Hodnota bitcoinu klesla pod 20 tisíc dolarů, nejníže od roku 2020

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin v sobotu poprvé od prosince 2020 sestoupila pod hranici 20 tisíc dolarů (zhruba 470 tisíc korun), v sobotu pozdě večer dokonce pod 18 tisíc dolarů. Výrazně se propadla také druhá největší kryptoměna ether. Trh s kryptoměnami je v poslední době pod tlakem kvůli odklonu investorů od rizikovějších aktiv, za kterým stojí zpřísňování měnové politiky.

Podle údajů webu Bitfinex se dopoledne bitcoin propadl až na 18 690 dolarů. Krátce po 15:30 našeho času se prodával zhruba za 19,1 tisíce dolarů, po 23:00 SELČ se propadl až k hodnotě 17,7 tisíce dolarů. Za uplynulých 24 hodin tak vykazoval pokles přibližně 14 procent. Loni v listopadu se přitom bitcoin vyšplhal na rekordní maximum v blízkosti 69 tisíc dolarů.

Cena druhé největší kryptoměny ether klesla pod hranici tisíce dolarů a podle agentury Bloomberg se tak dostala na nejnižší úroveň od loňského ledna. Tržní hodnota všech existujících kryptoměn spadla podle společnosti Coinmarketcap na 832 miliard dolarů. Je to méně než třetina dosavadního maxima, které v listopadu loňského roku činilo téměř tři biliony dolarů.

Od začátku roku se hodnota bitcoinu snížila o přibližně 60 procent a etheru o 70 procent, přičemž pokles v posledních týdnech zrychluje. V úhrnu za posledních deset let si bitcoin přesto stále připisuje výrazné zisky.

Centrální banky nyní v reakci na rostoucí inflaci zpřísňují měnovou politiku, což vyvolává obavy ohledně vývoje globální ekonomiky. „Rostoucí obavy z hospodářské recese ochromují zájem o riziková aktiva,“ konstatoval analytik Edward Moya ze společnosti Oanda.

K poklesu kryptoměnového trhu tento týden přispěla rovněž zpráva o tom, že kryptoúvěrová společnost Celsius Network zmrazila výběry. Celsius nabízí zákazníkům možnost uložit si kryptoměny do produktů s úrokovým výnosem. Firma své opatření zdůvodnila „extrémními podmínkami na trhu“.

Cena 20 tisíc dolarů byla podle ředitele tuzemského obchodníka s kryptoměnami Bit.plus Martina Stránského důležitá psychologická hranice, která bude lákat spekulativní investory. „To je vidět i ve zvýšeném zájmu na našich obchodních místech včetně Bitcoinmatů. Pokud přijdou další negativní impulsy typu vysoké inflace v USA, můžeme očekávat pokračování poklesu ceny,“ domnívá se.

Kurz bitcoinu a dalších digitálních měn tradičně podléhá silným výkyvům. V posledních letech se již odehrálo několik takzvaných kryptozim - například v letech 2014 a 2018 ceny prudce klesly, později však opět vzrostly. Tentokrát je však ekonomická situace komplikovanější než tehdy, připomíná agentura DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 59 mminutami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 10 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 17 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.