Slovenský premiér Robert Fico odmítl nový migrační pakt, který minulý týden schválil Evropský parlament. Dohoda počítá s převzetím části běženců nebo finanční či materiální pomocí zemím zasaženým přílivem migrantů. Fico opatření označil za diktát z Bruselu, nejde podle něj o solidaritu.
„Toto není ta solidarita, o které jsme hovořili, že každá země má mít možnost se sama rozhodnout, jak pomůže,“ řekl Fico ke schválené úpravě. Přirovnal ji k dřívější myšlence zavedení kvót pro povinné přerozdělování migrantů mezi členské země evropského bloku.
Podle Fica slovenské vládní strany ve slovenské sněmovně patrně nepodpoří opatření z migračního paktu. „S vysokou pravděpodobností celá vládní koalice nebude souhlasit na půdě parlamentu s tímto legislativním balíkem,“ uvedl slovenský premiér po schůzce se šéfem slovenské diplomacie Jurajem Blanárem.
Série norem, která má začít platit za dva roky, počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že migračním tlakem přetíženým zemím Unie solidárně pomohou ostatní buď tím, že část migrantů převezmou, nebo tyto státy podpoří finančně či materiálně.
Členské státy budou mít také povinnost zajistit rovnocennou úroveň pro přijímání žadatelů o azyl, například pokud jde o ubytování, školní docházku či zdravotní péči. Podmínky detence a omezení volného pohybu mají být upraveny tak, aby žadatele o azyl odrazovaly od pohybu po EU. Registrovaní žadatelé zároveň budou moci začít pracovat nejpozději šest měsíců po podání žádosti.
Balíček počítá i s tím, že členské státy budou dobrovolně nabízet útočiště osobám ze třetích zemí, které za uprchlíky uznal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a které se na území sedmadvacítky přemístí „legálním, organizovaným a bezpečným způsobem“.
České výtky
Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu a Evropské komise dohodli loni v prosinci po mnoha letech neúspěšných vyjednávání.
Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se poté letos 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. Česká vláda tehdy dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro Česko horší než ta, na níž se podílelo během svého předsednictví.
České ministerstvo vnitra tehdy uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.
Fico v úterý na tiskové konferenci zopakoval, že jeho vláda hodlá prosazovat „suverénní zahraniční politiku“ orientovanou na všechny čtyři světové strany. „Naši partneři byli zvyklí na servilní chování předchozích vlád a na to, že o cokoli Slovensko požádali, tak to dostali. My jsme suverénní země,“ uvedl premiér a informoval o připravované návštěvě Číny.
Nynější Ficova vláda mimo jiné zastavila vojenskou pomoc Ukrajině bránící se ruské invazi, kterou Slovensko poskytovalo ze svých státních zásob. Fico dříve opakovaně tvrdil, že ukrajinsko-ruský konflikt nemá vojenské řešení, a kritizoval protiruské sankce. Podobné názory ohledně Ukrajiny má i Maďarsko.
Fico na brífinku dále tvrdil, že v Praze byl připravován rozpad visegrádské čtyřky (V4), která sdružuje Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Únorová schůzka premiérů V4 v Praze ukázala, že tyto země se liší v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině i na formy pomoci, které jsou ochotny napadené zemi poskytovat.
„Pan premiér mluvil o úvodním setkání, které bylo ještě před oficiálním plenárním setkáním za účasti všech delegací, kde proběhla velmi ostrá výměna. Nakonec se shodli, že v drtivé většině se shodujeme na stejných tématech, co se týče Ukrajiny. Snad jiný názor máme v tom, jak dosáhnout míru,“ doplnil Blanár.
Novinářům také řekl, že Slovensko má zájem o nadstandardní vztahy s Českou republikou. Březnový krok české vlády, která přerušila mezivládní konzultace s Bratislavou kvůli rozdílným názorům na klíčová zahraniční témata, označil slovenský ministr zahraničí za zbytečný.
„Zrušit společné jednání vlád, které probíhalo od roku 2012, jen na základě toho, že máme odlišný názor, jak dosáhnout míru na Ukrajině, bylo zbytečné gesto. Čekáme na pozvání České republiky, nyní je na tahu česká vláda,“ prohlásil Blanár.
