Ukrajinský parlament ratifikoval dohodu s USA o nerostném bohatství

Ukrajinský parlament odsouhlasil dohodu se Spojenými státy o nerostech. Pro bylo 338 zákonodárců, proti nikdo, píše agentura Reuters. Dohoda, kterou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil za vyváženou a spravedlivou, umožní Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Vznikne také společný investiční fond na obnovu válkou zničené země.

Smlouvu před týdnem ve středu podepsali ve Washingtonu americký ministr financí Scott Bessent a ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Ujednání otevřelo Kyjevu cestu k další americké vojenské pomoci. Svyrydenková zmínila mimo jiné systémy protivzdušné obrany.

Text americko-ukrajinské dohody o nerostech
(pdf, 677 kB)
Stáhnout

Podle Svyrydenkové je v dohodě jasně stanoveno, že všechny zdroje na ukrajinském území i v teritoriálních vodách patří Ukrajině a je to Kyjev, kdo bude určovat, co a kde se bude těžit. „Firmy jako Ukrnafta nebo Enerhoatom zůstávají ve vlastnictví státu,“ zdůraznila Svyrydenková.

„Očekáváme, že po dobu prvních deseti let nebudou zisky a výnosy fondu rozděleny, ale budou moci být investovány pouze na Ukrajině, do nových projektů nebo obnovy. Tyto podmínky budou dále projednávány,“ uvedla ministryně. Smlouva je podle ní v souladu s ukrajinskou ústavou a nemění nic na cestě země do EU.

Partnerství bude podle Kyjeva rovnocenné. Podle Washingtonu jde o vzkaz Kremlu. „Tato dohoda Rusku jasně signalizuje, že administrativa Donalda Trumpa je odhodlána k mírovému procesu zaměřenému na svobodnou, suverénní a prosperující Ukrajinu v dlouhodobém horizontu. A aby bylo jasno, žádný stát ani osoba, která financovala nebo dodávala ruskou válečnou mašinérii, nebude moci těžit z rekonstrukce Ukrajiny,“ konstatoval minulý týden Bessent.

Absence bezpečnostní garance

Pakt neobsahuje konkrétní bezpečnostní garance ze strany USA pro Kyjev, které napadená země požadovala. Prezident USA Donald Trump nicméně již připustil přítomnost USA na Ukrajině, všímá si AFP. „Myslím, že americká přítomnost udrží mnoho špatných aktérů mimo zemi, nebo rozhodně mimo oblast, kde budeme těžit,“ prohlásil minulý týden šéf Bílého domu.

Pakt byl předmětem několikaměsíčního vyjednávání. K jeho uzavření byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Z podpisu ale tehdy sešlo kvůli emotivní roztržce mezi Trumpem, jeho viceprezidentem JD Vancem a Zelenským v Bílém domě.

Kritické nerosty

Ukrajina má významná ložiska důležitých prvků a nerostů, od lithia po titan, které jsou nezbytné pro výrobu elektroniky, technologií čisté energie a některých zbraňových systémů a jsou velmi žádané v celosvětovém boji o zdroje. Má také značné zásoby uhlí, ropy, plynu a uranu.

„Velká část nalezišť je pod ruskou okupací. Rusové se možná budou škrábat za uchem a říkat si, jak se Trump na ta místa chystá dostat. Vždyť aby mohl začít tyto věci těžit, tak bychom tady museli nebýt,“ upozornil profesor historie a mezinárodních vztahů Igor Lukeš z Bostonské univerzity.

Dohoda přichází uprostřed obchodní války USA s Čínou, odkud pochází 90 procent současných světových zásob vzácných zemin, připomíná BBC.

USA dochází s Rusy trpělivost

Washington se zatím marně snaží přimět Kreml ke klidu zbraní. Ukrajina už dříve souhlasila s americkým návrhem na příměří, a to bez podmínek. Naopak Rusko se zatím jasně nevyjádřilo, hovoří ale o tom, že je takové myšlence nakloněno. Spojené státy už také pohrozily, že pokud se cesta k příměří neotevře, snahy zprostředkovat mír zanechají.

V posledních dnech vyjádřili členové Trumpovy vlády skepsi, pokud jde o rychlé ukončení konfliktu. Podle JD Vance nyní bude na Rusech a Ukrajincích, aby se seznámili s podmínkami míru druhé strany. „Bude na nich, aby dospěli k dohodě a zastavili tento brutální, brutální konflikt,“ řekl americký viceprezident Fox News.

V Senátu USA má navíc šanci projít nový republikánský návrh, který počítá se cly ve výši 500 procent na dovoz ze zemí, jež kupují ruskou ropu.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily obnovení diplomatických styků s Venezuelou

Spojené státy a Venezuela obnoví diplomatické styky přerušené v roce 2019. Oznámilo to ve čtvrtek americké ministerstvo zahraničí, dva měsíce po americkém únosu autoritářského venezuelského vůdce Nicoláse Madura. Ve stejný den americký ministr vnitra Doug Burgum na závěr návštěvy Venezuely řekl, že země dobře zajišťuje bezpečí soukromých investic do těžby ropy a nerostů.
před 2 hhodinami

Sněmovna reprezentantů odmítla rezoluci omezující Trumpa v úderech na Írán

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek odmítla demokraty prosazovanou rezoluci, která měla zabránit dalším úderům na Írán bez souhlasu Kongresu, informují tiskové agentury. Opozice nespokojená s tím, že prezident Donald Trump rozpoutal válku bez konzultací se zákonodárci, nepřehlasovala Trumpovy republikány disponující sněmovní většinou. Obdobné usnesení o den dříve neprošlo Senátem.
před 4 hhodinami

Izrael útočí na Teherán, Emiráty hlásí zraněné. Katar vyhlásil stav nouze

Íránské drony zranily v Abú Dhabí v Emirátech šest lidí. Katarské úřady vyhlásily stav nouze po explozích v Dauhá, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Izraelské letectvo ráno udeřilo na pozice režimu v Teheránu. Reuters večer informovala o vzdušném útoku na ubytovací zařízení poblíž íránského hlavního města. Írán opakovaně vyslal balistické rakety na židovský stát, podle agentury AFP byly v Jeruzalémě slyšet výbuchy. Mohutná exploze se ozvala i na tankeru kotvícím u břehů Kuvajtu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael urguje statisíce obyvatel Bejrútu k evakuaci

Izraelská armáda vyzvala stovky tisíc obyvatel jižního předměstí Bejrútu k okamžité evakuaci, napsala agentura AFP. Lidé mají odcházet pouze směrem na sever a na východ. Jakýkoliv pohyb jižním směrem může podle armády znamenat ohrožení životů. Už ve středu vyzvala všechny obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na území severně od řeky Lítání, která leží asi 30 kilometrů od izraelských hranic. Armáda to zdůvodnila vojenskými operacemi proti teroristickému hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 6 hhodinami

Noemová skončí ve funkci ministryně vnitřní bezpečnosti USA

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová k 31. březnu ve funkci skončí. Nahradit ji chce senátorem z Oklahomy Markwaynem Mullinem. Potvrdit ho ve funkci ještě musí Senát, do té doby však může Mullin začít pracovat jako úřadující ministr.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chci být osobně zapojen do výběru příštího lídra Íránu, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely. Zároveň označil syna zabitého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího za nepřijatelnou volbu. Šéf Bílého domu to řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajským serverem Axios. Chameneí byl zabit v sobotu na začátku izraelsko-amerických útoků na Írán.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...