Emmanuel Macron strana 5 z 5

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den podnikla útoky na více než čtyři sta cílů teroristického palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Při úderech prý zabila několik polních velitelů i „teroristických operativců“ Hamásu, píše list The Times of Israel. Podle armádního mluvčího byl jedním z cílů také uprchlický tábor v Gaze. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena je nutné zajistit pravidelný přísun humanitární pomoci do Gazy. Americký prezident to sdělil v pondělním telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron při své úterní návštěvě Izraele navrhl, aby současná koalice proti takzvanému Islámskému státu (IS) v Sýrii a Iráku rozšířila působnost i na boj proti Hamásu. Učinil tak v reakci na útok teroristického hnutí, který si vyžádal na 1400 mrtvých. Macron v Izraeli zopakoval, že je pro humanitární příměří a také pro vytvoření palestinského státu. Odpoledne jednal i se šéfem palestinské samosprávy.

Mezi muslimskými komunitami v západní Evropě se kvůli válce na Blízkém východě rychle šíří napětí. Po pondělní vraždě dvou Švédů v Bruselu mají policie v mnoha zemích vysoký stupeň pohotovosti. Radikální muslimové navíc organizují spolu s krajní levicí demonstrace na podporu Palestinců. Ty berlínské opakovaně přerostly v pouliční násilí. Ministři vnitra zemí EU se v Lucemburku shodli na tom, že vidí řešení zejména v deportacích neúspěšných žadatelů o azyl.

Britský premiér Rishi Sunak slíbil svému izraelskému protějšku Benjaminu Netanjahuovi, že Spojené království bude při Izraeli v jeho „nejtemnější hodině“ stát. Předseda britské vlády to řekl při návštěvě Jeruzaléma. Sunak ocenil, že Izrael souhlasil s otevřením hraničního přechodu z Egypta do Pásma Gazy pro humanitární potřeby.

Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý zkritizoval Moskvu kvůli tomu, že jeho zemi nepřišla na pomoc, když Ázerbájdžán na konci září obsadil Náhorní Karabach. Rusko totiž jako spojenec Jerevanu do regionu po předchozí válce nasadilo zhruba dva tisíce vojáků v rámci mírové mise s tím, že mělo dohlížet na dodržování příměří, které Ázerbájdžán touto akcí porušil. Kritika zazněla na plenárním zasedání v Evropském parlamentu.

Po střelbě v centrální části Bruselu zemřeli večer nejméně dva lidé a další utrpěl zranění. Útočník, který po nich pálil na ulici, vykřikoval islamistická hesla a večer byl stále na útěku. Informují o tom belgická média s tím, že oběťmi jsou dva švédští fotbaloví fanoušci. Podle premiéra Alexandra De Crooa je čin spojený s terorismem, úřady zvýšily stupeň varování. Zároveň byl kvůli útoku předčasně ukončen večerní fotbalový zápas Belgie se Švédskem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kvůli vraždě učitele mladým radikalizovaným přistěhovalcem nařídil prověřit všechny případy lidí podezřelých z radikalizace, kteří by mohli být vyhoštěni z Francie. Napětí mezi Paříží a pětimilionovou muslimskou menšinou v zemi roste, muslimy pobouřil třeba nedávný zákaz nošení abájí ve školách. Zabránit radikalizaci má pomoci předloňský zákon o náboženském separatismu, který vedl k uzavření některých mešit a který přináší větší dohled úřadů nad aktivitami muslimů. Podle kritiků z řad věřících i levicových politiků ale jen umožnil další diskriminaci.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nařídil zmobilizovat sedm tisíc vojáků pro posílení bezpečnostních hlídek. Opatření reaguje na páteční útok v Arrasu na severu Francie, při němž dvacetiletý mladík nožem zabil učitele a další lidi zranil. Země téhož dne vyhlásila nejvyšší stupeň varování před terorismem. Kvůli anonymní hrozbě bombou bylo v sobotu evakuováno pařížské muzeum Louvre, kvůli obdobné hrozbě evakuovali také návštěvníky a personál zámku a parku ve Versailles. Ministr vnitra Gérald Darmanin později oznámil, že šlo o falešný poplach.

Francouzská vláda vyhlásila nejvyšší stupeň varování před terorismem poté, co v pátek zhruba dvacetiletý mladík na střední škole v Arrasu na severu země nožem zabil učitele a další lidi zranil. Policie pachatele zadržela a vyslýchá ho, stejně jako sedm dalších lidí včetně několika jeho příbuzných. Prezident Emmanuel Macron označil útok za barbarský čin islamistického terorismu a na večer svolal krizové zasedání ministrů a bezpečnostních činitelů. Motiv útočníka je zatím neznámý, stanice BFM TV s odvoláním na nejmenovaný zdroj tvrdí, že vykřikoval „Alláhu akbar“ (arabsky Bůh je veliký).

Teroristé z Hamásu vyzvali na pátek ke generální mobilizaci muslimů po celém světě. Desítky tisíc lidí se zúčastnily demonstrací na Blízkém východě. Protestující se sešli například v Bangladéši, Íránu nebo Afghánistánu. Tam někteří lidé na znamení neúcty šlapali na americké a izraelské vlajky. Shromáždění na podporu Palestinců byla naplánovaná i v Římě, Helsinkách, Mnichově či Istanbulu. Francouzská policie musela ve čtvrtek nasadit slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům v Paříži, kteří ignorovali zákaz akcí na podporu Palestinců.

Provoz na letišti v severoněmeckém Hamburku byl z bezpečnostních důvodů zastaven a prostor uzavřen. Na místě zasahovala policie, podle které hrozil útok proti letadlu mířícímu do Hamburku z íránského Teheránu.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu, za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Jméno oznámil v pátek dopoledne Norský Nobelův výbor.

Tři tisíce migrantů zadrželi francouzští policisté na hranicích s Itálií za pouhé dva týdny. A další velké počty se chystají. Úřady nepochybují o tom, že velká většina migrantů z ostrova Lampedusa bude směřovat právě do Francie. Ve městech na hranicích rostou obavy.

Francouzský velvyslanec ve středu ráno odletěl z Nigeru, potvrdil Elysejský palác. Vojenská junta velvyslanci nařídila zemi opustit téměř před měsícem, Francie to ale dlouho odmítala. Prezident Emmanuel Macron nakonec v neděli oznámil, že diplomat africkou zemi skutečně opustí.

Francouzský velvyslanec v Nigeru se v příštích hodinách vrátí do vlasti. V neděli večer to v rozhovoru s televizní stanicí TF1 oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Nigerská vojenská junta, která se moci chopila v červenci, rozhodla na konci srpna o vyhoštění velvyslance Sylvaina Ittého. Paříž však rozhodnutí neuznala a svého diplomata ponechala na místě. Nejpozději do konce roku odejde podle Macrona ze západoafrické země i patnáct set francouzských vojáků. Podle agentury AFP tak Macron ustoupil pučistům ve dvou klíčových požadavcích.

Papež František se v sobotu odpoledne ve francouzském městě Marseille zúčastnil mše s několika desítkami tisíc věřících, kteří zaplnili stadion Vélodrome. Papež věřící vyzval, aby se modlili za oblasti postižené válkou a ukrajinský lid. Předtím zdůraznil, že běženci, kteří riskují své životy na moři, aby se dostali do Evropy, „nejsou invazí“. Mše se zúčastnil i francouzský prezident Emmanuel Macron, což vzbudilo kritiku. Papež se s Macronem také setkal při jednání za zavřenými dveřmi.

Papež František v pátek odpoledne dorazil do jihofrancouzského města Marseille na dvoudenní návštěvu, kterou hodlá věnovat zejména tématu nové migrační vlny ve Středozemním moři. V největším francouzském přístavním městě Františka přivítala premiérka Elisabeth Borneová. Do města hlava katolické církve zamířila po pěti stech letech.

Král Karel III. se stal prvním britským monarchou, který pronesl projev ve francouzském senátu. Hovořil o nenahraditelném přátelství obou zemí na úrovni vlád i obyčejných lidí nebo o partnerství ve sportu a umění. Závěrem Karel III. vyzval senátory ke spolupráci na nové dohodě mezi Velkou Británií a Francií, která bude „neodkladně“ reagovat na stav klimatu a biodiverzity ve světě. Karel III. je ve Francii s chotí Camillou do pátku na třídenní návštěvě.

Britský král Karel III. se svou manželkou Camillou ve středu přiletěli do Paříže na třídenní státní návštěvu. Monarcha se odpoledne následně setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a první dámou Brigitte Macronovou u pařížského Vítězného oblouku, pod nímž král symbolicky zažehl věčný oheň pro Francii. Večer se ve Versailles konala na počest královského páru slavnostní banket.

Tři afričtí sousedé, které postupně ovládly vojenské režimy – Niger, Mali a Burkina Faso – uzavřely dohodu o vzájemné pomoci v případě převratu nebo útoku zvenčí. Naposledy se chopila vojenská junta moci v Nigeru, nyní se obává zákroku Hospodářského společenství západoafrických států. Ty pohrozily vojenskou intervencí v případě, že se k moci nevrátí demokraticky zvolený prezident.

Na summitu skupiny velkých ekonomik G20 v Dillí v neděli lídři států a vlád společně uctili památku indického politika a bojovníka za nezávislost Mahátmy Gándhího. Na začátek druhého a zároveň posledního dne setkání navštívili památník, kde byl Gándhí v roce 1948 po svém zavraždění zpopelněn. Následně indický premiér Naréndra Módí předal Brazílii předsednictví skupiny G20 a prohlásil dvoudenní summit za ukončený. Rovněž navrhl, aby státníci jednali na virtuálním zasedání ještě letos v listopadu.

Lídři členských zemí se na víkendovém summitu skupiny G20 v Dillí dohodli na formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. V sobotu to oznámil indický premiér Naréndra Módí. Klíčová a dosud sporná pasáž o geopolitické situaci na Ukrajině podle DPA odpovídá požadavkům Ruska i Západu a hostitelská země výsledek označuje za „stoprocentní konsensus“. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a lídři by na ni neměli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Summit přišel i s významnou dohodou o infrastruktuře. Počítá s lepším propojením Evropy, Blízkého východu a Indie sítí železnic a přístavů. Tématem bylo i klima.

Zhruba dvanáct milionů žáků se v pondělí vrátilo do škol ve Francii. V médiích v té souvislosti rezonuje především začátek platnosti zákazu nosit ve školách abáju, dlouhý oděv zakrývající celé tělo, který oblékají některé muslimky. Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin ve vzkazu pořádkovým silám zdůraznil „citlivou povahu tohoto návratu do školy“. Nové opatření se zatím obešlo bez problémů, zhodnotil první den platnosti opatření zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.