Lídři Británie, Francie a Kanady varovali, že přijmou kroky proti Izraeli

Nahrávám video

Velká Británie, Francie a Kanada nebudou podle agentur AFP a Reuters nečinně přihlížet „nehorázným akcím“ vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a přijmou „konkrétní kroky“, pokud Izrael nezastaví novou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy a okamžitě neobnoví přísun humanitární pomoci na toto válkou sužované palestinské území.

Do Pásma Gazy sice po dvou a půl měsících izraelské blokády dorazilo prvních devět kamionů s humanitární pomocí, ale nejen podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jde „pouze o kapku v moři“ toho, co je nutné.

„Odmítání základní humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu ze strany izraelské vlády je nepřijatelné a hrozí porušením mezinárodního humanitárního práva,“ uvádí se v prohlášení, které zveřejnila britská vláda.

Britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a kanadský premiér Mark Carney také poznamenali, že jsou připraveni uznat palestinský stát jako součást dvoustátního řešení. „Jsme odhodláni uznat palestinský stát jako příspěvek k dosažení dvoustátního řešení a jsme připraveni v tomto směru spolupracovat s ostatními,“ doplnili lídři s odkazem na konferenci OSN plánovanou na červen. Jejím cílem je „dosáhnout mezinárodního konsensu ohledně tohoto cíle“.

Starmer, Macron a Carney rovněž zdůraznili, že odmítají jakékoli pokusy o rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. „Nebudeme váhat přijmout další opatření, včetně cílených sankcí.“

Izraelská vláda od 2. března znemožňovala jakékoli dodávky do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, s cílem vyvinout tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás. Společné prohlášení Británie, Francie a Kanady kritizuje rozhodnutí Izraele vpustit do Gazy omezené „základní“ množství pomoci jako „zcela nedostatečné“.

Prohlášení dvaadvaceti zemí

Po obnovení dodávek pomoci volá v prohlášení i dvaadvacet západních zemí, podle nichž „obyvatelstvo hladoví“. Země zároveň odmítly zamýšlený izraelský plán vlastní distribuce pomoci, který podle nich nerespektuje humanitární principy. Vyzvaly proto Izrael, aby OSN a mezinárodním organizacím umožnil nezávisle a nestranně působit při záchraně životů.

Prohlášení mimo jiné podepsali ministři zahraničí Francie, Británie, Německa, Španělska, Kanady či Austrálie a také šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Česko mezi 22 zeměmi, které také vyzvaly teroristické hnutí Hamás k okamžitému propuštění rukojmí, není.

Česká diplomacie však uvedla, že považuje humanitární situaci v Gaze za alarmující. Mluvčí Černínského paláce Daniel Drake sdělil, že Česko dlouhodobě prosazuje, aby bylo dodržováno mezinárodní i humanitární právo.

„Jen od počátku letošního roku ministr (zahraničí Jan, pozn. red.) Lipavský rozhodl o poskytnutí 20 milionů korun, které pomůžou civilnímu obyvatelstvu v Gaze. Zároveň trváme na tom a zdůrazňujeme to i při jednáních s izraelskými partnery, že přísun humanitární pomoci musí být zaručen, a to i s možností využití amerického plánu,“ dodal Drake s tím, že Česko dlouhodobě podporuje dvoustátní řešení a Arabský mírový plán.

Izraelská armáda vyzvala obyvatele Chán Júnisu k evakuaci

V pondělí Izraelské obranné síly (IDF) zveřejnily výzvu k evakuaci pro obyvatele Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Armádní mluvčí Avichaj Adrají to na sociálních sítích oznámil s tím, že celá oblast bude pokládána za „nebezpečnou bojovou zónu“. „Musíte se okamžitě evakuovat na západ do oblasti Mavásí,“ napsal ke grafice znázorňující oblast, pro níž platí evakuační nařízení.

Příkaz k evakuaci, která se týká celého Chán Júnisu včetně předměstí, tedy desítek tisíc lidí, představuje první velké nařízení k evakuaci od doby, kdy IDF zahájily rozšířenou ofenzivu v Pásmu Gazy. Izraelci varují, že mají v úmyslu dobýt celé území, aby rozdrtili teroristické hnutí Hamás. „IDF zahájí bezprecedentní útok, aby zničily kapacity teroristických organizací v této oblasti,“ doplnil Adrají.

Adrajího tvrzení znázorňují i informace o tom, že armáda v posledních 24 hodinách zasáhla v Pásmu Gazy 160 cílů, mimo jiné i skladiště zbraní a podzemní infrastruktury. Podle palestinských zdravotníků bylo zabito nejméně dvacet lidí, včetně ženy a mladé dívky.

Podle informací AP navíc izraelská armáda při ranním zásahu v Chán Júnisu, který podle palestinských obyvatel provedla v přestrojení za vysídlené Palestince, zastřelila vůdce ozbrojeného křídla Výborů lidového odporu (PRC) Ahmada Sarhána a zadržela jeho ženu a dítě. Podle Násirovy nemocnice bylo při této razii kromě Sarhána zabito nejméně pět dalších lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině.
před 11 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 54 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 6 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Evropský pohled