Emmanuel Macron strana 4 z 5

Po dvanáctidenní plavbě dorazil z Řecka do Marseille olympijský oheň. V doprovodu tisícovky lodí ho přivezla třístěžňová plachetnice Belem, postavená na konci devatenáctého století. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil i prezident Emmanuel Macron, plamen v symbolickém kruhu zapálil rapper Jul.

Palestinské teroristické hnutí Hamás v pondělí přistoupilo na návrh dohody o příměří s Izraelem. Návrh předložily Egypt a Katar. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však o něm uvedl, že neplní izraelské požadavky, ale že Izrael bude pokračovat v jednání.

Čína považuje Evropu za prioritu své zahraniční politiky a na vztahy mezi Čínou a EU pohlíží ze strategické a dlouhodobé perspektivy, řekl na úvod jednání v Paříži čínský vůdce Si Ťin-pching. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron slíbil jednání o ruské válce proti Ukrajině a dění na Blízkém východě, zdůraznil ale i nezbytnost spravedlivých obchodních pravidel mezi Evropou a Čínou. Podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je EU odhodlaná chránit evropské firmy a ekonomiky před nekalými praktikami Číny.

Izraelská armáda oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený pro humanitární pomoc z Izraele do Pásma Gazy. K raketovému útoku se přihlásilo palestinské teroristické hnutí Hamás, se kterým Izrael již sedm měsíců válčí. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na místní média. Agentura AFP s odvoláním na izraelskou armádu napsala, že při útoku zahynuli tři izraelští vojáci, dalších dvanáct je zraněných. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zároveň v neděli ostře odsoudil požadavky Hamásu na ukončení války výměnou za propuštění rukojmí, protože by to palestinskou skupinu udrželo u moci a představovalo hrozbu pro Izrael, napsala Reuters.

Ukrajina čelí vzrůstajícímu tlaku ruské armády. Před ruským nebezpečím varuje i Polsko. Francouzský prezident Emmanuel Macron pro britský časopis The Economist znovu potvrdil, že za jistých podmínek nevylučuje poslání vojáků na Ukrajinu. Vývoji na frontě i evropským reakcím na ruský postup se věnoval pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa. Moderovali Martin Jonáš a Dana Zlatohlávková.

Čínský vůdce Si Ťin-Pching se vydává na turné po Evropě. Mezi 5. a 10. květnem postupně navštíví Francii, Srbsko a Maďarsko. Jde o jeho první cestu na starý kontinent od roku 2019. S lídry hodlá mluvit o světové bezpečnosti i ekonomické spolupráci.

Rusko-ukrajinská válka mění strategickou přípravu evropských armád. Francouzská pěchota obnovila cvičení simulující zákopovou válku. Dění na východě Ukrajiny ukázalo, že tento způsob boje je součástí moderní války. Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu.

Narůstá propast mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, pokud jde o konkurenceschopnost, prohlásil italský expremiér Enrico Letta na summitu lídrů členských zemí EU. Letta ve své zprávě o jednotném trhu navrhuje propojení vysokorychlostních železnic nebo zajištění dostupnějších energií, což by podle premiéra Petra Fialy (ODS) bylo pro Česko prospěšné. Prezidenti a premiéři se během noci ze středy na čtvrtek shodli na přijetí dalších sankcí vůči Íránu po jeho víkendovém masivním útoku na Izrael. Obě země zároveň vyzvali ke zdrženlivosti. V noci na čtvrtek byl také představen plán na boj proti zahraničnímu vměšování do evropských voleb.

Regionální velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM uvedlo, že o víkendu zneškodnilo více než osmdesát dronů a nejméně šest balistických raket vypálených k Izraeli z Íránu a Jemenu. USA podle těchto údajů sestřelily téměř polovinu dronů mířících na židovský stát. O íránském útoku na Izrael v noci na pondělí hovořil americký prezident Joe Biden a šéf diplomacie Antony Blinken s představiteli blízkovýchodních zemí včetně Jordánska, Saúdské Arábie či Egypta. V Izraeli v pondělí znovu zasedne válečný kabinet.

Vzpomínková akce za účasti českého prezidenta Petra Pavla, izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga, bývalého amerického prezidenta Billa Clintona či francouzského exprezidenta Nicolase Sarkozyho připomněla v neděli třicet let od začátku genocidy ve Rwandě. K masakrům, jimiž vyvrcholily spory mezi etniky Hutuů a Tutsiů, se vyjádřil také současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který uvedl, že Paříž měla tehdy možnost vraždění Tutsiů a umírněných Hutuů hutuskými extremisty zastavit, ale nenalezla k tomu vůli.

Rusko v rámci snahy o destabilizaci Evropské unie a sabotování její klíčové infrastruktury uskutečnilo tisíce pokusů o narušení evropské železniční sítě, uvedl podle listu Financial Times český ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS reagoval, že jde o „nepodložená obvinění“.

Oba finalisté voleb nového slovenského prezidenta, exministr zahraničí Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, se vůči sobě silně vymezili už v první společné debatě po sobotním prvním kole voleb hlavy státu. Zatímco Korčok kritizoval svého soupeře za vazby na premiéra Roberta Fica, Pellegrini obviňoval exministra z pochlebování zahraničí. Oba politici si skákali do řeči a Korčok se opakovaně nenechal přerušit moderátorkou. Pellegrini v souvislosti s válkou na Ukrajině řekl, že český prezident Petr Pavel by rád bojoval.

Po pátečním teroristickém útoku v Rusku zvyšuje bezpečnostní opatření řada států, například Slovensko, Norsko, Německo či Francie. Ta je zpřísnila na nejvyšší stupeň. Ke třem tisícům vojáků, kteří hlídkují ve městech, přibyli další. Paříž, ale i ostatní města jsou před blížícími se velikonočními svátky v pohotovosti.

Pokračující ruská válka proti Ukrajině ukazuje, že Západ nebyl na podobný konflikt připraven, což se projevuje i v nedostatečné pomoci. V Interview ČT24 to prohlásil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a dodal, že Ukrajina je pod tlakem, protože Rusko na rozdíl od Evropy přestoupilo na válečnou ekonomiku. V souvislosti s česko-slovenskými vztahy a pozastavením mezivládních konzultací Dvořák podotkl, že ne vždy byly v historii vztahy obou zemí na přátelské úrovni.

Tisícům návštěvníků koncertu pomohla včasná reakce záchranných složek i jeden odvážný čin. Během pátečního teroristického útoku v ruském Krasnogorsku se podařilo z tamní koncertní haly evakuovat přes pět tisíc lidí. Více než stovku lidí vyvedl zadním vchodem patnáctiletý šatnář Islam Chalilov. Útok spáchali islamisté, prohlásil ruský lídr Vladimir Putin. Stále ale hledá spojení s Kyjevem.

Světoví státníci odsuzují páteční teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Ten si podle ruských vyšetřovatelů, na něž odkazuje ruský nezávislý deník Kommersant, vyžádal 133 lidských životů. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 145 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Francouzský prezident Emmanuel Macron během více než dvou let od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zcela změnil svůj postoj k Moskvě. Evropský státník, který na začátku konfliktu vyzýval k vyjednávání, nyní mluví o možnosti nasazení západních vojáků v pozemních operacích na Ukrajině. V době, kdy mají Ukrajinci potíže s odoláváním ruskému tlaku na frontě a Spojené státy již nejsou spolehlivým partnerem, podle Macrona není možné mít ve vztahu ke Kremlu „žádné červené linie“.

Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Podle agentury AFP to uvedl prezident Emmanuel Macron v sobotu zveřejněném rozhovoru s deníkem Le Parisien. Macron podotkl, že si takový scénář nepřeje a že Paříž takový krok neplánuje. Zopakoval ale, že Francie je připravena na všechny scénáře.

Ukrajincům více než dva roky po otevřené ruské invazi do jejich země nedochází odvaha, ale dochází jim munice, řekl ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v projevu v rámci výroční zprávy Aliance za rok 2023. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje ještě více podpory a potřebuje ji ihned. Letošní výroční zpráva ale byla patrně pro Stoltenberga poslední. Prodlužovaný mandát mu končí letos v říjnu a NATO již hledá jeho nástupce.

Ukrajinské jednotky zastavily postup Ruska na frontě, řekl v rozhovoru s francouzskou stanicí BFM TV a listem Le Monde ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Situace je nyní podle něj pro ukrajinskou armádu lepší, než byla v posledních měsících. Agentura AFP však poznamenala, že jeho tvrzení je v rozporu s řadou hodnocení vývoje na frontové linii. Ředitelka amerických zpravodajských služeb Avril Hainesová v pondělí upozornila, že pokud Spojené státy neobnoví vojenskou pomoc Kyjevu, bude pro něj velmi těžké udržet předchozí územní zisky.

Prezident Petr Pavel byl během prvního roku ve funkci poměrně aktivní za hranicemi. Absolvoval celkem dvacet návštěv cizích zemí. Se sousedními státy se snažil posilovat tradičně vřelé vztahy, na Ukrajině pak podpořit národ, který už přes dva roky čelí plnohodnotné ruské invazi. Pomoc Kyjevu se stala hlavním tématem prezidenta v řadě klíčových projevů ve světě, ať už byl zrovna v Německu nebo hovořil na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Pavel za hranicemi také opakovaně varoval před mocenskými ambicemi Ruska a Číny.

Do české metropole v úterý dorazil francouzský prezident Emmanuel Macron. Po jednání s českou hlavou státu Petrem Pavlem mimo jiné řekl, že českou iniciativu na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii považuje za významnou. Do konce tohoto týdne chce podrobněji informovat o míře francouzského zapojení. Na tiskové konferenci také zdůraznil, že Rusko ve válce nesmí zvítězit. Odpoledne Macrona přijal také předseda vlády Petr Fiala (ODS) a společně podepsali akční plán strategického partnerství obou zemí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na Česko-francouzském jaderném fóru řekl, že chce s spolupráci s Českem v rozvoji jaderné energetiky posilovat, země by měly sdílet například společný vědecký a diplomatický přístup. Technologie je podle něj klíčová pro zachování nezávislosti a konkurenceschopnosti kontinentu. Česká vláda se v současnosti chystá rozhodnout, zda zadá stavbu jednoho, dvou, nebo čtyř nových bloků. Účastníkem tendru je kromě korejské KHNP i francouzská státní společnost EDF, jejíž nabídku francouzská hlava státu podpořila.

Do Česka v úterý přiletí francouzský prezident Emmanuel Macron. Setká se s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou (ODS), s nimiž by měl podle dostupných informací řešit hlavně pomoc Ukrajině a jadernou energetiku včetně tendru na dostavbu Dukovan. Podle Hradu se bude jednat i o českém plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo Evropskou unii pro Kyjev. Obě země také podepíší dohodu o strategické spolupráci. Středový politik Macron je u moci od roku 2017. Jako jeden z předních evropských lídrů usiluje o roli zprostředkovatele mezi Moskvou a Kyjevem. Na domácím poli naráží na odpor veřejnosti kvůli svým nepopulárním ekonomickým reformám.