„Jsem hrdý na naše demokratické procesy.“ Botswanský prezident uznal volební porážku

Botswanská demokratická strana (BDP) poprvé od získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1966 prohrála parlamentní volby, uvádí zpravodajský server BBC s odkazem na průběžné výsledky. Debakl už připustil prezident Mokgweetsi Masisi, který slíbil, že odstoupí. Jihoafrická země je „oázou“ demokracie na kontinentu, v posledních letech ji však začaly tížit ekonomické potíže včetně vysoké nezaměstnanosti spojené s poklesem zájmu o diamanty.

Prezident Masisi v reakci na průběžné výsledky, jež připisují BDP zatím tři křesla, uznal, že jeho strana „masivně prohrála“. „Odstoupím a budu se účastnit hladkého přechodného procesu před inaugurací (nové hlavy státu),“ oznámil Masisi, jenž vládne zemi od roku 2018.

Bývalý středoškolský učitel, který v minulosti pracoval také pro Dětský fond OSN (UNICEF), se ucházel o své druhé funkční období. Před hlasováním tvrdil, že jeho strana může přinést „změnu“, moc voličů ale nepřesvědčil, píše BBC.

„Chtěl bych poblahopřát opozici k jejímu vítězství. Jsem hrdý na naše demokratické procesy a respektuji vůli lidu,“ zdůraznila nyní hlava státu. Masisi zároveň vyzval své příznivce, aby zachovali klid a postavili se za novou vládu.

Příznivci opozice v Botswaně
Zdroj: Reuters/Thalefang Charles

Dopady nezájmu o diamanty

Botswana je vyzdvihována jako zářný příklad mezi africkými zeměmi, píše agentura AP. Je považována za pokojnou a stabilní demokracii s jednou z nejlepších životních úrovní v regionu. Potýká se však s novými problémy, které vládnoucí stranu přiměly připustit, že je třeba změnit politiku.

Z velké části za to může celosvětový pokles poptávky po diamantech, na které je botswanská ekonomika postavená. Země je největší producent diamantů podle hodnoty na světě.

Prodej surových diamantů ve společnosti Debswana, kterou botswanská vláda vlastní společně se skupinou De Beers Group a která je rozhodujícím zdrojem státních příjmů, se podle úřadů v první polovině roku 2024 snížil téměř o polovinu. To způsobilo výpadek ve státní pokladně a vyvolalo kritiku Masisiho a BDP za to, že nepodnikli kroky k diverzifikaci ekonomiky.

V důsledku poklesu globálního trhu s diamanty se prognóza hospodářského růstu Botswany pro rok 2024 snížila na jedno procento. Podle Světové banky vývoz diamantů tvoří 80 procent botswanského vývozu a čtvrtinu HDP. Nezaměstnanost v zemi s 2,3 milionu obyvatel letos vzrostla na 27 procent a výrazně převažuje u mladých lidí.

Sliby pracovních míst

Podle průběžných dat ve volbách vítězí hlavní opoziční strana Záštita demokratické změny (UDC), která zatím získala 26 mandátů, přičemž k získání absolutní většiny v parlamentu by potřebovala celkem 31 křesel. Stranu vede právník Duma Boko, zabývající se lidskými právy. Jelikož noví poslanci v Botswaně vybírají prezidenta, stát by se jím mohl právě Boko.

UDC ve své ekonomické strategii zmiňuje nutnost zajištění dobře placených pracovních míst a rozdělení bohatství ku prospěchu občanů. Strana se konkrétně zavázala, že do pěti let vytvoří 450 tisíc až půl milionu pracovních míst.

Nově zvolený poslanec za UDC Kgoberego Nkawana řekl BBC, že mnoho mladých lidí v Botswaně zůstalo bez práce navzdory obrovským nalezištím diamantů a poměrně bujícímu cestovnímu ruchu. „Míra nezaměstnanosti je velmi vysoká a lidé žijí doslova z dávek od vlády, protože nejsou žádná pracovní místa. Takže je to opravdu špatné,“ popisuje situaci Nkawana.

Více mandátů než vládní BDP získala i Botswanská vlastenecká fronta (BPF), podporovaná bývalým prezidentem Ianem Khamou, který se odštěpil od BDP, a Botswanská kongresová strana (BCP), uvádí BBC. Volební komise by oficiální výsledky měla zveřejnit během pátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...