Humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou a vyžaduje velice urgentní řešení, řekl český prezident Petr Pavel. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Izrael pokračuje v bombardování Pásma Gazy, od půlnoci v jeho důsledku zemřelo nejméně šedesát lidí, píše agentura AP s odkazem na palestinské zdravotní činitele kontrolované teroristickým hnutím Hamás.
Dva údery v severní Gaze zasáhly rodinný dům a školu, která sloužila jako útočiště pro uprchlíky, oznámilo ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem. Dodalo, že si tyto útoky vyžádaly nejméně 22 mrtvých, z nichž více než polovinu tvoří ženy a děti. Další úder v Dajr Balahu ve středu pásma zabil třináct lidí, zatímco úder v táboře Nusajrát zabil patnáct lidí, uvedla nemocnice al-Aksá.
V Chán Júnisu na jihu pásma dva údery zabily deset lidí, napsala Násirova nemocnice. Izraelská armáda, která tvrdí, že útočí pouze na ozbrojence a civilní oběti připisuje Hamásu s tím, že Palestince využívá jako lidské štíty, se k bilanci podle AP nevyjádřila.
Po povolání desítek tisíc záložníků zahájil Izrael v sobotu rozsáhlou novou pozemní operaci v Pásmu Gazy, jejímž cílem je zlikvidovat Hamás a získat zpět rukojmí unesená v říjnu 2023. „Boje jsou intenzivní a my dosahujeme pokroku. Převezmeme kontrolu nad celým územím,“ prohlásil v pondělí Netanjahu poté, co povolil převoz omezeného množství humanitární pomoci do Pásma Gazy po více než dvou a půl měsících úplné blokády.
Pod tlakem Washingtonu a několika evropských zemí se Netanjahu odvolával na „diplomatické důvody“. Povolení, které bylo v pondělí uděleno velmi omezenému počtu nákladních vozů převážejících mimo jiné dětskou výživu, však zdaleka nerozptýlilo obavy OSN a řady nevládních organizací, které již několik měsíců varují před hrozbou hladomoru.
Pavel: Dlouhodobým cílem je dvoustátní řešení
Pavel řekl, že s některými kroky izraelské vlády se Česko ztotožnit může, ale s některými určitě ne a v takovém případě by bylo správné dát to najevo. Cílem podle prezidenta vždy bylo poskytovat humanitární pomoc. Dlouhodobým cílem, který jediný může přinést mír a klid do regionu, je pak podle hlavy státu dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
„Myslím, že jakékoli hledání kliček nám nepomůže. Měli bychom zcela jasně říct, že humanitární ohledy jsou pro nás důležité, ať se týkají kohokoli,“ dodal Pavel.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v úterý v Bruselu řekl, že Česko podporuje dodávky humanitární pomoci pro Pásmo Gazy. Je ale podle něj třeba zajistit, aby se pomoc nedostala do rukou palestinského teroristického hnutí Hamás. O humanitární pomoci pro Gazu Lipavský podle svých vyjádření nedávno hovořil i se svým izraelským protějškem. „Určitě podporujeme humanitární pomoc pro Gazu, určitě podporujeme kroky, které teď učinil Izrael. Myslím si, že to je správný krok,“ dodal Lipavský.
„Je to jen kouřová clona, způsob, jak říct ‚ano, přivážíme potraviny‘, ale je to téměř symbolické,“ řekla k rozhodnutí izraelské vlády povolit převoz omezeného množství humanitární pomoci Claire Nicoletová z nevládní organizace Lékaři bez hranic. Světová zdravotnická organizace mezitím poznamenala, že „dva miliony lidí hladoví“, zatímco jsou „tuny potravin blokovány na hranici“.
Britský ministerský předseda Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a kanadský premiér Mark Carney ve společném prohlášení varovali, že nebudou nečinně přihlížet „nehorázným akcím“ Netanjahuovy vlády a přijmou „konkrétní kroky“ včetně možných sankcí, pokud Izrael nezastaví novou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy a okamžitě neobnoví přísun humanitární pomoci na toto válkou sužované palestinské území.
OSN tvrdí, že pomoc zatím nemohla vyzvednout
Mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese Stéphane Dujarric v úterý uvedl, že OSN zatím nemohla vyzvednout novou humanitární pomoc dopravenou do Pásma Gazy a zajistit její distribuci. „Dnes (v úterý) jeden z našich týmů čekal mnoho hodin na izraelské svolení vstoupit do areálu přechodu Kerem Šalom a vyzvednout tam dodávky jídla. Bohužel nakonec nemohli převést tyto dodávky do našich skladů,“ uvedl Dujarric. Podobnou situaci popsala OSN i v pondělí. Agentury OSN patří k hlavním distributorům potravin a humanitární pomoci v Pásmu Gazy.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v Bruselu uvedla, že humanitární pomoc by se měla dostat do Gazy co nejdříve, na hranicích čekají tisíce kamionů. Izraelské rozhodnutí vpustit do oblasti část pomoci je podle ní jen kapkou v moři. „Je to vítáno, ale nestačí to,“ sdělila.
Nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp navrhuje přehodnocení vztahů Evropské unie s Izraelem, pro svou iniciativu se snaží získat co největší podporu dalších zemí. „Budeme o tom diskutovat a já nedokážu předvídat výsledek této diskuse,“ prohlásila Kallasová.
Počet obětí v Pásmu Gazy už podle úřadů přesáhl padesát tisíc
Jeruzalém zahájil ofenzivu v Pásmu Gazy 7. října 2023 v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví v Gaze ovládaného Hamásem zabito více než 53 400 Palestinců a přes 121 300 dalších bylo zraněno.
Agentura OSN pro genderovou rovnost a posílení postavení žen (UN Women) odhaduje, že více než 28 tisíc obětí od začátku války tvoří ženy a dívky. Uvedla to v pondělí ve zprávě s tím, že „to znamená, že každou hodinu je při útocích izraelských sil zabita v průměru jedna žena a jedna dívka“.
„Mezi zabitými byly tisíce matek, které po sobě zanechaly zlomené děti, rodiny a komunity,“ poznamenala. „V únoru 2025 časopis The Lancet napsal, že počet úmrtí v Gaze byl pravděpodobně podhodnocen přibližně o 41 procent. Zjištění odrážejí jak přímo nahlášená úmrtí, tak to, co označují za nadbytečná úmrtí, což jsou taková, která nemusela být zdokumentována kvůli rozpadu zdravotnické a zpravodajské infrastruktury,“ upřesnila UN Women s tím, že k odhadům dospěla pomocí této metodiky.
