Kryptoměny jako zákonná platidla jsou riskantní a nerozumné řešení, varuje měnový fond

Zavádění kryptoměn jako zákonných platidel s sebou nese značné riziko a ohrožuje globální ekonomiku. Ve zprávě o finanční stabilitě to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Jde podle něj o nerozumnou zkratku a fond se obává takzvané „kryptoizace“, tedy postupného zavádění zahraničních měn či kryptoměn v jednotlivých zemích.

Zpráva o finanční stabilitě uvádí, že kryptoizace, jako je například nedávné rozhodnutí středoamerického Salvadoru zavést bitcoin jako zákonné platidlo, by mohla podkopat snahu centrálních bank při utváření měnové politiky. Může ale také ohrožovat likviditu a celkově destabilizovat ekonomiky.

Konkrétně Salvador zpráva nezmiňuje. Měnový fond ale už dříve opakovaně varoval, že v případě Salvadoru místní zákon o používání bitcoinů představuje makroekonomická, finanční i právní rizika.

Snížení poptávky po kryptoměnách

Fond se ve zprávě zmiňuje o třech zásadních změnách, které ovlivňují globální ekonomiku. První je pandemie covidu-19, druhou změny klimatu a třetí právě kryptoměny. MMF dal v posledních měsících najevo značnou rezervovanost ohledně dopadů kryptoměn, a to i přesto, že se snaží podporovat inovace, které by mohly rozvojovým zemím pomoci.

Aby se zabránilo riziku kryptoizace, doporučuje zpráva měnového fondu zemím přijímat taková pravidla, která by pomohla snížit rostoucí poptávku po kryptoměnách. To může být například posílení měnové politiky, ochrana nezávislosti centrálních bank či zavádění „efektivních a regulačních opatření ke snížení atraktivity využívání zahraničních měn.“

Měnový fond ve zprávě o finanční stabilitě také doporučuje, aby vlády v rozvojových zemích zvážily digitální měny centrálních bank, které by mohly omezit kryptoizaci tím, že uspokojí domácí poptávku po vylepšených platebních technologiích.

Zpráva také označuje takzvané stablecoiny, jako je tether a USDC, za potenciální hrozbu pro globální finanční systém. Navrhuje proto výrazně zpřísnit požadavky na informace o uživatelích stablecoinů, aby byly srovnatelné se standardy bank a fondů peněžního trhu. To je podle zprávy nutné pro stabilitu trhu se stablecoiny.

Stablecoin je označení pro měnu, která je vázána na určitá aktiva, jako jsou peníze, zlato nebo kovy. Odvětví stablecoinů zažívá nebývalý vzestup a jeho hodnota se nyní pohybuje kolem 120 miliard dolarů (2,6 bilionu korun). Je ale prakticky neregulované, kvůli čemuž se na toto odvětví zaměřují regulační orgány ve Spojených státech i v dalších zemích po celém světě.

Za riziko považuje zpráva měnového fondu i dopady panických výprodejů, jaký se například objevil letos v červnu. Hodnota tokenu titan z protokolu Iron Finance klesla tehdy skoro na nulu. Takové případy mohou představovat větší systémová rizika a podle fondu se rozšířit i na trh komerčních cenných papírů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...