Prudce nahoru a pak stejně intenzivně dolů. Zatímco na konci minulého týdne se bitcoin vyšplhal na cenu vyšší než 41 tisíc dolarů (884 700 korun), zpočátku týdne byl už zase pod 34 tisíci. Pro kryptoměny asi nic nezvyklého, pokud se ohlédneme zpětně. Přesto, je tentokrát něco jinak? Může za to pandemie? A především, co bude s digitálními měnami dál – na to vše odpovídal ekonom a expert na kryptoměny Dominik Stroukal.
Bitcoin ani po minulém propadu neumřel a zvednul se. To ho činí zajímavým už i pro velké firmy, říká odborník
Turbulentní vývoj u bitcoinu, který se odehrál v posledních dnech, je tentokrát jiný než obvykle? Sehrála v něm roli pandemie koronaviru?
O tom nelze vůbec pochybovat. Nicméně bitcoin umí raketově vyrůst i bez pandemie. V roce 2020 se cena jednoho bitcoinu zpětinásobila, což je něco nepředstavitelného, ale v bitcoinovém světě to není výjimka. V roce 2017 rostl bitcoin dokonce dvacetkrát a v letech 2011 a 2013 dokonce stokrát.
Pandemie ale hrála významnou roli ve třech ohledech. Zaprvé to byla první hospodářská krize, kterou bitcoin zažil. Vznikl v roce 2009 po poslední finanční krizi a fanoušci kryptoměn netrpělivě očekávali, jak na krizi zareaguje. Spadnul, stejně jako ostatní aktiva, pak se ale rychle oklepal a začal růst.
Druhým důvodem pak byly záchranné balíčky vlád a uvolněná měnová politika. Všechny tyto peníze tekly nejen do spotřeby, ale z velké části i do investic, včetně bitcoinu. Ten je zatím velmi malý, takže se na něm snadno udělá více procent. Což tedy platí samozřejmě oběma směry, o hodně procent může i spadnout.
A zatřetí začaly ve velkém nakupovat tuto digitální měnu velké firmy a investiční fondy. Dvacet osm těch největších známých z nich má nyní v držení každý dvacátý bitcoin, to je obrovská poptávka, která dříve nebyla.
Proč najednou takový zájem?
Tyto firmy totiž zjistily, že bitcoin ani po posledním propadu neumřel a opět se zvednul ze dna. Ukázalo se, že to není jen obyčejná krátkodobá bublina. Investičně si tak už nedokázaly obhájit, proč ve svém portfoliu bitcoin nemají, když už ani sami nevěří, že je to jen bublina, která musí prasknout.
Vývoj ceny bitcoinu (v USD)
Je poslední propad něčím výjimečný, vzhledem k tomu, že třeba britský Úřad pro finanční etiku varoval, aby lidé, kteří investují do kryptoměn, byli připraveni na výrazné ztráty a také na eventualitu, že mohou přijít i o všechno s připomenutím toho, že kryptoměny nejsou pojištěné. Hrozí to?
Žádnou investici nelze pojistit, takže jistotu nemůžeme u bitcoinu hledat, ale to ani u jiných investic. Je to obrovsky rizikové, ale investice s vysokým možným výnosem musí na druhé straně vyvažovat strach z obrovského propadu. Bitcoin se historicky už třikrát propadnul o zhruba osmdesát procent, což už lze skoro nazvat ztrátou „všeho“. Pokud si někdo myslí na vysoké zisky, musí počítat s možností obřích ztrát.
Je ale potřeba si uvědomit, že změna nastala v objemu. Ještě před pěti lety byla tržní kapitalizace bitcoinu, tedy množství jednotlivých bitcoinů vynásobených jejich cenou, okolo sedmi miliard dolarů. Dnes je to sedm set miliard dolarů. To znamená, že když se někdo rozhodne koupit nebo prodat bitcoiny v hodnotě deseti milionů dolarů, moc to s trhem nezahýbe, ale dříve to mohlo cenu vystřelit oběma směry mnohem snáze.
Klasické investice typu akcií sice pojištěné nejsou, ale firmy, které s nimi obchodují ano – například v Británii mohou získat investoři zpět až 85 tisíc liber (2,5 milionu korun), v EU je to dvacet tisíc eur (525 600 korun) a třeba v Maďarsku až sto tisíc eur (2,6 milionu korun).
Ano, platí, že firmy pojištěné jsou, ale investice ne. Ale to je stejně úplně irelevantní, protože makléřské firmy nekrachují. A u bitcoinu to nedává smysl, nikdo ani neví, kde fyzicky člověk je. Tam se kupují mince přímo a drží si je každý u sebe. Žádná makléřská firma k tomu není zapotřebí a ani to není žádoucí, není k tomu jediný důvod. Nemít prostředníka je právě samotná podstata, kvůli které bitcoin vzniknul.
Kryptoměny jsou „divoký západ“ a na něm se často najdou falešní šerifové, kteří obírají ty nejzranitelnější
Hrozí opravdu to, že můžou lidé přijít o vše?
Ano. Pokud prodáte své koruny nebo dolary výměnou za bitcoiny, potom musíte počítat s tím, že existuje šance, že o hodně přijdete. Ovšem na druhou stranu, pokud si necháte koruny nebo dolary, pak máte jistotu, že při průměrné inflaci dvě procenta přijdete za pouhých 36 let o polovinu jejich hodnoty.
Na druhou stranu si nejde nevšimnout, že přece jen některé instituce se nestaví k bitcoinu už tak odmítavě jako dříve. Je to jen zdání, nebo se v tomto ohledu něco mění?
Do bitcoinu vstupovaly větší instituce už dříve, ale teprve v roce 2020 to začalo být masové. Grayscale Bitcoin Trust je fond, který koupil už více než šest set tisíc bitcoinů, což je pro srovnání zhruba třetina všech příjmů českého státního rozpočtu. Akciová společnost MicroStrategy jich má více než sedmdesát tisíc, což je přibližně rozpočet českého ministerstva kultury. Jsou to obří částky. Stále se do toho nechce jít bankám, ale to není jejich chyba, často by i chtěly, jenom jim to neumožňuje regulace a všeobecně zdrženlivý postoj ministerstev financí a centrálních bank.
S růstem ceny bitcoinu se objevuje čím dál více firem, které nabízejí vysoké zhodnocení úspor právě investicemi do kryptoměn. Na co by si lidé měli dát pozor, aby nenaletěli podvodníkům a kde se můžou informovat?
Kryptoměny jsou divoký západ a na něm se často najdou falešní šerifové, kteří obírají nejzranitelnější z nás. Bitcoin je výjimečný tím, že žádné firmě nemusí nikdo věřit. To je na něm zajímavé, to ho odlišuje od současných peněz a jiných aktiv. Bohužel lidé jsou zvyklí důvěřovat prostředníkům, a toho využívají podvodníci.
Důvěřovat prostředníkům není obecně špatné a rozhodně ne u investic. Existuje dělba práce, specializace a stejně jako věříme doktorům a počítače nosíme k IT expertům, důvěřujeme se svými penězi institucím, které nám je zhodnocují. U bitcoinu jsou ale tyto „firmy“ často rovnou podvodné a v nejlepším případě jsou pod obrovským pokušením s penězi utéct nebo se nechají hacknout a o vše přijdou.
Takže?
Bitcoin umožňuje věřit sám sobě a mít ho u sebe. Rozhodně ale platí: jste-li na divokém západě, nevěřte nikomu a kupte si hardwarovou peněženku, mějte kryptoměny v ní a máte vše pod kontrolou. Obnáší to už trochu znalosti, takže to není úplně pro každého. Proto je hlavní a první radou nenaskakovat do rozjetého vlaku se všemi penězi, které máme, ale vyzkoušet si, jestli tomu opravdu rozumím, s pár korunami.
Kryptoměny rostou obvykle nahoru společně, ale zvláštní moment nastává, když se bitcoin propadá
Proč se vlastně ty největší růsty a propady odehrávají vždy kolem konce roku jednoho a začátku dalšího? Nebo je to jen zdání?
Tři ze čtyř obřích růstů skutečně dosáhly vrcholu na zlomu roku. Jedna z teorií říká, že je to kvůli času, který na to máme kolem Vánoc. Jiná tvrdí, že zlom po konci roku přijde, protože před koncem roku nikdo nechce prodávat kvůli daním. A taky že se historie tak trochu rýmuje. Z velké části to ale bude jenom náhoda.
Do jaké míry se velké „skoky“ týkají i ostatních kryptoměn? Jak pevný je mezi nimi vztah?
Vztah mezi bitcoinem a dalšími kryptoměnami, takzvanými altcoiny, je zvláštní a dost se změnil. Dnes bitcoin tvoří zhruba sedmdesát procent objemu všech kryptoměn, bývala to dokonce jen jedna třetina. To číslo je v současnosti vyšší, protože jsme si uvědomili, kolik nesmyslů, ale i podvodů mezi altcoiny bylo. Zůstalo ale několik stálic, které se v top desítce kryptoměn relativně dlouho drží.
Konkrétněji, obtížně překonatelnou dvojkou je ethereum, které přistoupilo ke kryptoměně z úplně jiného úhlu a jde vlastně o pokus vytvořit obří decentralizovaný počítač. Má nadšené vývojáře a fanoušky, kteří experimentují a hledají, co všechno by šlo ještě s takovou technologií vymyslet. Ethereum dlouhodobě představuje zhruba deset procent celého kryptoměnového trhu a dnes je zhruba tak velké, jako byl bitcoin v březnu loňského roku.
Kryptoměny rostou obvykle nahoru společně, ale zvláštní moment nastává, když se bitcoin propadá. Na jednu stranu se ostatní kryptoměny propadají s ním, ale ne každý chce z kryptoměnových burz vybírat peníze na svůj účet, což stojí poplatky a čas, a tak je raději přeleje do jiných kryptoměn. Trvá to ale jen nějaký čas, během kterého je však možné na altcoinech najít hezké zhodnocení.
Na druhou stranu ale altcoiny padají nakonec zpravidla ještě hlouběji než bitcoin. Výjimkou nejsou propady o 99 procent, nebo dokonce rovnou na nulu. To se u bitcoinu jen tak nestane, ten je i v tomhle divokém světě relativně konzervativní, pokud se vůbec takové slovo dá použít.
Jaký lze tedy očekávat vývoj u kryptoměn během následujících nejbližších dní, ale i v delším časového horizontu? Přijde další propad a po něm růst?
Zlomové bude, jak zareagují na korekci, tedy na propad ceny po předchozím prudkém růstu, velcí hráči. Pokud se zaleknou a začnou obrovské objemy prodávat, potom jsou schopni cenu shodit klidně na několik tisíc dolarů. Pokud to ale vydrží a propad vysedí, možná už nikdy nezažijeme dřívější propady o osmdesát procent. Jestli to ale udělají, nebo ne, je obrovská otázka, na kterou často neznají odpověď ani v oněch firmách. Záleží často více než na šéfovi na tom, co mu řekne a přikáže oddělení rizika.
Bitcoin nad zlato? Mladí dnes vyrůstají ve světě, kde jim přijde normální, že si na hodnotu nesáhnou.
Bitcoin se podle analytiků americké investiční banky JPMorgan stává konkurencí pro zlato, pokud si u investorů vybuduje pozici bezpečného útočiště v období nejistoty. Míní, že bude těžit z toho, že významnější součástí investičního trhu se stává generace mileniálů, kteří před tradičními drahými kovy často preferují „digitální zlato“. Je tomu skutečně tak, stačí mít něco, na co si „nesáhnu“?
Mladí dnes vyrůstají ve světě, kde jim přijde normální, že si na hodnotu nesáhnou. Ostatně, drtivá většina českých korun je také virtuálních, ale pořád máme pocit, že je možné si je vybrat na papírové peníze a mince. Mladí dnes hrají počítačové hry, v kterých mají bájné virtuální meče či pistole za tisíce dolarů a hodnotu tam vidí, často jsou schopni za ni i leccos získat. Je to pro ně možná i mnohem „hmatatelnější“ než papír s Komenským. Pohybují se ve virtuálním světě od narození a je tak přirozené, že místo zlata sáhnou spíše po digitálním zlatu.
Já osobně mám ale zlato rád. Dává mi smysl a jsem v tomhle ohledu staromilec. Nicméně zlato standardně neumíte poslat přes celý svět během okamžiku, přístup na zlaté burzy je pro mladé vzdálený, zatímco na bitcoinové burzy se zaregistrují během pár minut, komunita fanoušků zlata je plná kravaťáků, zatímco o bitcoinu si popovídají v Paralelní Polis nad pivem se skupinkou jiných mladých anebo ještě lépe ve skupině na Discordu, což je sociální síť, kterou používají zejména ke hraní her.
Někteří investoři bitcoin považují i za ochranu proti inflaci, případně jako alternativu k oslabujícímu dolaru.
Jestli v tom vnímají ochranu proti inflaci, to si nemyslím. Prostě chtějí být jenom cool a ideálně vydělat víc než jejich rodiče na podílových fondech a spořících účtech. Rodiče ale dobře ví, proč to dělají, protože nechtějí hazardovat s úsporami na studia svých potomků, takže každý produkt má své jiné místo. Ale bitcoin se mezi standardní produkty zkrátka už dostal.
Jak se vede teď firmám, které s kryptoměnami svůj osud spojily, ať už třeba vyrábí zmíněnou peněženku nebo podnikům, u kterých lze bitcoiny platit?
Když roste bitcoin, daří se celému ekosystému kolem něj také. Typicky SatoshiLabs, firma, která přišla s první hardwarovou peněženkou pro kryptoměny na světě, sídlí tady v Praze a kdykoliv bitcoin roste, začne cítit obrovský zájem o jeho ochranu. Je to přirozené. Pokud v něm máte deset tisíc korun, moc to neřešíte, ale pokud je to najednou padesát tisíc, začnete řešit, jak je ochránit.
Horší je to dnes s místy, která bitcoin přijímají. Kavárny a hospody, které to dělaly z nadšení nebo to byla součást jejich marketingu, jsou teď zavřené. Možná by jich letos raketově přibývalo, ale bohužel to nemůžeme kvůli lockdownu vědět.
V souvislosti s těžbou kryptoměn různé studie poukazují na její obrovskou energetickou náročnost – jedna platba bitcoinem, to je 271 kilogramů oxidu uhličitého. Mají tedy vůbec budoucnost vzhledem tlaku na snížení klimatické stopy?
V diskuzi o energetické náročnosti těžby se dělají dvě chyby. První chybou je srovnávat jednu průměrnou platbu bitcoinem s jednou dodatečnou platbou českou korunou. U bitcoinu vezmeme celkové náklady a vydělíme počtem transakcí – tak dostaneme průměr a ten je opravdu nákladný.
Férové by bylo ale to samé udělat s korunou. Spočítat si všechny ty náklady na banky, centrální banky, pobočky, bankomaty a 'nedejbože' náklady spojené s inflací, které to s sebou nese, a ve výsledku to vydělit počtem transakcí. Ono by to také nebylo málo. Jen máme pocit, že když pošleme něco z účtu na účet, tak je to zadarmo. To ale umí bitcoin také. Takže srovnávejme srovnatelné.
Za druhé, náklady jsou odvislé od počtu bitcoinů, které dostávají každých deset minut takzvaní těžaři. Bývalo jich 50, pak 25, dnes je jich 6,25 a bude stále méně. Aby se pálilo pořád stejně energie, musela by cena jednoho bitcoinu každé čtyři roky vyrůst o sto procent. To se může stát, ale dlouhodobě je to asi nemožné a energetická náročnost tak začne postupně klesat. Dnes je vysoká, protože cena obrovsky vyskočila.
Poslední bitcoiny se mají dostat do oběhu kolem roku 2140 a co pak?
Poté bude bitcoin fungovat stejně, jen bude těžaře motivovat poplatek za transakci a ne odměna, což jsou ty nově vytěžené bitcoiny, kterých je dnes 6,26 každých deset minut. Do té doby se ale tato digitální měna nesmírně změní, protože se neustále vyvíjí a kdo ví, jak bude v té době vypadat. Už nyní existují u bitcoinu transakce prakticky zdarma a okamžitě, což ještě před pár lety nešlo.
Česko vždy bylo srdcem bitcoinové mapy světa
Jaká je konkrétně situace v Česku?
Česko vždycky bylo srdcem bitcoinové mapy světa. Nejenže tu vznikla ona první HW peněženka, ale také první sdružené těžení bitcoinů, což je způsob, kterým se těží dodnes. Anebo třeba první místo, kde se dá platit jenom bitcoiny. Když se v kryptoměnovém světě mluví o Praze, nikdo nás nehledá uprostřed Afriky.
Kolik lidí u nás ale bitcoin používá, se těžko odhaduje, protože je v tomto ohledu anonymní a nemůžeme vědět, komu dané prostředky patří. Vsadil bych se ale, že budeme na hlavu patřit do první pětice na světě, o tom jsem přesvědčený.
Mění se v Česku také nějak postoj oficiálních míst ke kryptoměnám?
Postoj výrazně mění i úřady, bitcoin dnes dobře znají, našel si i cestu do legislativy. Bohužel ale všeobecná nálada mezi regulátorem a dalšími institucemi způsobuje, že je těžké měnit bitcoiny na české koruny a zpět.
Směnárnám a burzám zavírají banky účty a dochází k paradoxní situaci, že po nich stát vyžaduje mít otevřený účet, ale nikdo jim ho neotevře. Je to podobné jako u trvalého bydliště, které musíte mít, ale občas se ocitnete bez střechy nad hlavou. Tam vám ale stát dá trvalou adresu na radnici, u bitcoinu se na vás vykašle. Uvidíme, třeba bude časem v takovém případě otevírat účty Česká národní banka. Je to něco, s čím jsme se doposud nesetkali a bude potřeba to brzy vyřešit.
Německé policii se podařilo odhalit prý největší nelegální internetový obchod na světě a vyřadit z provozu platformu na takzvaném darknetu, na které se prodávaly drogy, falešné úřední dokumenty i bankovky a za které se platilo kryptoměnami: 4650 bitcoiny a 12 800 monery. Oficiální místa se právě kryptoměnám mnohdy „brání“ s odkazem na to, že jsou lukrativní pro kriminální činnost…
V roce 2020 mi vyšla kniha Dark Web: Sex, drogy a bitcoiny. Píšu v ní právě o případech, kde se kryptoměny používají k trestné činnosti. Z většiny jsou to drogy a nejčastěji marihuana, ale dark web je plný i naprostých ohavností včetně sexuálního násilí na dětech. Panuje o něm ale celá řada mýtů a není jen černý, má i svá bílá místa, když se pomocí něj šíří informace v režimech, které je jinak cenzurují. Je to dvousečná zbraň, ale fascinující ke studiu.
Bitcoin se na dark webu používá a ne málo, v celkových objemech jde ale jen o jednotky procent všech transakcí. V tom je to podobné, jako třeba u českých korun.
Investoval byste tedy teď do kryptoměn? Je nejistá doba…
Určitě stojí za to si to vyzkoušet, ať je cena jakákoliv. Pochopit, co je to za technologii, jak to funguje a umět to použít. Teprve potom se rozhodnout, jestli se zbavit nějakých korun a vyzkoušet si více bitcoinů. A také nevěřit na zázraky. A počítat s tím, že pád o osmdesát procent není žádná výjimka.
Dominik Stroukal je hlavní ekonom Banky Creditas. Vyučuje na vysoké škole CEVRO Institut, je autorem několika knih, je šéfredaktorem časopisu Trade-off a vede společnost bit agency.
Je autorem první české knihy o bitcoinu (2015) a dalších kryptoměnách (2018). O hospodářských krizích napsal knihu Ekonomické bubliny (2019) a v roce 2020 mu vyšla kniha Dark Web: Sex, drogy a bitcoiny.
Má doktorát z ekonomie z Vysoké školy ekonomické, vedle které vystudoval také mediální studia na Univerzitě Karlově.
V minulosti byl hlavním ekonomem finanční skupiny Roklen, ředitelem Liberálního institutu a Ludwig von Mises Institutu pro Česko a Slovensko. Vyučoval na Vysoké škole finanční a správní, na Vysoké škole ekonomické a na gymnáziích Porg a Nový Porg.
Dominik Stroukal