Parlament strana 3 z 5

Ukrajina se kromě ruské invaze snaží popasovat také s přetrvávající korupcí. Ukázal na ni i nový případ ministerských úředníků, kteří dle vyšetřovatelů zpronevěřili 62 milionů ukrajinských hřiven (téměř 37 milionů korun). Prezident Volodymyr Zelenskyj chce korupci za války postavit na roveň vlastizradě. Potírání úplatkářství je mimo jiné důležitou podmínkou pro západní pomoc Kyjevu a integraci okupované země do evropských struktur.

Šéf španělských lidovců Alberto Feijóo se pokusí získat důvěru v parlamentu a stát se novým španělským premiérem. V úterý dostal pověření od krále Felipa VI. Jedná se o první pokus vytvořit vládu po červencových parlamentních volbách, lidovci však nemají v parlamentu většinu. O pověření usiloval i stávající premiér a šéf socialistů Pedro Sánchez.

Novou předsedkyní dolní komory španělského parlamentu zvolili poslanci kandidátku vládních socialistů Francinu Armengolovou, která vyhrála už v prvním kole. Dostala hlasy 178 z 350 členů Kongresu poslanců, podpořily ji tedy i obě strany katalánských separatistů, informují místní média. Podle nich to udělaly mimo jiné poté, co šéf španělské diplomacie poslal do Bruselu oficiální žádost, aby se katalánština, baskičtina a galicijština staly úředními jazyky Evropské unie. Odborníci se domnívají, že hlasování představuje vítězství šéfa socialistů Pedra Sáncheze, který chce pokračovat ve funkci premiéra.

Polský parlament schválil zákon, který umožní uspořádat celostátní referendum společně s parlamentními volbami. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) se v průběhu hlasování chce ptát na čtyři otázky týkající se mimo jiné migrace či hraniční politiky s Běloruskem. Podle některých analytiků a polské opozice jde ale PiS hlavně o mobilizaci voličské základny a rozněcování emocí. Hlasovat se bude 15. října.

Španělští socialisté po sečtení volebních hlasů ze zahraničí přišli o jeden poslanecký mandát. Sestavení levicové koalice tak pro ně bude ještě obtížnější, než se po parlamentních volbách z minulého víkendu zdálo. Nyní by totiž potřebovali podporu radikálních katalánských separatistů, a ne jen aby se tito separatisté zdrželi hlasování, řekli analytici agentuře Reuters.

Nedělní španělské parlamentní volby vyhráli opoziční lidovci se 33,1 procenta hlasů před vládními socialisty se 31,7 procenta. Vyplývá to z úplných předběžných výsledků zveřejněných na webu televize RTVE. Sestavit vládu ale zřejmě bude složité. Lidová strana (PP) vedená Albertem Núňezem Feijóem ani socialisté premiéra Pedra Sáncheze totiž nebudou mít většinu, a to ani v případě koalice s jednou z dalších stran. Důležitá proto bude role malých regionálních stran. Podle deníku El País a dalších španělských médií však bude nutné vyhlásit nové volby.

Ve Španělsku skončily předčasné parlamentní volby. Po sečtení téměř všech okrsků jsou síly vyrovnané a levicový ani pravicový dvojblok nemá jistou většinu. Klíčová tak zřejmě bude role uskupení hájících regionální zájmy.

Turecký parlament ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance nejdříve v říjnu, až se poslanci znovu sejdou. Po summitu NATO ve Vilniusu to ve středu prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož citovala agentura Reuters. Důvodem jsou podle něj parlamentní prázdniny. Slíbil, že o ratifikaci budou poslanci jednat co nejdřív. Zároveň vyjádřil přání nakoupit stíhačky F-16 od USA a varoval Švédsko před dalšími útoky na korán. Švédské úřady v rámci svobody slova nezasahují proti jednotlivcům, kteří knihu veřejně pálí.

Izraelský parlament v prvním čtení schválil návrh zákona, který je součástí kontroverzní justiční reformy a jenž má omezit pravomoci nejvyššího soudu. Jedná se o první část vládního balíku, který postoupil parlamentem od konce letošního března, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu kvůli masivním protestům oznámil odložení reformy. Odpůrci změn demonstrují i v úterý. Izraelská policie zadržela na šest desítek lidí, včetně dvou novinářů. Na řadě míst demonstranti blokují silnice, na okraji Tel Avivu si časně ráno lidé postavili na dálnici stany a zapálili pneumatiky.

Konzervativní strana Nová demokracie (ND) expremiéra Kyriakose Mitsotakise vyhrála nedělní parlamentní volby v Řecku a zajistila si většinu v parlamentu, ukazují neúplné oficiální výsledky po započítání více než devadesáti procent volebních okrsků. Podle údajů na webu listu Kathimerini se zisk ND ustálil nad čtyřiceti procenty, což by vzhledem k výsledkům ostatních stran stačilo na 158 křesel ve 300členném legislativním sboru. Krajně levicová strana Syriza na druhém místě ztrácela na vítěze přes 20 procentních bodů.

Česku stále chybí pravidla pro lobbing, nemá etický kodex pro poslance ani vymahatelná pravidla pro přijímání darů. Podle protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO) se tak dostatečně nechrání před korupcí zákonodárců, ale ani soudců či státních zástupců – přestože jí to skupina již dříve doporučila. Česko by také podle ní mělo přijmout novelu zákona o státním zastupitelství.

Nejstarší stále vycházející denní noviny světa Wiener Zeitung přestanou vycházet ve své tištěné podobě. Od 1. července bude více než tři století starý rakouský list publikovat obsah jen on-line. O jeho konci už na jaře rozhodl tamní parlament. Opozice ani novináři s krokem nesouhlasí a považují ho za potírání svobodné žurnalistiky s velkou historickou tradicí.

Australský parlament v rychlosti schválil vládní návrh zákona, který má zabránit vybudování nového ruského velvyslanectví v těsné blízkosti sídla zákonodárného sboru. Podle premiéra Anthonyho Albaneseho nové umístění ruské ambasády představuje hrozbu pro australskou národní bezpečnost. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci uvedl, že se Austrálie tímto projevem nepřátelství připojuje k zemím, které propadají rusofobní hysterii, a pohrozil recipročními kroky.

Bývalý britský premiér Boris Johnson vědomě uvedl poslance v omyl svými výroky o večírcích v Downing Street v době pandemických restrikcí. Pokud by byl Johnson ještě poslancem, byl by na 90 dní vyloučen ze zasedání parlamentu, uvedla parlamentní komise. Komise ve čtvrtek zveřejnila zprávu o závěrech svého vyšetřování, která má více než 100 stran a obsahuje také fotografie inkriminovaných setkání v sídle premiéra. Johnson už před publikací závěrů složil poslanecký mandát. Jeho tým podle médií vydal prohlášení, v němž zprávu i postup komise odsuzuje.

Nedělní předčasné parlamentní volby v Černé Hoře podle předběžných výsledků s 26 procenty hlasů vede loni založené hnutí Evropa teď prezidenta Jakova Milatoviče. Druhá je s 23 procenty koalice kolem Demokratické strany socialistů (DPS), která malé balkánské zemi vládla dlouhá desetiletí. Po sečtení všech hlasů z reprezentativního vzorku 400 volebních místností to uvedlo nezávislé Centrum pro demokratickou tranzici (CDT).

Poslanecká sněmovna v pátek zamítla razantnější zvýšení horní hranice poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Poslanci též hlasovali o sněmovních kandidátech na státní vyznamenání a novele drážního zákona. Dolní komora se shodla také na vládním návrhu, který zruší více než deset tisíc zastaralých a nadbytečných právních předpisů. Poslanci projednali i návrh nového zákona o veřejných dražbách. Jeho cílem je sjednocení a zjednodušení pravidel pro jejich konání s ohledem na převažující elektronickou formu. Do sněmovny se vrátila také debata o manželství pro stejnopohlavní páry.

Švýcarský parlament ve čtvrtek večer hlasoval proti mimořádnému povolení nepřímého vývozu zbrojního materiálu pocházejícího ze Švýcarska na Ukrajinu. V parlamentu v Bernu leží ještě další návrhy, které by dodávky švýcarských zbraní Ukrajině umožnily, počítají však s řadou podmínek.

Politické přesvědčení by podle nově zvoleného ústavního soudce Jana Wintra nemělo hrát roli v jeho rozhodování. Připustil, že se tomu nelze úplně vyhnout, ale ústavní soudce musí mít dostatek disciplíny, řekl v Interview ČT24. Wintr se ústavním soudcem stane v pondělí. V Senátu měl největší podporu mezi třemi kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl. Kromě něj to byli ještě Josef Baxa a Daniela Zemanová, se všemi senátoři souhlasili.

V situaci kolem nedostatku míst na středních školách podle prezidenta Petra Pavla selhaly vláda i kraje. S ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) chce prezident hledat řešení, které pomůže již do začátku nadcházejícího školního roku, řekl v rozhovoru pro Deník.cz. Podle Pavla nemá smysl přijít pouze s opatřením, které se promítne až za několik let.

Řecká prezidentka Katerina Sakellaropulosová oznámila, že sestavením přechodné vlády, která připraví nové parlamentní volby, pověří předsedu řeckého účetního dvora, soudce Joannise Sarmase. Nové volby by se mohly podle neoficiálních informací místních médií konat 25. června. Uskuteční se proto, že po nedělním hlasování lídr žádné strany nepřijal nabídku na sestavení vlády.

Řecký premiér a vítěz nedělních parlamentních voleb Kyriakos Mitsotakis v pondělí prezidentce Katerině Sakellaropulosové formálně vrátil mandát na jednání o koaliční vládě. Mitsotakisova strana Nová demokracie (ND) zvítězila s velkým náskokem, ale v parlamentu nemá většinu. Ani ostatní strany bez její účasti nemohou sestavit vládní koalici. Mitsotakis uvedl, že by se další parlamentní volby mohly konat 25. června, napsala agentura AFP.

V Řecku finišuje kampaň před nedělními parlamentními volbami. Mandát obhajuje současný premiér Kyriakos Mitsotakis a jeho Nová demokracie, která v průzkumech vede nad opoziční Syrizou. Země má ale nový volební systém, a tak je možné, že se v červenci uskuteční druhé kolo. Rozhodující může být postoj nejmladších voličů. Generace do třiceti let totiž podle průzkumů zažívá největší deziluzi. Bez práce je až čtvrtina mladých Řeků a statisíce jich raději zemi v posledních letech opustily.

Poslanci ve čtvrtek podpořili ve druhém čtení navrhované změny bodového systému řidičů. Vznesli tři desítky pozměňovacích návrhů. Ze zákona by tak například mohla zmizet povinnost dodržovat minimální odstup při předjíždění cyklistů. Sněmovna řešila i návrh zákona, který má podnikatelům v přechodných potížích pomoct předejít úpadku, a předlohu ke zrychlení a zjednodušení procesu veřejných dražeb. V úvodu poslance zaměstnaly písemné interpelace na členy vlády. Od půl třetí odpoledne začaly ústní interpelace. Nejčastěji se dotazy poslanců na členy vlády týkají konsolidačního balíčku, od opozice zněla jeho kritika.

Ekvádorský prezident Guillermo Lasso ve středu dekretem rozpustil parlament a oznámil, že chce předčasné parlamentní a prezidentské volby. Parlament od úterý jednal o prezidentově sesazení kvůli obvinění ze zpronevěry a korupce. Lasso se cítí nevinen.