Salvador si zajistil prvenství na poli kryptoměn. Zavedl bitcoin jako platidlo

Středoamerický Salvador je prvním státem světa, ve kterém se nejznámější kryptoměna bitcoin stala zákonným platidlem. Návrh tamního prezidenta Nayiba Bukeleho schválil parlament. O implementaci internetového platidla v 6,5milionové zemi informovala během středy agentura Reuters. Prezident později napsal na Twitter, že jeho země zkoumá možnosti těžit bitcoin s využitím obnovitelné energie ze salvadorských sopek.

Salvadorský parlament přijal návrh většinou 62 z 84 hlasů, norma přitom vstoupí v platnost za devadesát dní. Zákonodárci se ke kryptoměně přiklonili navzdory tomu, že se jejich rozhodnutí může odrazit na programu pomoci, o němž země jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a který přesahuje jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy korun).

Přijetí bitcoinu podle prezidenta Bukeleho usnadní občanům Salvadoru žijícím v zahraničí posílání plateb do vlasti. Ve středoamerické zemi však půjde platit i nadále americkým dolarem. „Naší zemi to přinese finanční začlenění, investice, turistiku, inovaci a ekonomický rozvoj,“ napsal Bukele na Twitteru krátce před hlasováním v parlamentu, který ovládá jeho strana a její spojenci.

Finančním začleněním měl přitom na mysli zapojení tisíců lidí do legální ekonomiky. Salvadorský prezident totiž už dříve poukazoval na to, že „sedmdesát procent obyvatel nemá bankovní účet a pracuje načerno“. Ti, kteří bitcoin použijí, se podle něj nevystaví riziku. „Vláda zaručí převod na přesnou hodnotu v dolarech v době každé transakce,“ napsal.

Po schválení parlamentem 39letý prezident na Twitteru doplnil, že pověřil státní geotermální elektrickou firmu LaGeo, aby přišla s plánem zařízení na těžbu bitcoinů s využitím obnovitelné energie z místních sopek. „Bude se to rychle vyvíjet!“ dodal na stejné sociální síti. 

Cena bitcoinu v poslední době stagnuje

Bitcoin v posledních týdnech čelí rostoucí kritice, že jeho těžba spotřebovává velké objemy energie, a má tak negativní ekologické dopady. Šéf automobilky Tesla Elon Musk tímto argumentem odůvodnil změnu svého rozhodnutí přijímat v Tesle platby v bitcoinech, což tuto nejznámější kryptoměnu minulý měsíc prudce oslabilo.

Salvadorská ekonomika je na přísunu peněz ze zahraničí závislá. Tyto platby představovaly v roce 2019 téměř šest miliard dolarů (125,2 miliardy korun), tedy zhruba čtvrtinu hrubého domácího produktu (HDP).

„Krok Salvadoru může na jedné straně posílit důvěryhodnost bitcoinu, na druhou stranu může tamní ekonomiku ohrozit kvůli velkým a náhlým výkyvům kurzu. Oznámení bude znamenat pozitivní impuls pro investory, kteří v posledních týdnech bitcoiny spíše prodávali pod vlivem negativních zpráv,“ řekl specialista na kryptoměny Martin Stránský.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy bitcoin na zprávu zareagoval zhodnocením asi o tři procenta. „Slabší reakce trhu na tak potenciálně přelomový krok pramení z globální atmosféry, která nyní kryptoměny obestírá. Tu určují zejména vlády a centrální banky klíčových ekonomik, jako jsou Spojené státy nebo Čína. Ty v současné době podnikají kroky směřující spíše k potlačení než podpoře kryptoměn,“ uvedl.

„Bitcoin se ze svého cenového maxima takřka 65 tisíc dolarů za kus propadl na poloviční cenu a nyní se prodává za 34 tisíc dolarů. Nepomáhají mu ani tweety a prohlášení šéfa automobilky Tesla Elona Muska, šéfa automobilky Tesla. Ta se totiž od bitcoinu v posledních týdnech zřetelně odvrací,“ podotkl Kovanda.

Bitcoin nicméně kolem 20:30 SELČ posiloval výrazněji. Na burze Bitstamp přidával přes deset procent na zhruba 36 300 dolarů (756.970 korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 23 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánovčera v 22:26

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...