Evropská centrální banka strana 3 z 5

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Podle centrálních bankéřů letos inflace vystoupá na průměrných 8,5 procenta. „Bez vlivu ČNB by však inflace nezačala klesat a byli bychom na tom ještě hůř,“ řekl bývalý viceguvernér ČNB a současný europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který byl hostem čtvrtečního Interview ČT24.

Míra inflace v zemích eurozóny v lednu vystoupila na 5,1 procenta, což je rekord od zavedení eura před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat, údaje za celou Evropskou unii zveřejní zhruba v polovině měsíce. Výsledek je překvapivý, analytici totiž podle agentury Reuters očekávali, že tlak na růst cen poleví a míra inflace z prosincových pěti procent klesne zhruba na 4,4 procenta.

Italští zákonodárci a zástupci regionů v pondělí v prvním kole nezvolili nového prezidenta republiky. V hlasování převažovaly prázdné lístky. To ukazuje, že politické strany nenašly shodu nad kandidáty, které by chtěly ve volbě prosadit. Několik hlasů získal stávající prezident Sergio Mattarella, který ale o další mandát neusiluje, uvedla agentura ANSA.

Italský parlament v pondělí zahájí volbu nového prezidenta. Výběr budí více pozornosti než v minulých letech. Podpoře zákonodárců se totiž těší známá jména. Kandiduje kontroverzní expremiér Silvio Berlusconi nebo současný premiér Mario Draghi. Zvolení Draghiho ale může znamenat konec vlády.

Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na rekordních pět procent, zatímco v celé Evropské unii se dostala na 5,3 procenta. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat. V Česku vzrostly ceny ještě více, inflace činila 5,4 procenta. Nejvíce k růstu cen opět přispěly energie, dražší ale byly například i služby. Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová nehodlá měnit svůj názor na inflaci, která podle ní letos postupně poklesne.

Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na pět procent, což je nejvyšší hodnota od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Zvyšovaly se hlavně ceny energií a potravin. V listopadu byla inflace na 4,9 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, zveřejněny budou později.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu loni zrychlil na 3,1 procenta, a dostal se tak na nejvyšší hodnotu od roku 1993. Na základě předběžných údajů podle německé metodiky výpočtu to oznámil spolkový statistický úřad. Míra inflace v Německu je tak výrazně nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která ho stanovila na dvě procenta.

Evropská centrální banka (ECB) v těchto dnech připomíná dvacet let od zavedení eurbankovek a euromincí do oběhu. Dvanáct unijních zemí jimi začalo platit 1. ledna 2002, od té doby se k nim přidalo dalších sedm členských států. K přijetí eura, které je po americkém dolaru druhou nejdůležitější měnou na světě, se zavázalo i Česko.

Růst cen v Evropské unii způsobený zejména zdražováním energií v listopadu opět zrychlil. Meziroční míra inflace vystoupila na 5,2 procenta, což je nejvýše za poslední dvě desetiletí. Ve své závěrečné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V říjnu činila míra inflace v unijní sedmadvacítce 4,4 procenta. Ceny rostly ve všech unijních zemích vyjma České republiky, kde zůstala inflace na hodnotě 4,8 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) na konci března ukončí nákupy dluhopisů v rámci svého nouzového pandemického programu PEPP, který má k dispozici 1,85 bilionu eur (46,8 bilionu korun). Banka oznámila, že v prvním čtvrtletí bude podle očekávání nákupy postupně utlumovat, v průběhu roku ale hodlá ekonomiku dál podporovat jinými nástroji. ECB tak potvrdila svůj uvolněný pohled na inflaci, která podle ní postupně odezní.

Britská centrální banka zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu o 0,15 bodu na 0,25 procenta, zejména kvůli sílícím inflačním tlakům. Z velkých vyspělých zemí je tak Británie první, která od začátku pandemie covidu-19 zvedla úroky.

Inflace dál poroste, v příštím roce se zejména kvůli zdražování energií dostane nad sedm procent. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) to řekl šéf měnové sekce České národní banky (ČNB) Petr Král. Podle něj je tak jedním z cílů centrální banky i posílení koruny, což by následně mohlo pomoci při řešení vysoké inflace. Podle prognóz banky by koruna měla vůči jednomu euru posílit na 24 korun kolem roku 2023. I kvůli tomu ČNB postupně navyšuje úrokové sazby, jejichž zvyšování prognózy podle Krále předpokládají i dál.

Inflace v eurozóně, tedy v zemích platících eurem, možná dosáhla svého vrcholu a začne brzy klesat, myslí si prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Pokles by mohl pokračovat i v průběhu příštího roku. Legardeová potvrdila názor ECB, že za vzestupem inflace jsou přechodné faktory.

Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Zvýšila se ze 4,1 procenta v říjnu, zejména kvůli pokračujícímu zdražování energií. Ve svém rychlém odhadu to v úterý oznámil statistický úřad Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, tato data budou zveřejněna v polovině prosince.

Ekonom Lukáš Kovanda míní, že Česká národní banka (ČNB) navýšením základní úrokové sazby šokovala Česko i celý svět. ČNB se ve čtvrtek rozhodla sazbu razantně navýšit o 1,25 bodu na 2,75 procenta. Kovanda uvedl, že centrální banka tím „sundává nohu z plynu“ a snaží se rychle vrátit měnovou politiku do normálního režimu. Podle České bankovní asociace (ČBA) by se dokonce základní úroková sazba během několika měsíců mohla dostat až ke 3,5 procenta.

Ekonomika Evropské unie se ve třetím čtvrtletí dál zotavovala z dopadů koronavirového poklesu a vzrostla o 2,1 procenta. Hospodářství EU tak po poklesu o 0,1 procenta v prvním kvartálu roste již druhé tříměsíční období v řadě, oznámil Eurostat. V rychlém růstu pokračuje také inflace v eurozóně – v říjnu dle statistiků dosáhla 4,1 procenta.

Růst cen v zemích Evropské unie, jehož tempo je nejvyšší za posledních deset let, v září opět zrychlil. Podle zveřejněné závěrečné zprávy statistického úřadu Eurostat dosáhla míra inflace 3,6 procenta, což je o čtyři desetiny bodu více než v srpnu. K jejímu zrychlování přispívají zejména prudce rostoucí ceny energií způsobené vysokou poptávkou a nedostatkem zásob. O stejnou hodnotu se za měsíc vyšplhala inflace i v zemích platících eurem, kde činila 3,4 procenta.

Míra inflace v eurozóně pokračovala v září v růstu z předchozích měsíců a dosáhla 3,4 procenta, což je nejvýše za posledních deset let. Ve svém rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. V srpnu činil růst cen v eurozóně tři procenta. Inflace tak opět výrazně překročila dlouhodobý cíl Evropské centrální banky (ECB), který je na dvou procentech. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, úřad je zveřejní v polovině října.

Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V devatenácti státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je proti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu. Ve své konečné zprávě to oznámil evropský statistický úřad Eurostat.

Zvyšováním úrokových sazeb hendikepuje Česká národní banka (ČNB) tuzemské výrobce a snižuje jejich konkurenceschopnost proti ostatním evropským firmám, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar. Také jeho profesní kolega Tomáš Sedláček si myslí, že centrální banka přehnaně reaguje na současný vývoj inflace. Oba naopak dali za vzor zdrženlivý postup Evropské centrální banky (ECB) či Fedu (Americká centrální banka).

Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla, že od začátku října zruší omezení pro výplatu dividend a zpětné odkupy akcií v bankovním sektoru. Ukončí tak krizové opatření, kterým v době pandemie covidu-19 tlačí banky v eurozóně k tomu, aby si držely kapitál, píše agentura Reuters.

Evropská centrální banka představila nový přístup k měnové politice. Základní úrokové sazby zůstanou na rekordních minimech ještě déle, aby se inflace v eurozóně zvýšila na dvě procenta a setrvala tam i ve střednědobém horizontu. Centrální banka to konstatovala po zasedání Rady guvernérů.

O první dluhopisy, které vydává Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii, je značný zájem, píše Reuters. Investoři si zatím objednali papíry v objemu více než 107 miliard eur (2,7 bilionu korun), uvedla agentura, která se odvolává na hlavního manažera emise. Jde zároveň o klíčový krok na cestě k ustavení Evropské unie jako hlavního společného dlužníka.

Dubnová inflace zrychlila z březnových 2,3 na 3,1 procenta, což je nejvíce od loňského září a také více, než očekávali analytici i Česká národní banka. Největší podíl na tom má hlavně zdražení pohonných hmot a tabákových výrobků. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).