Parlament strana 4 z 5

V nedělních tureckých volbách bezprecedentně bodovaly krajně pravicové strany. Jejich podíl v novém parlamentu bude větší než po hlasování v roce 2018, upozornil opoziční turecký server Duvar. Pro druhé kolo prezidentských voleb budou navíc klíčové hlasy neúspěšného kandidáta Sinana Ogana, jenž má také krajně pravicovou minulost.

V Turecku se uskuteční druhé kolo prezidentských voleb, protože žádný z kandidátů nezískal v neděli přes padesát procent hlasů. Oznámil to nejvyšší volební úřad. Podle oficiálních výsledků současný prezident Recep Tayyip Erdogan vyhrál první kolo se 49,5 procenta hlasů, opoziční kandidát Kemal Kilicdaroglu dostal 44,9 procenta hlasů. Třetí kandidát Sinan Ogan, který do druhého kola nepostupuje, dostal 5,2 procenta hlasů. Turci se k urnám vrátí v neděli 28. května, podle analytiků je favoritem Erdogan. Mezinárodní pozorovatelé některé aspekty voleb kritizovali.

V Praze začala konference předsedů parlamentů členských států Evropské unie. Pozvání české Poslanecké sněmovny a Senátu přijaly taky delegace ze zemí, které na členství v Unii teprve čekají. Dvoudenního fóra se tak účastní také předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk. Zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny s Evropskou unií považuje za reálné šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V úvodním vystoupení podpořila setrvání u protiruských sankcí a apelovala na jejich důsledné vymáhání. Zmínila, že hlavním úkolem pro EU bude debata o dalších vztazích s Ruskem po konci války.

Britská vládní Konzervativní strana vyloučila ze svých parlamentních řad poslance Scotta Bentona kvůli podezření z korupce. Benton fingovaným investorům do hazardních her, ve skutečnosti ovšem investigativním novinářům listu The Times, nabídl protislužby za úplatu. Reportéři deníku pořídili z inkriminované schůzky video natočené skrytou kamerou a sekvence z něj zveřejnili ve středu večer.

Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z funkce předsedkyně sněmovny, stejně jako neuspěla s návrhem zařadit bod ohledně situace v České poště. Ztrátová pošta chce snížit počet poboček o 300 na 2900. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) opozici vzkázal, že pobočky měly být zavřené už dávno a současný koncept pošty se přežil.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne navštívil Senát, kde zároveň na jednání vystoupil s projevem. Hlava státu se zúčastnila schůze horní komory českého parlamentu po devíti letech. Pavel hovořil o procesu výběru ústavních soudců, které na jeho návrh schvaluje právě Senát, a vyzdvihl podobnosti fungování instituce prezidenta a horní komory parlamentu. Na schůzi senátoři kromě setkání s hlavou státu podpořili misi vojenských policistů na Ukrajinu.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se v úterý zúčastnila jednání tchajwanského parlamentu. V projevu mluvila mimo jiné o paralelách v tuzemských a tamních dějinách. Šéf tamní komory jí pak předal nejvyšší parlamentní vyznamenání. Pekarová Adamová má za sebou už schůzku s prezidentkou i premiérem ostrovní země. Na oficiální návštěvě ji doprovází víc než stopadesátičlenná podnikatelská delegace.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek večer v televizním vystoupení prohlásil, že hodlá pokračovat v prosazování „zodpovědné justiční reformy“. Na řadě míst v Izraeli lidé opět vyšli demonstrovat proti vládě. Dříve během dne rezervisté izraelské armády protestovali i před domy několika ministrů. Na řadě míst lidé blokovali silnice, policie zatkla několik desítek demonstrantů. Parlament navíc v noci na čtvrtek schválil zákon, který má zabránit tomu, aby nejvyšší soud mohl odvolat premiéra.

Sociální síť TikTok je hrozbou pro americkou národní bezpečnost i pro děti, které ji používají, řekla šéfka výboru pro energetiku a obchod americké Sněmovny reprezentantů Cathy Rodgersová z Republikánské strany. Ředitel sítě Shou Zi Chew ve čtvrtek před výborem odpovídal pět hodin na dotazy kongresmanů. Ti vycházejí z předpokladu, že TikTok má vazby na Komunistickou stranu Číny a poskytuje jí americká data. Shou se snažil prokázat opak, obavy kongresmanů ale neuklidnil. Síti hrozí v USA zákaz.

Imunitní výbor britského parlamentu zveřejnil dokument s důkazy, které má proti bývalému konzervativnímu premiérovi Borisovi Johnsonovi v aféře kolem večírků v době covidových uzávěr a jeho následných výpovědí v parlamentu. Jde o více než sto stran výpovědí svědků, fotografií i dokumentů. Poslanci zjišťují, zda Johnson vědomě klamal parlament. Johnson před výborem začal vypovídat ve středu odpoledne. Zopakoval, že nelhal vědomě. Hrozí mu, že přijde o poslanecký mandát.

Švédský parlament ve středu formálně schválil návrh zákona, který zemi umožní vstoupit do NATO. Přijetí Švédska a Finska, které se o členství rovněž uchází, musí odsouhlasit všech třicet členských zemí Aliance. Zbývá ještě ratifikace ze strany Maďarska a Turecka. Švédsko a sousední Finsko požádaly o vstup do transatlantické vojenské aliance v loňském roce v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil změnu ve sporné reformě justičního systému, proti které již několik týdnů demonstrují desítky tisíc Izraelců. Změna se týká výběru soudců nejvyššího soudu, píše agentura Reuters. Opozice však reformu nadále odmítá a po schválení ji chce napadnout u soudu.

Francouzská opozice v pondělí neuspěla v parlamentu s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287, uvedla agentura Reuters. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který jí umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců. Neuspěl ani druhý opoziční návrh na vyslovení nedůvěry vládě, předložený krajně pravicovým Národním sdružením (RN, ten podpořilo jen 94 poslanců). Neúspěch opozice znamená, že návrh reformy je nyní brán jako přijatý, informují francouzská média.

V Kazachstánu se v neděli konaly předčasné parlamentní volby – kvůli změně volebního systému dříve, než bylo plánováno. Podle průzkumů hlasování nejspíše vyhraje vládní strana Amanat prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, do dolní komory parlamentu by se ale na základě nového systému mohli dostat i nezávislí kandidáti, uvedla agentura Reuters.

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.

Německý parlament bude mít méně poslanců.  Rozhodli o tom zákonodárci vládních stran. Konzervativní opozice změny považuje za protiústavní a už předem ohlásila, že reformu předloží k posouzení ústavnímu soudu. Ve Spolkovém sněmu, kterému se kvůli neustálému bobtnání aktuálně přezdívá XXL, zasedá 736 zákonodárců, reforma ale jejich počet trvale omezí na 630.

Prezident Petr Pavel zveřejnil plán pro prvních sto dní ve funkci. Nominuje například první tři kandidáty do Ústavního soudu ke schválení Senátem, svolá schůzky s politiky, představí tým poradců nebo zorganizuje kulatý stůl se zástupci odborné veřejnosti i občanské společnosti na téma kulturního otevírání Hradu.

Český prezident Petr Pavel ukončil dvoudenní návštěvu Slovenska, která byla jeho první zahraniční cestou po zvolení do funkce. V Bratislavě se ráno setkal s předsedou parlamentu Borisem Kollárem, měl také schůzku s představiteli nevládních organizací. Spolupráci Česka a Slovenska označil za nadstandardní. Slovensko je pro Česko zahraničněpolitickým partnerem číslo jedna a doufám, že to tak zůstane, prohlásil Pavel na závěr své návštěvy.

Podporovatelé opoziční proruské strany Šor v neděli v moldavské metropoli Kišiněv protestovali proti prozápadně orientované vládě. Ve městě se odpoledne sešlo několik tisíc lidí, kteří podobně jako při předchozích protestech požadovali okamžitou demisi kabinetu i prezidentky Maii Sanduové. Moldavská policie zároveň pode agentury AP oznámila, že zmařila spiknutí vyvolat v rámci protestu masové nepokoje.

Další protest gruzínské opozice v centru metropole Tbilisi. Příznivci proevropsky orientovaných stran na něm požadovali zrušení povinné vojenské služby. Chtějí, aby Gruzie měla stejně jako většina zemí Severoatlantické aliance pouze profesionální armádu.

Po jednomyslném znovuzvolení Si Ťin-pchinga čínským prezidentem zvolil čínský parlament premiérem jeho politického spojence Li Čchianga. Tato volba nebyla sice jednomyslná, ale i tak velmi jednoznačná. Li Čchiang byl dříve vůdcem komunistů v Šanghaji a zodpovídal za tvrdá opatření proti covidu-19 v tomto městě. Nyní bude mít za úkol nastartovat znovu čínskou ekonomiku.

Gruzínský parlament ve druhém čtení hlasoval proti návrhu zákona o takzvaných zahraničních agentech. Od sporné normy formálně upustil po několika dnech rozsáhlých protestů v hlavním městě Tbilisi. Informovaly o tom zahraniční agentury.

Čínský parlament v pátek jednomyslně prezidentem zvolil dosavadní hlavu státu Si Ťin-pchinga, a to na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Podle agentury AP je možné, že devětašedesátiletý politik u moci zůstane doživotně. Agentura Reuters ho označuje za nejmocnějšího vůdce asijské velmoci od zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga.

V centru gruzínské metropole Tbilisi pokračuje demonstrace proti kontroverznímu návrhu zákona o zahraničních agentech. „Jsem spolu s vámi, protože dnes (v úterý) ztělesňujete svobodnou Gruzii,“ podpořila protestující gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová. Pozorovatelé, na které se odvolává agentura DPA, počet demonstrantů odhadli na deset až patnáct tisíc. Podle kritiků návrh zákona v případě přijetí posune Gruzii k autoritářskému režimu po vzoru Ruska.