Kryptoměny jako zákonná platidla jsou riskantní a nerozumné řešení, varuje měnový fond

Zavádění kryptoměn jako zákonných platidel s sebou nese značné riziko a ohrožuje globální ekonomiku. Ve zprávě o finanční stabilitě to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Jde podle něj o nerozumnou zkratku a fond se obává takzvané „kryptoizace“, tedy postupného zavádění zahraničních měn či kryptoměn v jednotlivých zemích.

Zpráva o finanční stabilitě uvádí, že kryptoizace, jako je například nedávné rozhodnutí středoamerického Salvadoru zavést bitcoin jako zákonné platidlo, by mohla podkopat snahu centrálních bank při utváření měnové politiky. Může ale také ohrožovat likviditu a celkově destabilizovat ekonomiky.

Konkrétně Salvador zpráva nezmiňuje. Měnový fond ale už dříve opakovaně varoval, že v případě Salvadoru místní zákon o používání bitcoinů představuje makroekonomická, finanční i právní rizika.

Snížení poptávky po kryptoměnách

Fond se ve zprávě zmiňuje o třech zásadních změnách, které ovlivňují globální ekonomiku. První je pandemie covidu-19, druhou změny klimatu a třetí právě kryptoměny. MMF dal v posledních měsících najevo značnou rezervovanost ohledně dopadů kryptoměn, a to i přesto, že se snaží podporovat inovace, které by mohly rozvojovým zemím pomoci.

Aby se zabránilo riziku kryptoizace, doporučuje zpráva měnového fondu zemím přijímat taková pravidla, která by pomohla snížit rostoucí poptávku po kryptoměnách. To může být například posílení měnové politiky, ochrana nezávislosti centrálních bank či zavádění „efektivních a regulačních opatření ke snížení atraktivity využívání zahraničních měn.“

Měnový fond ve zprávě o finanční stabilitě také doporučuje, aby vlády v rozvojových zemích zvážily digitální měny centrálních bank, které by mohly omezit kryptoizaci tím, že uspokojí domácí poptávku po vylepšených platebních technologiích.

Zpráva také označuje takzvané stablecoiny, jako je tether a USDC, za potenciální hrozbu pro globální finanční systém. Navrhuje proto výrazně zpřísnit požadavky na informace o uživatelích stablecoinů, aby byly srovnatelné se standardy bank a fondů peněžního trhu. To je podle zprávy nutné pro stabilitu trhu se stablecoiny.

Stablecoin je označení pro měnu, která je vázána na určitá aktiva, jako jsou peníze, zlato nebo kovy. Odvětví stablecoinů zažívá nebývalý vzestup a jeho hodnota se nyní pohybuje kolem 120 miliard dolarů (2,6 bilionu korun). Je ale prakticky neregulované, kvůli čemuž se na toto odvětví zaměřují regulační orgány ve Spojených státech i v dalších zemích po celém světě.

Za riziko považuje zpráva měnového fondu i dopady panických výprodejů, jaký se například objevil letos v červnu. Hodnota tokenu titan z protokolu Iron Finance klesla tehdy skoro na nulu. Takové případy mohou představovat větší systémová rizika a podle fondu se rozšířit i na trh komerčních cenných papírů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 6 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 15 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 22 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.