona o přistěhovalectví. Vůbec o něm ani nezahájila debatu. Proti návrhu se společně postavili poslanci levicových, pravicových i krajně pravicových stran, což na francouzské politické scéně není obvyklé. Návrh podpořilo 265 poslanců Národního shromáždění, proti jich bylo 270. Média odmítnutí interpretují jako těžkou ránu pro prezidenta Emmanuela Macrona.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Jedenáct rukojmí, která v pondělí propustilo teroristické palestinské hnutí Hamás, dorazilo s pomocí pracovníků Červeného kříže do Izraele, píše agentura Reuters. Izrael a Hamás se také dohodly na dvoudenním prodloužení příměří v Pásmu Gazy, oznámilo katarské ministerstvo zahraničí. Hamás dohodu o prodloužení klidu zbraní podle agentury Reuters také potvrdil. Podle palestinského hnutí se novou dohodu podařilo vyjednat za zprostředkování Kataru a Egypta. Pravidla podle teroristické skupiny platí stejná jako při dosavadním příměří.

Útoky na francouzské radnice jsou jedním z hlavních témat začínajícího kongresu starostů v Paříži. Jen letos bylo citelně poškozeno několik stovek budov, některé radnice dokonce při nedávných nepokojích vyhořely. Roste i počet hrozeb adresovaných samotným komunálním politikům a jejich rodinným příslušníkům.

Severozápad Francie sužují následky rozsáhlých záplav. Řada vesnic zůstává pod vodou, na mnoha místech jsou přerušeny dodávky elektřiny, tři sta škol je zavřených. Oblast navštívil i prezident Emmanuel Macron se slibem výrazné pomoci.

Izraelský ministr obrany Joav Galant v pondělí prohlásil, že Hamás ztratil kontrolu nad Pásmem Gazy. Podle Galanta není teroristické hnutí schopné zastavit postup izraelských sil, které se posouvají ve všech směrech. Problematická je situace v tamních nemocnicích. Podle Mezinárodní zdravotnické organizace už drtivá většina zdravotnických zařízení na severu oblasti nefunguje. Jeruzalém tvrdí, že nadále ponechává otevřené cesty pro evakuaci civilistů. Ve válečné situaci není možné tvrzení jednotlivých stran ověřit. Americký prezident Joe Biden uvedl, že největší nemocnici v Pásmu Gazy je potřeba chránit.

Do pochodů proti antisemitismu, které se v neděli konaly ve francouzských městech, se zapojilo více než 182 tisíc lidí. Podle agentury AFP to uvedlo ministerstvo vnitra a policie. Největší akce byla v Paříži, kde do ulic vyšlo asi 105 tisíc demonstrantů. Pařížský průvod svolali předsedové obou komor francouzského parlamentu a zúčastnila se ho řada politiků, včetně premiérky Élisabeth Borneové.

Na severu Pásma Gazy dochází k tvrdým střetům. Jeruzalém hlásí, že jeho jednotky zabily dalších sto padesát teroristů a získaly kontrolu celkem nad jedenácti pozicemi Hamásu. Bojuje se mimo jiné v blízkosti nemocnice Šífa, situace civilistů zůstává kritická. Izraelská armáda podle mluvčího pomůže z této nemocnice v neděli evakuovat děti. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval, aby Izrael „přestal zabíjet malé děti a ženy“. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzkázal, že za případné škody způsobené civilistům může Hamás.

Izraelské jednotky se blíží ke dvěma velkým nemocnicím v Pásmu Gazy, píše agentura Reuters. Jeruzalém tvrdí, že teroristé mají v nemocnicích a pod nimi svá velitelská centra. Izraelci také oznámili, že zničili a zablokovali přes stovku vchodů do sítě tunelů používaných teroristy. Izrael souhlasil s každodenními čtyřhodinovými pauzami v bojích, aby lidé mohli utéct ze severu enklávy, potvrdil armádní mluvčí. Příměří ale podle Jeruzaléma nenastane, dokud Hamás nepropustí rukojmí.

Právo veta v hlasování členských zemí by se mělo zrušit, Evropská unie kvůli němu není akceschopná a rozhodná, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda Pirátů a europoslanec Marcel Kolaja. Je přesvědčen, že některé státy EU právo zneužívají k prosazování vlastních zájmů v oblastech, které s vetem nesouvisí. Evropská poslankyně Veronika Vrecionová (ODS) mu naopak oponovala, že zrušení práva veta může nahrát populismu žádajícímu vystoupení z EU, jelikož bude docházet k přehlasování menšiny kvalifikovanou většinou v otázkách zahraniční, bezpečnostní nebo daňové politiky.

Spojené království pořádá summit o bezpečnosti umělé inteligence (AI). Londýn na jednání představil společné prohlášení, shodli se na něm zástupci Evropské unie a 28 dalších zemí, včetně Spojených států nebo Číny. Už v pondělí se přitom skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 dohodla na souboru doporučení pro firmy vyvíjející nejsofistikovanější formy AI, které mají pomoci najít rovnováhu mezi přínosy těchto technologií a jejich úskalími.

Německá vláda schválila zákon na zrychlení a usnadnění deportací neúspěšných žadatelů o azyl a cizinců bez potřebných dokladů k pobytu. Oznámila to ministryně vnitra Nancy Faeserová. Podle nové legislativy nikdy nezískají občanství imigranti, kteří se dopustí antisemitistických činů. Po rozpoutání války mezi Hamásem a Izraelem v západní Evropě sílí propalestinské protesty a přibývá antisemitistických incidentů včetně útoků na synagogy. Židé se obávají, že hněv muslimů ještě posílí plánovaná izraelská invaze do Gazy, píší Financial Times.