Nového prezidenta Itálie zatím nezná, strany se neshodly na kandidátovi

Italští zákonodárci a zástupci regionů v pondělí v prvním kole nezvolili nového prezidenta republiky. V hlasování převažovaly prázdné lístky. To ukazuje, že politické strany nenašly shodu nad kandidáty, které by chtěly ve volbě prosadit. Několik hlasů získal stávající prezident Sergio Mattarella, který ale o další mandát neusiluje, uvedla agentura ANSA.

Italští volitelé začali s hlasováním v 15:00. První kolo tajného hlasování, kdy volitelé musí projít prostorem ohraničeným plentou, trvalo několik hodin. Volitelů je přes tisíc, někteří volili z automobilu, protože jsou nakažení koronavirem.

Výsledek prvního kola média očekávala. Podle italského tisku vážná jednání mezi politickými stranami teprve začínají. V pondělí odpoledne tiskové agentury informovaly o telefonátech mezi špičkami nejvýznamnějších politických stran.

Premiér chce být prezidentem

O zvolení do nejvyššího úřadu má podle tisku zájem současný premiér Mario Draghi. Vůči jeho kandidatuře je ale část italského politického spektra chladná. Zvolením Draghiho do prezidentského úřadu by vznikl problém, kdo by vedl vládu. Ta se v současnosti opírá o velmi rozsáhlou koalici a strany by tak musely hledat osobnost, která by byla schopna ji udržet pohromadě. Velké množství zákonodárců má podle tisku zájem, aby volební období skončilo v řádném termínu. V příštím období se totiž počet zákonodárců výrazně sníží, což části poslanců a senátorů ztíží opětovné zvolení.

Podle deníku Financial Times by Draghi z prezidentského úřadu mohl dohlížet na naplňování reforem, které začala jeho vláda připravovat. Pokud by ho strany nezvolily prezidentem, tak by to velmi oslabilo i jeho pozici v čele vlády. Deník varuje před politickou krizí, kterou by mohl vyvolat případný silný střet stran.

Podle týdeníku The Economist by ale zvolení Draghiho prezidentem bylo „špatné pro Itálii i pro Evropu“. Týdeník míní, že je obtížné najít další osobnost, která by řídila velice heterogenní vládu a dokázala by dokončit reformy. Italští prezidenti navíc nemají přímé exekutivní pravomoce.

Nahrávám video
Politoložka Ferrarová k volbám prezidenta v Itálii
Zdroj: ČT24

Podle politologů strany čekají na návrhy středopravicového bloku, který má ve sboru volitelů nejvíce hlasů. Tento blok nejdříve prohlásil za svého kandidáta bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, který ale o prezidentský úřad přestal o víkendu usilovat. Vůdce Ligy Matteo Salvini v pondělí řekl, že dalším stranám nabídne několik jmen možných kandidátů. „V této obtížné chvíli by pro Itálii bylo nebezpečné hledat úplně novou vládu, zemi by to zastavilo na mnoho dní,“ řekl Salvini o prezidentských ambicích stávajícího premiéra.

K volbě se schází 1 009 volitelů, kteří mohou na hlasovací lístek napsat libovolné jméno. Žádný oficiální seznam kandidátů totiž není. Podle analytiků volba bude trvat několik dní; druhé kolo by mohlo být již v úterý. Prezidenta volitelé zřejmě určí až po třetím kole. V prvních třech kolech hlasování jsou nutné ke zvolení hlasy dvou třetin volitelů, od čtvrtého kola stačí absolutní většina. Nejdelší byla dosud volba italského prezidenta v roce 1971, kdy se volil od 9. do 24. prosince a vzešel až z 23. kola. Prezidentem byl tehdy zvolen Giovanni Leone.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 14 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 37 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 39 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 4 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 5 hhodinami
Načítání...