Parlament strana 4 z 5

Bývalý britský premiér Boris Johnson vědomě uvedl poslance v omyl svými výroky o večírcích v Downing Street v době pandemických restrikcí. Pokud by byl Johnson ještě poslancem, byl by na 90 dní vyloučen ze zasedání parlamentu, uvedla parlamentní komise. Komise ve čtvrtek zveřejnila zprávu o závěrech svého vyšetřování, která má více než 100 stran a obsahuje také fotografie inkriminovaných setkání v sídle premiéra. Johnson už před publikací závěrů složil poslanecký mandát. Jeho tým podle médií vydal prohlášení, v němž zprávu i postup komise odsuzuje.

Nedělní předčasné parlamentní volby v Černé Hoře podle předběžných výsledků s 26 procenty hlasů vede loni založené hnutí Evropa teď prezidenta Jakova Milatoviče. Druhá je s 23 procenty koalice kolem Demokratické strany socialistů (DPS), která malé balkánské zemi vládla dlouhá desetiletí. Po sečtení všech hlasů z reprezentativního vzorku 400 volebních místností to uvedlo nezávislé Centrum pro demokratickou tranzici (CDT).

Poslanecká sněmovna v pátek zamítla razantnější zvýšení horní hranice poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Poslanci též hlasovali o sněmovních kandidátech na státní vyznamenání a novele drážního zákona. Dolní komora se shodla také na vládním návrhu, který zruší více než deset tisíc zastaralých a nadbytečných právních předpisů. Poslanci projednali i návrh nového zákona o veřejných dražbách. Jeho cílem je sjednocení a zjednodušení pravidel pro jejich konání s ohledem na převažující elektronickou formu. Do sněmovny se vrátila také debata o manželství pro stejnopohlavní páry.

Švýcarský parlament ve čtvrtek večer hlasoval proti mimořádnému povolení nepřímého vývozu zbrojního materiálu pocházejícího ze Švýcarska na Ukrajinu. V parlamentu v Bernu leží ještě další návrhy, které by dodávky švýcarských zbraní Ukrajině umožnily, počítají však s řadou podmínek.

Politické přesvědčení by podle nově zvoleného ústavního soudce Jana Wintra nemělo hrát roli v jeho rozhodování. Připustil, že se tomu nelze úplně vyhnout, ale ústavní soudce musí mít dostatek disciplíny, řekl v Interview ČT24. Wintr se ústavním soudcem stane v pondělí. V Senátu měl největší podporu mezi třemi kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl. Kromě něj to byli ještě Josef Baxa a Daniela Zemanová, se všemi senátoři souhlasili.

V situaci kolem nedostatku míst na středních školách podle prezidenta Petra Pavla selhaly vláda i kraje. S ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) chce prezident hledat řešení, které pomůže již do začátku nadcházejícího školního roku, řekl v rozhovoru pro Deník.cz. Podle Pavla nemá smysl přijít pouze s opatřením, které se promítne až za několik let.

Řecká prezidentka Katerina Sakellaropulosová oznámila, že sestavením přechodné vlády, která připraví nové parlamentní volby, pověří předsedu řeckého účetního dvora, soudce Joannise Sarmase. Nové volby by se mohly podle neoficiálních informací místních médií konat 25. června. Uskuteční se proto, že po nedělním hlasování lídr žádné strany nepřijal nabídku na sestavení vlády.

Řecký premiér a vítěz nedělních parlamentních voleb Kyriakos Mitsotakis v pondělí prezidentce Katerině Sakellaropulosové formálně vrátil mandát na jednání o koaliční vládě. Mitsotakisova strana Nová demokracie (ND) zvítězila s velkým náskokem, ale v parlamentu nemá většinu. Ani ostatní strany bez její účasti nemohou sestavit vládní koalici. Mitsotakis uvedl, že by se další parlamentní volby mohly konat 25. června, napsala agentura AFP.

V Řecku finišuje kampaň před nedělními parlamentními volbami. Mandát obhajuje současný premiér Kyriakos Mitsotakis a jeho Nová demokracie, která v průzkumech vede nad opoziční Syrizou. Země má ale nový volební systém, a tak je možné, že se v červenci uskuteční druhé kolo. Rozhodující může být postoj nejmladších voličů. Generace do třiceti let totiž podle průzkumů zažívá největší deziluzi. Bez práce je až čtvrtina mladých Řeků a statisíce jich raději zemi v posledních letech opustily.

Poslanci ve čtvrtek podpořili ve druhém čtení navrhované změny bodového systému řidičů. Vznesli tři desítky pozměňovacích návrhů. Ze zákona by tak například mohla zmizet povinnost dodržovat minimální odstup při předjíždění cyklistů. Sněmovna řešila i návrh zákona, který má podnikatelům v přechodných potížích pomoct předejít úpadku, a předlohu ke zrychlení a zjednodušení procesu veřejných dražeb. V úvodu poslance zaměstnaly písemné interpelace na členy vlády. Od půl třetí odpoledne začaly ústní interpelace. Nejčastěji se dotazy poslanců na členy vlády týkají konsolidačního balíčku, od opozice zněla jeho kritika.

Ekvádorský prezident Guillermo Lasso ve středu dekretem rozpustil parlament a oznámil, že chce předčasné parlamentní a prezidentské volby. Parlament od úterý jednal o prezidentově sesazení kvůli obvinění ze zpronevěry a korupce. Lasso se cítí nevinen.

V nedělních tureckých volbách bezprecedentně bodovaly krajně pravicové strany. Jejich podíl v novém parlamentu bude větší než po hlasování v roce 2018, upozornil opoziční turecký server Duvar. Pro druhé kolo prezidentských voleb budou navíc klíčové hlasy neúspěšného kandidáta Sinana Ogana, jenž má také krajně pravicovou minulost.

V Turecku se uskuteční druhé kolo prezidentských voleb, protože žádný z kandidátů nezískal v neděli přes padesát procent hlasů. Oznámil to nejvyšší volební úřad. Podle oficiálních výsledků současný prezident Recep Tayyip Erdogan vyhrál první kolo se 49,5 procenta hlasů, opoziční kandidát Kemal Kilicdaroglu dostal 44,9 procenta hlasů. Třetí kandidát Sinan Ogan, který do druhého kola nepostupuje, dostal 5,2 procenta hlasů. Turci se k urnám vrátí v neděli 28. května, podle analytiků je favoritem Erdogan. Mezinárodní pozorovatelé některé aspekty voleb kritizovali.

V Praze začala konference předsedů parlamentů členských států Evropské unie. Pozvání české Poslanecké sněmovny a Senátu přijaly taky delegace ze zemí, které na členství v Unii teprve čekají. Dvoudenního fóra se tak účastní také předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk. Zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny s Evropskou unií považuje za reálné šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V úvodním vystoupení podpořila setrvání u protiruských sankcí a apelovala na jejich důsledné vymáhání. Zmínila, že hlavním úkolem pro EU bude debata o dalších vztazích s Ruskem po konci války.

Britská vládní Konzervativní strana vyloučila ze svých parlamentních řad poslance Scotta Bentona kvůli podezření z korupce. Benton fingovaným investorům do hazardních her, ve skutečnosti ovšem investigativním novinářům listu The Times, nabídl protislužby za úplatu. Reportéři deníku pořídili z inkriminované schůzky video natočené skrytou kamerou a sekvence z něj zveřejnili ve středu večer.

Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z funkce předsedkyně sněmovny, stejně jako neuspěla s návrhem zařadit bod ohledně situace v České poště. Ztrátová pošta chce snížit počet poboček o 300 na 2900. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) opozici vzkázal, že pobočky měly být zavřené už dávno a současný koncept pošty se přežil.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne navštívil Senát, kde zároveň na jednání vystoupil s projevem. Hlava státu se zúčastnila schůze horní komory českého parlamentu po devíti letech. Pavel hovořil o procesu výběru ústavních soudců, které na jeho návrh schvaluje právě Senát, a vyzdvihl podobnosti fungování instituce prezidenta a horní komory parlamentu. Na schůzi senátoři kromě setkání s hlavou státu podpořili misi vojenských policistů na Ukrajinu.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se v úterý zúčastnila jednání tchajwanského parlamentu. V projevu mluvila mimo jiné o paralelách v tuzemských a tamních dějinách. Šéf tamní komory jí pak předal nejvyšší parlamentní vyznamenání. Pekarová Adamová má za sebou už schůzku s prezidentkou i premiérem ostrovní země. Na oficiální návštěvě ji doprovází víc než stopadesátičlenná podnikatelská delegace.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek večer v televizním vystoupení prohlásil, že hodlá pokračovat v prosazování „zodpovědné justiční reformy“. Na řadě míst v Izraeli lidé opět vyšli demonstrovat proti vládě. Dříve během dne rezervisté izraelské armády protestovali i před domy několika ministrů. Na řadě míst lidé blokovali silnice, policie zatkla několik desítek demonstrantů. Parlament navíc v noci na čtvrtek schválil zákon, který má zabránit tomu, aby nejvyšší soud mohl odvolat premiéra.

Sociální síť TikTok je hrozbou pro americkou národní bezpečnost i pro děti, které ji používají, řekla šéfka výboru pro energetiku a obchod americké Sněmovny reprezentantů Cathy Rodgersová z Republikánské strany. Ředitel sítě Shou Zi Chew ve čtvrtek před výborem odpovídal pět hodin na dotazy kongresmanů. Ti vycházejí z předpokladu, že TikTok má vazby na Komunistickou stranu Číny a poskytuje jí americká data. Shou se snažil prokázat opak, obavy kongresmanů ale neuklidnil. Síti hrozí v USA zákaz.

Imunitní výbor britského parlamentu zveřejnil dokument s důkazy, které má proti bývalému konzervativnímu premiérovi Borisovi Johnsonovi v aféře kolem večírků v době covidových uzávěr a jeho následných výpovědí v parlamentu. Jde o více než sto stran výpovědí svědků, fotografií i dokumentů. Poslanci zjišťují, zda Johnson vědomě klamal parlament. Johnson před výborem začal vypovídat ve středu odpoledne. Zopakoval, že nelhal vědomě. Hrozí mu, že přijde o poslanecký mandát.

Švédský parlament ve středu formálně schválil návrh zákona, který zemi umožní vstoupit do NATO. Přijetí Švédska a Finska, které se o členství rovněž uchází, musí odsouhlasit všech třicet členských zemí Aliance. Zbývá ještě ratifikace ze strany Maďarska a Turecka. Švédsko a sousední Finsko požádaly o vstup do transatlantické vojenské aliance v loňském roce v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil změnu ve sporné reformě justičního systému, proti které již několik týdnů demonstrují desítky tisíc Izraelců. Změna se týká výběru soudců nejvyššího soudu, píše agentura Reuters. Opozice však reformu nadále odmítá a po schválení ji chce napadnout u soudu.

Francouzská opozice v pondělí neuspěla v parlamentu s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287, uvedla agentura Reuters. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který jí umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců. Neuspěl ani druhý opoziční návrh na vyslovení nedůvěry vládě, předložený krajně pravicovým Národním sdružením (RN, ten podpořilo jen 94 poslanců). Neúspěch opozice znamená, že návrh reformy je nyní brán jako přijatý, informují francouzská média.