Česko nemůže být černým pasažérem při zvyšování výdajů na bezpečnost, protože by ztratilo svou důvěryhodnost, uvedl prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Podle něj nelze očekávat, že se ostatní země uskromní a zaplatí bezpečnost Česka. „Naši partneři velice pozorně sledují, co se u nás děje,“ upozornil Pavel v souvislosti s kroky nové vlády.
K tlaku USA na zvyšování výdajů v Evropě Pavel uvedl, že obě strany si uvědomují, že vzhledem k vývoji ve světě je nutná „reálná schopnost bránit současný způsob života i hodnoty, na kterých naše země stojí“.
„Není to jen o tom si přát mír, ale ten mír musíme být schopni garantovat. Nemáme jinou možnost než mít dostatečné nástroje k efektivnímu odstrašení nebo odrazení jakékoli možné agrese ze strany Ruska. Pokud někdo stále ještě tvrdí, že se nás to netýká, tak asi nežije v Evropě, ale někde jinde,“ poznamenal prezident.
Podle návrhu rozpočtu od nové české vlády ANO, SPD a Motoristů, který prošel prvním čtením, dostane obrana o 21 miliard korun méně. Výdaje na obranu se tak budou držet těsně nad dvěma procenty HDP. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila návrh rozpočtu za úplný, reálný a pravdivý.
„Jdeme jako téměř jediní proti proudu“
Téměř všechny země, i ty Rusku více vzdálené, přitom podle Pavla pochopily, že jiná cesta než navyšovat prostředky na bezpečnost není. „Jsem přesvědčen o tom, že bychom i na toto téma měli vést doma seriózní debatu, protože tím, jak je to zatím nastaveno, jdeme jako téměř jediní proti proudu,“ podotkl prezident.
„Pokud chceme zachovat důvěryhodnost České republiky jako spojence v Evropské unii i v NATO, pak nemůžeme být černým pasažérem. A tak se v rostoucí míře budeme jevit, když nebudeme ochotni přidat více peněz na naši bezpečnost,“ obává se hlava státu.
Vlažnější podpora Kyjeva
Nová česká vláda se kriticky staví rovněž k vojenské podpoře Ukrajiny. Muniční iniciativu nakonec nezastavila, ale Praha do ní nemá nadále přispívat.
Podle Pavla by bylo naivní se domnívat, že do našeho „malého dvorku“ nikdo nevidí. „Naši partneři velice pozorně sledují, co se u nás děje a co kdo z vrcholných představitelů řekne k jaké iniciativě. Vnímají změnu, ke které došlo se změnou vlády,“ upozornila hlava státu.
„Ve vztahu k tomu, co země vnímají jako náš společný problém, to znamená bezpečnost Evropy, její další prosperitu, tak je zajímá, které země se k tomu stavějí odlišně a my jsme jednou z nich, protože jako jedni z mála nezvyšujeme výdaje na obranu a řekli jsme, že nebudeme dál ze státního rozpočtu finančně podporovat Ukrajinu,“ konstatoval prezident.
Podle Pavla je třeba splnit domácí úkoly
V rámci obranného plánování NATO, k němuž se členové Aliance zavázali, je třeba „splnit domácí úkoly“, řekl Pavel. „Odpovídají přibližně těm 3,5 procenta HDP na konkrétní vojenské schopnosti a dalších 1,5 procenta na související výdaje, především infrastrukturní. Je jednoznačně v našem zájmu, abychom tento plán dodrželi, protože pokud se budeme tvářit, že se nás netýká, tak se staneme nevěrohodnými spojenci,“ varoval Pavel.
Ještě před dvěma lety dávala velká část spojenců pod dvě procenta HDP a všichni si to navzájem promíjeli, dnes je ale výrazná většina nad dvěma procenty, zdůraznil prezident. „Pohled na ty, kteří se povezou, bude mnohem přísnější. Bylo by opravdu nešťastné, kdyby se Česká republika dostala na chvost zemí Aliance, na kterou se ostatní budou dívat tak trochu jako na příživníka,“ prohlásil Pavel.
Podle něj je logické, že USA si chtějí „uvolnit ruce“ a žádají spravedlivější systém. „Všichni musíme být nejdřív schopni ubránit sami sebe, abychom potom mohli žádat ostatní o pomoc. Očekávat, že ostatní státy se uskromní a budou za svoje peníze platit naši bezpečnost – to prostě nejde,“ zdůraznil Pavel.
Vystoupení ministra zahraničí Spojených států Marca Rubia na mnichovské konferenci podle českého prezidenta rozptýlilo v Evropě obavy. Kritika podle něj v projevu zůstala, ale byla mnohem konstruktivnější, řekl Pavel českým novinářům.
Rubio dal v ranním projevu na bezpečnostní konferenci podle prezidenta jasně najevo, že Spojené státy a Evropa mají shodné strategické cíle, ale i historii a tradice. Ještě v pátek podle něj přitom panovala v transatlantických vztazích „atmosféra obav“.
Pavel rovněž řekl, že měl na okraj konference několik dvoustranných jednání. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským hovořil o muniční iniciativě. Zelenskyj v sobotním projevu Česku za iniciativu poděkoval, díky směřoval i přímo prezidentovi Pavlovi, který seděl v publiku.
V odpoledním debatním panelu k Ukrajině prezident Pavel uvedl, že Spojené státy, ale i další země by měly zvyšovat tlak na Rusko, aby jej donutily usednout k jednacímu stolu. Ke zvýšení tlaku na Moskvu podle něj může přispět i Česko – například jako člen Evropské unie podporou přijetí či přitvrzení sankcí nebo podporou ztížení pohybu plavidel ruské stínové flotily. Česko by se nemělo k těmto iniciativám podle Pavla stavět, jako „že se nás to netýká“.
Kdyby Česko nyní přestalo Ukrajinu podporovat, bylo by podle prezidenta „samo proti sobě“. Už nyní se totiž podle něj rozhoduje, zda se tuzemské firmy budou podílet na poválečné obnově Ukrajiny.
