Parlament strana 3 z 5

Předseda opoziční Občanské koalice (KO) Donald Tusk vyzval prezidenta Andrzeje Dudu, aby rychle jmenoval novou vládu. Tu chce vytvořit s Třetí cestou a Levicí, dohromady ve volbách získaly většinu. Šéf kanceláře prezidenta, který je z dosud vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS), prohlásil, že Duda má na konzultace dost času. Zástupci PiS již oznámili, že nejspíš míří do opozice.

Poslanci v pátek navzdory opozičnímu odporu schválili konsolidační balíček, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků. Opozice tvrdí, že balíček pouze zvyšuje daně a může způsobit růst inflace. Balíček například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. Změny musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Většina jich má vstoupit v účinnost příští rok. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje schválení balíčku za jednu z nejdůležitějších věcí v tomto volebním období. Naopak šéfka poslanců ANO Alena Schillerová krok označila za černý pátek pro českou ekonomiku.

Polský episkopát lidem doporučuje, komu dát hlas v nedělních parlamentních volbách. Věřící by například neměli volit strany, které prosazují právo žen na potrat. Opozice upozorňuje na to, že duchovní v kostelech vysloveně nabádají k volbě vládní konzervativní strany Právo a Spravedlnost (PiS). Zástupci církve to odmítají.

Třetí nejsilnější slovenská strana Hlas–SD podle svého šéfa Petera Pellegriniho udělá všechno pro vytvoření vlády. Oznámil to po jednání s prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Pellegrini nevylučuje rozhovory se žádnou z hlavních stran, tedy vítězným Smerem–SD ani hnutím Progresívne Slovensko, které skončilo v sobotních volbách na druhém místě. Bez Hlasu nemůže vzniknout žádná koalice, Pellegrini proto slíbil, že bude k jednáním přistupovat zodpovědně.

Slovenští voliči vyslali v sobotním hlasování do parlamentu mezi 150 novými poslanci řadu známých jmen, ale třeba také čtyři politiky, kteří čelí obvinění z trestných činů. Do sněmovny se zároveň dostalo 33 žen, což o jednu poslankyni překonalo rekord z minulého období. Polovina z nich přitom uspěla na kandidátce liberálního Progresívného Slovenska.

Slovensko čekají v sobotu předčasné parlamentní volby. Strany se v kampani předháněly, kdo dokáže účinněji posílit ekonomiku země. Slováky trápí hlavně přetrvávající vysoká inflace a současně nízké platy. V kampani rezonoval také spor s Kyjevem ohledně zákazu dovozu ukrajinského obilí.

Smer – Sociálna demokracia (Smer–SD) je jeden z nejvýznamnějších politických subjektů Slovenska posledních let. V jeho čele stojí zakladatel a expremiér Robert Fico, který je nyní jedním ze 27 poslanců strany ve 150členné Národní radě. Smer má za sebou několik vládních působení, ve kterých například Slovensko přijalo euro. Kvůli korupčním kauzám a politickým skandálům však byl Fico donucen odstoupit z postu premiéra. Po posledních volbách skončila strana v opozici. Nové voliče se snaží získat příklonem k nacionalismu a hlásáním některých tezí kremelské propagandy o rusko-ukrajinské válce.

V nadcházejících volbách do slovenského parlamentu kandiduje několik nacionalistických stran a hnutí. Největší šance na úspěch má podle průzkumů hnutí Republika a Slovenská národná strana (SNS). O přízeň voličů se z krajně pravicového tábora dále uchází Kotlebova Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS).

V úterý se konala další schůze dolní komory, kde jen diskuse nad programem zabrala mnoho hodin a proměnila sněmovní řečniště v rétorické cvičiště. Poslanci se k hlasování o zákonech dostali po více než šesti hodinách, jednání přetékající do nočních hodin jsou už v podstatě standardem. Místopředseda ANO Radek Vondráček poznamenal, že politický střet patří do všech demokratických parlamentů. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy je sněmovna „živý organismus“. Jediným arbitrem politiků jsou nakonec voliči, uvedl v pořadu Události, komentáře.

Ukrajina se kromě ruské invaze snaží popasovat také s přetrvávající korupcí. Ukázal na ni i nový případ ministerských úředníků, kteří dle vyšetřovatelů zpronevěřili 62 milionů ukrajinských hřiven (téměř 37 milionů korun). Prezident Volodymyr Zelenskyj chce korupci za války postavit na roveň vlastizradě. Potírání úplatkářství je mimo jiné důležitou podmínkou pro západní pomoc Kyjevu a integraci okupované země do evropských struktur.

Šéf španělských lidovců Alberto Feijóo se pokusí získat důvěru v parlamentu a stát se novým španělským premiérem. V úterý dostal pověření od krále Felipa VI. Jedná se o první pokus vytvořit vládu po červencových parlamentních volbách, lidovci však nemají v parlamentu většinu. O pověření usiloval i stávající premiér a šéf socialistů Pedro Sánchez.

Novou předsedkyní dolní komory španělského parlamentu zvolili poslanci kandidátku vládních socialistů Francinu Armengolovou, která vyhrála už v prvním kole. Dostala hlasy 178 z 350 členů Kongresu poslanců, podpořily ji tedy i obě strany katalánských separatistů, informují místní média. Podle nich to udělaly mimo jiné poté, co šéf španělské diplomacie poslal do Bruselu oficiální žádost, aby se katalánština, baskičtina a galicijština staly úředními jazyky Evropské unie. Odborníci se domnívají, že hlasování představuje vítězství šéfa socialistů Pedra Sáncheze, který chce pokračovat ve funkci premiéra.

Polský parlament schválil zákon, který umožní uspořádat celostátní referendum společně s parlamentními volbami. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) se v průběhu hlasování chce ptát na čtyři otázky týkající se mimo jiné migrace či hraniční politiky s Běloruskem. Podle některých analytiků a polské opozice jde ale PiS hlavně o mobilizaci voličské základny a rozněcování emocí. Hlasovat se bude 15. října.

Španělští socialisté po sečtení volebních hlasů ze zahraničí přišli o jeden poslanecký mandát. Sestavení levicové koalice tak pro ně bude ještě obtížnější, než se po parlamentních volbách z minulého víkendu zdálo. Nyní by totiž potřebovali podporu radikálních katalánských separatistů, a ne jen aby se tito separatisté zdrželi hlasování, řekli analytici agentuře Reuters.

Nedělní španělské parlamentní volby vyhráli opoziční lidovci se 33,1 procenta hlasů před vládními socialisty se 31,7 procenta. Vyplývá to z úplných předběžných výsledků zveřejněných na webu televize RTVE. Sestavit vládu ale zřejmě bude složité. Lidová strana (PP) vedená Albertem Núňezem Feijóem ani socialisté premiéra Pedra Sáncheze totiž nebudou mít většinu, a to ani v případě koalice s jednou z dalších stran. Důležitá proto bude role malých regionálních stran. Podle deníku El País a dalších španělských médií však bude nutné vyhlásit nové volby.

Ve Španělsku skončily předčasné parlamentní volby. Po sečtení téměř všech okrsků jsou síly vyrovnané a levicový ani pravicový dvojblok nemá jistou většinu. Klíčová tak zřejmě bude role uskupení hájících regionální zájmy.

Turecký parlament ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance nejdříve v říjnu, až se poslanci znovu sejdou. Po summitu NATO ve Vilniusu to ve středu prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož citovala agentura Reuters. Důvodem jsou podle něj parlamentní prázdniny. Slíbil, že o ratifikaci budou poslanci jednat co nejdřív. Zároveň vyjádřil přání nakoupit stíhačky F-16 od USA a varoval Švédsko před dalšími útoky na korán. Švédské úřady v rámci svobody slova nezasahují proti jednotlivcům, kteří knihu veřejně pálí.

Izraelský parlament v prvním čtení schválil návrh zákona, který je součástí kontroverzní justiční reformy a jenž má omezit pravomoci nejvyššího soudu. Jedná se o první část vládního balíku, který postoupil parlamentem od konce letošního března, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu kvůli masivním protestům oznámil odložení reformy. Odpůrci změn demonstrují i v úterý. Izraelská policie zadržela na šest desítek lidí, včetně dvou novinářů. Na řadě míst demonstranti blokují silnice, na okraji Tel Avivu si časně ráno lidé postavili na dálnici stany a zapálili pneumatiky.

Konzervativní strana Nová demokracie (ND) expremiéra Kyriakose Mitsotakise vyhrála nedělní parlamentní volby v Řecku a zajistila si většinu v parlamentu, ukazují neúplné oficiální výsledky po započítání více než devadesáti procent volebních okrsků. Podle údajů na webu listu Kathimerini se zisk ND ustálil nad čtyřiceti procenty, což by vzhledem k výsledkům ostatních stran stačilo na 158 křesel ve 300členném legislativním sboru. Krajně levicová strana Syriza na druhém místě ztrácela na vítěze přes 20 procentních bodů.

Česku stále chybí pravidla pro lobbing, nemá etický kodex pro poslance ani vymahatelná pravidla pro přijímání darů. Podle protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO) se tak dostatečně nechrání před korupcí zákonodárců, ale ani soudců či státních zástupců – přestože jí to skupina již dříve doporučila. Česko by také podle ní mělo přijmout novelu zákona o státním zastupitelství.

Nejstarší stále vycházející denní noviny světa Wiener Zeitung přestanou vycházet ve své tištěné podobě. Od 1. července bude více než tři století starý rakouský list publikovat obsah jen on-line. O jeho konci už na jaře rozhodl tamní parlament. Opozice ani novináři s krokem nesouhlasí a považují ho za potírání svobodné žurnalistiky s velkou historickou tradicí.

Australský parlament v rychlosti schválil vládní návrh zákona, který má zabránit vybudování nového ruského velvyslanectví v těsné blízkosti sídla zákonodárného sboru. Podle premiéra Anthonyho Albaneseho nové umístění ruské ambasády představuje hrozbu pro australskou národní bezpečnost. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci uvedl, že se Austrálie tímto projevem nepřátelství připojuje k zemím, které propadají rusofobní hysterii, a pohrozil recipročními kroky.

Bývalý britský premiér Boris Johnson vědomě uvedl poslance v omyl svými výroky o večírcích v Downing Street v době pandemických restrikcí. Pokud by byl Johnson ještě poslancem, byl by na 90 dní vyloučen ze zasedání parlamentu, uvedla parlamentní komise. Komise ve čtvrtek zveřejnila zprávu o závěrech svého vyšetřování, která má více než 100 stran a obsahuje také fotografie inkriminovaných setkání v sídle premiéra. Johnson už před publikací závěrů složil poslanecký mandát. Jeho tým podle médií vydal prohlášení, v němž zprávu i postup komise odsuzuje.

Nedělní předčasné parlamentní volby v Černé Hoře podle předběžných výsledků s 26 procenty hlasů vede loni založené hnutí Evropa teď prezidenta Jakova Milatoviče. Druhá je s 23 procenty koalice kolem Demokratické strany socialistů (DPS), která malé balkánské zemi vládla dlouhá desetiletí. Po sečtení všech hlasů z reprezentativního vzorku 400 volebních místností to uvedlo nezávislé Centrum pro demokratickou tranzici (CDT).