Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu loni zrychlil na 3,1 procenta, a dostal se tak na nejvyšší hodnotu od roku 1993. Na základě předběžných údajů podle německé metodiky výpočtu to oznámil spolkový statistický úřad. Míra inflace v Německu je tak výrazně nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která ho stanovila na dvě procenta.
Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie loni činila míra inflace v Německu 3,2 procenta, v prosinci pak meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil na 5,7 procenta z listopadových šesti procent.
Ekonomové kvůli pokračující pandemii covidu-19, růstu cen energií a problémům v dodavatelských řetězcích očekávají, že s vysokým meziročním růstem spotřebitelských cen se Německo bude potýkat i letos. To bude mít dopady i na vývoj v regionu, protože Německo je největší ekonomikou, kde se platí jednotnou evropskou měnou euro. Je také významným obchodním partnerem České republiky.
„Míra inflace proti očekávání v prosinci neklesla, naopak vystoupila na 5,3 procenta, ačkoliv energie ve srovnání s listopadem zlevnily,“ komentoval na Twitteru hospodářské výsledky ekonom finančního ústavu Commerzbank Jörg Krämer. Ještě před zveřejněním zprávy statistického úřadu poukázal na to, že s ohledem na vývoj inflace v německých regionech nelze na celoněmecké úrovni pokles očekávat. Uvedl, že je čas, aby ECB „sundala nohu z plynu“. „Kvůli uvolněné měnové politice ECB proudí do ekonomiky stále příliš mnoho peněz,“ dodal.
Ceny výrazně rostou od léta, vláda připravuje pomoc
Německý ekonomický institut Ifo předpovídá, že celoroční míra inflace v Německu letos vystoupí na 3,3 procenta. Německá centrální banka pak v hospodářském výhledu na letošní rok počítá s inflací 3,6 procenta.
Vysokému tempu růstu spotřebitelských cen čelí Německo od loňského léta. Statistický úřad to zdůvodňuje nejen nynějšími dodavatelskými problémy a rekordními cenami energií, ale také dopadem nízkých cen v roce 2020 a tehdejším dočasným snížením daně z přidané hodnoty (DPH), ke kterému se vláda rozhodla, aby zmírnila dopady pandemie na občany.
Také nyní vláda zvažuje kroky, které by obyvatelům ulehčily dopady růstu inflace. Příjemci dávek na bydlení by v létě mohli dostat příspěvek na očekávané zvýšené náklady na topení. Německá média poukazují na to, že vysoká míra inflace je hořká i pro střadatele, neboť úroková sazba spořicích účtů nedokáže hodnotu úspor udržet.
Pro Němce je růst spotřebitelských cen dramatický, neboť země od roku 2012 nezažila inflaci v celoročním průměru nad dvě procenta. S vysokou mírou inflace se Německo potýkalo krátce po znovusjednocení, v roce 1992 činila pět procent a o rok později 4,5 procenta.
