Začíná konference OSN o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu

V New Yorku v pondělí začíná dvoudenní konference OSN, kterou hostí Francie a Saúdská Arábie, se zaměřením na dvoustátní řešení palestinsko-izraelského konfliktu. Americká diplomacie minulý čtvrtek oznámila, že se Spojené státy akce nezúčastní. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa již dříve chystanou konferenci zkritizovala jako kontraproduktivní k ukončení války v Pásmu Gazy a osvobození rukojmí a vyzvala spojence, aby se jí neúčastnili.

Konference, jejímž cílem je nastínit rámec pro palestinský stát, již byla jednou odložena v červnu kvůli izraelskému útoku na íránské vojenské objekty a jaderné provozy, do něhož se jednorázově útokem na íránské jaderné objekty zapojily také Spojené státy.

Nyní se počítá s tím, že konference bude rozdělena do dvou částí – na jednání na úrovni ministrů a následně druhé jednání hlav států a vlád před každoročním zasedáním Valného shromáždění OSN v září.

Česko bude na konferenci reprezentovat zástupce Stálé mise ČR při OSN, původně se přitom měl zúčastnit politický zástupce z ústředí. České ministerstvo zahraničí minulý týden uvedlo, že Česko dlouhodobě podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, které ale musí být dosaženo přímým jednáním a dohodou obou stran. Česká republika Palestinský stát stejně jako většina zemí západní Evropy, Spojené státy či Kanada neuznává.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek oznámil, že Francie uzná Stát Palestina na zasedání Valného shromáždění v září. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala, stejně jako teroristická organizace Hamás.

Země uznávající Stát Palestina

Palestinský stát uznává téměř 150 členských zemí OSN (z celkem 193 států) a dva nečlenské státy (Vatikán a Saharská arabská demokratická republika).

Seznam zemí uznávajících Palestinu se rozrostl loni na jaře o několik karibských států (Trinidad a Tobago, Bahamy, Jamajka či Barbados) a na konci května 2024 také o Irsko, Norsko a Španělsko, krátce poté následovaly Slovinsko a Arménie a zatím naposledy letos v březnu Mexiko.

První zemí Evropské unie, která palestinský stát uznala, se stalo 30. října 2014 Švédsko, kde žije početná palestinská komunita. Ještě před vstupem do EU tak učinilo několik východoevropských zemí či Kypr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 12 mminutami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 26 mminutami

Ve zbraňové amnestii zatím lidé odevzdali stovky zbraní, náboje i granát

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 42 mminutami

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 2 hhodinami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 6 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 9 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...