Kryptoměny jako zákonná platidla jsou riskantní a nerozumné řešení, varuje měnový fond

Zavádění kryptoměn jako zákonných platidel s sebou nese značné riziko a ohrožuje globální ekonomiku. Ve zprávě o finanční stabilitě to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Jde podle něj o nerozumnou zkratku a fond se obává takzvané „kryptoizace“, tedy postupného zavádění zahraničních měn či kryptoměn v jednotlivých zemích.

Zpráva o finanční stabilitě uvádí, že kryptoizace, jako je například nedávné rozhodnutí středoamerického Salvadoru zavést bitcoin jako zákonné platidlo, by mohla podkopat snahu centrálních bank při utváření měnové politiky. Může ale také ohrožovat likviditu a celkově destabilizovat ekonomiky.

Konkrétně Salvador zpráva nezmiňuje. Měnový fond ale už dříve opakovaně varoval, že v případě Salvadoru místní zákon o používání bitcoinů představuje makroekonomická, finanční i právní rizika.

Snížení poptávky po kryptoměnách

Fond se ve zprávě zmiňuje o třech zásadních změnách, které ovlivňují globální ekonomiku. První je pandemie covidu-19, druhou změny klimatu a třetí právě kryptoměny. MMF dal v posledních měsících najevo značnou rezervovanost ohledně dopadů kryptoměn, a to i přesto, že se snaží podporovat inovace, které by mohly rozvojovým zemím pomoci.

Aby se zabránilo riziku kryptoizace, doporučuje zpráva měnového fondu zemím přijímat taková pravidla, která by pomohla snížit rostoucí poptávku po kryptoměnách. To může být například posílení měnové politiky, ochrana nezávislosti centrálních bank či zavádění „efektivních a regulačních opatření ke snížení atraktivity využívání zahraničních měn.“

Měnový fond ve zprávě o finanční stabilitě také doporučuje, aby vlády v rozvojových zemích zvážily digitální měny centrálních bank, které by mohly omezit kryptoizaci tím, že uspokojí domácí poptávku po vylepšených platebních technologiích.

Zpráva také označuje takzvané stablecoiny, jako je tether a USDC, za potenciální hrozbu pro globální finanční systém. Navrhuje proto výrazně zpřísnit požadavky na informace o uživatelích stablecoinů, aby byly srovnatelné se standardy bank a fondů peněžního trhu. To je podle zprávy nutné pro stabilitu trhu se stablecoiny.

Stablecoin je označení pro měnu, která je vázána na určitá aktiva, jako jsou peníze, zlato nebo kovy. Odvětví stablecoinů zažívá nebývalý vzestup a jeho hodnota se nyní pohybuje kolem 120 miliard dolarů (2,6 bilionu korun). Je ale prakticky neregulované, kvůli čemuž se na toto odvětví zaměřují regulační orgány ve Spojených státech i v dalších zemích po celém světě.

Za riziko považuje zpráva měnového fondu i dopady panických výprodejů, jaký se například objevil letos v červnu. Hodnota tokenu titan z protokolu Iron Finance klesla tehdy skoro na nulu. Takové případy mohou představovat větší systémová rizika a podle fondu se rozšířit i na trh komerčních cenných papírů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...