Italský parlament v pondělí zahájí volbu nového prezidenta. Výběr budí více pozornosti než v minulých letech. Podpoře zákonodárců se totiž těší známá jména. Kandiduje kontroverzní expremiér Silvio Berlusconi nebo současný premiér Mario Draghi. Zvolení Draghiho ale může znamenat konec vlády.
Podle odhadů má největší šance na zvolení premiér a ekonom Draghi. „Můj vlastní osud není důležitý, nemám žádné zvláštní ambice. Jsem muž, chcete-li, dědeček, ve službách úřadů,“ prohlašuje o sobě.
Pravomoci prezidenta, který je volen na sedm let, jsou ze běžných okolností hlavně symbolické. Výjimkou jsou krize, kterých nicméně Itálie prožila hodně. Třetí největší ekonomika EU ale má finanční potíže i nyní.
Draghi se jí jako krizový manažer osvědčil. Nejprve řešil problémy eurozóny jako šéf Evropské centrální banky. Později si ho italské strany vybraly za předsedu vlády, aby stmelil kabinet i domácí hospodářství.
Jeho kroky v roli premiéra přinesly na úřad vlády mírný optimismus. Jenže s jeho koncem v premiérské funkci může skončit i celá vláda, což by přineslo předčasné volby. Většinové a politicky různorodé koalici by totiž chyběl sjednocující prvek.
„Bylo by nutné najít někoho podobně vlivného, kdo by dokázal všechny politické síly stmelit. Taková osoba ale není,“ analyzuje reportérka listu Domani Daniela Preziosiová.
Berlusconi je na druhém místě
Pravicové strany ve volbách podpoří mediálního a obchodního magnáta Silvia Berlusconiho, který může využít zákulisních vztahů. V odhadech ale zůstává druhý. Trojnásobný premiér má za sebou kariéru úspěchů i skandálů.
„Byl odsouzen, byl vyloučen z parlamentu. Takže ze všech těchto důvodů v podstatě hledá nějakou formu odplaty. Chce, aby Itálie uznala jeho význam a roli v historii země,“ myslí si o Berlusconim politolog Giovanni Orsina.
Šance vyhlíží i ministryně spravedlnosti Marta Cartabiaová, která by se mohla stát první ženou v prezidentském úřadě.
