Italští zákonodárci a zástupci regionů v pondělí v prvním kole nezvolili nového prezidenta republiky. V hlasování převažovaly prázdné lístky. To ukazuje, že politické strany nenašly shodu nad kandidáty, které by chtěly ve volbě prosadit. Několik hlasů získal stávající prezident Sergio Mattarella, který ale o další mandát neusiluje, uvedla agentura ANSA.
Nového prezidenta Itálie zatím nezná, strany se neshodly na kandidátovi
Italští volitelé začali s hlasováním v 15:00. První kolo tajného hlasování, kdy volitelé musí projít prostorem ohraničeným plentou, trvalo několik hodin. Volitelů je přes tisíc, někteří volili z automobilu, protože jsou nakažení koronavirem.
Výsledek prvního kola média očekávala. Podle italského tisku vážná jednání mezi politickými stranami teprve začínají. V pondělí odpoledne tiskové agentury informovaly o telefonátech mezi špičkami nejvýznamnějších politických stran.
Premiér chce být prezidentem
O zvolení do nejvyššího úřadu má podle tisku zájem současný premiér Mario Draghi. Vůči jeho kandidatuře je ale část italského politického spektra chladná. Zvolením Draghiho do prezidentského úřadu by vznikl problém, kdo by vedl vládu. Ta se v současnosti opírá o velmi rozsáhlou koalici a strany by tak musely hledat osobnost, která by byla schopna ji udržet pohromadě. Velké množství zákonodárců má podle tisku zájem, aby volební období skončilo v řádném termínu. V příštím období se totiž počet zákonodárců výrazně sníží, což části poslanců a senátorů ztíží opětovné zvolení.
Podle deníku Financial Times by Draghi z prezidentského úřadu mohl dohlížet na naplňování reforem, které začala jeho vláda připravovat. Pokud by ho strany nezvolily prezidentem, tak by to velmi oslabilo i jeho pozici v čele vlády. Deník varuje před politickou krizí, kterou by mohl vyvolat případný silný střet stran.
Podle týdeníku The Economist by ale zvolení Draghiho prezidentem bylo „špatné pro Itálii i pro Evropu“. Týdeník míní, že je obtížné najít další osobnost, která by řídila velice heterogenní vládu a dokázala by dokončit reformy. Italští prezidenti navíc nemají přímé exekutivní pravomoce.
Politoložka Ferrarová k volbám prezidenta v Itálii (zdroj: ČT24)
Podle politologů strany čekají na návrhy středopravicového bloku, který má ve sboru volitelů nejvíce hlasů. Tento blok nejdříve prohlásil za svého kandidáta bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, který ale o prezidentský úřad přestal o víkendu usilovat. Vůdce Ligy Matteo Salvini v pondělí řekl, že dalším stranám nabídne několik jmen možných kandidátů. „V této obtížné chvíli by pro Itálii bylo nebezpečné hledat úplně novou vládu, zemi by to zastavilo na mnoho dní,“ řekl Salvini o prezidentských ambicích stávajícího premiéra.
K volbě se schází 1 009 volitelů, kteří mohou na hlasovací lístek napsat libovolné jméno. Žádný oficiální seznam kandidátů totiž není. Podle analytiků volba bude trvat několik dní; druhé kolo by mohlo být již v úterý. Prezidenta volitelé zřejmě určí až po třetím kole. V prvních třech kolech hlasování jsou nutné ke zvolení hlasy dvou třetin volitelů, od čtvrtého kola stačí absolutní většina. Nejdelší byla dosud volba italského prezidenta v roce 1971, kdy se volil od 9. do 24. prosince a vzešel až z 23. kola. Prezidentem byl tehdy zvolen Giovanni Leone.