Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
„Jsme zde, v instituci vytvořené k ochraně míru. A přesto už čtyři roky sledujeme otevřenou agresi proti suverénnímu státu, kterou se zdá nemožné zastavit,“ prohlásil šéf české diplomacie. Připomněl přitom berlínskou zeď, která v minulém století „oddělovala svobodu od útlaku“.
„Teď (tato zeď) stojí na Ukrajině. Má podobu frontové linie. Podobu okupovaných měst. Podobu dětí, které se učí rozpoznávat zvuk raket dříve, než se naučí písmena,“ pokračoval český ministr a připomněl výrok někdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana, který v roce 1987 vyzval Moskvu ke stržení berlínské zdi.
„Myslím, že bychom nyní měli vyslat stejnou zprávu (ruskému) prezidentovi (Vladimirovi) Putinovi. Pane Putine, ukončete tuto válku,“ řekl Macinka.
Ruská válka proti Ukrajině podle něj není jen o území. „Je o základním principu: zda mají národy právo rozhodovat o své vlastní budoucnosti, anebo zda o jejich osudu rozhoduje síla zbraní,“ sdělil.
Ukrajina podle něj nebrání jen sama sebe, ale brání myšlenku, že suverenita má význam. „Že svoboda není páka k vyjednávání. Že agrese nesmí být odměňována,“ dodal. Česko má podle něj takovou zkušenost. „Víme, co to znamená, když o vašem osudu rozhodují jiní. Víme, že ustupování agresi nepřináší mír – pouze oddaluje další konflikt,“ uvedl.
Historie podle něj přináší lekci v tom, že žádná okupace netrvá věčně, žádná zeď nestojí věčně a žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný. „Je mi líto, že (ruský velvyslanec při OSN Vasilij) Něbenzja odešel z této místnosti, protože bych rád, aby řekl svým lidem, Rusům v Moskvě, aby zastavili tuto válku a dali míru šanci,“ prohlásil ministr.
Mír podle něj začíná rozhodnutím. „Agrese není známkou síly. Je to přiznání strachu,“ pokračoval šéf české diplomacie. „Dnes nejde jen o Ukrajinu. Jde o vzkaz, který vysíláme světu. Zda řekneme, že se válka vyplatí. Anebo, že civilizovaný svět stojí na straně obětí, nikoliv agresorů,“ doplnil. Vyzval také k vyčerpání všech diplomatických možností pro dosažení spravedlivého a trvalého míru.
Ruské raketové útoky jsou přiznáním selhání, vzkázal Lavrovovi
Český ministr zahraničí předtím vystoupil i na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN. V projevu mimo jiné zdůraznil, že Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní.
Šéf české diplomacie ve svém vystoupení oslovil nepřítomného ruského kolegu Sergeje Lavrova a vzkázal mu, že rakety nejsou argumentem a že považuje ruské raketové útoky za přiznání ruského selhání. „Uplynuly čtyři roky a je na čase válku konečně ukončit,“ prohlásil šéf české diplomacie. Podle Macinky největší síla globální mocnosti nespočívá ve schopnosti začít válku, ale ve schopnosti ji ukončit.
„Jak vypadá vaše vítězství? Kolik zničených měst je dost? Kolik zmařených životů je dost? Protože pokud vítězství nemá jasný konec, pak to není strategie. Je to cynický autopilot,“ prohlásil šéf Černínského paláce na adresu Moskvy.
„Pane Lavrove, velké národy dokážou přežít porážku. Nedokážou však přežít strategii, která nemá konec. Můžete zabrat území, ale nemůžete zabrat budoucnost,“ pokračoval.
Rusko podle něj není bezpečnější než před čtyřmi lety, nemá více partnerů, stability ani důvěry. Je tedy legitimní se ptát, zda zvolená strategie Ruska skutečně vede k jeho bezpečnosti, poznamenal Macinka. V závěru projevu poděkoval Ukrajině za předložení rezoluce Valnému shromáždění OSN a uvedl, že Česko ji v hlasování podpoří.
Rusko-ukrajinská válka
- 11:30
„Víme o tom relativně málo. Víme, že ten útok probíhal od včerejšího večera a oficiální informace z ukrajinské strany zní tak, že byly zasaženy blíže neurčené sklady,“ uvedl pro ČT Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV v souvislosti s ruským útokem v oblasti Buči. Připomněl, že Buča je „symbolem genocidní války, a to, že Rusové se soustředí na útoky na toto město, je potřeba vnímat i v tomto kontextu“.
- 10:52
Při nočním ruském útoku na oblast kolem Buči zahynulo 27 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno, uvedly podle Reuters ukrajinské úřady.
- 09:34
Vedení ruské Bělgorodské oblasti hlásí tři mrtvé a devět raněných po ukrajinském útoku, píše Reuters. Oblast sousedí s Ukrajinou, kterou Rusko napadlo.
Macinka vyzdvihl roli USA
Šéf české diplomacie později prohlásil, že vedle Spojených států neexistuje žádná jiná geopolitická síla, která by dokázala Rusko přinutit k ústupkům či k diskusi. Oceňuje snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho vyjednavačů přimět Rusko a Ukrajinu, aby spolu vyjednávaly. Česko by chtělo podpořit diplomatickou cestu řešení konfliktu, ve věci podle něj Praha velký vliv mít nemá.
„My bychom rádi podporovali diplomatickou cestu. Určitě by měl být silnější tlak alespoň na to, aby se podařilo dohodnout nějaké příměří. Debata o míru bude určitě trvat mnoho let, ale bylo by fajn, kdyby se po tu dobu alespoň nezabíjeli lidé a neničila Ukrajina. Česká republika na to žádný velký vliv mít nemůže,“ odpověděl šéf české diplomacie na otázku, jakým způsobem by měl Západ vyvíjet tlak na Rusko.
Evropská unie se podle Macinky začíná probouzet a Čína má potenciál v řešení ruské války na Ukrajině jednat. „Pokud by se i Čína odvážila něco říct a něco ráznějšího udělat směrem k Rusku, to by také mohlo vést k tomu, že se pozice Ruska promění,“ řekl Macinka s tím, že na Mnichovské bezpečnostní konferenci ho potěšilo, když viděl fotografii čínského ministra zahraničí Wang Ia s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
Macinka se rovněž vyjádřil k tlaku, který Trumpova administrativa vyvíjí na Ukrajinu a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na vyřešení konfliktu. „Víme od prezidenta Zelenského, že Američané tlačí na Ukrajinu, ale nevíme, jestli náhodou Američané netlačí také na Rusko, protože Rusové nám to neřeknou,“ pokračoval ministr zahraničí. Je podle něj možná škoda, že nikdo kromě Ukrajinců a Američanů se s Rusy nebaví. Podpořil by nedávný nápad italské premiérky Giorgii Meloniové, aby EU měla svého vlastního vyjednavače, který by se účastnil rozhovorů.
Pokračující agrese
Ruská invaze na Ukrajinu je největším konfliktem na evropském kontinentu od konce druhé světové války. Invazní armáda ji spustila na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina. Zemřely při ní statisíce ukrajinských i ruských vojáků a pravděpodobně desítky tisíc ukrajinských civilistů. Miliony lidí na Ukrajině byly nuceny opustit své domovy.
Po ruských dronových i raketových útocích zůstávají mrtví i zranění i v místech vzdálených od fronty. Obrovské jsou škody na ukrajinské infrastruktuře a v uplynulých týdnech, kdy východní Evropu sevřely tuhé mrazy, ruská armáda pravidelně cílila na ukrajinské energetické a teplárenské objekty.
Diplomatické snahy o ukončení ruské zesílily loni v lednu po návratu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta, kromě výměn válečných zajatců mezi znepřátelenými stranami však zatím hmatatelnější výsledek nepřinesly. Nepřekonatelným bodem zůstávají územní požadavky Moskvy vůči Kyjevu.
Připomínkové akce k výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se konaly v úterý v Česku a dalších evropských zemích, třeba v Polsku a Německu. V sídle NATO se ceremonie zúčastnil generální tajemník Aliance Mark Rutte. Ten prohlásil, že Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. Další pomoc Kyjevu vnímá jako zcela zásadní.
