Velká Británie, Francie a Kanada nebudou podle agentur AFP a Reuters nečinně přihlížet „nehorázným akcím“ vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a přijmou „konkrétní kroky“, pokud Izrael nezastaví novou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy a okamžitě neobnoví přísun humanitární pomoci na toto válkou sužované palestinské území.
Lídři Británie, Francie a Kanady varovali, že přijmou kroky proti Izraeli
Do Pásma Gazy sice po dvou a půl měsících izraelské blokády dorazilo prvních devět kamionů s humanitární pomocí, ale nejen podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jde „pouze o kapku v moři“ toho, co je nutné.
„Odmítání základní humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu ze strany izraelské vlády je nepřijatelné a hrozí porušením mezinárodního humanitárního práva,“ uvádí se v prohlášení, které zveřejnila britská vláda.
Britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a kanadský premiér Mark Carney také poznamenali, že jsou připraveni uznat palestinský stát jako součást dvoustátního řešení. „Jsme odhodláni uznat palestinský stát jako příspěvek k dosažení dvoustátního řešení a jsme připraveni v tomto směru spolupracovat s ostatními,“ doplnili lídři s odkazem na konferenci OSN plánovanou na červen. Jejím cílem je „dosáhnout mezinárodního konsensu ohledně tohoto cíle“.
Starmer, Macron a Carney rovněž zdůraznili, že odmítají jakékoli pokusy o rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. „Nebudeme váhat přijmout další opatření, včetně cílených sankcí.“
Izraelská vláda od 2. března znemožňovala jakékoli dodávky do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, s cílem vyvinout tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás. Společné prohlášení Británie, Francie a Kanady kritizuje rozhodnutí Izraele vpustit do Gazy omezené „základní“ množství pomoci jako „zcela nedostatečné“.
Prohlášení dvaadvaceti zemí
Po obnovení dodávek pomoci volá v prohlášení i dvaadvacet západních zemí, podle nichž „obyvatelstvo hladoví“. Země zároveň odmítly zamýšlený izraelský plán vlastní distribuce pomoci, který podle nich nerespektuje humanitární principy. Vyzvaly proto Izrael, aby OSN a mezinárodním organizacím umožnil nezávisle a nestranně působit při záchraně životů.
Prohlášení mimo jiné podepsali ministři zahraničí Francie, Británie, Německa, Španělska, Kanady či Austrálie a také šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Česko mezi 22 zeměmi, které také vyzvaly teroristické hnutí Hamás k okamžitému propuštění rukojmí, není.
Česká diplomacie však uvedla, že považuje humanitární situaci v Gaze za alarmující. Mluvčí Černínského paláce Daniel Drake sdělil, že Česko dlouhodobě prosazuje, aby bylo dodržováno mezinárodní i humanitární právo.
„Jen od počátku letošního roku ministr (zahraničí Jan, pozn. red.) Lipavský rozhodl o poskytnutí 20 milionů korun, které pomůžou civilnímu obyvatelstvu v Gaze. Zároveň trváme na tom a zdůrazňujeme to i při jednáních s izraelskými partnery, že přísun humanitární pomoci musí být zaručen, a to i s možností využití amerického plánu,“ dodal Drake s tím, že Česko dlouhodobě podporuje dvoustátní řešení a Arabský mírový plán.
Izraelská armáda vyzvala obyvatele Chán Júnisu k evakuaci
V pondělí Izraelské obranné síly (IDF) zveřejnily výzvu k evakuaci pro obyvatele Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Armádní mluvčí Avichaj Adrají to na sociálních sítích oznámil s tím, že celá oblast bude pokládána za „nebezpečnou bojovou zónu“. „Musíte se okamžitě evakuovat na západ do oblasti Mavásí,“ napsal ke grafice znázorňující oblast, pro níž platí evakuační nařízení.
Příkaz k evakuaci, která se týká celého Chán Júnisu včetně předměstí, tedy desítek tisíc lidí, představuje první velké nařízení k evakuaci od doby, kdy IDF zahájily rozšířenou ofenzivu v Pásmu Gazy. Izraelci varují, že mají v úmyslu dobýt celé území, aby rozdrtili teroristické hnutí Hamás. „IDF zahájí bezprecedentní útok, aby zničily kapacity teroristických organizací v této oblasti,“ doplnil Adrají.
Adrajího tvrzení znázorňují i informace o tom, že armáda v posledních 24 hodinách zasáhla v Pásmu Gazy 160 cílů, mimo jiné i skladiště zbraní a podzemní infrastruktury. Podle palestinských zdravotníků bylo zabito nejméně dvacet lidí, včetně ženy a mladé dívky.
Podle informací AP navíc izraelská armáda při ranním zásahu v Chán Júnisu, který podle palestinských obyvatel provedla v přestrojení za vysídlené Palestince, zastřelila vůdce ozbrojeného křídla Výborů lidového odporu (PRC) Ahmada Sarhána a zadržela jeho ženu a dítě. Podle Násirovy nemocnice bylo při této razii kromě Sarhána zabito nejméně pět dalších lidí.