Parlament strana 3 z 5

V Indonésii zamířilo přes dvě stě milionů lidí k parlamentním a prezidentským volbám. Končí tak dekáda vlády populárního prezidenta Joka Widoda. Podle expertů se zasadil o stabilizaci ekonomiky, těžké časy ale zažívá indonéská demokracie. Widodo přes své sliby, že nebude spolupracovat s elitami z dob Suhartova autoritářského režimu, ve volbách podpořil generála Prabowa Subianta. Ten si navíc vybral za svého budoucího viceprezidenta Widodova syna, což vyvolalo v zemi vlnu kritiky. Vyzyvateli Subianta, který je lidskoprávními aktivisty viněn z podílu na zvěrstvech ve východním Timoru, jsou bývalý univerzitní rektor a favorit islamistů Anies Baswedan a kandidát vládní strany Ganjar Pranowo.

Slovenská sněmovna schválila značné změny v trestním právu včetně zrušení elitního Úřadu speciální prokuratury. Vládní koalice prosadila až na výjimky snížení trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích lhůt některých trestných činů. Poslanci absolvovali zhruba čtyři sta hlasování v souvislosti s pozměňovacími návrhy, které předložili hlavně opoziční poslanci. Vláda téměř všechny návrhy odmítla. Chystané změny v justici kritizovaly i evropské instituce. Ve slovenských městech ve čtvrtek pokračovaly protivládní protesty.

Nejméně 26 lidí zemřelo a desítky dalších se zranily při dvou bombových útocích v pákistánském Balúčistánu. Došlo k tomu v předvečer parlamentních voleb. I přes stoupající počet útoků slibuje vláda zajistit 127 milionům voličů bezpečnost. Hlavní obavy ale panují o férovost voleb. Oblíbený bývalý premiér Imran Chán byl odsouzen k mnohaletému vězení a účastnit se jich nesmí. Podle analytiků se chystá nejotevřenější manipulace politiky armádou za poslední roky.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v parlamentním projevu ostře kritizovala současnou vládní koalici za její pokusy o změny v justici včetně zrušení elitního Úřadu speciální prokuratury (ÚSP). Navrhované změny v trestním právu umožní ukládat podmíněné tresty i za nejzávažnější případy ekonomické kriminality, varovala zákonodárce Čaputová. Argumenty vlády na jednání sněmovny o změnách ve zrychleném řízení podle ní neobstojí. Podle premiéra Roberta Fica Čaputová nevystoupila v parlamentu jako hlava státu, ale jako mluvčí opozice. V řadě slovenských měst se navečer konaly další protivládní protesty.

Na Tchaj-wanu proběhly klíčové volby. Voliči v nich rozhodli o složení nového parlamentu i příštím prezidentovi. To vše ve stínu stále asertivnější Číny, která hlasování označuje za volbu mezi „mírem a válkou“. Peking, který de facto nezávislou ostrovní republiku považuje za vlastní teritorium, se nikdy oficiálně nevzdal možnosti použití síly, aby Tchaj-wan dostal pod kontrolu. Volební místnosti jsou již uzavřené, první výsledky by měly být známé v sobotu odpoledne.

Bangladéšská premiérka šajch Hasína Vadžídová a její spojenci ohlásili triumf v parlamentních volbách. Opoziční Bangladéšská nacionalistická strana (BNP) hlasování bojkotovala kvůli údajným volebním podvodům i autoritářským tendencím šéfky kabinetu, jež se drží u moci od roku 2009. Lidskoprávní aktivisté Vadžídové vyčítají zatýkání politických odpůrců a omezování občanských svobod. Naopak chválu si vysloužila přijetím milionu běženců z řad myanmarských Rohingů a vyvedením Bangladéše z extrémní chudoby.

Lídr srbského opozičního proevropského bloku Srbsko proti násilí (SPN) Miroslav Aleksić prohlásil, že jeho strana nemůže uznat výsledky voleb kvůli kupčení s hlasy v Bělehradu. Aleksić obvinil vládní Srbskou pokrokovou stranu (SNS) prezidenta Aleksandra Vučiče, že z jiných měst do metropole přivážela voliče, kteří měli hlasovat v její prospěch. Vučić a jeho strana obvinění odmítli. Prezidentovi už k výhře gratuloval Kreml.

Poslanci Spolkového sněmu schválili dodatek rozpočtu pro letošní rok, čímž zajistili chybějící desítky miliard eur. Dalším potřebným krokem k vyřešení krize bude odsouhlasení finančního plánu pro nadcházející rok, které se ale očekává až v lednu. Na podobě plánu hospodaření pro rok 2024 se už vláda kancléře Olafa Scholze tento týden dohodla, hlasování by tak díky parlamentní většině mělo být formalitou.

Srbsko míří 17. prosince k předčasným parlamentním volbám, ve kterých se hraje o budoucí vztahy s Evropskou unií, ale i stabilitu celého regionu. Prezident Aleksandar Vučić vypsal hlasování v reakci na rozsáhlé protesty po květnových masových vraždách, důvodů měl ale podle expertů mnohem víc. Opozice volá po obnově právního státu a demokracie, podle odborníků nicméně nemá na celostátní úrovni příliš šancí uspět. Překvapit ale může v komunálních volbách v Bělehradu.

Dolní komora francouzského parlamentu v pondělí v poměrně těsném hlasování nečekaně odmítla vládní návrh zákona o přistěhovalectví. Vůbec o něm ani nezahájila debatu. Proti návrhu se společně postavili poslanci levicových, pravicových i krajně pravicových stran, což na francouzské politické scéně není obvyklé. Návrh podpořilo 265 poslanců Národního shromáždění, proti jich bylo 270. Média odmítnutí interpretují jako těžkou ránu pro prezidenta Emmanuela Macrona.

Jen málokterá událost otřásla rakouskou politikou tolik jako aféra bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Sedmatřicetiletý politik se zářnou kariérou, kterého přezdívali „Wunderwuzzi“ neboli zázračné dítě, stanul v říjnu před soudem, kde se poprvé podrobněji vyjádřil k obviněním z křivého svědectví v parlamentním vyšetřovacím výboru v korupční kauze Ibiza. V poslední době ale stále častěji vystupuje na veřejnosti a komentuje politické dění. Vznikly o něm také tři filmy a stále více se spekuluje o tom, zda se snaží očistit své jméno, nebo chystá návrat rovnou do nejvyšších pater politiky.

Slovenská sněmovna vyslovila důvěru nové vládě premiéra Roberta Fica, která vzešla ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Kabinet po čtyři dny trvající rozpravě o jeho programovém prohlášení podpořilo 78 ze 143 přítomných poslanců, tedy potřebná nadpoloviční většina.

Podle očekávání vyslovila dolní komora španělského parlamentu důvěru šéfovi socialistů Pedru Sánchezovi, který tak znovu bude premiérem a může sestavit vládu. Hlasovalo pro něj 179 zákonodárců, tedy těsná většina ve sněmovně o 350 členech. Proti bylo 171 poslanců, uvedly agentury.

Šéfové stran, které chtějí vytvořit příští vládní koalici v Polsku, v pátek podepsali koaliční smlouvu. Podle lídra Občanské koalice (KO) Donalda Tuska jsou strany připravené převzít odpovědnost za Polsko. Prezident Andrzej Duda však tento týden pověřil sestavením vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS).

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa oznámil rozpuštění parlamentu po demisi premiéra Antónia Costy. Předčasné volby se uskuteční 10. března, uvedl podle agentur v televizním projevu. Parlament tak bude mít čas, aby schválil státní rozpočet na příští rok.

Britský král Karel III. v úterý poprvé v roli panovníka slavnostně zahájil nové zasedací období parlamentu, přičemž nastínil legislativní program vlády. Konzervativní premiér Rishi Sunak a jeho kabinet se chtějí zaměřit na oživení ekonomiky po propadu způsobeném pandemií covidu-19 a plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajině. Zákonodárci mimo to chtějí zpřísnit tresty za znásilnění či postupně zvýšit minimální věk pro nákup cigaret.

Polský prezident Andrzej Duda v pondělním večerním televizním projevu oznámil, že pověří sestavením nové vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Ta sice zvítězila v říjnových parlamentních volbách, ale ztratila většinu potřebnou pro potvrzení kabinetu a vládnutí.

Srbský prezident Aleksandar Vučić podepsal výnos o rozpuštění parlamentu. V zemi se budou konat 17. prosince předčasné volby. Informovala o tom agentura Reuters. Zároveň s parlamentními volbami se mají v 65 srbských městech a obcích včetně hlavního města Bělehradu konat komunální volby.

Praha hostí mezinárodní parlamentní summit Krymské platformy. Na Pražském hradě začal večeří, debatovat se bude ale hlavně v úterý.  Čtyři desítky představitelů parlamentních komor z celého světa budou jednat především o rozšiřování protiruských sankcí a jak obnovit územní celistvost Ukrajiny. Do Prahy už dorazil například předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předložil tureckému parlamentu k ratifikaci protokol o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance. Informují o tom světové tiskové agentury. Krok Ankary přivítal švédský premiér Ulf Kristersson, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg i Spojené státy. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí NATO, která vstup Stockholmu do Aliance dosud neratifikovala.

Změnu politické kultury v Poslanecké sněmovně by mohla přinést změna jednacího řádu. K ní se ale nikdo nemá, protože je v opozici teď nebo v ní bude časem, a tak mu možnost rozsáhle obstruovat vyhovuje. V Interview ČT24 to řekl ústavní právník, poradce prezidenta republiky a vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela. Míní, že by pomohlo, kdyby se čeští politici inspirovali modelem fungování parlamentu v Německu či Rakousku. K odmítnutí kandidáta na ústavního soudce Pavla Simona v Senátu podotkl, že vnímá předěl v přístupu senátorů po nástupu nového prezidenta.

Předseda opoziční Občanské koalice (KO) Donald Tusk vyzval prezidenta Andrzeje Dudu, aby rychle jmenoval novou vládu. Tu chce vytvořit s Třetí cestou a Levicí, dohromady ve volbách získaly většinu. Šéf kanceláře prezidenta, který je z dosud vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS), prohlásil, že Duda má na konzultace dost času. Zástupci PiS již oznámili, že nejspíš míří do opozice.

Poslanci v pátek navzdory opozičnímu odporu schválili konsolidační balíček, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků. Opozice tvrdí, že balíček pouze zvyšuje daně a může způsobit růst inflace. Balíček například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. Změny musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Většina jich má vstoupit v účinnost příští rok. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje schválení balíčku za jednu z nejdůležitějších věcí v tomto volebním období. Naopak šéfka poslanců ANO Alena Schillerová krok označila za černý pátek pro českou ekonomiku.

Polský episkopát lidem doporučuje, komu dát hlas v nedělních parlamentních volbách. Věřící by například neměli volit strany, které prosazují právo žen na potrat. Opozice upozorňuje na to, že duchovní v kostelech vysloveně nabádají k volbě vládní konzervativní strany Právo a Spravedlnost (PiS). Zástupci církve to odmítají.