Kryptoměny jako zákonná platidla jsou riskantní a nerozumné řešení, varuje měnový fond

Zavádění kryptoměn jako zákonných platidel s sebou nese značné riziko a ohrožuje globální ekonomiku. Ve zprávě o finanční stabilitě to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Jde podle něj o nerozumnou zkratku a fond se obává takzvané „kryptoizace“, tedy postupného zavádění zahraničních měn či kryptoměn v jednotlivých zemích.

Zpráva o finanční stabilitě uvádí, že kryptoizace, jako je například nedávné rozhodnutí středoamerického Salvadoru zavést bitcoin jako zákonné platidlo, by mohla podkopat snahu centrálních bank při utváření měnové politiky. Může ale také ohrožovat likviditu a celkově destabilizovat ekonomiky.

Konkrétně Salvador zpráva nezmiňuje. Měnový fond ale už dříve opakovaně varoval, že v případě Salvadoru místní zákon o používání bitcoinů představuje makroekonomická, finanční i právní rizika.

Snížení poptávky po kryptoměnách

Fond se ve zprávě zmiňuje o třech zásadních změnách, které ovlivňují globální ekonomiku. První je pandemie covidu-19, druhou změny klimatu a třetí právě kryptoměny. MMF dal v posledních měsících najevo značnou rezervovanost ohledně dopadů kryptoměn, a to i přesto, že se snaží podporovat inovace, které by mohly rozvojovým zemím pomoci.

Aby se zabránilo riziku kryptoizace, doporučuje zpráva měnového fondu zemím přijímat taková pravidla, která by pomohla snížit rostoucí poptávku po kryptoměnách. To může být například posílení měnové politiky, ochrana nezávislosti centrálních bank či zavádění „efektivních a regulačních opatření ke snížení atraktivity využívání zahraničních měn.“

Měnový fond ve zprávě o finanční stabilitě také doporučuje, aby vlády v rozvojových zemích zvážily digitální měny centrálních bank, které by mohly omezit kryptoizaci tím, že uspokojí domácí poptávku po vylepšených platebních technologiích.

Zpráva také označuje takzvané stablecoiny, jako je tether a USDC, za potenciální hrozbu pro globální finanční systém. Navrhuje proto výrazně zpřísnit požadavky na informace o uživatelích stablecoinů, aby byly srovnatelné se standardy bank a fondů peněžního trhu. To je podle zprávy nutné pro stabilitu trhu se stablecoiny.

Stablecoin je označení pro měnu, která je vázána na určitá aktiva, jako jsou peníze, zlato nebo kovy. Odvětví stablecoinů zažívá nebývalý vzestup a jeho hodnota se nyní pohybuje kolem 120 miliard dolarů (2,6 bilionu korun). Je ale prakticky neregulované, kvůli čemuž se na toto odvětví zaměřují regulační orgány ve Spojených státech i v dalších zemích po celém světě.

Za riziko považuje zpráva měnového fondu i dopady panických výprodejů, jaký se například objevil letos v červnu. Hodnota tokenu titan z protokolu Iron Finance klesla tehdy skoro na nulu. Takové případy mohou představovat větší systémová rizika a podle fondu se rozšířit i na trh komerčních cenných papírů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
20:03Aktualizovánopřed 31 mminutami

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
13:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Regulace cen paliv by mohla skončit už před prázdninami

Státní regulace cen paliv by před prázdninami mohla skončit – na dotaz ČT to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Důvodem jsou zejména klesající ceny ropy. Regulace cen dopadla na provozovatele čerpacích stanic – první už oznámil, že kvůli opatření podal žalobu k Městskému soudu v Praze na ministerstvo financí. Další zvažují, že se připojí. Unie nezávislých petrolejářů odhaduje ztráty na 50 až 100 milionů.
před 2 hhodinami

Devatenáct zemí EU včetně Česka podpořilo dopis o zpřísnění migrační politiky

Migrační politika Evropské unie musí přinést konkrétní výsledky, které budou mít skutečný dopad na životy lidí v EU, uvedlo v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové devatenáct členských států Evropské unie včetně České republiky. Na summitu EU v Bruselu Evropská rada jednala také o příštím dlouhodobém rozpočtu.
12:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
08:53Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 20:49

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
včeraAktualizovánovčera v 16:01

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
včeraAktualizovánovčera v 14:16
Načítání...