Nového prezidenta Itálie zatím nezná, strany se neshodly na kandidátovi

Italští zákonodárci a zástupci regionů v pondělí v prvním kole nezvolili nového prezidenta republiky. V hlasování převažovaly prázdné lístky. To ukazuje, že politické strany nenašly shodu nad kandidáty, které by chtěly ve volbě prosadit. Několik hlasů získal stávající prezident Sergio Mattarella, který ale o další mandát neusiluje, uvedla agentura ANSA.

Italští volitelé začali s hlasováním v 15:00. První kolo tajného hlasování, kdy volitelé musí projít prostorem ohraničeným plentou, trvalo několik hodin. Volitelů je přes tisíc, někteří volili z automobilu, protože jsou nakažení koronavirem.

Výsledek prvního kola média očekávala. Podle italského tisku vážná jednání mezi politickými stranami teprve začínají. V pondělí odpoledne tiskové agentury informovaly o telefonátech mezi špičkami nejvýznamnějších politických stran.

Premiér chce být prezidentem

O zvolení do nejvyššího úřadu má podle tisku zájem současný premiér Mario Draghi. Vůči jeho kandidatuře je ale část italského politického spektra chladná. Zvolením Draghiho do prezidentského úřadu by vznikl problém, kdo by vedl vládu. Ta se v současnosti opírá o velmi rozsáhlou koalici a strany by tak musely hledat osobnost, která by byla schopna ji udržet pohromadě. Velké množství zákonodárců má podle tisku zájem, aby volební období skončilo v řádném termínu. V příštím období se totiž počet zákonodárců výrazně sníží, což části poslanců a senátorů ztíží opětovné zvolení.

Podle deníku Financial Times by Draghi z prezidentského úřadu mohl dohlížet na naplňování reforem, které začala jeho vláda připravovat. Pokud by ho strany nezvolily prezidentem, tak by to velmi oslabilo i jeho pozici v čele vlády. Deník varuje před politickou krizí, kterou by mohl vyvolat případný silný střet stran.

Podle týdeníku The Economist by ale zvolení Draghiho prezidentem bylo „špatné pro Itálii i pro Evropu“. Týdeník míní, že je obtížné najít další osobnost, která by řídila velice heterogenní vládu a dokázala by dokončit reformy. Italští prezidenti navíc nemají přímé exekutivní pravomoce.

9 minut
Politoložka Ferrarová k volbám prezidenta v Itálii
Zdroj: ČT24

Podle politologů strany čekají na návrhy středopravicového bloku, který má ve sboru volitelů nejvíce hlasů. Tento blok nejdříve prohlásil za svého kandidáta bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, který ale o prezidentský úřad přestal o víkendu usilovat. Vůdce Ligy Matteo Salvini v pondělí řekl, že dalším stranám nabídne několik jmen možných kandidátů. „V této obtížné chvíli by pro Itálii bylo nebezpečné hledat úplně novou vládu, zemi by to zastavilo na mnoho dní,“ řekl Salvini o prezidentských ambicích stávajícího premiéra.

K volbě se schází 1 009 volitelů, kteří mohou na hlasovací lístek napsat libovolné jméno. Žádný oficiální seznam kandidátů totiž není. Podle analytiků volba bude trvat několik dní; druhé kolo by mohlo být již v úterý. Prezidenta volitelé zřejmě určí až po třetím kole. V prvních třech kolech hlasování jsou nutné ke zvolení hlasy dvou třetin volitelů, od čtvrtého kola stačí absolutní většina. Nejdelší byla dosud volba italského prezidenta v roce 1971, kdy se volil od 9. do 24. prosince a vzešel až z 23. kola. Prezidentem byl tehdy zvolen Giovanni Leone.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 3 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 3 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 5 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 10 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...