Ukrajinský parlament odsouhlasil dohodu se Spojenými státy o nerostech. Pro bylo 338 zákonodárců, proti nikdo, píše agentura Reuters. Dohoda, kterou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil za vyváženou a spravedlivou, umožní Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Vznikne také společný investiční fond na obnovu válkou zničené země.
Smlouvu před týdnem ve středu podepsali ve Washingtonu americký ministr financí Scott Bessent a ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Ujednání otevřelo Kyjevu cestu k další americké vojenské pomoci. Svyrydenková zmínila mimo jiné systémy protivzdušné obrany.
Podle Svyrydenkové je v dohodě jasně stanoveno, že všechny zdroje na ukrajinském území i v teritoriálních vodách patří Ukrajině a je to Kyjev, kdo bude určovat, co a kde se bude těžit. „Firmy jako Ukrnafta nebo Enerhoatom zůstávají ve vlastnictví státu,“ zdůraznila Svyrydenková.
„Očekáváme, že po dobu prvních deseti let nebudou zisky a výnosy fondu rozděleny, ale budou moci být investovány pouze na Ukrajině, do nových projektů nebo obnovy. Tyto podmínky budou dále projednávány,“ uvedla ministryně. Smlouva je podle ní v souladu s ukrajinskou ústavou a nemění nic na cestě země do EU.
Partnerství bude podle Kyjeva rovnocenné. Podle Washingtonu jde o vzkaz Kremlu. „Tato dohoda Rusku jasně signalizuje, že administrativa Donalda Trumpa je odhodlána k mírovému procesu zaměřenému na svobodnou, suverénní a prosperující Ukrajinu v dlouhodobém horizontu. A aby bylo jasno, žádný stát ani osoba, která financovala nebo dodávala ruskou válečnou mašinérii, nebude moci těžit z rekonstrukce Ukrajiny,“ konstatoval minulý týden Bessent.
Absence bezpečnostní garance
Pakt neobsahuje konkrétní bezpečnostní garance ze strany USA pro Kyjev, které napadená země požadovala. Prezident USA Donald Trump nicméně již připustil přítomnost USA na Ukrajině, všímá si AFP. „Myslím, že americká přítomnost udrží mnoho špatných aktérů mimo zemi, nebo rozhodně mimo oblast, kde budeme těžit,“ prohlásil minulý týden šéf Bílého domu.
Pakt byl předmětem několikaměsíčního vyjednávání. K jeho uzavření byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Z podpisu ale tehdy sešlo kvůli emotivní roztržce mezi Trumpem, jeho viceprezidentem JD Vancem a Zelenským v Bílém domě.
Kritické nerosty
Ukrajina má významná ložiska důležitých prvků a nerostů, od lithia po titan, které jsou nezbytné pro výrobu elektroniky, technologií čisté energie a některých zbraňových systémů a jsou velmi žádané v celosvětovém boji o zdroje. Má také značné zásoby uhlí, ropy, plynu a uranu.
„Velká část nalezišť je pod ruskou okupací. Rusové se možná budou škrábat za uchem a říkat si, jak se Trump na ta místa chystá dostat. Vždyť aby mohl začít tyto věci těžit, tak bychom tady museli nebýt,“ upozornil profesor historie a mezinárodních vztahů Igor Lukeš z Bostonské univerzity.
Dohoda přichází uprostřed obchodní války USA s Čínou, odkud pochází 90 procent současných světových zásob vzácných zemin, připomíná BBC.
USA dochází s Rusy trpělivost
Washington se zatím marně snaží přimět Kreml ke klidu zbraní. Ukrajina už dříve souhlasila s americkým návrhem na příměří, a to bez podmínek. Naopak Rusko se zatím jasně nevyjádřilo, hovoří ale o tom, že je takové myšlence nakloněno. Spojené státy už také pohrozily, že pokud se cesta k příměří neotevře, snahy zprostředkovat mír zanechají.
V posledních dnech vyjádřili členové Trumpovy vlády skepsi, pokud jde o rychlé ukončení konfliktu. Podle JD Vance nyní bude na Rusech a Ukrajincích, aby se seznámili s podmínkami míru druhé strany. „Bude na nich, aby dospěli k dohodě a zastavili tento brutální, brutální konflikt,“ řekl americký viceprezident Fox News.
V Senátu USA má navíc šanci projít nový republikánský návrh, který počítá se cly ve výši 500 procent na dovoz ze zemí, jež kupují ruskou ropu.
