Bitcoin překonal hranici 30 tisíc dolarů. Za rok se cena kryptoměny znásobila čtyřikrát

Cena bitcoinu v sobotu poprvé překonala hranici 30 tisíc dolarů, ukazují záznamy burzy CoinDesk. Za rok se cena zvýšila o více než 300 procent. Krátce před 19:00 SEČ už se první decentralizovaná kryptoměna světa prodávala za 32 700 dolarů (702 tisíc korun). Proti předchozímu dni tak vykazovala nárůst o dalších zhruba 12 procent.

Teprve v polovině prosince se přitom cena bitcoinu poprvé dostala přes 20 tisíc dolarů, k nárůstu o dalších 50 procent jí tedy stačily jen asi dva týdny. Hlavní investiční analytik společnosti Guggenheim Investments Scott Minerd v rozhovoru s agenturou Bloomberg v polovině prosince řekl, že jeho cena by se mohla eventuálně vyšplhat až na 400 tisíc dolarů (8,6 milionu korun). Ještě před pěti lety se bitcoin prodával za cenu mírně převyšující 400 dolarů (8600 korun).

Kryptoměna v poslední době těží hlavně z poptávky ze strany větších investorů. Významně jí pomáhá i politika centrálních bank a tisk dalších peněz na boj s koronavirovou krizí, což vyvolává obavy ze zrychlení tempa růstu inflace. Na jaře přitom kvůli pandemii cena bitcoinu, který agentura Bloomberg popisuje jako kontroverzní digitální aktivum, propadla z únorových více než 10 tisíc dolarů na méně než pět tisíc dolarů v polovině března.

Kryptoměna bitcoin se čím dál více stává součástí investičních portfolií a svědčí jí i to, že zájem o ni už nemají pouze příznivci technologických novinek a spekulanti, ale i lidé, kteří si myslí, že bitcoin se začne v platebním styku používat mnohem více než dosud. Část lidí považuje bitcoin v době pandemie také za alternativu ke zlatu.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kryptoměna světa, nezávislá na centrálních bankách. Češi v loňském prvním pololetí nakoupili bitcoiny a další kryptoměny za 1,8 miliardy korun. To bylo zhruba o 20 procent více než ve stejném období předloni.

S bitcoiny se obchoduje na mnoha burzách, z nichž největší je Coinbase. Ta se teď sama chystá své akcie nabídnout na burze, čímž by se stala první takovou platformou, která bude mít své akcie na Wall Street. Vedle bitcoinu existují i další kryptoměny, které používají podobnou technologii blockchainu, neboli elektronické databáze. Ethereum, což je druhá největší kryptoměna, za loňský rok zhodnotila o 465 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...