Parlament strana 5 z 5

Odcházející čínský premiér Li Kche-čchiang prohlásil, že by Peking měl podporovat mírový rozvoj vztahů s Tchaj-wanem, pokročit v procesu „mírového sjednocení Číny“ a zároveň podniknout rozhodné kroky proti tchajwanské nezávislosti. Řekl to na zahájení každoročního výročního zasedání čínského parlamentu. Poslanci se během něj chystají schválit více peněz pro armádu a zvolí nové vedení země. Podle odborníků potvrdí na dalších pět let v čele státu prezidenta Si Ťin-pchinga. Změny v dalších vysokých funkcích, včetně premiérské, jen upevní jeho moc.

Vládní koalici se po několikadenních opozičních obstrukcích podařilo prosadit nižší valorizaci penzí. Současná sněmovna zažívá obstrukce poměrně často. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jsou příčinou populisté a extremisté v opozičních lavicích, kteří tento prostředek zneužívají nad únosnou míru. Přesto se zástupci vládních stran s opozicí tento týden domluvili na pravidlech fungovní sněmovny, která jej naplňují „opatrným optimismem“, řekl v Otázkách Václava Moravce.

Dánští poslanci v úterý schválili zrušení jednoho státního svátku ve snaze ušetřit a posílit obranný rozpočet. Informuje o tom agentura AP, podle které toto rozhodnutí tvrdě kritizuje opozice, odbory a dánští biskupové. Svátek se slaví od roku 1686.

Prezidentské a parlamentní volby v nejlidnatější zemi Afriky budou mít podle mnoha pozorovatelů dopad na celý kontinent. Nová hlava státu i parlament se budou potýkat se zhoršující se bezpečnostní situací spojenou s řáděním zločineckých skupin, džihádistů či separatistů. V problémech je také ekonomika, která prožila v posledních letech dvě recese. Inflace přesahuje dvacet procent a téměř 133 milionů (z asi 216 milionů obyvatel) lidí trpí chudobou.

Poměrem 63 ku 47 hlasům izraelský parlament v noci na úterý schválil v prvním čtení první část kontroverzní soudní reformy, která vyvolává v zemi masové demonstrace. Informovala o tom agentura Reuters. Podle kritiků změny omezí pravomoci soudnictví.

Před izraelským parlamentem, který měl v pondělí v prvním čtení hlasovat o části kontroverzní soudní reformy, se sešli demonstranti. Podle listu Haaretz jich bylo odhadem sto tisíc. Někteří Izraelci tam zamířili z protestu v Tel Avivu. Nesouhlas se rozhodli vyjádřit lidé i na dalších místech v zemi, napsal deník The Jerusalem Post. Podle něj ráno demonstrující zablokovali některé silnice včetně té, která vede na Ben Gurionovo mezinárodní letiště. Skupiny lidí se ráno také posadily před domy několika vládních poslanců, aby nemohli odjet do parlamentu.

Ve Švýcarsku sílí debata o možných úpravách v neutralitě země. Bern dosud s odkazem na své zákony zamítal žádosti jiných zemí o předání jejich zbraní švýcarské výroby Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nyní se ale v parlamentu jedná o tom, že by takový reexport mohl být za určitých podmínek možný. Vývoz zbraní na Ukrajinu podporuje nadpoloviční většina Švýcarů a tlačí na něj i zbrojní průmysl, kterému striktní pravidla komplikují uzavírání kontraktů.

Předčasné parlamentní volby na Slovensku se budou konat 30. září, odhlasovala sněmovna, která v prosinci vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Část opozice navrhovala, aby hlasování proběhlo už v květnu nebo v červnu.

U příležitosti Dne památky obětí holocaustu se v Senátu a na ministerstvu zahraničí uskutečňují vzpomínková setkání. V Senátu vystoupili kromě předsedů obou komor parlamentu Miloše Vystrčila (ODS) a Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) třeba také bývalá vězeňkyně nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka Dita Krausová.

Poslanci v prvním kole podpořili zrušení více než deseti tisíc nadbytečných zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou již nevyužívané. Sněmovna také schválila návrh organizačního výboru ohledně provozních příspěvků poslaneckých klubů, které by tak měly letos dostávat stejné příspěvky jako loni. Dolní komora rovněž podpořila novelu drážního zákona, která zřejmě zvýší některá práva cestujících na železnici, a mimo jiné potvrdila zvolení Ladislava Oklešťka (ANO) do čela sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Poslanci měli v úterý projednat vládní návrh na zrušení nadbytečných právních předpisů, dolní komora se však k jednání nedostala, opozice téměř tři hodiny načítala další návrhy změn programu. Opoziční poslanci však opět debatu o rozpočtu, změnách v DPH či o řešení energetické krize neprosadili. Schůze byla přerušena do středečních 9:00.

Sobotní slovenské referendum o ústavních změnách pro předčasné parlamentní volby je kvůli nízké volební účasti neplatné. Zúčastnilo se ho 27,25 procenta voličů. Výsledky sčítání hlasů potvrdila státní volební komise, řekl její předseda Ladislav Orosz. Podmínkou pro platnost hlasování bylo, aby se ho zúčastnila více než polovina oprávněných voličů.

Na Slovensku v deset večer skončilo referendum o doplnění ústavy tak, aby se předčasné parlamentní volby nově mohly konat na základě rozhodnutí parlamentu nebo plebiscitu. Z řady volebních místností byla přes den hlášena výrazně nižší než nadpoloviční účast. Podmínkou platnosti referenda přitom je, aby se ho zúčastnila více než polovina oprávněných voličů.

Protivládní protesty v Peru, které si od svého vypuknutí před měsícem vyžádaly již 47 obětí, se rozšířily zejména na jihu země. Nepokoje se ve středu odehrály i v turisty oblíbeném městě Cuzco, nejméně jeden člověk tam zemřel a dalších více než třicet utrpělo zranění, napsala agentura AFP.

Severní Irsko už od května nemá funkční parlament ani vládu. Pětkrát se poslanci pokusili pat prolomit, odpor unionistů k severoirskému protokolu je ale silnější. Region spravují úředníci, kteří mají velmi omezené pravomoce a nemohou činit klíčová rozhodnutí. Na pozadí se odehrává politický souboj o pobrexitové uspořádání, ale také významné společenské změny, které tiše otřásají základy Severního Irska.

Policie v brazilské metropoli vyklidila tábor příznivců krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara. Ti se několik týdnů před kasárnami dožadovali zásahu armády po prezidentských volbách, v nichž Bolsonaro prohrál. Podle místních médií bylo z tábora odvezeno asi dvanáct set lidí k výslechu. Vyklizení nařídil soudce po nedělním útoku Bolsonarových příznivců na sídla tří nejvyšších brazilských institucí v metropoli. Útok odsoudili prezidenti USA, Mexika a Francie a také kanadský premiér či německý kancléř.

V Brazílii pronikli v neděli příznivci exprezidenta Jaira Bolsonara do budovy parlamentu a prezidentského paláce Planalto, uvedla agentura AP. Neuznávají vítězství jeho nástupce Luize Inácia Luly da Silvy. Demonstranti podle zahraničních agentur vzali útokem také blízkou budovu nejvyššího soudu. Lula da Silva toto počínání odsoudil, útočníky označil za fašisty a fanatiky a slíbil, že budou potrestáni. Před 23. hodinou středoevropského času agentura Reuters informovala, že brazilským bezpečnostním složkám se podařilo dostat budovy státních institucí znovu pod kontrolu.

Venezuelský sněm bývalých opozičních poslanců odhlasoval ukončení mandátu přechodného prezidenta Juana Guaidóa. Jeho přechodnou vládu, kterou podporují Spojené státy, chce nahradit novým orgánem, který by měl na starosti správu zmrazených venezuelských aktiv v zahraničí. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.

Poslanecká sněmovna má za sebou první rok v novém složení, ve kterém schválila skoro stovku zákonů. V roce 2022 se potýkala rovněž s vysokým počtem obstrukcí a mimořádných schůzí. Jejich svolání iniciovala jak opozice, tak zástupci z koaličních řad. Poslanci nejčastěji řešili nejen dopady ruské agrese na Ukrajině, ale také energetickou krizi. Kvůli dlouhým a často i nočním schůzím se vedení komory rozhodlo upravit harmonogram jednání. V novém systému má být pro debatu nad zákony víc času.

Slovenský parlament schválil mimořádný odvod pro rafinerii Slovnaft, kterým zdaní rozdíl mezi aktuálními a dřívějšími zisky. Sazba 55 procent je výsledkem kompromisu mezi stranami bývalé vládní koalice Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OľaNO) ministra financí Igora Matoviče a Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka. Informoval o tom slovenský list DenníkN. Parlament schválil také státní rozpočet na příští rok a zrušil poplatky za rozhlas a televizi.

Desítka slovenských poslanců, kteří vystoupili z klubu nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽANO) ministra financí Igora Matoviče, se v pondělí vyslovila proti předčasným volbám jako řešení situace po pádu vlády premiéra Eduarda Hegera. Oznámili to jejich zástupci včetně ministra životního prostředí Jána Budaje. Opozice podle dostupných informací zatím nemá ve sněmovně dostatek hlasů na prosazení návrhů v souvislosti s vypsáním nových voleb a část politiků se nevzdala myšlenky shromáždit v nynější sněmovně většinu potřebnou k vytvoření nové vlády.

Opoziční Fronta národní spásy v Tunisku (NSTF) vyzvala tuniského prezidenta Kaíse Saída k odchodu z funkce. Prezident podle ní po parlamentních volbách s účastí pod devět procent ztratil legitimitu. Informovala o tom agentura Reuters. Volby bojkotovala většina opozičních politických stran, podle kterých bylo hlasování vyvrcholením snahy prezidenta o přechod k nedemokratické vládě.

Přesně 24 let existovalo Federální shromáždění jakožto parlament v rámci Československa. Poslanci obou zemí – české i slovenské – v něm poprvé zasedali v lednu 1969, nedlouho po sovětské okupaci vojsky Varšavské smlouvy. A dva týdny před rozpadem federace na dva samostatné státy se v něm volení zástupci sešli naposledy. Tuto událost si nenechal ujít ani prezident Václav Havel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Kolem pěti tisíc turistů uvázlo v peruánském městě Cuzco kvůli nepokojům, které vypukly minulý týden po sesazení levicového prezidenta Pedra Castilla parlamentem. Protesty a střety s policií si od té doby vyžádaly přes 20 životů, napsal server BBC.