Lídři Británie, Francie a Kanady varovali, že přijmou kroky proti Izraeli

Nahrávám video

Velká Británie, Francie a Kanada nebudou podle agentur AFP a Reuters nečinně přihlížet „nehorázným akcím“ vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a přijmou „konkrétní kroky“, pokud Izrael nezastaví novou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy a okamžitě neobnoví přísun humanitární pomoci na toto válkou sužované palestinské území.

Do Pásma Gazy sice po dvou a půl měsících izraelské blokády dorazilo prvních devět kamionů s humanitární pomocí, ale nejen podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jde „pouze o kapku v moři“ toho, co je nutné.

„Odmítání základní humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu ze strany izraelské vlády je nepřijatelné a hrozí porušením mezinárodního humanitárního práva,“ uvádí se v prohlášení, které zveřejnila britská vláda.

Britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a kanadský premiér Mark Carney také poznamenali, že jsou připraveni uznat palestinský stát jako součást dvoustátního řešení. „Jsme odhodláni uznat palestinský stát jako příspěvek k dosažení dvoustátního řešení a jsme připraveni v tomto směru spolupracovat s ostatními,“ doplnili lídři s odkazem na konferenci OSN plánovanou na červen. Jejím cílem je „dosáhnout mezinárodního konsensu ohledně tohoto cíle“.

Starmer, Macron a Carney rovněž zdůraznili, že odmítají jakékoli pokusy o rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. „Nebudeme váhat přijmout další opatření, včetně cílených sankcí.“

Izraelská vláda od 2. března znemožňovala jakékoli dodávky do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, s cílem vyvinout tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás. Společné prohlášení Británie, Francie a Kanady kritizuje rozhodnutí Izraele vpustit do Gazy omezené „základní“ množství pomoci jako „zcela nedostatečné“.

Prohlášení dvaadvaceti zemí

Po obnovení dodávek pomoci volá v prohlášení i dvaadvacet západních zemí, podle nichž „obyvatelstvo hladoví“. Země zároveň odmítly zamýšlený izraelský plán vlastní distribuce pomoci, který podle nich nerespektuje humanitární principy. Vyzvaly proto Izrael, aby OSN a mezinárodním organizacím umožnil nezávisle a nestranně působit při záchraně životů.

Prohlášení mimo jiné podepsali ministři zahraničí Francie, Británie, Německa, Španělska, Kanady či Austrálie a také šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Česko mezi 22 zeměmi, které také vyzvaly teroristické hnutí Hamás k okamžitému propuštění rukojmí, není.

Česká diplomacie však uvedla, že považuje humanitární situaci v Gaze za alarmující. Mluvčí Černínského paláce Daniel Drake sdělil, že Česko dlouhodobě prosazuje, aby bylo dodržováno mezinárodní i humanitární právo.

„Jen od počátku letošního roku ministr (zahraničí Jan, pozn. red.) Lipavský rozhodl o poskytnutí 20 milionů korun, které pomůžou civilnímu obyvatelstvu v Gaze. Zároveň trváme na tom a zdůrazňujeme to i při jednáních s izraelskými partnery, že přísun humanitární pomoci musí být zaručen, a to i s možností využití amerického plánu,“ dodal Drake s tím, že Česko dlouhodobě podporuje dvoustátní řešení a Arabský mírový plán.

Izraelská armáda vyzvala obyvatele Chán Júnisu k evakuaci

V pondělí Izraelské obranné síly (IDF) zveřejnily výzvu k evakuaci pro obyvatele Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Armádní mluvčí Avichaj Adrají to na sociálních sítích oznámil s tím, že celá oblast bude pokládána za „nebezpečnou bojovou zónu“. „Musíte se okamžitě evakuovat na západ do oblasti Mavásí,“ napsal ke grafice znázorňující oblast, pro níž platí evakuační nařízení.

Příkaz k evakuaci, která se týká celého Chán Júnisu včetně předměstí, tedy desítek tisíc lidí, představuje první velké nařízení k evakuaci od doby, kdy IDF zahájily rozšířenou ofenzivu v Pásmu Gazy. Izraelci varují, že mají v úmyslu dobýt celé území, aby rozdrtili teroristické hnutí Hamás. „IDF zahájí bezprecedentní útok, aby zničily kapacity teroristických organizací v této oblasti,“ doplnil Adrají.

Adrajího tvrzení znázorňují i informace o tom, že armáda v posledních 24 hodinách zasáhla v Pásmu Gazy 160 cílů, mimo jiné i skladiště zbraní a podzemní infrastruktury. Podle palestinských zdravotníků bylo zabito nejméně dvacet lidí, včetně ženy a mladé dívky.

Podle informací AP navíc izraelská armáda při ranním zásahu v Chán Júnisu, který podle palestinských obyvatel provedla v přestrojení za vysídlené Palestince, zastřelila vůdce ozbrojeného křídla Výborů lidového odporu (PRC) Ahmada Sarhána a zadržela jeho ženu a dítě. Podle Násirovy nemocnice bylo při této razii kromě Sarhána zabito nejméně pět dalších lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tři muži zahynuli při střelbě v mešitě v San Diegu. Oba útočníci jsou po smrti

Střelba v mešitě v San Diegu v Kalifornii si vyžádala tři mrtvé muže a oba náctiletí podezřelí jsou po smrti, uvedla podle agentury AP policie. Agentura Reuters rovněž s odvoláním na policii píše o pěti mrtvých.
00:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Nám všechno blokují a SBU si létá.“ V Rusku sílí obavy z ukrajinských dronů

V Rusku narůstá nervozita z ukrajinských dronů dlouhého doletu. Někteří Moskvané vyjadřují obavy nebo nespokojenost s chováním úřadů po nedělním ukrajinském útoku. Během něj přeletělo hranici pět set až tisíc ukrajinských bezpilotních letounů. Rozšiřující se dosah ukrajinských zbraní si uvědomují nejen civilisté, ale i ruské úřady, armáda a klíčové podniky. Na hrozbu dronů se připravují, přestože se nacházejí stovky až tisíce kilometrů od hranic obou zemí.
před 7 hhodinami

VideoPřekročili hloubkový limit. Prokuratura řeší smrt potápěčů na Maledivách

Mezinárodní pátrací tým na Maledivách nalezl těla čtyř italských potápěčů, kteří zahynuli ve čtvrtek spolu s instruktorem. K vyzvednutí pozůstatků budou potřeba další ponory. Těla leží ve třetím segmentu podmořské jeskyně více než šedesát metrů pod hladinou. Příčiny tragédie jsou dál předmětem dohadů. V den ponoru špatné počasí zhoršovalo pod hladinou viditelnost. Tým měl sice povolení k průzkumu Indického oceánu, ale ne do takové hloubky. Případ už vyšetřuje italská prokuratura. Chce zjistit, proč zkušení potápěči, kterými oběti nehody byly, až dvojnásobně překročili místní hloubkový limit ponorů. A proč vstupovali do jeskyně, jejíž průzkum univerzita neplánovala.
před 7 hhodinami

Trump oznámil, že odkládá údery na Írán

Prezident Spojených států Donald Trump v pondělí večer SELČ na své síti Truth Social napsal, že na žádost Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů odložil nové údery proti Íránu, které byly plánované na úterý. Zároveň bez podrobností napsal, že se nyní konají „vážná jednání“. Poznamenal, že pokud nebude s výslednou dohodou spokojen, podniknou Spojené státy rozsáhlý útok proti islámské republice.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Musk prohrál soudní spor s firmou OpenAI

Americký miliardář Elon Musk utrpěl porážku v soudním sporu se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva, ne pro zisk. Porota v pondělí po zhruba dvou hodinách dospěla k závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Soudkyně Yvonne Gonzalezová Rogersová verdikt poroty přijala, napsala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael i palestinští teroristé páchali v Gaze válečné zločiny, uvedl úřad OSN

Izrael během války v Pásmu Gazy hrubě porušil mezinárodní právo a dopustil se i válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Válečných zločinů se podle něj dopustily i palestinské ozbrojené skupiny při útoku na Izrael 7. října 2023 a poté při zadržování unesených izraelských rukojmí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump stáhl žalobu kvůli úniku daňových přiznání. Původně chtěl obří odškodné

Americký prezident Donald Trump stáhl žalobu, v níž žádal finanční úřad Internal Revenue Service (IRS) o odškodné deset miliard dolarů (asi 208 miliard korun) kvůli úniku svých daňových přiznání do médií, informovaly v pondělí agentury AP a Reuters s odkazem na soudní dokumenty. Stanice ABC News minulý týden uvedla, že Trump je připraven žalobu stáhnout v rámci dohody o vytvoření fondu pro prezidentovy spojence, kteří se domnívají, že byli neoprávněně vyšetřováni.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...