Lídři Británie, Francie a Kanady varovali, že přijmou kroky proti Izraeli

3 minuty
Události: Evakuace obyvatel a humanitární situace v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Velká Británie, Francie a Kanada nebudou podle agentur AFP a Reuters nečinně přihlížet „nehorázným akcím“ vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a přijmou „konkrétní kroky“, pokud Izrael nezastaví novou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy a okamžitě neobnoví přísun humanitární pomoci na toto válkou sužované palestinské území.

Do Pásma Gazy sice po dvou a půl měsících izraelské blokády dorazilo prvních devět kamionů s humanitární pomocí, ale nejen podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jde „pouze o kapku v moři“ toho, co je nutné.

„Odmítání základní humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu ze strany izraelské vlády je nepřijatelné a hrozí porušením mezinárodního humanitárního práva,“ uvádí se v prohlášení, které zveřejnila britská vláda.

Britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a kanadský premiér Mark Carney také poznamenali, že jsou připraveni uznat palestinský stát jako součást dvoustátního řešení. „Jsme odhodláni uznat palestinský stát jako příspěvek k dosažení dvoustátního řešení a jsme připraveni v tomto směru spolupracovat s ostatními,“ doplnili lídři s odkazem na konferenci OSN plánovanou na červen. Jejím cílem je „dosáhnout mezinárodního konsensu ohledně tohoto cíle“.

Starmer, Macron a Carney rovněž zdůraznili, že odmítají jakékoli pokusy o rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. „Nebudeme váhat přijmout další opatření, včetně cílených sankcí.“

Izraelská vláda od 2. března znemožňovala jakékoli dodávky do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, s cílem vyvinout tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás. Společné prohlášení Británie, Francie a Kanady kritizuje rozhodnutí Izraele vpustit do Gazy omezené „základní“ množství pomoci jako „zcela nedostatečné“.

Prohlášení dvaadvaceti zemí

Po obnovení dodávek pomoci volá v prohlášení i dvaadvacet západních zemí, podle nichž „obyvatelstvo hladoví“. Země zároveň odmítly zamýšlený izraelský plán vlastní distribuce pomoci, který podle nich nerespektuje humanitární principy. Vyzvaly proto Izrael, aby OSN a mezinárodním organizacím umožnil nezávisle a nestranně působit při záchraně životů.

Prohlášení mimo jiné podepsali ministři zahraničí Francie, Británie, Německa, Španělska, Kanady či Austrálie a také šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Česko mezi 22 zeměmi, které také vyzvaly teroristické hnutí Hamás k okamžitému propuštění rukojmí, není.

Česká diplomacie však uvedla, že považuje humanitární situaci v Gaze za alarmující. Mluvčí Černínského paláce Daniel Drake sdělil, že Česko dlouhodobě prosazuje, aby bylo dodržováno mezinárodní i humanitární právo.

„Jen od počátku letošního roku ministr (zahraničí Jan, pozn. red.) Lipavský rozhodl o poskytnutí 20 milionů korun, které pomůžou civilnímu obyvatelstvu v Gaze. Zároveň trváme na tom a zdůrazňujeme to i při jednáních s izraelskými partnery, že přísun humanitární pomoci musí být zaručen, a to i s možností využití amerického plánu,“ dodal Drake s tím, že Česko dlouhodobě podporuje dvoustátní řešení a Arabský mírový plán.

Izraelská armáda vyzvala obyvatele Chán Júnisu k evakuaci

V pondělí Izraelské obranné síly (IDF) zveřejnily výzvu k evakuaci pro obyvatele Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Armádní mluvčí Avichaj Adrají to na sociálních sítích oznámil s tím, že celá oblast bude pokládána za „nebezpečnou bojovou zónu“. „Musíte se okamžitě evakuovat na západ do oblasti Mavásí,“ napsal ke grafice znázorňující oblast, pro níž platí evakuační nařízení.

Příkaz k evakuaci, která se týká celého Chán Júnisu včetně předměstí, tedy desítek tisíc lidí, představuje první velké nařízení k evakuaci od doby, kdy IDF zahájily rozšířenou ofenzivu v Pásmu Gazy. Izraelci varují, že mají v úmyslu dobýt celé území, aby rozdrtili teroristické hnutí Hamás. „IDF zahájí bezprecedentní útok, aby zničily kapacity teroristických organizací v této oblasti,“ doplnil Adrají.

Adrajího tvrzení znázorňují i informace o tom, že armáda v posledních 24 hodinách zasáhla v Pásmu Gazy 160 cílů, mimo jiné i skladiště zbraní a podzemní infrastruktury. Podle palestinských zdravotníků bylo zabito nejméně dvacet lidí, včetně ženy a mladé dívky.

Podle informací AP navíc izraelská armáda při ranním zásahu v Chán Júnisu, který podle palestinských obyvatel provedla v přestrojení za vysídlené Palestince, zastřelila vůdce ozbrojeného křídla Výborů lidového odporu (PRC) Ahmada Sarhána a zadržela jeho ženu a dítě. Podle Násirovy nemocnice bylo při této razii kromě Sarhána zabito nejméně pět dalších lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média.
před 6 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 31 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 45 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 46 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 2 hhodinami

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 2 hhodinami
Načítání...